|
30. 12. 2003
Místo novoročenky 2004Jednou z nejkrásnějších miniatur v památníku Viléma Kunáše z Machovic je vyobrazení Štěstěny, jež provází záznam Kryštofa Vamberského z Rohatec "smělýmu srdci štěstí spomáhá", je malba z roku 1620. Jde o zdařilou kompozici s vrtkavou Štěstěnou vznášející se nad mořskou hladinou uprostřed -- stojí na kouli a lastuře (alegorii nestálosti) a má vzdouvající se plachtu osudu v rukou. Neštěstí postihuje ty, od nichž se odvrací -- zde hoří město a potápí se zámořská loď. Kdo se ale těší její přízni, žije pod zářícím sluncem a ani vody hluboké mu neublíží. Je pravděpodobné, že malba věrně zobrazuje životní pocit lidí doby kolem Bílé Hory, na prahu nejistých válečných dob, kdy definitivně končila racionální a optimistická éra humanismu a renesance a byla nahrazována temnotami, zmatky, násilím, hroucením dosavadních hodnot. Byla nahrazována zoufalým hledáním nových jistot, skepsí, iracionalitou a novým útěku k víře v osud a Boží vůli. Tady někde vzniká již barokní životní pocit a vidění světa i lidského údělu v něm. Obrázek je pravděpodobně dílem tehdy třináctiletého Václava Hollara. Jeho otec s Kryštofem Vamberským pracoval v Úřadu desk zemských. Po Bílé Hoře Hollar jako příslušník českobratrské církve odešel do exilu a až na krátkou návštěvu v roce 1638 se již domů nevrátil. Obrázek a historická informace k němu vyšly v knize M. Šonka a J. Hausenblasové: Gloria & Miseria 1618 -- 1648, Praha v době třicetileté války, Gallery, s.r.o., Praha 1998, str.95. Miniatura je ve sbírkách Národního musea v Praze. Britským listům zaslal Petr Kužvart |
Pohlédněme na rozhraní starého a nového roku trochu do budoucnosti.
Švédský autor Johan Norberg hájí ve své knize Na obranu globálního kapitalismu, jejíž argumenty shrnujeme na jiném místě tohoto vydání BL ZDE, sílící vliv ekonomické globalizace jako vítaný demokratizační a pluralistický tlak, který postupně rozruší v jednotlivých zemích moc domácích politických i hospodářských monopolů. Je to argumentace zajímavá a podle mého názoru dost přesvědčivá, i když, předpokládám, lidi v ČR obávající se "nového zotročení ze zahraničí", tentokrát z Bruselu, to asi nepřesvědčí.
Mluvil jsem teď o Vánocích v Glasgow se svou bývalou studentkou, skotskou bohemistkou Kathryn Murphy (její články v BL jsou ZDE, viz též kniha Jak Češi bojují, str. 382-405). Žije a vyučuje nyní rok v Berlíně, než se vrátí do Británie k práci na doktorátu. Zaujala mě její poznámka o tom, do jaké míry se jí němečtí studenti zdají podobnější více britským než českým. "To, co Němci říkají či píší, je adresováno všeobecnému mezinárodnímu adresátu, světu. Češi komunikují daleko více jen sami mezi sebou, v rámci své uzavřené, jazykem definované komunity. Samozřejmě, u Němců je dnes přirozené, že se považují za Evropany, světoobčany, protože od porážky nacismu z nich bylo vytlučeno, aby se považovali za nacionalisty."
Není zas tak překvapivým konstatováním, že mnozí Češi pohlížejí na blížící se vstup do Evropské unie s obavami. Definují svou národní totožnost defenzivně. Nechtějí, aby o jejich osudu rozhodoval nikdo jiný a bolestně pociťují, jak malým národem vlastně jsou. (Není to zase tak docela pravda, Česká republika svou patří v Evropě spíš k zemím střední velikosti.) Jak často se v ČR mluví o tom, že "vláda Evropské unie" prý povede v České republice k "zglajchšaltování života", všechno bude muset být unifikováno podle bruselského pravítka. Hovoří se o tom při veřejných diskusích v České republice docela vážně, ke konsternaci zahraničních pozorovatelů, viz např. toto svědectví Martina Myanta z diskuse na univerzitě v Olomouci ZDE. Myant v této souvislosti o Británii, která je už dlouhá léta v EU, napsal:
"Jsme v Británii nyní mnohem rozrůzněnější společností, jsme daleko více multikulturnější, daleko více multietničtější, máme v Británii více náboženství, více cestujeme, máme daleko větší rozmanitost zboží, je tu přítomno daleko více zahraničních firem, včetně mnoha podniků z Dálného východu a ze severní Ameriky, Evropa v tom nijak zvlášť nepřevládá. Cestujeme často do evropských zemí, ale cestujeme i dále a jezdí k nám návštěvníci z celého světa. Po olomoucké debatě jsem musel spěchat zpět do Skotska, protože jsem tam musel začít učit skupinu studentů, většina z nichž přijela z Číny, ale někteří z nichž byli z Indie a z Blízkého východu, jen několik z nich je z Francie, ze Španělska, z Holandska a z Německa.
