Včera jsme vydali několik článků o tom, zda vstoupit či nevstoupit do Evropské unie; pozoruhodné bylo množství konspirativních a až paranoidních reakcí. Mnozí očekávají spiknutí. Evropská unie se chystá Českou republiku ožebračit, vysát, zahltit desetisíci nesrozumitelných zákonů, otevřít dveře cizincům, ohrozit českost země a proměnit její obyvatelstvo v nesvéprávnou, nevzdělanou, manuální pracovní sílu. Hitler snad neměl s Českou republikou horší úmysly. :) K tomu například tento dopis Václavu Klausovi, viz ZDE. Nejsou to však, zjevně, nejreprezentativnější názory: podle průzkumů veřejného mínění podporuje vstup ČR do EU 58 procent občanů, viz ZDE

Napadá mě, kde se bere ta bezmocnost, ten pocit, že nikdy nebudu moci rozhodovat jako samostatný a svobodný občan o vlastních záležitostech, ten pocit odcizení, v němž vděčně přijímám jakékoliv záporné zprávy, abych si sám pro sebe dokázal, že jakékoliv pozitivnější veřejné úsilí je marné. A všechny ty konspirační teorie, jak "nás" zlí cizinci hodlají zničit. Jistě je to projevem -- zbytečného -- pocitu méněcennosti: někteří se domnívají, že se Češi svým evropským partnerům nedokáží vyrovnat, a tak argumentují pro izolaci. Ale je to konstruktivní řešení? Ať má Evropské unie jakékoliv případné nedostatky, je nutno do ní vstoupit a spolu s jinými se aktivně účastnit úsilí ty nedostatky odstranit. Zůstat na periferii Evropy není alternativou.

Hovořil jsem o tom, co bude znamenat vstup do EU pro české občany s Martinem Myantem, britským ekonomem z Paisley University, autorem několika knih o českém hospodářství, který bedlivě sleduje vývoj české ekonomiky. Poukázal na to, že skoro všechno to, čeho se čeští euroskeptici obávají, totiž velký ekonomický vliv západních firem, využívání jen levné pracovní síly, vykořisťování českých zaměstnanců, se už v České republice stalo -- od začátku devadesátých let. Euroskeptikové si měli stěžovat tehdy. Dnes už je to dost nevratné. Bez vstupu ČR do EU by se situace jen zhoršila.

Myant argumentuje, že z ekonomického hlediska Česká republika v současné době už funguje v podstatě tak, jako by už byla členem Evropské unie a že se po vstupu ČR do EU hospodářsky příliš mnoho nezmění. Cenové hladiny jsou sice dosud v ČR do značné míry pod úrovní cen výrobků a služeb v zemích EU, avšak částečně je to způsobováno i nízkými cenami zboží, které je stejně v západních zemích neprodejné -- jako například český denní tisk. Cena těchto výrobků se po vstupu ČR do EU nezvýší, ceny některých výrobků a služeb však ještě stoupnou.

Velká míra zahraničních investic, která v posledních letech připlynula do České republiky, tam podle Myanta připlynula, protože zahraniční investoři očekávají, že Česká republika vstoupí do EU. Bez příprav na vstup do EU by míra zahraničních investic v ČR byla daleko nižší. Investoři jako Peugeot či Toyota plánují zůstat v ČR dlouhodobě, i poté, až se zvýší platy jejich českých zaměstnanců na západní míru.

Nebezpečím pro české občany by se mohlo stát právo lidí ze západních zemí kupovat nemovitosti (i když mnozí čeští majitelé domů i pozemků si je už stejně -- soukromě - prodali na Západ), proto je důležité, na jak dlouhou dobu bude platit omezení pro zahraniční majitele realizovat takovéto transakce.

Myant argumentuje, že celkově vzato bude znamenat vstup České republiky do Evropské unie mírný hospodářský vzestup, pokračování v současných ekonomických trendech.

Česká republika bude mít ze vstupu do EU dvě výhody: zaprvé větší přístup k zahraničním investicím, zadruhé přístup k strukturním fondům z Bruselu. Důležité je, jak české úřady naloží s těmi bruselskými dotacemi -- je třeba, abych jich využily efektivně.

Dlouhodobé studie o vlivu vstupu jednotlivých zemí do Evropské unie poukazují na to, že vstup byl pro danou zemi prospěšný, ovšem většinou jen mírně. Ekonomicky zaostalé Portugalsko zaznamenalo určité hospodářské zlepšení, ale v ekonomicky bouřlivě se rozvíjející oblast okolo Paříže se neproměnilo.