V ekonomice každého podniku je důležité, kolik má v dané chvíli k dispozici peněz na vlastním účtě. Říká se tomu platební schopnost. Co je vám platné, jestliže jste jako podnik provedli desítky zakázek, ale zatím jste za ně ještě nedostali zaplaceno. Nemáte-li nic na kontě, musíte si k splácení vlastních dluhů od bank půjčovat a úroky za půjčky vám vznikají další náklady.

Podmínkou slušného stavu hospodářství je tedy princip placení účtů za vykonanou práci relativně včas. (Pamatujete na rozsáhlou druhotnou platební neschopnost, kterou v první polovině devadesátých let, za vlády Václava Klause, v důsledku nevynutitelnosti práva a vysoké inflace trpělo mnoho firem?) Někdejší konzervativní britský premiér John Major dokonce zavedl před mnoha lety v Británii jakýsi zákon, podle něhož musejí podniky platit faktury do určité konkrétní doby, tuším, že je to jeden měsíc.

Vím, že dodnes v České republice nebývá lehké přimět některé podnikatelské partnery, aby platili účty včas, ale, zdá se, existuje jedna výjimka.

Podniky veřejných služeb takové problémy nemívají. Některé z nich zřejmě problémy s likviditou trpět nemusejí. Vybírají totiž mnohdy, světe, div se, od obyčejných lidí poplatky za služby dlouho předem, než zákazníkům byly tyto služby skutečně poskytnuty.

Podnik veřejných služeb si na základě vaší loňské průměrné spotřeby vody, plynu či energie určí tzv. "zálohu". Tu pak musíte zaplatit hned na začátku nového čtvrtletí, přestože bude trvat celé tři měsíce, než případně odhadované množství elektrické energie spotřebujete.

Princip je to, alespoň z britské zkušenosti, nepřijatelný. Zásadou přece je, že nejprve nějaké zboží odeberu a teprve pak, po vystavení faktury, za ně platím. Vyžaduje-li energetická společnost, aby její řadoví zákazníci za spotřebu elektrické energie platili až čtvrt roku předem, přesunuje vlastní problémy platební schopnosti na své řadové zákazníky. Proč máme my, velká firma, mít nedostatek peněz v pokladně, vždyť si je můžeme vybrat předem od zákazníků - oni tu prázdnou peněženku přece vydrží, jsou to malí páni.

A částky to nejsou bezvýznamné: pokud jste loni spotřebovali, jak jsem namátkou zjistil v jednom domku na venkově, elektřinu za 40 000 Kč, platíte začátkem každého nového čtvrtletí "zálohu" - za dosud nespotřebovanou energii 10 000 Kč. Správně byste ale přece měli mít ty peníze ve vlastní kapse až do doby, kdy energii skutečně spotřebujete a přijde vám za ni účet.

Nebo nemám pravdu a vnáším do "specifického českého prostředí" "britské podivnosti"?

Zeptal jsem se na to českého Sdružení na ochranu spotřebitelů v Praze Jana Luhanová mi odtamtud odpověděla:

"Placení služeb předem formou záloh není českými zákony zakázáno. Používá se v řadě případů, např. ve smlouvách o odběru vody, elektřiny, apod. V případě, že spotřebitel nevyužije služeb v zaplaceném rozsahu (např. odebere menší množství vody), je mu přeplatek vrácen. Spotřebitel tedy platí jen za to, co skutečně využije.

Ujednání o placení formou záloh je součástí smlouvy. Zjišťování naměřeného odběru vody nebo elektřiny se provádí jednou ročně. Pro řadu spotřebitelů je platba měsíčními zálohami přijatelnější, než jednorázová platba jednou za kalendářní rok. Pro případ, že by tento způsob platby byl pro spotřebitele nevyhovující, může usilovat o sjednání jiného typu smlouvy např. s měsíčním odečtem a fakturací; případně má-li v novém období významně odlišnou spotřebu (např. pro dlouhodobou nepřítomnost), tak usilovat o snížení zálohy."

Jenže problém je, že si podnik veřejných služeb nárokuje z kapsy spotřebitele peníze za elektřinu, plyn nebo vodu, které zákazník JEŠTĚ NESPOTŘEBOVAL. Může se stát, že podnik veřejných služeb si od zákazníka vybere pár tisíc na pár měsíců a pak mu je, po výročním odečtení reálného stavu, zase vrátí. Jakým právem je ale po celou tu dobu zadržoval? To snad bylo přijatelné za socialismu, kdy lidé (moc) neznali tržní hodnotu peněz. Ale zadržovat peníze za něco, jsem ještě nedodal, bezdůvodně dlouhé týdny předem? Z finančních půjček se přece normálně platí úroky? Proč mají obyčejní spotřebitelé svými půjčkami zdarma velké podniky veřejných služeb dotovat?

A také není pravda, že se zálohami platí dopředu vždycky jen na měsíc: mám v ruce účet Středočeské energetiky, která vyžaduje platbu zálohy na elektřinu dopředu na celý čtvrt roku. Jak výhodné, dostane-li podnik čtvrt roku předem od lidí operační kapitál...

Jana Luhanová ze Sdružení na ochranu spotřebitelů však pokračovala:

"V tomto případě (i v ostatních) vždy záleží na smluvním ujednání obou stran. S placením formou záloh musí souhlasit obě zúčastněné strany, tedy firma i spotřebitel. Máte pravdu, že v České republice je placení předem zřejmě využíváno častěji, než v ostatních zemích Evropy."

Takže vidíte - podle Sdružení na ochranu spotřebitelů předem horentní částky za nespotřebovanou vodu či elektřinu platit nemusíte.

I když - z telefonního rozhovoru s pracovnicí Středočeské energetiky jsem nenabyl dojmu, že by byla k dispozici jiná možnost než čtvrtletní zálohu zaplatit celou předem.

Možná však, že se ale mýlím. Za pokus to změnit by to asi stálo.