Proto je velmi obtížné chápat všechny ty obavy, které například vyjadřuje Klaus, že z nás všech Evropská unie udělá "jednotný evropský eintopf" a že budeme dokonce nuceni všichni pít jediný druh piva. Za posledních několik desetiletí jsme byli svědky obrovského rozmachu co do výběru a rozrůzněnosti zboží, včetně mnoha druhů piva v britských hostincích, kde dnes vypadá široký sortiment českých piv, která se točí v Británii, vlastně velmi obyčejně. Jakákoliv představa, že tohle by mohla Evropská unie zvrátit -- anebo že by to někdo vůbec chtěl zvrátit -- je tak naprosto vzdálená realitě, že je téměř nemožné se k tomu jakkoliv vyjadřovat."
Na Klausovi je pozoruhodné, jak citlivě dokáže vyjadřovat populistické obavy české společnosti. Na jeho porozumění lidovým náladám v ČR je zjevně založena i jeho nynější xenofobie vůči vnějšímu světu. Evropskou unii obviňuje, že České republice vnutila velké množství předpisů (většina z nich je ve prospěch obyčejných lidí!) a je, zdá se, velmi proti tomu, aby Čechům znovu vládli "cizinci". "Demokratickou odpovědnost nelze realizovat mimo rámec národního státu," řekl Klaus americkému listu Washington Times. (Jinými slovy, chceme si sami určovat, jak a podle jakých zvyklostí si my čeští politici budeme hrát na domácím písečku.) Klausova kritika poměrů v Iráku po svržení Saddáma Husajna je založena na tom, že podle jeho názoru není možné, aby v nějaké zemi zaváděli demokratický pořádek "cizinci". Jeho xenofobie došla tak daleko, že (pokud to americký deník nezkreslil) Klaus označil za cizince i Čechy, kteří žijí nebo po nějakou dobu žili v zahraničí. V rozhovoru pro deník Washington Times Klaus řekl:
"Poté, co jsme získali na konci studené války znovu svobodu, vyskytl se návrh přivézt zpět Čechy, kteří uprchli na Západ a vytvořit vládu z těch lidí, kteří žili ve svobodných zemích." [Čeští historikové proti tomuto Klausovu výroku protestovali, protože o ničem takovém nemají informace.] "Ti, kdo prožili tragickou zkušenost s komunismem, však odmítli myšlenku, aby náš přechod ke svobodě organizovali cizinci," zdůraznil Klaus v americkém deníku dne 25. listopadu 2003.
Představa, že Čechem zůstává jen ten, kdo má trvalý pobyt na území České republiky, a podléhá tak jurisdikci českých úřadů, je zajímavá. (Nechce se mi to znovu opakovat, ale tak češství definoval bývalý komunistický režim.) Jaksi to neplatí o jiných národnostech. Cožpak se stali Ernest Hemingway nebo Graham Greene, když žili ve Francii, Francouzi? Cožpak se stane Angličan, který žije v Římě či v Berlíně, Italem či Němcem?
Když se Klaus záměrně stává mluvčím domácího nacionalismu, defenzivního a ostražitého vůči "cizincům" (včetně oněch Čechů, kteří měli možnost zažít i život někde jinde), jistě tím mluví z duše mnoha lidem v ČR, kteří mají oprávněně obavy z integrace do EU, z něčeho, co nepoznali a nevědí, co je může čekat. Zároveň je ale také pravděpodobné, že Klaus svým defenzivním nacionalismem vůči vnějšímu světu vyjadřuje pocit ohrožení domácích českých politických i podnikatelských elit. Ty vědí, že je hradba českého jazyka už moc dlouho neuchrání, a budou zanedlouho muset konkurovat politikům a podnikatelům ze zahraničí, mimo "malý český píseček". Pluralitní vlivy ze zahraničí budou během času přesně tak, jak to líčí Johan Norberg ve své knize, přinášet pro české občany množství samostatných příležitostí. Čeští občané budou moci domácí politickou a podnikatelskou elitu obejít a účastnit se podnikání i nejrůznějších mezinárodních aktivit jako rovný s rovným v širší evropské obci. Že by se Klaus svou "obranou české státnosti" snažil tomuto vývoji zabránit?
Myslím, že to v dlouhodobější perspektivě bude nemožné.
Neříkám, že globalizace nepřinese českému společenství kromě výhod i celou řadu problémů. Jak dlouho například přežije do budoucnosti čeština a česká kultura, pokud nebude schopná přinášet něco nového světu? Neusoudí třeba příští generace "českých Evropanů", mluvící německy a anglicky stejně dobře jako rodným jazykem, že je pro ně "malý" český jazyk v integrující se Evropě jen "sentimentální luxus"? Bylo by to škoda, ale pokud se nestane čeština v budoucnu nositelem velmi charakteristické, hrdé a samostatné soudobé národní kultury, která bude mít co říci světu, je možné, že otázku potřebnosti českého jazyka, který vlastně lidem v ČR brání účastnit se mezinárodní diskuse jako rovný s rovným, příští generace nastolí. Lidé totiž budou v Evropě v příštích desetiletích kosmpolitní. Češi v Praze se v budoucnosti možná raději podívají na broadbandu či na internetu v angličtině na nejlepší zpravodajství televize BBC, než aby se sledovali Českou televizi (bude-li ještě existovat) či televizi Nova.
