3. 3. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Jiné zprávy
Zprávy, o kterých se v Česku mnoho nedovíte. Zprávy ze světa, který není jiný. Zprávy, které ale jiné jsou.
připravuje Štěpán Kotrba
Resources in English on Czech film, literature and politics
Rozšířené vyhledávání Google
  Hledej na WWW
  na www.blisty.cz
  na www.britskelisty.cz

zpravodajství Google






Rozšířené vyhledávání Google



Ekonomická krize
Ropný šok
Encyclopaedia Britannica


Reklama
Britské listy využívají
mediálního monitoru
Newton IT
překladače a slovníky
EUROTRAN 2006
WORDMASTER 2006
SLOVO - Politicko spoločenský týždenník
Politicky nekorektní karikatury Michaela Marčáka
Siromacha - román na pokračování
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
3. 3. 2005
Jsem proti lžím, proti zpátečnickému myšlení a hraní dvojí hry. Pokud jste už členství v unii přijali, je divné teď přicházet s argumenty, které byly relevantní při prvním referendu o vstupu. On stále vidí nebezpečí a ne výhody. Má totálně negativní pohled na věc. Klausova bitva je bitvou minulého století. V tomto ohledu je mužem minulosti, nikoli mužem budoucnosti.

Jo Leinen, právní expert Evropské unie ke "Klausovu desateru" o EU. Více ZDE

Před týdnem se Václav Klaus opět vyjádřil k euroústavě. Jeho desatero ničím nevybočilo a patrně by zapadlo, nebýt toho, že se (po Teličkovi) ozvala i sama Evropa. Od včerejška mi připadá rozklad Jo Leinena jako domácí zpráva č. 1.

Nicméně včera se objevila jen krátce ve vysílání ČRo 1 a pak v Lidovkách, v dalších médiích se neobjevila a například v Britských listech, internetovém periodiku (s rádii patrně nejoperativnějším médiu) nic, je zklamán čtenář Alexander Lang.

2. 3. 2005

Zákon o difamaci potlačuje v ČR svobodu projevu:

Právník Petr Partyk byl ve středu odpoledne podle kontroverzního trestního paragrafu o difamaci odsouzen k nepodmíněnému trestu 75,5 dnů vězení za to, že údajně publikoval kritické výroky na internetu. Odsouzený k tomu poznamenává:

Dopadlo to podle předpokladu. Navíc soudce Šídlo reagoval velmi zlobně na přítomnost veřejnosti v počtu zpočátku jedné, později dvou osob. Zavolal justiční stráž a ta zjistila totožnost jednoho diváka.

Jednání samotné bylo rychlé. Šídlo konstatoval, že jsem uložený trest obecně prospěšných prací nevykonal a nařídil přeměnu. Pouze mě zarazilo, že si mám odsedět 75,5 dne: až dosud jsem se domníval, že 150:2 = 75 a ne 75,5.

Stěžuj si, budeš nezaměstnaný: Bydlel bez střechy, tak ho odsoudili, že se ozval ZDE

3. 3. 2005

Pán, který se stydí se pod svá slova podepsat, (dále jen SSP), o mně napsal v Britských listech , že v mém článku o okolnostech vzniku Mladé fronty Dnes v Britských listech ze 16. března 1997 píši nesmysly. Tyto nesmysly uvádí.

3. 3. 2005

Členy Světové obchodní organizace čeká v letošním roce, kromě jednání v rámci nového kola vyjednávání, další náročný úkol, a to volba nového generálního ředitele. Mandát současného generálního ředitele dr. Supachaie Panitchpakdiho vyprší 31. 8. 2005.

Do konce května bude rozhodnuto o výběru jednoho ze čtyř současných kandidátů (P. Lamy -- Francie, C. P. Castillo - Uruguay, L. F. de Seixas Correa -- Brazílie, J. K. Cuttaree -- Mauritius). Je otázkou, do jaké míry může čas věnovaný volbě generálního ředitele chybět členům v dosažení pokroku v novém kole vyjednávání zahájeném v městě Doha, jehož ukončení je předpokládáno v roce 2006. V neposlední řadě by na průběh jednání mohla mít také vliv nominace Supatchaie Panitchpakdiho na místo generálního ředitele Konference OSN pro obchod a rozvoj (UNCTAD), kterým se stane ihned po skončení svého mandátu ve WTO od 1. září 2005.

