Dearlovovi je 58 let a očekávalo se, že zůstane šéfem MI6 ještě dva roky. Nyní se však rozhodl z funkce odejít začátkem příštího roku, což znamená , že ve funkci stráví jen něco málo přes čtyři roky.

Podle týdeníku Observer to zjevně povede ke zhoršení krize důvěry mezi rozvědkou a britskou vládou poté, co britská vláda údajně zmanipulovala informace o iráckých zbraních hromadného ničení.

Mezitím vznikla otevřená bitva mezi premiérem Tonym Blairem a výzvědnými službami o to, kdo by se měl stát Dearlovovým nástupcem.

Interní zdroje v rozvědce sdělily listu Observer, že chtějí, aby se šéfem MI6 stal někdo zevnitř rozvědky, kdo by byl schopen hájit její nezávislost na vnějších politických tlacích. Britská rozvědka se vždycky honosila tím, že je nezávislá na politických tlacích od momentálně vládnoucí vlády.

Avšak zdroje uvnitř britské vlády uvádějí, že Tony Blair vážně uvažuje o Johnu Scarlettovi, šéfovi tajného "Spojeného výboru pro výzvědnou službu", kterého někteří profesionálové považují za "fatálně zdiskreditovaného", protože loni v září schválil tvrzení v oficiální vládní zprávě, že má Saddám Husajn možnost užít svých zbraní hromadného ničení do 45 minut.

Scarlett byl čelným členem Blairova vnitřního kruhu během irácké krize a stal se mezitím jeho osobním přítelem.

Dearlove v podstatě minulý měsíc určil svého nástupce tím, že ho jmenoval svým zástupcem. Je to výzvědný pracovník, respektovaný pro svůj intelekt i operační schopnosti. Působil jako agent v Asii a v Jižní Americe a poslední dobou byl v čele úsilí MI6 získávat výzvědné informace o Iráku.

Dearlove je všeobecně obdivován za to, že po útocích z 11. září rychle přeorganizoval MI6 tak, aby se zaměřila na islámský extremismus a najal podstatné množství lidí, znalých arabštiny a muslimů. Avšak poté, co se Blairova vláda začala zaměřovat hlavně na Irák, jeho vliv na britskou vládu poklesl.

Scarlett je bývalý pracovník MI6, který tam zaznamenal podstatné úspěchy, stál například v čele operace, která zachránila život britskému agentu v KGB Olegu Gordievskému, avšak současní pracovníci rozvědky se stavějí velmi pohrdavě ke Scarlettovým kontaktům s Blairovým mediálním poradcem Alastairem Campbellem i k tomu, že veřejně schválil oficiální zprávu britské vlády o iráckých zbraních hromadného ničení. Scarlett je nejostřeji kritizován za to, že dovolil, aby Campbell, politický činitel bez výzvědné kvalifikace, předsedal zasedání, na němž se jednalo o přípravě oficiální britské vládní zprávy o zbraních hromadného ničení, založené na výzvědných informacích.

Pracovníci britské rozvědky to považují za historické porušení dlouho existujících ústavních zásad.

Podle zpráv, zveřejněných minulý týden, varovala americká CIA výslovně britskou MI6, aby nepoužívala tvrzení o tom, že Saddám Husajn má možnost užít svých zbraní hromadného ničení do 45 minut.