Z tohoto hlediska je Klausův boj za národní identitu možná opodstatněný. Ale lze ho vyhrát? Uvidíme.
|
1. 1. 2004
Tak je tu před námi zase jeden nový rok. Vládní balíček reformy financí nám rozhodně neslibuje šťastný nový rok. A radní většiny měst se přidali a zdražili nám veřejnou dopravu. Ve zprávách nyní slyšíme denně o chřipkové epidemii. Lékaři zdůrazňují, že epidemie přijde hlavně po novém roce. Samozřejmě, nyní má většina lidí dovolenou a sedí doma. Hned po novém roce však budou muset do práce - budou muset jezdit hromadnou veřejnou dopravou. Autobusy a tramvaje budou plné chrchlajících lidí rozhazujících bacily na všechny strany. Vezmeme-li v úvahu, že veřejná doprava silně podraží (v Plzni o 50%) musíme si klást otázku proč vlastně jezdit tramvají. Chcete být zdravý a přitom ušetřit?
|
|
30. 12. 2003
Johan Norberg, třicetiletý Švéd ze zázemím v anarchistické levici, vydal knihu In Defence of Global Capitalism, která z morálního a hospodářského hlediska přesvědčivě argumentuje ve prospěch globalizace. Norberg odsuzuje levicové kritiky na Západě, kteří třetímu světu vnucují západní ekologické a pracovněprávní předpisy, i západní vlády, které sice užívají volnotržní rétoriku, ale uvalují drakonické tarify na dovoz textilu a zemědělských produktů z třetího světa, přestože jde o jediné dvě oblasti, v nichž dokáže třetí svět západu ekonomicky konkurovat. Norberg argumentuje, že nejlepším způsobem, jak pomoci nejchudším lidem světa, je dát svobodný průchod volnému obchodu.
Jeho kniha vyšla původně švédsky v roce 2001, posléze anglicky v Británii a nyní vychází v novém anglickém překladu ve Spojených státech. |
|
31. 12. 2003
Americká vláda, která se v těchto dnech obává možného útoku velikosti 11. září 2001, se rozhodla přinutit vlády jiných zemí, aby umístily do letadel při některých letech ozbrojené stráže, jejichž úkolem je zabránit únosům letadel. Tento americký požadavek znepokojuje některé letecké společnosti. Britský odborový svaz pilotů BALPA konstatoval, že umístit zbraně na palubu letadel, je "to nejhorší, co můžete udělat". Odborový svaz požaduje větší investice do bezpečnosti letišť a mimořádný světový summit pilotů, kde by se o těchto požadavcích mělo jednat. Letecké společnosti British Airways a Virgin v minulosti konstatovaly, že se budou bránit před nátlakem umístit na palubu jejich letadel ozbrojené stráže, ale nyní se k věci odmítly vyjádřit. |
|
30. 12. 2003
Saddám Husajn "začal spolupracovat" s americkými vyšetřovateli a prozradil, kam ukryl své miliardy, konstatoval Iyad Alawi, šéf Irácké národní shody, jedné z iráckých politických stran.
|
|
30. 12. 2003
Podle zjištění Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu PČR, byla zavedena tzv. vnitřní ochrana v čsl. vězeňství teprve po roce 1948. Příčinu lze spatřovat v uplatňování totalitní moci, projevující se snahou totálně kontrolovat zejména osoby ve výkonu vazby a trestu odnětí svobody. Obdobnou kontrolu uplatňovalo gestapo v nacistických věznicích a táborech, prostřednictvím svých informátorů. Z tohoto hlediska nešlo na našem území o nový prvek, neboť věznice v období tzv. protektorátu sloužily zcela nebo zčásti účelům gestapa.
Tento příspěvek publikujeme ze závažných důvodů pod pseudonymem. Autorova totožnost je redakci známa. |
|
1. 1. 2004
Několik textů s mediální tematikou od Jana Čulíka a Štěpána Kotrby z nedávno vydaného knižního výboru z Britských listů Jak Češi bojují se bude vysílat v pravidelném pořadu Média v postmoderním světě v pátek 2. ledna 2004 v 10.10 dopoledne, repríza v sobotu 3. ledna 2004 v 16.10. Štěpána Kotrbu pořad představuje jako autora, kterého "posluchači znají jako kritika naší stanice"; o Janu Čulíkovi konstatuje, že si vysílanými texty nadělal v českém mediálním světě "mnoho nepřátel".
