Po 11. září byla podle Blaira "pociťována nutnost" udělat něco proti teroristickým státům a zbraním hromadného ničení. Souvislost mezi nimi byl terorismus. Bylo potřeba to všechno syntetizovat.
Vláda přijala rozhodnutí vypracovat zprávu týkající se jen Iráku, protože Irák výjimečným způsobem porušoval rezoluce OSN a bylo o něm známo, že v minulosti použil ZHN proti vlastním lidem. Blair se rozhodl oznámit, že britská vláda vydá takovouto zprávu. Hovořil o tom telefonicky s Bushem a rozhodli se ve věci Iráku něco dělat.
Vyslýchající soudce James Dingemans se Blaira zeptal na jednání dne 5. září 2002, jemuž předsedal Alastair Campbell a kdy bylo rozhodnuto celou zprávu podstatným způsobem přepracovat.
Blair uvedl, že "neměl pochyby" o tom, že při přípravě zprávy bude pomáhat Alastair Campbell, jeho tiskový mluvčí, ale "zároveň jsem si byl vědom", že jde o dokument, který musí být vypracován spojeným výborem pro rozvědku a jeho předsedou, Johnem Scarlettem".
Blairovi byly předloženy rané verze zprávy dne 10., 16. a 19 září. Četl také zhodnocení spojeného výboru pro rozvědku z 9. září.
Blair si myslí, že se k tvrzení o možnosti užití iráckých ZHN do 45 minut nevyjadřoval.
Blair zdůraznil, že si byl vědom, že při přípravě této zprávy jde o proces, ale musel to být proces, řízený spojeným výborem pro rozvědku.
Lord Hutton se zeptal, jestli obsah e-mailu, podle něhož měla být tato zpráva co nejsilnější, v rámci dosažitelných výzvědných informací, představoval názor úřadu britského premiéra. Blair odpověděl, že pouze v tom případě, pokud s tím souhlasily výzvědné organizace. Nikdo se nesnažil tu zprávu "nevhodným způsobem" ovlivňovat.
Soudnímu vyšetřování byly předloženy různé přepracované verze předmluvy zprávy o Iráku. Blair uvedl, že nejde o předmluvy jako o fakta ve zprávě samotné. Přiznal, že se pravděpodobně diskutovalo o různých formách předmluvy.
Blair: "Účelem zprávy bylo zveřejnit výzvědné informace, které jsme měli k dispozici a nikoliv zprávy využít jako přímého důvodu pro vojenský konflikt."
Blair přiznal, že se k procesu vypracovávání zprávy vyjadřoval i Alastair Campbell, podrobnosti nezná, ale je si jist, že o zprávě rozhodoval Scarlett a spojený výzvědný výbor.
Blair uvedl, že si není vědom, že by někteří pracovníci britských výzvědných služeb nebyli se zprávou spokojeni.
Na poukaz, že existuje dopis od vysokého výzvědného pracovníka, který si stěžuje na způsob, jímž zpráva využívala výzvědných informací, odpověděl Blair, že tyto stížnosti se nedostaly ani k němu samotnému, ani k spojenému výboru pro výzvědné služby.
Vyšetřování byly předloženy závěry parlamentního výboru pro zahraniční věci, který dospěl k závěru, že jazyk zprávy byl "asertivnější", než je jazyk, jakého se tradičně užívá ve výzvědných dokumentech.
Blair uvedl, že popisovali výzvědné informace způsobem, který byl "naprosto ospravedlnitelný". Dodal, že mnoho lidí vyjádřilo názor, že je zpráva napsána "velmi prozaicky".
Blair konstatoval, že bylo "absolutně nesprávné", když svědkové z BBC tvrdili, že poté, co se tvrzení o 45 minutách objevilo ve zprávě, ho vláda už nikdy znovu nepoužila, protože měla o něm pochybnosti. Podle Blaira žádné pochybnosti neměla.
Blair zdůraznil, že britská vláda nebyla první vládou, která měla pochybnosti o tom, jak informuje BBC o válce proti Iráku.