Michael Marčák: Až řeknu tři, tak se to začne mazat - tři !
3. 3. 2005

3. 3. 2005

Jak násilí v Iráku pokračuje, roste počet lidí ztraumatizovaných tímto konfliktem. Avšak není jim k dispozici skoro žádná psychiatrická pomoc.

Iráčané v současnosti rádi nostalgicky pohlížejí do minulosti a vyprávějí si příběhy o tom, jak to bylo dřív krásné, kdy byli všichni šťastni a nehašteřili se a nebojovali navzájem kvůli každé maličkosti. Je zjevné, že tento pohled silně ovlivňuje vzpomínkový optimismus, avšak není pochyb, že v dnešním Iráku roste počet depresí a psychiatrických onemocnění.

3. 3. 2005

Nejbezprostřednějším a dramatickým důsledkem invaze do Iráku je lidové prodemokratické hnutí v Libanonu, píše komentátor listu Guardian Jonathan Freedland: masové demonstrace lidové moci na ulicích Bejrútu, které se silně podobají loňské prosincové oranžové revoluci v Kyjevě. Po téměř třiceti letech života pod syrským vlivem a po dvaceti letech částečné vojenské okupace demonstrovaly v Bejrútu desetitisíce osob s libanonskými vlajkami - požadovaly odchod syrských vojsk. A to není všechno.

3. 3. 2005

Kdybych byl moderní mladý aktivista (kdesi nalevo od Přátel Litvy), zopakoval bych na následující stránce tisíckrát slovo globalizace a udělal bych tečku. Kdybych byl moderní filozof, spustil bych otřepanou písničku o krizi ontologických jistot, pak bych zopakoval tisíckrát slovo postmoderna a udělal bych tečku. Navrch bych přidal -- v očekávání grantu z Evropské unie - neotřelý pohled ruměnice pospolné (ploštěnka z čeledi Pyrhocorridae) na stalingradskou ofenzívu. Kdybych byl moderní konzervativec, vytasil bych se s Ježíšem... Ale škrabošky mi nesedí a zůstávám navzdory dojmu Štěpána Kotrby pouze tribunem svých kostí a šlach -- a jejich svobodu mám na vlajce.

3. 3. 2005

tisková zpráva

Česká televize rozšířila od března t.r. vysílání pořadů on-line. Kromě všech zpravodajských relací jsou nyní na webové stránce:

http://www.czech-tv.cz/vysilani/

volně přístupné podle data vysílání záznamy všech publicistických pořadů včetně pořadů Černé ovce, Za zdí, Bez obalu nebo U nás v Evropě. Nabídka je rozšířena i o relaci Počasí v 17.55 hod. a Týden v regionech. Nově je na webu ČT k dispozici také magazín Adresát ČT, který přibližuje divákům nejen dění ve veřejnoprávní televizi a její program, ale pravidelně reaguje na jejich náměty, přání a připomínky.

2. 3. 2005

středa 15.30: Britská ministryně kultury Tessa Jowellová zveřejnila ve středu plány na radikální změny ve správě veřejnoprávní společnosti BBC. Oznámila, že BBC bude i po dobu dalších deseti let financována z koncesionářského poplatku. Dosavadní Rada BBC bude nahrazena novým "Trustem BBC". Ministryně kultury konstatovala, že je BBC "natolik součástí britského života jako znárodněné zdravotnictví" a že musí být zajištěno, aby zůstala nezávislá na vládě.

Michael Marčák: Je mi líto, pane, ale za pět set jsem tady jedině já
3. 3. 2005

2. 3. 2005

Žalobkyni zastupovala manželka britského premiéra

Britský odvolací soud ve středu potvrdil právo muslimské dívky chodit do školy v dlouhém muslimském oděvu. Soud rozhodl, že tribunál nižší soudní instance učinil chybu, když dívce zakázal chodit do školy v tradičních muslimských šatech. V britských školých nosí děti uniformu a tato dívka tento předpis porušovala.

