Jakmile se dr. Kelly od mocenské propagandy britské vlády odchýlil a začal v rozhovorech s novináři užívat vlastní úsudek a kritický rozum, následovala krutá pomsta, která vyvrcholila jeho -- pravděpodobnou -- sebevraždou. Jednání soudního vyšetřování celého minulého týdne shrnul v sobotu např. deník Independent takto:

Ve 14.48 během horkého a pomalého odpoledne najednou vypadlo z Martina Howarda, jednoho z vysokých představitelů britské rozvědky, že do případu dr. Davida Kellyho osobně zasáhl premiér Tony Blair. Byla to bomba.

Ke konci prvního týdne soudního vyšetřování smrti dr. Davida Kellyho vypršely veškeré naděje, jaké snad mohla vláda Tonyho Blaira předtím chovat, že totiž předseda vyšetřování lord Hutton omezí své šetření jen na nejbližší okolnosti Kellyho smrti.

Sérií pečlivě vypracovaných otázek totiž zatáhl vyslýchající soudce James Dingemans svědky do celé výbušné aféry týkající se argumentace britské vlády, proč "bylo nutno zaútočit na Irák". Dignemans dal k dispozici novinářům a veřejnosti celou řadu dosud utajovaných oficiálních dokumentů, které dokazují, jakým způsobem byla vypracovávána oficiální britská zpráva o iráckých zbraních hromadného ničení ze září 2002 a jakou to vyvolávalo kontroverzi a konflikty.

Soudní vyšetřování smrti dr. Kellyho mělo nakonec k dispozici i rané verze této zprávy, které předtím požadovalo i vyšetřování britského parlamentního výboru pro zahraniční záležitosti, jemuž však vláda tyto dokumenty odmítla vydat.

Soudce Dingemans se ptal Howarda, proč vláda tyto dokumenty tak dlouho utajovala. Howard se nezmohl na žádnou odpověď, bylo mu to nepříjemné. Dingemans s ním pak prošel nejrůznějšími etapami vzniku této zprávy, z nichž vyplývá, jak zoufale se britská vláda snažila dokázat, že Saddám Husajn je schopen užít svých chemických a biologických zbraní do 45 minut.

Konečná verze [vládní zprávy], zeptal se soudce Dingemans, "je daleko tvrdší, že? Je férové to říct, hmm?" Howard musel odpovědět. "Myslím, že to je férové říct, ano."

Právě v tomto kontextu je jasné, pokračuje Independent., proč se britská vláda, která se stala terčem útoků od médií, že podvádí, a zároveň byla terčem bublající nespokojenosti zvnitřku, od výzvědných služeb, stala natolik terčem posedlosti případem Andrewa Gilligana a jeho "důvěrníka" z vládních kruhů, který vládu obvinil, že svou oficiální zprávu "zdramatizovala".

Rozsáhlé vedení britské vlády, od premiéra Tonyho Blaira, přes ministra obrany Geoffa Hoona a četné další vedoucí představitele, bylo posedlé tím zjistit totožnost státního úředníka, který Gilliganovi poskytl své informace. Přitom, dodává Independent, tento státní úředník nespáchal velezradu, nespáchal žádný zločin, jenom zpochybnil jedno velmi pochybné vládní tvrzení.

Blair požadoval, aby rozvědka zintenzivnila Kellyho vyšetřování, ministr obrany Hoon ignoroval doporučení svého tajemník a předhodil Kellyho lvům v britském parlamentě. John Scarlett, předseda společného vládního výboru pro rozvědku, chtěl Kellyho podrobit výslechu ve "výzvědném stylu".

Dr. Kelly se stal obětí celé této atmosféry paranoi a podezřívaní. Vláda po něm chtěla, aby hovořil co nejvíce s novináři o iráckých zbraních hromadného ničení, pokud opakoval jen mechanicky její vlastní propagandu. Nelítostně ho odhodila stranou a začala ho pronásledovat, když se novinářům svěřil , že má ohledně oficiální vládní zprávy o iráckých ZHN pochybnosti.

Pamětihodným zážitkem soudního vyšetřování minulý týden byla podle Independentu celá řada státních úředníků, kteří ve svém svědectví chválili svého mrtvého kolegu, zatímco vycházely najevo důkazy, že ho v posledních týdnech jeho života nepodpořili.

Nejdéle a nejnepřátelštěji byl při soudním vyšetřování Kellyho smrti vyslýchán reportér BBC Andrew Gilligan. Gilligan, který za posledních několik týdnů radikálně zhubl, v důsledku, jak říká, "Campbellovy diety", se i nadále přidržuje svého svědectví, že mu dr. Kelly řekl, že za "zdramatizování" oficiální vládní zprávy o Iráku nese odpovědnost Alastair Campbell a že k ní došlo týden před publikací zprávy. Součástí této dramatizace bylo podle Gilligana včlenění tvrzení o tom, že prý Saddám Husajn může svými zbraněmi zaútočit do 45 minut. Gilligan také při soudním vyšetřování svědčil o tom, že si dohodl s dr. Kellym, které jeho výroky smí ve vysílání použít. Gilligan však přiznal, že ve své první reportáži, kterou odvysílal živě dne 29. května v 6.07 ráno, neměl říci, že britská vláda tvrzení o iráckém útoku do 45 minut do zprávy včlenila, i když věděla, že je "nesprávné", měl říci: "i když věděla, že je pochybné". Gilligan se hájil, že tuto chybu udělal jen jednou, 29. května brzo ráno, a pak už ji neopakoval. Přitom vyšel najevo email od jednoho z šéfů zpravodajství BBC, který Gilligana o měsíc později kritizoval, že tuto "dobrou práci" pokazil "nepořádným užíváním jazyka".

Následujícího dne však byli účastníci vyšetřování konsternováni, když vyšlo najevo, že reportérce televize BBC Susan Wattsové sdělil Kelly, že Campbell zdramatizoval oficiální britskou vládní zprávu o Iráku plných čtrnáct dní předtím, než to sdělil Gilliganovi. Wattsová s tímto tvrzením nic neudělala, protože to považoval "jen za drb".

Následujícího dne Wattsová vehementně zdůrazňovala, že její informace od Kellyho nebyly totožné s informacemi, jaké Kelly řekl Gilliganovi. A to je pravda, poznamenává Independent: Kelly jí toho řekl daleko více. Wattsová toho většinu ve svých reportážích vynechala. Obvinila šéfy BBC, že se jí snažili přesvědčit, aby svými reportážemi podpořila verzi Andrewa Gilligana, a že na ní chtěli, aby jim prozradila, kdo je jejím zdrojem.

Třetí novinář z BBC -- Gavin Hewitt -- také při soudním vyšetřování svědčil, že i jemu sdělil dr. Kelly, že oficiální vládní zprávu ovlivnila "propaganda z úřadu britského premiéra".

Když vyšly najevo informace o napětí uvnitř BBC, zdálo se, že se postavení britské vlády v tomto skandálu trochu zlepšuje. To se rychle změnilo zase v neprospěch britské vlády, když vyšlo najevo, že do vyšetřování dr. Kellyho začali zasahovat Tony Blair i ministr obrany Geoff Hoon.

I když nyní máme jasnější představu, pod jakým tlakem se octl dr. Kelly v posledních týdnech svého života, stále ještě jasně nevíme, proč si vzal život, píše Independent. Získali jsme však pozoruhodné informace z vnitřního světa britské vlády a britské rozvědky.