13. 8. 2003
Homosexuálové "by neměli mít právo vychovávat děti", není radno se odlišovatNejsem odborník psycholog ani psychiatr. Doufám že jsem úplně průměrný a obyčejný občan-člověk. Jsem rád, že jsem se dožil alespoň toho současného stupně demokracie, která v této republice je nám každému k dispozici. Současná obecná diskuse o homosexualitě a jejím uznání či neuznání (tedy právně a pod.)mně nijak moc "nebere", píše Jiří Císař.
|
Dokonce bych asi chápal, že i lidé, poněkud jiného sexuálního zaměření než statistická většina, by měli mít svá práva a že nikdo nemá důvodné příčiny jimi nějak opovrhovat či dokonce jejich práva omezovat.
Uznávám ten známý a opakovaný výrok, že demokracie a svoboda jednotlivce musí asi končit tam kde by již začínala zbavovat svobody jiné a nastolovat pro ně nějakou formu diktátu. Takže ať společnost homosexuálům dá v tomto duchu vše, co je možné. Vždyť každý si své přátele a kamarády vybírá sám, kdo mu nevyhovuje s tím nemusí komunikovat, nemusí si ho všímat. Chodí do kaváren a hospod, kde se mu líbí, ne tam kde se scházejí lidé jiného zaměření (a to nejen sexuálního). Myslím ale, že by společnost neměla rozhodnout o nemluvněti, že bude svěřeno do péče a výchovy homosexuálnímu páru. Vždyť tomu děcku bude jednou 15 let a na otázku kamarádů, paní učitelky, státního úředníka, zaměstnavatele a pod bude odpovídat na př.:" otec Josef XY, matka Václav XY, nebo podobně otec Jana XY, matka Hana XY". U těch dvou žen je to sice také blbé, ale tolik to nekřičí. Ale u těch dvou mužů ? Přece musíme myslet i na svobodu toho dítěte. Ono si zatím ještě vybrat nemůže ale dejme mu alespoň to, co je statistická většina, tím snad máme šanci, že jeho svobodu pro budoucnost omezíme jen minimálně a s čistým svědomím. |