Vysílání ČRo 6 lze sledovat na střední vlně 1233 a 1287 kHz a na internetu. Padesát minut čtení z knihy Jak Češi bojují naleznete v audioarchivu ČRo 6 ve formátu MP3 ve verzi DOWNLOAD 8,64 MB STREAM 00:50:20 |
|
30. 12. 2003
První nákladní auto ukradli švagrovi v noci přímo v garáži jednoho z jeho podniků, které si od devadesátých let vypiplal od obyčejného stánku s potravinami na stanici metra Hradčanská.
Auto zmizelo beze stopy. |
|
29. 12. 2003
Britské ministerstvo obchodu a průmyslu rozhodlo, že uvolní spektrum C v pásmu 5,8 GHz pro užívání poskytovatelům internetových služeb a místním organizacím. Ministerstvo očekává, že to povede k rozvoji levného, bezdrátového broadbandového přístupu na internet v oblastech, které dosud broadbandový přístup nemají. Poplatky mají být záměrně velmi nízké, za připojení jednoho terminálu se má účtovat jedna libra (45 Kč), pokud uživatel ročně za připojení zaplatí alespoň padesát liber.
|
|
30. 12. 2003
Dobrý den,
články ohledně problémů školství z posledních nekolika dnů jsou dobré, jen zapomínají poukázat na základní fakt - když je práce málo placená, tak i očekávaná výkonnost nemůže být příliš vysoká. Podobně jako Hanke i já budu letos maturovat, jenže já nepocházím ze vzkvétající Prahy, nýbrž z umírající Karviné. S pozdravem Tomáš Gawron (18) PS: Přeju příjemný nový rok 2004 |
|
30. 12. 2003
Reakce na tento článek. Vážená redakce, Nedá mi nereagovat na článek pana Gawroně. Především pro jeho zmínku o lékařích. Jsem lékař a na středních, vysokých i postgraduálních školách jsem učil řadu let. Srovnání lidí a bot je trochu zjednodušené. Bohužel simplifikace peníze rovná se kvalita se dostala do medicíny i školství, ale třeba i armády. Bohužel tak to není. |
|
30. 12. 2003
Reakce na tento článek. Vážený pane Hanke, píšete, že "zoufale potřebujeme dobré učitele... a nemáme je, nemáme..." Zdá se, že s tímto zoufalým výkřikem lze jen souhlasit. Ale! z Vaší pozice studenta je velice snadné klást v tisku otázky typu "proč jen jsou moji spolužáci apatičtí k čemukoliv a ke škole zvlášť? A hned si na to také odpovědět známým klišé typu "ve školství jsou, až na pár výjimek, samí nechopní učitelé a je to jejich vina. V dnešní době je velice snadné veřejně zneuctít "neschopné" kantory podobným článkem. Už méně snadné je pochopit souvislosti ve vztahu učitel - žák, veřejnost - škola, zaměstnavatel - učitel jako zaměstnanec. |
|
29. 12. 2003
Pěkné dva články od pana Hynka Hankeho ZDE a pana Iva Poláčka ZDE nám připomněly, že se zase půjde do školy, a bude to zas ta děsná otrava a pruda -- pro žáky i pro těch pár báječných učitelů a učitelek, kteří tam někde ještě pořád statečně vytrvávají.
To, co přesně napsal pan Hanke, by bylo potřeba číst každý týden. A to, že jsou ještě i dobří učitelé a několik dobrých škol, by se mělo číst taky. |
|
29. 12. 2003
Před dvěma sty dvaceti lety bohabojně vychovaná, fyzicky atraktivní, mateřsky veleplodná a super-inteligentní panovnice odkázala našemu školství velký třesk, který i to dnešní poznamenává.
|
|
29. 12. 2003
Britský ministr školství Charles Clarke ostře kritizoval televizní vysílání, zaměřené na děti. Konstatoval, že je velká část tohoto vysílání plná otevřeného násilí, že to vede k vzniku šikanování ve školách a že televizní vysílání pro děti "nijak nezlepšuje sociální ani vzdělávací situaci" v Británii. Podle Clarka vedou časté násilné scény v televizi k vzniku násilí mezi dětmi a příliš mnoho televizních stanic se staví k této záležitosti příliš blazeovaně. Britský ministr školství bude o těchto záležitostech s televizními stanicemi jednat a požaduje, aby úřady pro regulaci televizního vysílání, včetně nového britského regulačního úřadu Ofcom, záležitost začaly podrobně vyšetřovat.