Když se Blair dověděl o Gilliganově reportáži z 29. května, "bylo to neuvěřitelné obvinění a nesmírně závažné". Vláda vydala silné dementi, ale nikdo si ho nevšímal. Bylo to tak závažné obvinění, že kdyby bylo pravda, Blair by musel rezignovat. Požádal Scarletta a spojený výbor pro rozvědku, aby to obvinění ověřil. Vznikla "skutečná bouře". Rozhodl se, že by se tím měl zabývat Výbor pro rozvědku a bezpečnost. To, že se stal součástí kontroverze Alastair Campbell, z toho udělalo ještě větší problém.
Podle Blairova názoru se věcí neměl zabývat parlamentní výbor pro zahraniční věci, protože je velmi zpolitizován.
Blair se usmál námitce, že chtěl, aby věc vyšetřoval Výbor pro rozvědku a bezpečnost, protože ten výbor jmenuje on sám, je Blairovi odpovědný a schází se tajně.
BBC se podle Blaira měla jasně omluvit, že původní reportáž se nezakládala na pravdě. Posluchači pořadu Today museli totiž dospět k názoru nikoliv jen, že se vláda případně spletla, ale že záměrně udělala něco nesprávného. A Gilligan problém ještě zhoršil, když otiskl ještě vyšperkovanější článek k této věci v týdeníku Mail on Sunday. To obvinění zpochybnilo důvěryhodnost celé Británie, nejen premiéra. Bylo nesmírně závažné.
Blair uznal, že si je vědom rozdílu mezi tím, kdy BBC činí určité tvrzení a kdy jen informuje o tvrzení nějakého jiného zdroje.
Blair svědčil o tom, že dne 7. července soukromě o problému hovořil s předsedou BBC Gavynem Daviesem, ale nedošlo mezi nimi k dohodě. Gavyn Davies řekl, že se nemůže omluvit, protože nebylo prokázáno, že zdroj reportáže není autentický. Blair reagoval, že to vypadá, že zdroj Gilliganovu reportáž nepotvrdí.
Blair uvedl, že se dověděl, že se 3. července kdosi přihlásil ohledně zdroje Gilliganovy reportáže. Zatelefonoval mu to Jonathan Powell. Blair řekl, aby se postupovalo opatrně.
Lord Hutton se zeptal, proč se na věci začali angažovat nejvyšší vládní činitelé jako Sir David Manning, Blairův poradce pro zahraniční politiku, a Sir David Omand, hlavní výzvědný koordinátor v úřadu premiéra, a John Scarlett.
Blair odpověděl, že "všichni byli opravdu znepokojeni ... objevil se člověk, o němž se zdálo, že je skutečně zdrojem Gilliganových tvrzení". Potíž byla, řekl Blair, že jeho lidé nechtěli, aby tuto záležitost vyšetřoval parlamentní výbor pro zahraniční věci, ale aby ji vyšetřoval tajný výbor pro rozvědku a bezpečnost. Bylo potřeba dokázat, že se vláda chovala korektně a že není pravda, že záležitost politicky ovlivňovala.
Podle Blaira vyvolal článek, který vyšel v deníku Times o víkendu 5.-6. července, pravděpodobnost, že jméno Gilliganova informátora vyjde najevo. Sám se domníval, že se to stane.
V sobotu 5. července Blairovi telefonoval Campbell, že chce poslat Radě BBC tajný dopis. Obával se, že bude vláda kritizována, pokud zamlčí jméno Gilliganova informátora. Blair mu řekl, že je nutno postupovat tak, aby s tím byli plně srozuměni nejvyšší představitelé ministerstva obrany. Řekl Campbellovi, aby postupoval opatrně.
Blair dodal, že nejde o porušení zákona o utajovaných informacích a že Kelly byl už svými nadřízenými zkritizován.
Dne 5. července v rozhovoru s Omandem požádal Blair o co největší množství informací v této věci a bylo mu řečeno, že Kelly bude znovu vyslýchán. Věděl, že Kelly s úřady dobrovolně spolupracuje. 7. července Blair řekl na jednání: "Všichni si myslíme, že jestliže on byl ve vší pravděpodobnosti tím zdrojem, tuto informaci nelze utajovat."
Blair řekl, že si nepamatuje, že Scarlett vyjádřil názor, že by měl být Kelly podroben "řádnému výzvědnému výslechu".
