Před několika dny přinesl bulvární list The Sun celou titulní stránku černou a velkými bílými písmeny tam bylo napsáno: 1805 - vyhráli jsme nad Francouzi. 1945 - zvítězili jsme nad skopčáky. 2003 - Blair zaprodal naši zemi Evropě!

Podobně bulvární deník Daily Mail (který v třicátých letech podporoval Hitlera) apeloval na své čtenáře, aby "hlasováním zachránili svou zemi", a varoval, že "je vážně ohrožena demokratická svoboda a doslova i totožnost Británie".

Euroskeptikové se obávají, že přijetím ústavy EU přijde Británie o "další část své suverenity". (Ve skutečnosti jim často vadí, že životní úroveň obyčejných lidí a sociální služby, např. zdravotnictví, jsou v Británii daleko horší, než ve většině evropských zemí a obávají se, že Brusel může vyvíjet nátlak na to, aby došlo k jejich zlepšení.) Výraznou roli však také hraje britský individualismus i nacionalismus, stejně jako obavy z neznámého.

Šéf Konzervativní strany Iain Duncan Smith se vyjádřil, že návrh ústavy EU zosobňuje "hluboké a nebezpečné změny" toho, jak se v Británii vládne, a dodal, že referendum je "nezbytné".

Labouristická vláda Tonyho Blaira však naopak bagatelizuje údajné vznikající "nebezpečí". Tony Blair konstatoval: "Jak řekl Valéry Giscard d'Estaing, toto není součástí spiknutí vytvořit evropský superstát, ale účelem je dokončit vytvoření svobodné Evropy." Ubezpečil voliče, že existují hranice, za něž jako britský premiér nikdy nepůjde: že nepřijme daňovou harmonizaci ani jednotnou evropskou zahraniční politiku. Má však smysl koordinovat vzájemné úsilí v otázkách zločinnosti a životního prostředí, dodal Blair. Blair hodlá v EU blokovat každou dohodu, která by nepřijala jeho dva nejvýznamnější požadavky: vytvoření funkce nového prezidenta EU, který má předsedat Radě Evropy, a nových pravomocí pro národní parlamenty kontrolovat nové zákony EU.

Britský ministr zahraničních věcí Jack Straw také bagatelizoval význam návrhu nové evropské ústavy a dodal, že nejde o "obětování národní civilizace, ani o vnucování ústřední nadvlády". I on uvedl, že Británie nepřijme žádné změny, které by ohrožovaly britské zájmy. "Je absurdní argumentovat, jak argumentují někteří lidé v Británii, že bude Evropská unie s pětadvaceti členy tyranií, když je tato širší Evropa přece vybudována na porážce tyranie."

Peter Hain, britský ministr pro vyjednávání v konventu EU, zaútočil na to, co charakterizoval jako "celý tento povyk, všechny ty nesmysly, které se píší v euroskeptických novinách." Obvinil euroskeptický tisk a konzervativce z toho, že "upřímně řečeno, šíří o tom, co se děje, lži". Dodal: "Myslím, že ti, kdo zahajují kampaň za referendum si klidně mohou schovat své transparenty a ušetřit si peníze a neplýtvat jimi, protože my ho neuspořádáme."

Přesto však existují obavy, že návrh nové evropské ústavy poskytne ústředí EU nové velké centrální pravomoci. Některé země se už rozhodly, že uspořádají o přijetí této ústavy referendum, například Irsko, Švédsko, Dánsko a Španělsko.

Majitel konzervativních listů Daily a Sunday Telegraph Conrad Black nyní požaduje od svých novin, aby na britskou vládu ve věci referenda začaly vyvíjet velký tlak. Vyjádřil se: "Samozřejmě nejsem jedním z těch, kdo by tvrdili, že tisk má nějaký výrazný vliv, ale pokud si někdo ve vládě myslí, že nevznikne vážná kontroverze ohledně toho, zda se má či nemá konat referendum o tak důležité otázce, jako je nová ústava pro Evropu, mohu je ubezpečit, že tato velmi vážná kontroverze vznikne. Já a listy, s nimiž jsem spojen, budeme nesmírně aktivně prosazovat názor, že [přijetí této ústavy] by bylo tak významným krokem, že občané musejí být konzultováni."

Daily Telegraph se staví proti ústavě Evropské unie a tvrdí, že "by mohla vést k vzniku Spojených států evropských".

Bulvárně nacionalistický deník Sun charakterizoval návrhy na přijetí evropské ústavy jako "největší zradu v naší historii" a obvinil Tonyho Blaira, že se jménem Británie "vzdal Evropě", poté, co Británie 1000 let úspěšně odolávala všem invazím, od španělské námořní flotily až po Hitlera.

Avšak návrh ústavy pro Evropskou unii, vypracovaný 105 osobami z 15 existujících členských zemí EU a z 10 kandidátských zemí, bude dokončen teprve 20. června. Pak se o něm bude debatovat na mezivládní konferenci EU, která potrvá až do příštího roku.

"Je jistě možné, že konvent bude navrhovat něco, co je nepřijatelné. Je také možné, že ve své konečné podobě bude návrh ústavy EU obsahovat něco závažného, co navrhne radikální změny způsobu, jak se v současnosti Británii vládne, takže by se pak mělo konat v Británii referendum. Ale zatím jsme tak daleko nedošli," napsal k tomu deník Guardian.

Conrad Black také řekl v britském rozhlase, že podle jeho názoru jsou Spojené státy pro Británii užitečnějším spojencem než Francie, kterou obvinil ze "žvanění a tvrdohlavosti". Spojené státy jsou naproti tomu "bezprecedentně mocnou zemí" a spojenectví s ní je podle Blacka pro Británii daleko užitečnější než spojenectví s Evropskou unií.

9. června má britská vláda oznámit, zda je Velká Británie připravena přijmout evropskou měnu euro. Podle zpráv se premiér Tony Blair a ministr financí Gordon Brown rozhodli, že Británie k tomuto kroku dosud připravena není a oba politikové prý toho dne oznámí, že přijetí eura v Británii bude ještě odloženo. Ministr financí Gordon Brown před časem vypracoval pět ekonomických kritérií, která musejí být splněna, má-li Británie euro přijmout, a k tomu zatím nedošlo. Například se dosud dlouhodoběji nestabilizoval kurs britské libry k euru a v současnosti je libra vůči evropské měně velmi slabá. To silně zvýhodňuje britské vývozce do evropských zemí a naopak to znevýhodňuje evropské vývozce do Británie. Evropské země by tedy těžko přijaly nynější kurs libry vůči euru jako základ pro vstup do měnové unie.

Vážným a nevyřešeným euroskeptickým argumentem je také poukaz na to, že každá země musí přizpůsobovat své úrokové míry místní hospodářské situaci, jinak vznikne ekonomická nevyváženost a nezaměstnanost. Přijme-li celý velký kontinent jedinou měnu, její úrokové míry bude určovat jednotně jediná ústřední banka. To bude nutně v některých částech celé velké ekonomické oblasti vyvolávat nerovnováhu, která se dá napravovat vlastně jen "socialisticky" - dotacemi. Jiní pozorovatelé poukazují na to, že v současnosti bez eura Británie hospodářsky prosperuje, kdežto země v eurozóně trpí ekonomickou stagnací.

(Psáno též pro ČRo 6.)