|
|
29. 12. 2003
Reakce na tento článek. Se zájmem jsem si přečetl článek studenta gymnasia o problémech našeho školství. Jedná-li se skutečně o práci sedmnáctiletého mladého muže, klobouk dolů. Tento hoch je světlá výjimka mezi dnešní mládeží. Bohužel také doklad o nezralosti mládí. Podle mne zaměnil základní pojmy - chyba (největší) není ve školství, ale přímo v mládeži a ve společnosti jako celku. Pokusím se to vysvětlit. |
|
23. 12. 2003
Jak v Lounech úředníci brání občanské aktivitě"Tak ukažte, co máte," povídá paní vedoucí a natahuje ruku pro lejstra. Podávám jí dokumenty a ona si je začne prohlížet. "No jo, to máte špatně." V tu chvíli se uvnitř mě něco hroutí. "Jak, špatně," vysoukám ze sebe. Paní inženýrka nekonečně dlouho prohlíží předložené faktury pořád dokola. "Člověče, vy to máte vystavený na ekonomickej odbor, ale s tím já nemám nic společnýho." "Do dnešního dne jsem od nikoho nedostal žádnou objednávku. Nevěděl jsem na koho to má dodavatel fakturovat," snažím se chabě argumentovat, ale paní inženýrka vynáší další trumf : "Tady ten doklad máte vystavený na Černčice, ale váš kolega už tam nebydlí." Naše občanské sdružení vzniklo v září roku 2001 a jeho hlavní náplní je práce s dětmi a mládeží ze sociálně slabých rodin. Chceme tak změnit jejich vztah ke společnosti, rodině i sobě. Motivovat je k lepšímu způsobu života, než jaký by je čekal, kdyby zůstali tam, kde jsou. Hlavní inspirací pro nás je evangelium, kniha Čí je tohle dítě od Billyho Wilsona a třeba také filmy Sestra v akci a jemu podobné. Působíme v oblasti Severozápadních Čech a jedním z našich středisek je město Louny a okolní obce Citoliby a Černčice, kde má naše sdružení také sídlo. |
|
30. 12. 2003
|
|
30. 12. 2003
K Silvestru od Radka Mokrého:Když se do ní pustili Howard a Marie oba, měli ji svlečenou jedna dvě. "Ták, není to takhle lepší?" chtěla vědět Marie. Sissy se skutečně cítila mnohem pohodlněji, jenom cítila nutkavou potřebu omluvit se, že nemá podprsenku. Doufala, že tím ty milé lidi nijak neuráží. Marie přenesla svoji holou hruď do Sissyiny blízkosti. Při formálním představování oba páry bradavek ztuhly asi jako diplomaté z malých zemí ve Washingtonu. Předvoje si vyměnily státní tajemství. |
|
30. 12. 2003
Monitor Jana Paula
|
|
29. 12. 2003
Jak Češi bojujíNa autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu. Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz. Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání. |
|
29. 12. 2003
Je obtížné dělat soudy na základně denního tisku, televize a rozhlasu, tam je všechno poplatné dni a pokud se toho v ČR moc neděje, nebo se neděje nic, co by pro naše sousedy bylo zajímavé, je klid a jako bychom nebyli.
Občas ale vychází encyklopedické slovníky, jeden z nejčtenějších je německý Brockhaus. V mé knihovně jich je více, třeba z r. 1941, o tom raději nechci referovat, dnešní německá generace s tím nemá už nic společného. Přesto rád srovnávám vývoj srovnáním s tím stařečkem. |
|
29. 12. 2003
O teflonovém muži:Americký brigadýr generál Vincent Brooks si během každodenních tiskových konferencí v ústředí amerického vojenského velitelství během útoku na Irák rychle vytvořil pověst "teflonového muže". Ať už na něho reportéři na tiskových konferencích házeli cokoliv, nikdy se nic nezachytilo. Brooks byl občas kritizován, že vystupuje dřevěně, ale vždycky reagoval nesmírně zdvořile, i tváří v tvář velmi nepřátelským otázkám z řad novinářů. Práce s médii byla pro tohoto vojáka, který velel jednotkám v první válce v Perském zálivu, v Kosovu, v Panamě a v Jižní Koreji, novou zkušeností. Vybíráme několik nejzajímavějších pasáží z rozhovoru s ním z Pentagonu, který v minulých dnech vysílal rozhlas BBC:
|
|
29. 12. 2003
Neutěšená situace kolem ČT dává možnosti k úvahám rozličného typu.
|
|
29. 12. 2003
Kdybychom hledali adekvátní označení dnešní doby, možná by znělo "Doba inovací". Neuvěřitelně rychle se zavádějí nové technologie nejen v informatice, ale i v dalších oborech, jako je medicína. Jejich paleta je tak bohatá, že se v ní mnohdy nestačíme přesně orientovat.
|
|
29. 12. 2003
V Súdánu, v jedné z nejchudších zemí světa, léta zmítané občanskou válkou, se vláda konečně chystá uzavřít mír se znepřátelenou opozicí. Možná se jim dokonce podaří ukončit dvacet let trvající konflikt před koncem tohoto roku.
