Když ospravedlňovali svou válku proti Iráku, Bushova vláda a její stoupenci argumentovali, že Spojené státy ohrožují irácké zbraně hromadného ničení a jeho styky s al Kajdou. Avšak dosud americké ani britské jednotky nenašly žádné důkazy o programu biologických, chemických či jaderných zbraní a jen minimální důkazy o stycích s al Kajdou. Posiluje to argumenty kritiků americké vlády, že bylo možno Saddámův režim zadržet, aniž by došlo k útoku na Irák. Zdá se tedy, že americká vláda učinila chybu, když argumentovala, že je nutno jít do války. Bush zřejmě lhal veřejnosti ohledně nebezpečí, které zosobňoval Irák. A od ukončení války americká vláda změnila svou argumentaci. Teď už nehovoří o tom, že by Spojené státy zlikvidovaly hrozbu zbraní hromadného ničení - zlikvidovaly odporný režim. Jenže lze posuzovat morálku našich činů prostě až jejich konečnými důsledky? Není to heslo Účel světí prostředky? ptá se v americkém měsíčníku Prospect John B. Judis a pokračuje:

Mezinárodní úřad pro jadernou energii vydal vážné varování ohledně situace v poválečném Iráku. Úřad dohlíží z pověření OSN na jadernou bezpečnost po celém světě. Konstatuje, že rabování jaderných instalací v Iráku je vážnou hrozbou světu. Zdůrazňuje, že má morální odpovědnost se bezodkladně vrátit do Iráku. Bohužel, Američané s tím nesouhlasí, uvedl v úterý rozhlas BBC v poledním pořadu World at One a znovu v podvečer v pořadu PM. Je to proto, že by přítomnost inspektorů Úřadu pro jadernou energii mohlo být považováno za obnovení celého procesu OSN, který Bushova vláda zatím není ochotna schválit.

"Už čtyřicet dní dostáváme téměř každý den zprávy o ničení a plenění iráckých jaderných instalací. Dostali jsme zprávy, že stovky barelů jaderného materiálu byly rozhozeny po zemi, že jsou radioaktivní zdroje vyjímány z ochranných obalů a zřejmě se šíří mezi lidmi. Také dostáváme zprávy o onemocnění z radiace mezi civilisty v této oblasti," řekl v rozhlase BBC v úterý mluvčí Úřadu pro jadernou energii a dodal: "Nemáme možnost si tyto zprávy nezávisle ověřit. Musíme určit, jaká míra nebezpečí vládne, abychom mohli podniknout nápravné akce. Říkáme zcela otevřeně, že jako zbrojní inspektoři bychom měli znovu pracovat v Iráku a dokončovat práci, kterou nám uložila Rada bezpečnosti OSN. Také zdůrazňujeme, že máme povinnosti podle smlouvy o nešíření jaderných zbraní vrátit se do Iráku a ověřit, že materiál, uložený v tamější jaderné elektrárně, který prý byl vypleněn, je nalezen, řádně zevidován a vrácen na své místo pod naším dohledem."

I když je většina tohoto plenění zřejmě jen náhodné, není možno podle mluvčího Úřadu pro jadernou energii vyloučit, že by se některý tento jaderný materiál mohl dostat do rukou teroristů. Američané nechtějí pracovníky Úřadu do Iráku vpustit, protože tvrdí, že je situace v Iráku z vojenského hlediska "stále nebezpečná". Desítky humanitárních organizací tam však už normálně fungují. Je paradoxní, že útok proti Iráku se vedl údajně proto, aby se zbraně hromadného ničení nedostaly do rukou možných teroristů, nyní se po Iráku šíří jaderný materiál zcela nekontrolovaně.

Americká telekomunikační firma WorldCom, která udělala bankrot (má se přejmenovat MCI) získala od amerického ministerstva obrany kontrakt na znovuvýstavbu iráckých telekomunikačních sítí v hodnotě asi 30 milionů dolarů. Má poskytnout mobilní telefonní služby asi 10 000 příslušníkům amerických jednotek a pomocných organizací v Bagdádu.

Americká vláda tvrdí, že daleko větší kontrakt na znovuvýstavbu celé irácké telekomunikační infrastruktury, podle některých analytiků v hodnotě až 900 milionů dolarů, bude udělovat až budoucí irácká vláda. Mluvčí firmy WorldComnevyloučil, že se bude ucházet i o ten kontrakt. Aktivisté a soupeřící firmy lobbovaly americkou vládu, aby přestala spolupracovat s firmou WorldCom, po jejím nedávném účetním skandálu, týkajícím se předstíraných zisků ve výši 11 miliard dolarů.