Šabina Begumová, 15, obvinila ředitele a správce školy, kterou navštěvuje v Lutonu nedaleko Londýna, že je odepřeli "právo na vzdělání a na projevování své náboženské víry".

3. 3. 2005

Britský premiér Tony Blair se snaží ovlivnit situaci na Blízkém východě ve prospěch demokratických reforem.

3. 3. 2005

HERETIKON

Mám rád Bibli, a již v mládeneckých letech byl jsem zaujat ježíšovským příběhem. Stále více mi však vadil průvodní nános absurdních dnes již představ filosofických, biologických a kosmogonických. Stejně, jako asi většina křesťanů, dlouho jsem se k tomu spokojoval nespecifikovanou vnitřní výhradou. Než jsem objevil - žel hodně pozdě - že tento nános přichází zvenčí a nemá žádné vnitřní opodstatnění.

Znovu a znovu jsem překvapován tím, jaké divné předpoklady a předpověry se mi kdysi v ranném dětství zadřely pod kůži péčí laskavých učitelek Nedělní školy a náboženství, jak nepříznivě ovlivnily mé další myšlení, a jak nesnadné je se jich alespoň k stáru zbavit.

3. 3. 2005

Z článku pana Sklenáře jasně vyplývá několik věcí. Plete si islámský a arabský svět, evidentně nebyl ani v Egyptě ani v Íránu ani v Afgánistánu. Evidentně nezná pana Ladina a i jeho zprostředkované informace jsou neúplné. Arogance, s kterou soudí, je možná imponující. Ale uvědomme si, že ne my, ale naopak arabský a islámský svět je ten kdo o rozsudku nad panem Ládinem rozhoduje a bude rozhodovat i v historických souvislostech, míní Petr Wagner.

3. 3. 2005
Způsob, jímž chce Jakub Patočka současnou situaci řešit, může s velkou pravděpodobností vést k tomu, že Literární noviny přestanou po půlstoletí své existence vycházet.

V rozhovoru s Libuší Bělunkovou, nazvaném "Stávají se Literární noviny frakčním stranickým časopisem?" chybí údaj o termínu, na který má být svolána mimořádná valná hromada Společnosti pro Literární noviny. 18.února rezignovaly dvě členky šestičlenného výboru Společnosti, paní Eda Kriseová a Viola Fischerová, na protest proti laxnímu vztahu výboru k situaci v LtN. Podle stanov Společnosti má být po odstoupení člena výboru do 30 dnů svolána mimořádná valná hromada Společnosti.

Výbor Společnosti za účasti svých tří členů - předsedy Alexandra Klimenta, Petra Pospíchala a Ladislava Šenkyříka - se však na své schůzi 1.března rozhodl svolat valnou hromadu Společnosti na 4. května, tedy po 74 dnech od rezignace.

2. 3. 2005

Proč nepodpořil výbor Společnosti pro Literární noviny redakci?

Už dva roky upozorňujeme svého vydavatele, výbor Společnosti pro Literární noviny, že šéfredaktor Jakub Patočka se prakticky práce v novinách neúčastní a zároveň si ponechává rozhodovací pravomoci, což brání vývoji novin. Tato dlouhodobá situace udržuje noviny ve fázi stagnace a rozkladu. Výbor na dopis redakce s tímto obsahem odpověděl loni v březnu, ale i letos v únoru tím, že stávající situaci potvrdil jako jedinou možnou. Situace je stále horší a horší, což se projevuje na obsahové i na finanční stránce novin. Za dva roky se trpělivost promění v hloupost nebo spoluodpovědnost. Výbor nám dal svými rozhodnutími najevo, že názor redakce a její návrhy dalšího řešení situace LtN pro něj nejsou důležité.

Výbor Společnosti pro Literární noviny se 1. 3. 2005 sešel, aby rozhodl o datu Valné hromady Společnosti pro Literární noviny, která podle stanov musí být svolána do třiceti dnů od odchodu některého z členů výboru (v druhé polovině února odstoupily Viola Fischerová a Eda Kriseová). Výsledky jednání nejsou známy. Vzhledem k benevolentnímu způsobu nabírání nových členů společnosti hrozí nebezpečí metody "tmavozelené výzvy", tedy účelového nárůstu členů společnosti, kteří budou hlasovat o závažných návrzích. Média by se o dění na valné hromadě, kde se bude rozhodovat o bytí a nebytí Literárních novin, měla zajímat.