Súdán, největší země Afriky a bývalé britsko-egyptské kondominium získal nezávislost v roce 1956. Od té doby je téměř stále (až na mírové období od 1973-1983) obětí různých konfliktů. Převraty střídaly převraty a životní úroveň místního obyvatelstva následkem nekonečných válek neustále klesala. I přes značné ropné bohatství je dnes většina Súdánců závislá na humanitární pomoci. |
|
28. 12. 2003
Ladislav Kozák si dal práci a sestavil stránku nejrůznějších fotografií a videoreportáží, týkajících se Saddámovy "díry v zemi", ZDE. Nejdůležitější z nich je zřejmě videoreportáž tiskové kanceláře Reuters z 21. prosince 2003 "Saddam's Tikrit Hideout", zabývající se tím, že novináři a turisté musejí nyní za přístup k "Saddámově díře v zemi" tvrdě platit v dolarech. Na videozáznamu je nápis o poplatcích umístěn hned vedle kontroverzních datlí na datlové palmě. Vyplývá z toho, že alespoň tyto záběry musely být skutečně pořízeny až po zveřejnění informací o Saddámově zajetí, a tedy že datle visely na zmíněné datlové palmě i v druhé polovině prosince. Dosud nezpochybněné však naproti tomu zůstávají informace reportérky Yvonne Ridleyové od příslušníků různých výzvědných služeb v Kataru, které vyšly v týdeníku Sunday Express a které citovala i tisková kancelář AFP. Podle nich zajali Saddáma Husajna už před časem Kurdové, věznili ho ve zmíněné "díře v zemi" a vydali ho Američanům prý až poté, co s nimi dojednali, "co za to" ZDE.
|
|
29. 12. 2003
Představte si, že by Tony Blair vlastnil britskou komerční televizi, že by rozpustil skoro celou Radu BBC a že by generální ředitel BBC rezignoval, protože by nedokázal udržovat nestrannost BBC proti sílícímu tlaku neférové a politicky motivované konkurence od Blairových mediálních podniků. Představme si také, že by zároveň premiér Blair vlastnil i kvalitní list Daily Telegraph a bulvární deník Daily Express. A představme si, že by anglická královna náhle odmítla schválit parlamentem navržený zákon, takže by si Blair mohl dál rozšířit své mediální impérium navzdory svým předchozím slibům, že ho rozpustí. Vedlo by to k dosti podstatnému politickému znepokojení. V Británii je tohle všechno nepředstavitelné. Přesto - je to úplně normální - v dnešní Itálii. V nedělním vydání týdeníku Observer se problémem Itálie zabýval Will Hutton: |
|
29. 12. 2003
Za pokus o vyváženost bych pokládal článek, v němž by někdo s Kavanem věcně polemizoval, uváděl protiargumenty. Naproti tomu pan "Fér" píše, proč protiargumenty neuvádět ("pak se snad můžeme dál bavit.") Jenže "bavení" se s panem "Férem" nepřichází v úvahu. On totiž není na výši. Nepřináší ani žádné důkazy o Kavanových zločinech, jak by se mohl pokusit investigativní novinář, ani není odborníkem na zahraniční politiku (nebo to z článku aspoň nevyplývá). Na "úroveň" Kavana ho jakoby vytahují Britské listy. Bláboly pana "Féra" takto povyšují na "argumenty". Proč? Kvůli vyváženosti? Má-li být výsledek vyvažování dobrý, je nutno vyvažovat dobré dobrým, ale jiné chuti. Slané jídlo vyvážíme sladkým, ale nikoli hnusným zákuskem, neuměle upečeným z podřadných surovin. Polemická reakce na tento článek. Účinnost pomluvy tkví v tom, že ji nelze odstranit, podobně jako některé skvrny nelze odstranit bez poškození podstaty látky. Vtip je v tom, že už podle římského práva musí tvrzení dokazovat ten, kdo něco tvrdí, není povinností "obviněného" tvrzení vyvracet nebo dokonce "dokazovat nevinu". |
|
29. 12. 2003
Reakce na tento článek. Dnešní Kavan, kdysi rtuťovitý aktivista, už není tím, čím byl před desítkami let. Byl dlouhá léta v emigraci, jeho činnost s disentem, řekl bych skoro partyzánská činnost v illegalitě, ho nepochybně poznamenala. Proto dnes dělá velmi neprůhledný dojem, podezírá zřejmě především žurnalisty, s kterými udělal v minulosti velmi špatné zkušenosti. |
|
29. 12. 2003
Ohlédnutí za rokem 2003Je poučné si povšimnout, jak invaze do Iráku a následný průběh okupace oslabily ambice a očekávání Bushovy vlády. Možná dnes žijeme v nové éře, jíž vévodí bezkonkurenčně americká supervelmoc a nové americké imperiální ambice, jenže Irák ukázal, kde zřejmě budou limity americké moci, argumentoval Martin Jacques, výzkumník v Asian Research Centre univerzity London School of Economics:
|
|
