28. 8. 2003
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
28. 8. 2003

Proč byla v ČR zrušena vlaková pošta II.

Toto je reakce na tento článek.

Proč byla zrušena vlaková pošta v Německu, nevím, ale vím, proč byla zrušena v České republice, napsala nám jedna čtenářka, jejíž jméno je redakci známo. Vagony, ve kterých se vozila pošta, vlastnila a udržovala Česká pošta. Českým drahám platila jen za odtažení těchto vagonů. České dráhy začaly za tuto službu vyžadovat takové peníze, že pro Českou poštu bylo levnější nakoupit nákladní auta a platit jejich provoz i zaměstnat řidiče, kteří by s nimi jezdili, než platit Českým drahám. Podobný přístup mají České dráhy k nákladní dopravě obecně a podniků, které přestaly z tohoto důvodu používat služeb Českých drah, je celá řada.

Napsal jsem: "Je to zajímavé, mám-li to publikovat, potřebuju vědět, kdo jste a jak to víte," a přišla tato podrobná odpověď: (JČ)

Dobrý den,

jmenuji se (...) , jsem od konce roku (...) zaměstnán u České pošty, s.p. v (...) jako (...) a [dáma, která Britským listům psala, viz výše] je moje životní partnerka. Svoje vysvětlení ústupu České posty (ČP) Vám popsala na základě našich rozhovorů na toto téma.

Pokusím se Vám poněkud přesněji popsat jak k došlo ke změně politiky ČP v zajišťování přepravy. Vzhledem k tomu, že jsem v dotyčné době u ČP ještě zaměstnán nebyl, opírá se moje vysvětlení o informace od mých kolegů kteří si toto přechodné období osobně pamatují nebo o něm slyšeli od zaměstnanců poštovní přepravy do jejíž kompetence vlaková pošta dosud patří. Pokud byste chtěl veřejně odkazovat oficiální zdroje ČP musel bych získat buďto text oficiální důvodové zprávy o kterou se také opírají některé další publikace ČP a která pochopitelně postihuje jen veřejně přiznatelné důvody.

Někdy v roce 1993 došlo na českých železnicích ke stávce, která trvala několik dnů (obecně více než jeden). Tato nedostupnost služby, která zajišťovala páteřní část přepravy zásilek, se projevila v ČP tím, že bylo nutné operativně a velmi rychle zajistit alternativní přepravní kapacity. Management ČP tehdy chybějící vlakovou dopravu nahradil silniční dopravou.

Můj názor je ten, že silniční dopravní kapacity, které na tuto variantu nebyly dimenzovány, musely být krajně přetíženy a musely být nasazeny i nevyhovující vozy (např. osobní).

Skutečnost je taková, že se období stávky překlenout podařilo bez zásadních zpoždění v doručování, což zřejmě bylo cílem opatření. Následným rozborem situace bylo patrně zjišťováno, jaké finanční ztráty ČP utrpěla a z tohoto rozboru vycházela finanční rozvaha nákladů na plně silniční model přepravy zásilek.

Neznám čísla, která toto zkoumání zjistilo, a patrně je kromě špiček managementu nezná nikdo.

Každopádně bylo srovnáním zjištěno, že 'nápravokilometry', které účtuje železnice za přemisťování poštovních vagonů (v majetku a údržbě ČP snad od první republiky) je více než srovnatelná s cenou, kterou bychom zaplatili za přepravu po silnicích.

Silniční přeprava je samozřejmě pružnější v tom smyslu, že je možné operativněji řídit jízdní řád kursovních vozů a je také možné posílat je tam, kam železice nejezdí. Velké množství zásilek je naproti tomu efektivnější přepravovat po železnici (což pochopitelně platí spíše mezi velkými přepravními uzly).

Na tomto místě asi budu muset vysvětlit trochu historie poštovní přepravy. V době, kdy Československo bylo jedním státem, fungovala železniční přeprava zásilek v rámci celého území zhruba takto: přijaté zásilky byly na poštovních úřadovnách 'předběžně' vytříděny do příslušných směrů. Takto byly naloženy do automobilů nebo poštovních vlaků.

Ve vlacích, které jezdily napříč republikou, byly ještě dále tříděny podle toho, kam konkrétně měly být doručeny, a v nejbližším železničním přepravním středisku (míněno místo doručení) byly pak překládány na nákladní automobily k lokální přepravě.

Několik takovývh poštovních rychlíků křižovalo celým územím státu (podle pamětníků) ve špičce v odstupu dvou hodin od sebe.

Je zřejmé že takový systém byl dosti efektivní, ale po rozdělení republiky jeho klady se zmenšením obsluhovaného území poněkud ustoupily do pozadí.

Je také pravda, že posádky vlakových třídíren (tzv. 'ambulancí') platily mezi zaměstanci ČP za elitu a byli podle toho také honorováni - museli mít plnou poštovní kvalifikaci, požadavky na rychlost jejich práce byly značné a pracovní podmínky úměrné prostředí na 'palubě' vlaků.

Je také pravděpodobné, že finanční a další požadavky těchto zaměstnanců se managementu příliš nezamlouvaly a vzhledem k tomu, že přímo drželi prst na tepu ČP, nebylo možné je odbýt mávnutím ruky. Řidiče nákladního automobilu naproti tomu lze mnohem snáze nahradit, pokud jeho pracovní morálka zaměstnavateli nevyhovuje.