Firma dodávala telekomunikace americké armádě a federálním americkým úřadům pro Afghánistán během války v roce 2001 a po ní. Pak získala od afghánské prozatímní vlády jako součást zahraničního konsorcia licenci na provoz druhé sítě mobilních telefonů v Afghánistánu.

Tento týden souhlasila firma WorldCom/MCI, že zaplatí americkému dohledu nad kapitálovým trhem Securities and Exchange Commission rekordní pokutu ve výši 500 milionů dolarů. Firma loni oznámila bankrot poté, co vyšel najevo obří účetní skandál. Tvrdila totiž, že generovala zisky během tříletého období, kdy ve skutečnosti prodělávala. Na papíře měla zaplatit pokutu ve výši 1,51 miliard amerických dolarů, ale pokuta byla snížena v důsledku bankrotu.

Spojené státy předložily přepsanou verzi svého návrhu rezoluce o poválečném Iráku Radě bezpečnosti OSN. Rada bezpečnosti by o něm měla jednat v úterý a ve středu by se o něm mělo hlasovat. Podle této nové verze rezoluce bude hrát OSN roli při vytváření nové vlády v Iráku a poprvé se rezoluce také zmiňuje o zbrojních inspektorech OSN.

Amerika učinila tyto ústupky:

• Zvláštní zmocněnec OSN bude spolupracovat s okupačními mocnostmi v "pohybu směrem k nové irácké vládě". Rezoluce se zmiňuje o tom, že zbrojní inspektoři OSN mají mandát pro Irák, avšak nenavrhuje je znovu vyslat do Iráku, jak požadovaly Rusko a Francie.
• Okupace americkými a britskými jednotkami bude pokračovat tak dlouho, "dokud občané Iráku nevytvoří mezinárodně uznávanou, reprezentativní vládu a dokud tato vláda nepřevezme svou odpovědnost". Předtím chtěly Spojené státy okupovat Irák rok s tím, že by okupace mohla být ještě prodloužena.
• Humanitární program OSN "potraviny za ropu" bude zrušen během nadcházejících šesti měsíců, nikoliv během čtyř. Prodloužení tohoto programu je důležité pro Rusko, které má značnou část jeho kontraktů.
• Obrovské dluhy Iráku budou řešit multilaterální systémy, jako je Pařížský klub - tím bude rozptýlena obava, že Spojené státy zlikvidují některé tyto dluhy, které má Irák u Ruska.
• Irák nebude mít imunitu proti požadavkům, aby hradil ze svých ropných výdělků náklady na případné ekologické katastrofy - to je ústupek Francii a Španělsku.

Spojené státy zřejmě zahájily diplomatickou ofenzívu ve snaze zlepšit styky se svými evropskými spojenci. Velmi vstřícně hovořil v tomto smyslu v úterý ráno v britském rozhlase americký velvyslanec v Londýně, který zdůrazňoval obrovský význam mezinárodní spolupráce.

V úterý se v Bagdádu konaly společné demonstrace sunnitských i šiitských muslimů proti pokračující americké přítomnosti v Iráku.

Téměř 51 procent akcionářů, přítomných na pondělní výroční valné hromadě této třetí největší britské společnosti vyvolalo rebelii, která byla daleko větší, než se předpokládalo. Investoři v londýnské City interpretují tuto rebelii jako varování, že příliš vysoká platová ujednání nebudou akcionáři tolerovat.

Rebelie akcionářů vyvolala živou diskusi v britských denících nejrůznějšího politického zaměření.

Společnost Central European Media Enterprises Ltd. (CME) oznámila, že včera obdržela na svůj účet 358 634 568 dolarů jako platbu od České republiky.

Ekologická organizace Greenpeace dnes vyjádřila obavy z možných negativních dopadů na ekologické zemědělství v České republlice, pokud ministr životního prostředí Libor Ambrozek schválí komerční pěstování geneticky modifikované (GM) Bt kukuřice firmy Monsanto ^[1].