27. 12. 2003
|
|
30. 12. 2003
tisková zpráva ČRo 6 bude dne 1.1.2004 v 11,10 vysílat na středních vlnách na frekvenci 1130 relaci "Je to na vás", věnovanou pohledu občanského sdružení Šalamoun na aktuální problémy české justice. Hovořit bude převážně pan John Bok, předseda spolku Šalamoun. |
|
28. 12. 2003
Virtuální bohoslužba na první neděli po vánocíchČtení: Lukáš 2, 25-35; Text: Izaiáš 49,6
Na Hod Boží Vánoční jsme slyšeli v kázání, jak je dobře, že i atheistický svět slaví s námi křesťany Vánoce bohatým dáváním dárků jako odpovědí -- byť bezděčnou - na ten nesmírný a bohatý Boží dar v Ježíši. A také jsme slyšeli, jaký to bude nářez, až začne svět s námi slavit i Velikonoce se vším, co Velikonoce představují. |
|
22. 11. 2003
Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz. |
|
31. 12. 2003
Z přibližně 6000 čtenářů Britských listů přispělo v prosinci 2003 na jejich provoz celkovou částkou 7274 Kč 20 osob. Příspěvky tří čtenářů ze zahraničí prostřednictvím konta www.paypal.com dosáhly kromě toho částky 282.61 amerických dolarů. Dokončili jsme placení finanční firmě za vypracování účetních zpráv za léta 2001 a 2002, nyní částečně hradíme výrobu knihy Jak Češi bojují. Čtenáři z celého světa mohou nyní přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Finanční příspěvek na provoz Britských listů vás nic nemusí stát - Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení. Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy. Kdyby Britským listům věnoval každý čtenář pouhou korunu denně, mohl by si časopis např. financovat právníka a analyzovat kauzy, jimž se v současnosti nemůže věnovat. Apelujeme na všechny čtenáře, aby si na provoz BL finančně přispěli. S minimálním rozpočtem je velmi obtížné udržet veřejnoprávní službu Britských listů. Všichni spolupracovníci BL pracují pro časopis zadarmo, mnozí s podstatným nasazením, po své normální práci. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník. Veškeré informace o tom, jak jsou darované peníze využívány, pravidelně zveřejňujeme. Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu. |
|
18. 6. 2004
Ceník reklamy na BL |
| Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 30. 12. 2003 | Globalizace omezuje sobectví národních elit | ||
| 30. 12. 2003 | Krádež náklaďáku | Radek Mokrý | |
| 30. 12. 2003 | Není přípustné užívat ve vězeňství udavače | Václav Prochor | |
| 30. 12. 2003 | Šamanismus, sex a reálpoetika Toma Robbinse | Radek Mokrý | |
| 29. 12. 2003 | Válka v Iráku ukázala limity americké moci | ||
| 29. 12. 2003 | Převážně bídné školství | Ondřej Hausenblas | |
| 29. 12. 2003 | Rozmetá globální příliv příležitostí monopol domácích elit? | Jan Čulík | |
| 29. 12. 2003 | Jak vidí Čechy sousedé aneb knižní recenze | Miroslav Václav Steiner | |
| 23. 12. 2003 | Politik má provokovať | Michal Feik, Jaroslav Hrenák | |
| Školství | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 30. 12. 2003 | Není to vina jen učitelů | Jana Poslová | |
| 30. 12. 2003 | Dobré učitele je nutno zaplatit | Tomáš Gawron | |
| 29. 12. 2003 | České školství: problémem nejsou učitelé, na sobě musí pracovat každý sám | Josef Vít | |
| 29. 12. 2003 | Britský ministr školství: násilí v televizi vede ve školách k šikaně | ||
| 29. 12. 2003 | Převážně bídné školství | Ondřej Hausenblas | |
| 22. 12. 2003 | České školství se už nemá kam dál rozkládat | Hynek Hanke | |
| 22. 12. 2003 | Je české školství skutečně tak mizerné? | Ivo Poláček | |
| 10. 12. 2003 | Jazyková bariéra | Petr Jánský | |
| 4. 12. 2003 | Ano, buďte aktivní | Petr Jánský | |
| 4. 12. 2003 | Británie: Obrovská kontroverze ohledně univerzitního školného | ||
| Česká literatura | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 11. 12. 2003 | Hrabal jako žvýkačka | Štefan Švec | |
| 10. 12. 2003 | Co znamená Kunderův škleb | Štefan Švec | |
| 9. 12. 2003 | Exil jako otevření mysli | Jan Čulík | |
| 9. 12. 2003 | Osud lidí ve střední Evropě je nesdělitelný - a obráceně | Jan Čulík | |
| 3. 12. 2003 | Ohlédnutí | Jaroslav Hutka | |
| 2. 12. 2003 | Než zemřete, proměníte se v klišé | Jan Čulík | |
| 1. 12. 2003 | Má nyní Havlova hra Vernisáž levicově anarchistický význam? | Jan Čulík | |