Všechny tyhle vlivy vyústily tuším 31.5.1994 (plus minus, muselo by se ověřit) v převedení dominantního objemu poštovní přepravy na silnici a zrušení vlakových třídíren pošty. Vlaky, jak už jsem naznačil, sice jsou ještě používány k přepravě zásilek ale jedná se o obyčejné zásilky (není tak důležitá rychlost) ve velkých objemech a pouze mezi některými body přepravní sítě.

Objem vlakové přepravy je ve srovnání se silniční v současnosti malý. Se zánikem vlakových třídíren také souvisí rychlé přebírání modelu německé pošty. Tento model je postaven na existenci nekolika velkokapacitních třídících a přepravních uzlů na území státu ve kterých je poloautomatizovaně s lidskou asistencí realizováno veškeré třídění zásilek (bylo tedy zrušeno i předběžné třídění na poštovních úřadovnách čímž se minimálně formálně snížilo zatížení pracovníků pošt).

Důsledek je ten, že např. zásilka z Chebu do Karlových Varů jde přes třídící uzel v Plzni. Nakolik je tento model levnější a efektivnější opravdu nevím, ale je pravda, že požadavky na kvalifikaci pracovníků třídírny nedosahují úrovně poštovních úředníků, a je také pravda, že fluktuace pracovníků je tam vyšší.

Autor, jehož jméno neuvádíme, aby se u zaměstnavatele případně nedostal do potíží, konstatuje, že jeho vysvětlení je jen subjektivní pohled řadového zaměstnance a jako takový není nutně uceleným a konečným pohledem na věc. Rádi zveřejníme k tomu oficiální vyjádření České pošty.

                 
Obsah vydání       28. 8. 2003
28. 8. 2003 Dálnice D47 se nesmí stát obětí pomluv a váhání Darius  Nosreti
28. 8. 2003 Blair: Rezignoval bych, kdyby byla Kellyho obvinění pravdivá
28. 8. 2003 Signály z Moskvy I. Ladislav  Žák
28. 8. 2003 Britský ministr obrany: "Zacházel jsem s Kellym férově"
28. 8. 2003 Nuda v Brně Čestmír  Kopecký, Jan  Budař, Vladimír  Morávek
28. 8. 2003 Proč byla v ČR zrušena vlaková pošta II.
28. 8. 2003 Nesmyslná tvrzení o roli MMF Jan  Hošek
28. 8. 2003 Gayové nepotřebují registrované partnerství
28. 8. 2003 Ztratí-li vám Česká pošta cenné psaní, budete jí (za to) muset zaplatit
28. 8. 2003 Nové číslo Textů
28. 8. 2003 Česká digitální média IX.
Další odklad digitální koncepce
Zdeněk  Duspiva
28. 8. 2003 Latinská Amerika, Kuba a demokracie
28. 8. 2003 Je Železný opravdu mimo hru o Novu, čemu nevěřím kolem arbitráží a co s tím mají společného koně? Ladislav  Kahoun
28. 8. 2003 Proč už nikdo nikdy nemůže brát Vladimíra Železného vážně Jan  Čulík
28. 8. 2003 Z historie kontroverzí ohledně televize Nova
28. 8. 2003 Leden 1997: "Jak prostřednictvím Železného sílí vliv CME v televizi Nova" Jan  Čulík
28. 8. 2003 Říjen 1996: Kontrast - Komerční televize v ČR a v Británii Jan  Čulík
28. 8. 2003 Leden 1997: Ještě jednou k případu CET 21, CME a televize NOVA: Jan  Čulík
28. 8. 2003 Leden 1997: Rozhovor s Tomášem Ježkem, ředitelem pražské burzy
28. 8. 2003 Únor 1997: Komerční televize musí splňovat podmínky kvality Jan  Čulík
27. 8. 2003 Nehodovost: Policie proti sobeckému a nebezpečnému ježdění nezasahuje
27. 8. 2003 Pod tlakem britské vlády hledala rozvědka zoufale důkazy pro zprávu o Iráku
27. 8. 2003 Britský vládní šéf výzvědného výboru: "Zpráva o Iráku nebyla zdramatizována"
27. 8. 2003 Magická moc spamů a pilulky "na zvětšení penisu"
27. 8. 2003 Bush má potíže
4. 8. 2003 Hospodaření OSBL za červenec 2003
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech

Česká pošta RSS 2.0      Historie >
28. 8. 2003 Proč byla v ČR zrušena vlaková pošta II.   
28. 8. 2003 Ztratí-li vám Česká pošta cenné psaní, budete jí (za to) muset zaplatit   
21. 8. 2003 Jenom dvě stě kilometrů, nebo ještě blíže... Filip  Rožánek
20. 8. 2003 Česká pošta: "Z Králíků jděte do Jindřišské"   
15. 8. 2003 Proč byla zlikvidována vlaková pošta Tomáš  Krček
11. 8. 2003 Česká pošta: Pracuje méně, kasíruje více Štěpán  Kotrba
11. 8. 2003 Česká pošta, kapitalismus, který zešílel za další Eduard  Vacek
11. 8. 2003 Česká pošta má své předpisy, vyplývající ze zákona, a ty musí dodržovat Štěpán  Kotrba
11. 8. 2003 Ještě jednou o České poště Jan  Čulík
10. 8. 2003 Předpisy České pošty pro doručování zásilek   
10. 8. 2003 Všemu člověk rozumět nemůže, České poště obzvlášť   
8. 8. 2003 Inspirace od České pošty Jiří  Císař
8. 8. 2003 Já jsem zase nedostal balík   
7. 8. 2003 Česká pošta: škrtli mou adresu a dopis doručili jinam Jindra  Vavruška
6. 8. 2003 Česká pošta: "Peníze nevyměňujeme" Jan  Čulík