Heinrich-Böll-Stiftung v Praze ve spolupráci s Německým a Francouzským velvyslanectvím v Praze zve na přednášku a diskusi k tématu:

Podle reportéra BBC v západní Ugandě tvrdí uprchlíci z Konga, že tam dochází ke kanibalismu. Ozbrojenci z kmene Lendu vyřezávají z těl svých obětí jejich srdce a pojídají je. Také jim vytrhávají střeva a nosí je na hlavě jako trofej. V rybářské vesnici Ntoroko na jižním cípu Albertova jezera přešlo prý přes hranici do Ugandy podle údajů úřadů asi 12 000 uprchlíků. Při útěku z Konga je ochraňovala ustupující ugandská armáda. "Byli bychom všichni zmasakrováni, kdyby nebylo velkého počtu ugandských vojáků," uvedla jedna žena z Konga. Podle jejího svědectví zabíjejí ozbrojenci z kmene Lendu v okolí města Bunia velké počty lidí z kmene Hema. Uprchlíci jako ona nyní nocují v Ugandě bez přístřeší, nemají přístup k potravinám ani lékům. V oblasti kolem vesnice Ntoroko hrozí cholera v důsledku nedostatečné hygienické infrastruktury pro množství lidí.

Ministři obrany členských zemí EU učinili v pondělí "první krok" k vyslání mírových jednotek do Konga, aby tam zabránili masakrování obyvatelstva.

Na Evropskou unii se obrátil generální tajemník OSN Kofi Annan s prosbou o vyslání jednotek do oblasti kolem konžského města Bunia, kde přišlo téměř 300 000 osob o přístřeší a jsou tam masakrováni lidé.

Francie uvedla, že je ochotna vyslat svá vojska a irský ministr obrany Michael Smith "šokoval" novináře, když řekl, že by nebyl překvapen, kdyby byla v blízké budoucnosti v Kongu i irská vojska. Ministr naznačil, že by Irsko mohlo vyslat své jednotky do Konga bez mandátu OSN, ale irský parlament by musel schválit změnu současného zákona, který vyslání irských jednotek bez mandátu OSN znemožňuje. Řecká vláda by byla také ochotna podpořit vyslání jednotek EU, avšak šéf zahraniční politiky EU Javier Solana nedokázal říci novinářům, kdy dostane Kofi Annan z Evropské unie nějakou odpověď. Nevyřešená zůstává i otázka, zda by mírové sbory EU směly na místní polovojenské jednotky střílet. :)

Fukuyama v roce 1992 napsal ve svém článku a pak v knize The End of History and the Last Man, že globální boj mezi různými ideologiemi o to, že jsou nejlepším řešením pro potřeby moderního člověka, skončil rozhodným vítězstvím pro liberální demokracii. Během dvacátého století selhaly všechny soupeřící modely, ať byly fašistické, autoritářské, teokratické či komunistické. Přivodily lidem totiž jen bídu a nikoliv svobodu a komfort, jimž se těší lidé na Západě. Britský deník Times se Fukuyamy zeptal, jestli po dalším vítězství Západu, totiž v Iráku, tleská Georgi Bushovi a jeho neokonzervativním spojencům za to, že tak mocně v Iráku napomohli historii a demokracii. "Jako Marx Západu, neměl byste být potěšen leninskou rozhodností George Bushe zrevolucionizovat Blízký východ?"

Francis Fukuyama odpověděl: "Ve skutečnosti jsem trochu pesimistou. Dívám se skepticky na to, co udělal George Bush. Jsem skutečně přesvědčen, že existují základní ekonomické a politické imperativy, které způsobují, že se historie rozvíjí jedním směrem, směrem k větší demokracii. "

mediální analýza společnosti NEWTON IT

Britské listy chtějí na této analýze ukázat postoj českých médií k cíleně interpretovaným "politickým" kauzám. Sledována byla medializace v letošním roce, kdy se sdělovací prostředky ode dne 14. 4. 2003 začaly o kauzu Diag Human opětně zajímat. Týdeník EURO tohoto dne zveřejnil informaci, že český stát "v tichosti" vyplatil této společnosti částku takřka 327 milionů Kč. Český stát byl vázán uhradit tuto částku poté, co byl v prosinci 2002 nárok firmy na odškodnění ušlého zisku potvrzen přezkumným rozhodčím senátem. Na svém zasedání 8.1.2003 se vláda rozhodla použít pro tento účel prostředky z rozpočtové rezervy.

Analýza sleduje medializaci kauzy do dne 9. 5. 2003, ovšem dění okolo společnosti Diag Human má další vývoj. Jak např. uvedla dne 12. 5. 2002 televize Nova, je vydán na majitele společnosti Diag Human Josefa Šťávu Interpolem mezinárodní zatykač.

Podrobnosti k tomuto tématu - v angličtině ZDE ZDE ZDE
ZDE ZDE ZDE

Referendum, ako inštitút najvyššej formy priamej demokracie, je po víkendovom euroreferende definitívne a na dlhé roky na Slovensku dehonestované a obávam sa, že z toho dôvodu aj nepoužiteľné. Nie je to práve šťastná situácia v časoch, keď nadchádzajúce roky, žiaľ, prinesú dostatok dôvodov pre omnoho angažovanejšie postoje občanov, pretože na Slovensku sa v súlade celosvetovým trendom deje a bude diať istá forma globalizačno-hegemonistického bezprávia.