| 20. 11. 2003 | O zdřevěnělé řeči: důležitá příručka pro novináře | Jan Čulík | |
| 20. 11. 2003 | Neptejme se zásadně "do kdy?" | Vladimír Just | |
| 20. 11. 2003 | Zařízení k zabránění opuštění místa nedovoleného parkování | Vladimír Just | |
| Katolická církev | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 25. 12. 2003 | Jan Pavel II. odsoudil "terorismus" | ||
| 23. 12. 2003 | Miloslav Vlk: Žena je jen schránkou pro nenarozeného člověka | ||
| 19. 12. 2003 | Komunistická represe církví a procesy v padesátých letech | Ivo V. Fencl | |
| 12. 12. 2003 | Vatikán: další italská mafie? | Fabiano Golgo, Hana Profousová | |
| 26. 11. 2003 | Politické miesto pre Boha | Karol Moravčík | |
| 26. 11. 2003 | Křikem o cenzuře šíří Jiří Karas jen cílenou demagogii | Jan Čulík | |
| 14. 11. 2003 | Každá krajnost škodí | Jan Čulík | |
| 15. 10. 2003 | BBC o pedofilii v katolické církvi | ||
| 14. 10. 2003 | Riziko nákazy virem HIV | Tomáš Linhart | |
| Práva homosexuálů | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 5. 11. 2003 | Festival MEZIPATRA 2003 | ||
| 2. 10. 2003 | Nepovedená koláž ČT: Homosexuální karneval-heterosexistický parlament | Věra Sokolová | |
| 9. 9. 2003 | Ještě jednou o "léčbě homosexuality" | Vojtěch Polák | |
| 9. 9. 2003 | Homosexualita a potraty: Objektivní fakta versus subjektivní interpretace | Pavel Mareš | |
| 5. 9. 2003 | O možnosti "léčit" homosexualitu: mýlí se pan Mareš | Vojtěch Polák | |
| 4. 9. 2003 | "Někomu pomůže, nikomu neublíží" | Josef Veger | |
| 3. 9. 2003 | O homosexualitě: Omyly pana Žaloudka | Pavel Mareš | |
| 28. 8. 2003 | Gayové nepotřebují registrované partnerství | ||
| 27. 8. 2003 | Jak se pletou odpůrci leseb a gayů | Petr Žaloudek / Fid | |
| 18. 8. 2003 | Malá provokativní poznámka nejen k homosexualitě | Aleš Kubeczka | |
| Sdělovací prostředky | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 29. 12. 2003 | Média veřejné služby | Petr Jánský | |
| 23. 12. 2003 | Kdo zaznamená naši dobu? | ||
| 22. 12. 2003 | Digitální politikum - aneb říkají-li dva totéž, bývá to většinou totéž | Štěpán Kotrba | |
| 15. 12. 2003 | Konečným cílem PR je důvěra | Zdeněk Verner | |
| 15. 12. 2003 | Ať žije průměrnost! | Fabiano Golgo | |
| 11. 12. 2003 | Digitální, intelektuální televizní okruh BBC 4: Je to k něčemu? | ||
| 4. 12. 2003 | Hrozí Itálii diktatura? | ||
| 27. 11. 2003 | Svobodné názory + "svobodné názory" = podivné souvislosti | Jiří Koubek | |
| 27. 11. 2003 | Nesnesitelná lehkost informování: ČTK a Appian | Ivan Feranec | |
| 26. 11. 2003 | Vysílání ČT "bude i nadále zajímavé" | ||
| Karl Marx | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 8. 12. 2003 | Diskutovať či nediskutovať o Marxovi | Andrej Sablič | |
| 3. 12. 2003 | Proč se s komunisty nemluví | Jakub Jirsa | |
| 28. 11. 2003 | Diskuse nad bývalým vládnoucím komunismem je zbytečná | Pavel Urban | |
| 27. 11. 2003 | Kdo se bojí Karla Marxe? | Milan Valach | |
| 27. 11. 2003 | Kolektivistické ideály vedou nevyhnutelně k totalitě | Jan Holeček | |
| 26. 11. 2003 | Marx, marxismus, my a ... např. Václav Klaus | Robin Ujfaluši | |
| 25. 11. 2003 | Futurologie centrálně celosvětově plánovitého komunismu jako protipól k Fukuyamovi | Stanislav Heczko | |
| 24. 11. 2003 | Komunismus: Idealismus či zvěrstvo? | David Janus | |
| 3. 11. 2003 | Diskutujme skôr, ako bude neskoro | Andrej Sablič | |
| 30. 10. 2003 | Karel Marx: Amerika je typicky dělnická země | ||
| Útok na USA, Afghánistán, Irák | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 30. 12. 2003 | Saddám "prozradil, kam ukryl své miliardy" | ||
| 29. 12. 2003 | Válka v Iráku ukázala limity americké moci | ||
| 28. 12. 2003 | Datle nad Saddámovým příklopem skutečně visí i v prosinci | ||
| 28. 12. 2003 | Paul Bremer "odmítl" Blairovo tvrzení o iráckých ZHN | ||
| 24. 12. 2003 | Britská vláda: "Saddámovi lživě tvrdili podřízení, že má ZHN" | ||
| 23. 12. 2003 | Zatracený datle | ||
| 22. 12. 2003 | Ad datle: Proč nekontaktujete odborníky? | ||
| 22. 12. 2003 | Ad datle: Byl Saddám zajat v červenci? | Jan Čulík | |
| 21. 12. 2003 | Saddám měl být zadržen kurdskými jednotkami, zdrogován a poté vydán Američanům | Josef Brož | |
| 21. 12. 2003 | Sunday Express: Saddáma zajali Kurdové, nikoliv Američané | ||