Hovořili jsme s Libuší Bělunkovou, redaktorkou Literárních novin, která spolu s dalšími kolegy z časopisu včera na protest proti Jakubu Patočkovi odešla.

1. 3. 2005

Krize v Literárních novinách

Jedenáct ze šestnácti redaktorů Literárních novin se rozhodlo podat výpověď, protože ostře nesouhlasí s tím, jak jedná šéfredaktor Jakub Patočka.

Krize v Literárních novinách je latentní záležitost, která se táhne už nejméně dva roky. Její momentální kritický vývoj byl způsoben iniciativou všech redaktorů a zaměstnanců LtN (kromě dvou, Jana Šíchy a Martina Stropnického), kteří vyzvali vydavatele, což je Výbor Společnosti pro LtN, aby odvolal Jakuba Patočku z funkce šéfredaktora listu. Stejný návrh podala členka Výboru Eda Kriseová. Hlavní důvody byly dva.

2. 3. 2005

Motivován zájmem a zvědavostí jsem se před týdnem šel podívat na první středeční demo před Úřadem vlády. Přesto, že jsem časem chtě-nechtě akceptoval skutečnost, že dnešní čeští domorodci dělají mnohé jinak, a že se již nepokouším jim vždy porozumět, byl jsem opět překvapen.

Článek byl odmítnut internetovým listem Neviditelný pes. Autor totiž "překypuje nenávistí ke všemu, co v ČR opustil".

George Bush v Bratislavě
2. 3. 2005

Před jednáním amerického prezidenta George Bushe a ruského prezidenta Vladimira Putina zdůrazňovali analytici především neshody kolem vývoje demokracie v Rusku. Jednání ale bylo konstruktivní a úspěšné.

Dva dny před setkáním George Bushe a Vladimira Putina v Bratislavě odvysílala ruská televize reportáž, kterou převzala od amerických kolegů. Na obrazovce hovořil z Floridy velitel základny námořního letectva o přípravě nováčků. Děje se tak prý pomocí nácviku boje proti potenciálnímu nepříteli a přivykání si na mentalitu protivníka. V reálu to vypadá tak, že američtí letci během výcviku startují proti stíhačkám F-5, které jsou kamuflovány jako Mig-21 a mají znaky ruského vojenského letectva.

2. 3. 2005

Za 58 let, co jsem na tomto světě, jsem nabyl zkušenosti, že nic není černobílé, ale každá, i špatná demokracie je lepší, než sebeměkčí totalita. Když však máme co do činění s arabským fundamentalismem, je na místě jakákoliv reakce, píše Štěpánu Kotrbovi čtenář Ivan Javorský z Ostravy.

2. 3. 2005

William Hague, bývalý šéf britské Konzervativní strany, vydělává asi dvacetkrát tolik za svou práci mimo parlament než kolik peněz dostává ze svého poslaneckého platu. Nevíme, jak přesně je placen za svých 54 dalších zaměstnání, protože britští poslanci nejsou povinni zveřejňovat své příjmy, které nemají souvislost s jejich prací v parlamentě. Loni to však muselo celkem dělat víc než milion liber (cca 45 milionů Kč), míní v listě Guardian George Monbiot.

Michael Marčák: Tyhlety zatracený prognostiky by vůbec neměli pouštět na loď
3. 3. 2005

2. 3. 2005

Zemřel Peter Benenson, zakladatel a kritik Amnesty International

V pátek 25. února zemřel po těžké nemoci Peter James Henry Solomon -- Benenson, zakladatel mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International, která má dnes po celém světě přes 1,8 milionu členů. Tento muž během svého života vypracoval zcela nové pojetí politické činnosti -- individuální aktivitu orientovanou na pomoc konkrétním lidem.

2. 3. 2005

Marx "byl masový vrah"?

Jen krátce. Boris Cvek si asi neuvědomuje, že si protiřečí. To ale není otázka poměru k ideologiím nebo k jejich společenskému zneužití, to je otázka důkladnosti myšlení.

1. 3. 2005

Pikantní podrobnost proběhla českými médii nepovšimnuta (informoval Respekt, iDnes a další), přestože se za ní skrývá ona drobná neopatrnost, která činí spojovací článek mezi podnikáním jakési řeznice z Libuše a Libuší Barkovou, která z Libuše není. Tím, kdo je držitelem internetové domény bordelu ESCADE a platí její provoz, je firma ŠEBA s.r.o. , IČ 61459143, (že by LibuŠE BArková?) jejíž jediná majitelka je Libuše Barková.

2. 3. 2005

Seminář s promítáním dokumentárního seriálu společnosti BBC od Adama Curtise The Power of Nightmares, (Moc nočních můr), o pozoruhodných a znepokojujících paralelách mezi islámskými extremisty a americkými neokonzervativci se bude konat od v úterý 8. března od 17.50 ve filmovém klubu Slunečnice na filozofické fakultě Ostravské univerzity, Reální 5, učebna E 24.

11. 2. 2005

Informace pro budoucí postgraduanty

Britská Arts and Humanities Research Board, která financuje postgraduální i další vědecký výzkum na britských univerzitách, se rozhodla každoročně po dobu nadcházejících tří let udělovat šest stipendií na vypracování doktorské práce z oboru středo a východoevropských studií na britských univerzitách - "ring-fenced awards in Central and East European Studies". O stipendium mohou přirozeně žádat i studenti ze zemí střední Evropy, po dohodě se svým případným školitelem na britské univerzitě. Rádi přijeme na katedře slovanských studií na Glasgow University studenty, kteří by tam chtěli pracovat na doktorské práci z oboru české literatury, českého filmu či středoevropských médií. Vítáme studenty i z oboru polonistiky a rusistiky.

Studenti ze zemí Evropské unie (včetně tedy, od 1. května 2004, i z České republiky), kteří nemají trvalý pobyt ve Velké Británii, mají nárok žádat jen o stipendium na uhrazení školného na britských univerzitách, nedostanou stipendium na živobytí, avšak na to si lze v Británii vydělat.

Lze žádat o studium na plný i na částečný (part time) úvazek.

Podrobnosti o stipendiích AHRB ZDE

Žádosti o stipendium nutno podat do úterý 3. května 2005, pozor ale, největší naději na úspěch mají žádosti, podané prostřednictvím konkrétní britské univerzity, s níž je třeba si případný výzkumný program dohodnout hned teď. Např. Na Glasgow University je interní lhůta pro podání žádostí o postgraduální stipendium AHRB do 1. dubna 2005.

Informace o postgraduálním studiu na Glasgow University ZDE ZDE

Internetové stránky katedry slovanských studií (včetně bohemistiky) na Glasgow University ZDE
22. 11. 2003

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

13. 2. 2005

V lednu 2005 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 11 000 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Za finanční pomoc od čtenářů, i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
2. 3. 2005 Pravda dějin Bohumil  Kartous
2. 3. 2005 Občanskou aktivitou proti utrpení Karel  Dolejší
2. 3. 2005 Bratislavský summit - studený mír nenastal Oskar  Krejčí
1. 3. 2005 Světová obchodní organizace: 10 let existence a úvahy jak dál Oldřich  Průša
1. 3. 2005 Bordel a jeho doména Štěpán  Kotrba
1. 3. 2005 O životním partnerství a ženské revoltě Zdena  Bratršovská, František Hrdlička
1. 3. 2005 Příčinou vládní krize není spiknutí médií Milan  Černý
28. 2. 2005 Bůhví v Lucerna Music Baru Claudia  Just
28. 2. 2005 Špatný zákon omezuje svobodu projevu   