Prístup k referendu, aký predviedla táto vláda (vyjadrenie podpredsedu vlády Csákyho a po ňom i celej vlády, že ak referendum bude neplatné, vláda má pripravený iný scenár schválenia prístupu do EÚ) za výdatnej podpory drvivej väčšiny printových i elektronických médií, ktoré sa ani len náznakovo nepokúšali o vyvolanie zdania nezávislosti, objektivity a skutočnej diskusie, naznačuje, že celý druhý oddiel piatej hlavy Ústavy SR hovoriaci o referende možno pokojne zrušiť. Ušetrí sa tak aspoň čosi na nákladoch pri tlačení brožúrok s textom Ústavy SR.

Kniha Vesmírná loď Brusel - jak troskotá demokracie v Evropě, která vyšla německy v březnu 2003, referuje o neutěšeném stavu Evropské unie.

Kdybych mohl, zasadil bych o překlad této knihy do všech jazyků nové a staré Unie. Nejsem sice vůbec příznivcem povinné četby - v mládí jsem se jí vyhýbal, jak jsem jen mohl, a četl jen, co podle mého za čtení stálo - ale tato kniha by měla být za ni prohlášena, a to bez ohledu na věk. A čtena dříve, než občané nové Evropy hodí, nebo nehodí svůj hlasovací lístek v referendech či "referendech", a vyjádří svoje mínění k již padlému rozhodnutí vládnoucích kruhů do EU vstoupit.

Zajímavou - věcnou, avšak ostře kritickou diskusi, v dobré tradici západní novinářské práce, vyvolala kniha dvou známých německých novinářů.

Jistě, je to velmi sugestivní otázka a všichni víme, že když se zadá úloha právě takto "nešťastně", dokáže lidské myšlení najít řadu variant, ke kterým teoreticky může dojít. Snad není na škodu, když tedy tuto možnost využijeme beze strachu, že takto se uvažovat nesmí, a že naopak právě tento způsob myšlení dokáže upozornit na to, co není zcela domyšlené, čemu bychom určitě měli věnovat svou pozornost. Vždyť schopnost nejvyšších míst reagovat pružně na faktické připomínky je tou vlastností, kterou se vyznačuje každá moudrá vláda.

800 200 200

"Dobrý den, dovolali jste se na informační číslo o Evropské unii..." -- Je správné, že vláda ČR poskytuje svým občanům "zdarma" tuto službu (samozřejmě na naše náklady), je tedy dobré této možnosti využít. Já jsem tak učinil a mohl jsem se velmi snadno dozvědět, že v EU v současné době není Švýcarsko (země je natolik bohatá a samostatná, že nepotřebuje podporu EU), Island, Lichtenštejnsko nebo třeba Norsko (to se zřejmě zase bojí omezení rybolovu).

Je vskutku ku podivu, oč víc si dříve kdekdo vyplachoval ústa marxismem, jak tím dramatičtěji po pádu komunismu v Evropě upadá Marxovo jméno v zapomenutí. Nicméně a nesporně spolu s Engelsem ti dva po počátečním neúspěchu roku 1848 s proklamací "Komunistického manifestu" nakonec vydupali z země úctyhodné hnutí, jehož význam posléze navíc nečekaně vzrostl do obludných a varovných rozměrů po první světové válce; o vpádu komunismu do Střední Evropy po druhé světové válce raději ani nemluvě. Marx napsal proslulou analýzu kapitalismu 19. století; Engels byl jeho přítelem a sponzorem a kromě jiného napsal také dvě knihy o filosofii přírody. Stěží jim dvěma lze připsat na vrub, že z marxismu se později také kromě dalších směrů vyvinul rovněž leninismus a obludná praxe gulagů.

Od Marxovy smrti uplynulo v březnu roku 2003 sto dvacet let. Nebudeme teď hodnotit jeho myšlenkový odkaz. Ve svém nadmíru stručném expozé nad Marxovým hrobem Engels ostatně pregnantně přirovnal Marxe k Darwinovi. V duchu tehdejších představ o funkci zákonů ve vědách Engels prohlásil, že jako Darwin objevil zákon evoluce v organické přírodě, právě tak Marx jej objevil v lidské společnosti.

Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník. Veškeré informace o tom, jak jsou darované peníze využívány, pravidelně zveřejňujeme. Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu.