27. 8. 2003
Britský vládní šéf výzvědného výboru: "Zpráva o Iráku nebyla zdramatizována"John Scarlett, šéf spojeného výboru britské vlády pro otázky rozvědky a přítel premiéra Tonyho Blaira ZDE svědčil v úterý před soudním vyšetřováním smrti vědce dr. Davida Kellyho, že vládní zpráva o Iráku ze září 2002 nebyla zdramatizována a že reportáž Andrewa Gilligana v rozhlase BBC z 29. května byla "naprosto nepravdivá".
středa dopoledne: Guardian k tomu ve středu publikoval drzou karikaturu známého kreslíře Steva Bella, "filmový plakát", na němž "Ali Campbellman" a "Albert R. Blairoli" (zjevný mafiánský podtext) "uvádějí velkofilm Licence na šíření lží ("pork pies", "vepřové koláče" je dětský eufemismus pro "lhaní", a "Scarlett" drží v rukou vepřový koláč s nápisem "45 mins.") V tomto "velkofilmu" hraje herec jménem "Baldy Lickspittle" (Plešatec Patolízal) Johna Scarletta ZDE. (To by byla v ČR zase žaloba jak vyšitá... nebo ne? JČ) |
Scarlett však zároveň potvrdil, že tvrzení o tom, že Irák může zaútočit svými zbraněmi hromadného ničení do 45 minut, pocházelo z jediného zdroje a britská rozvědka ho obdržela až v pozdní etapě přípravy oficiální vládní zprávy o Iráku. I když Scarlett přiznal, že toto tvrzení pocházelo pouze od "jednoho vysokého iráckého činitele", informace byla ověřena a umístěna do kontextu jiných výzvědných analýz. Scarlett také před soudním vyšetřováním Kellyho smrti svědčil o tom, že po celou dobu přípravy vládní zprávy o Iráku zůstal za její vypracovávání plně odpovědný a měl možnost přijímat či odmítat návrhy Alastaira Campbella podle toho, jak uznal za vhodné. Přiznal na otázku vyslýchajícího právníka, že přijímal připomínky "lidí nekvalifikovaných pro práci s výzvědnými informacemi", ale zdůraznil, že na tom nevidí nic špatného, protože o věci rozhodoval sám. Scarlett potvrdil, že mu Alastair Campbell poslal kromě memoranda ze 17. září také další připomínky ke zprávě ve dvou nebo třech emailech. Popřel, že by mezi ním a Campbellem byly jakékoliv rozbroje a také popřel, že by britská výzvědná komunita byla nespokojena s obsahem vládní zprávy o Iráku, jak svědčili někteří předchozí svědci. Žádní britští výzvědní pracovníci si mu na obsah zprávy nestěžovali. Informace o tom, že Irák má údajně možnost zaútočit svými zbraněmi hromadného ničení do 45 minut, přišla v rámci tajné výzvědné zprávy datované 30. srpna 2002. Britské vládě byla poskytnuta tato informace o šest dní později, dne 5. září 2002, když se připravovaly nové verze oficiální britské zprávy o Iráku, kterou vláda vydala 24. 9. 2002. Zdá se, že to vyvrací původní tvrzení reportéra BBC Andrewa Gilligana, že bylo tvrzení o útoku do 45 minut vymyšleno, uvedl deník Guardian. Scarlett také popřel, že by tvrzení o útoku do 45 minut bylo do zprávy včleněno na žádost úřadu britského premiéra. Na otázku, zda od vlády pociťoval nějaký nátlak, aby do zprávy zahrnul určité konkrétní informace, odpověděl Scarlett: "To není férová analýza." Labouristický poslanec Andrew MacKinley ostře kritizoval před soudním vyšetřováním reportéra Gilligana za to, že emaily navrhl parlamentnímu výboru pro zahraniční věci, na co se má dr. Kellyho ptát, a ministra obrany Geoffa Hoona za to, že chtěl Kellymu zabránit, aby v parlamentním výboru svědčil o iráckých zbraních hromadného ničení.
ZDE
|