8. července na jednání v úřadu premiéra řekl Blair, že je jasné, že Kelly byl zdrojem reportáže a že je nutno rozhodnout co s tím. Dodal, že kdyby se vláda Kellyho jméno utajila, bylo by to nekorektní, protože je to záležitost relevantní pro parlamentní výbor pro zahraniční věci i pro tajný výzvědný a bezpečnostní výbor. Schůze se rozhodla, že Omand má o tom poslat memorandum předsedovi tajného výzvědného a bezpečnostnímu výboru a zdvořilostní kopii poslat i parlamentnímu výboru pro zahraniční věci. Pak zveřejnit, že se přihlásil zdroj Gilliganovy reportáže. Blair zdůraznil, že přijímá plnou odpovědnost za tato rozhodnutí. Blair poukázal na to, že schůze rozhodla, že veškerá její rozhodnutí, co udělat, budou předložena i dr. Kellymu ke schválení, stejně jako jakékoliv veřejné prohlášení. Blair dodal, že ví, že úřad premiéra pomáhal ministerstvu obrany vypracovat tiskové prohlášení o tom, že se přihlásil zdroj Gilliganovy reportáže, aniž by v prohlášení bylo uvedeno Kellyho jméno.
Blair uvedl, že nevěděl o tom, že existují plány ministerstva obrany pro defenzivní strategii, jak v této věci jednat s médii, ale "zdálo se mi naprosto přirozené, že se ministerstvo obrany připraví na to, jak reagovat na otázky novinářů". Sám tuto strategii nestudoval, ale domnívá se, že základním postojem ministerstva mělo být neposkytnout Kellyho jméno, ale zároveň nedávat falešné informace. "Je férové dodat, že pro tiskový odbor na ministerstvu obrany to bylo těžké. Bylo to pro ně těžké."
Lord Hutton se zeptal, jestli by bývalo bylo správnější, aby zdroj Gilliganovy reportáže byl prostě jmenován v tiskovém prohlášení. Blair odpověděl, že důvodem pro váhání bylo, že si prostě v této věci vláda nebyla jista. "Při jednání [o Kellym] nevyšlo najevo nic jiného, než že tohle je člověk do určité míry robustní, který je zvyklý na interakci mezi politikou a sdělovacími prostředky." Blair dodal, že si nemyslel, že Kellyho svědectví před parlamentním výborem pro zahraniční věci dne 9. července bude pro vládu jakkoliv užitečné. Na otázku, zda projevil Alastair Campbell přání využít pro vládní účely Kellyho výslechu před výborem, řekl Blair: "Nebylo na nás, abychom rozhodovali, zda má být Kelly vyslýchán před parlamentním výborem pro zahraniční věci nebo před tajným výborem pro výzvědné a bezpečnostní záležitosti, nebo nikde. O tom rozhodovaly ty výbory samy."
Blair zdůraznil, že neví, proč byly tisku při neformální vládní ("lobby briefing") tiskové konferenci prozrazeny další informace o Kellym.
Blair dodal, že všeobecným názorem bylo, že vláda nesmí poskytnout novinářům chybné informace, ale na druhé straně, "my jsme sami z vlastní iniciativy to jméno nezveřejnili".
Blair dodal, že je naprosto jasné, že Kelly by býval musel být [vládou] řádně předem připraven na jakýkoliv výslech před oběma výbory.
Blair uvedl, že si je vědom, že dr. Kelly zastával "nepříjemné názory". Dodal: "Nikdy nevíte, co lidi řeknou, když začnou být opravdu vyslýcháni".
Blair konstatoval, že nečetl email, v němž Tom Kelly, tiskový pracovník jeho úřadu, napsal o konfliktu mezi vládou a BBC, že to je "hra o tom, kdo ucukne dřív". Blair neví, co tím Tom Kelly myslel. Nešlo podle jeho názoru přece o kontroverzi mezi vládou a BBC, ale o to tvrzení, "to byla ta potíž".
Blair konstatoval, že neexistovala strategie donutit BBC, aby potvrdila, kdo byl zdrojem reportáže. "Bylo by ale podivné, kdybychom nedali BBC možnost, aby potvrdila zdroj reportáže."
Blair řekl, že po 8. červenci byl srozuměn, že by se celou záležitostí dál mělo zabývat jen ministerstvo obrany.
Podrobnosti v angličtině např. ZDE |