Zelení RSS 2.0      Historie >
1. 3. 2005 Stanou se Literárky věstníkem doktrinářského křídla Zelených kolem Jakuba Patočky?   
7. 2. 2005 Uhl Štětinovi: Vaše postoje nejsou postoji Strany zelených Petr  Uhl
27. 12. 2004 Strana zelených podala trestní oznámení na dva členy bývalého vedení Štěpán  Kotrba
8. 12. 2004 Čtyři tváře Strany Zelených a Strany pro otevřenou společnost Pavel  Pečínka
19. 10. 2004 Zelená Evropa: tmavozelený západ, světlezelený jih, šedozelený východ Pavel  Pečínka
22. 9. 2004 Nezralí zelení Milan  Hamerský
15. 9. 2004 Strana zelených dospívá k vnitřnímu sjednocení   
9. 9. 2004 Horáček není "česky" zelený   
27. 8. 2004 Brezina (prý) strašidlem aneb Dokaž, co jsi nenapsal Karel  Dolejší
23. 8. 2004 Jak se stát modrým ptákem Ivan  Brezina

Vláda Stanislava Grosse a politika ČSSD RSS 2.0      Historie >
1. 3. 2005 Piáno těžké, schody srázné Petr  Pospíchal
1. 3. 2005 Příčinou vládní krize není spiknutí médií Milan  Černý
28. 2. 2005 Kauzy a příčiny: metafory politického chápání Dominik  Lukeš
25. 2. 2005 Co všechno na něj ještě vypluje... Boris  Cvek
25. 2. 2005 Gross má pro tisk bulvární potenciál   
25. 2. 2005 Portrét nastávajícího expremiéra Zdeněk  Jemelík
24. 2. 2005 Poukazování i na jiné korupčníky by akce proti Grossovi rozmělnilo   
24. 2. 2005 Gross je jen záminka Milan  Valach
24. 2. 2005 Monitor Jana Paula: Lidé bděte! Jan  Paul
24. 2. 2005 Moc nechápu námitky proti kritice antigrossovské hysterie Vojtěch  Polák

Útok na USA, Afghánistán, Irák RSS 2.0      Historie >
1. 3. 2005 Více než 100 osob usmrceno atentátem v Iráku   
18. 2. 2005 Vojáci týrali vězně i v Afghánistánu   
16. 2. 2005 Bushova vláda obviňována ze zneužívání financí v Iráku   
16. 2. 2005 Panel v americkém Senátu obvinil činitele OSN, že zpronevěřil 1,2 milionu dolarů   
15. 2. 2005 V iráckých volbách zvítězili stoupenci Íránu   
13. 2. 2005 Šíité vyhráli volby v Iráku   
11. 2. 2005 Vězni z Guantánama obviňují vyšetřovatelky   
3. 2. 2005 Volby: chabá útěcha za proměnu Iráku v naprostý chaos   
3. 2. 2005 Vyřeší volby situaci v Iráku? Václav  Žák
2. 2. 2005 Demokracie není zaklínadlo Oskar  Krejčí

Asymetrická válka a to, co nazýváme terorismem RSS 2.0      Historie >
29. 10. 2004 Předehra a doznívání 11. září 2001 Miloš  Kužvart st.
25. 10. 2004 Nečiň jiným, co nechceš, aby činili tobě Štěpán  Kotrba
25. 10. 2004 Beslan, Beroun, Berkeley... Tomáš  Koloc
21. 9. 2004 Čečensko: lidská práva jako sentimentální žvást Milan  Valach
20. 9. 2004 Je nutné udělat z muslimů Evropany Bohumil  Kartous
20. 9. 2004 Otevřít oči, nebo je vyškrábat? Ondřej  Slačálek
20. 9. 2004 Čečenský problém Daniel  Šmihula
13. 9. 2004 Filozofové v jeskyni Pavel  Urban
9. 9. 2004 Beslan: Příběh bratrů Kulajevů   
8. 9. 2004 Putin odmítl zahájit veřejné vyšetřování katastrofy v Beslanu   

Dokumentární filmy Adama Curtise - hlubinné porozumění současnosti RSS 2.0      Historie >
2. 3. 2005 Moc nočních můr na Ostravské univerzitě   
26. 1. 2005 Česká redakce BBC informuje o filmu Adama Curtise Jan  Čulík
19. 1. 2005 Curtisova Moc nočních můr znovu v britské televizi   
18. 1. 2005 Bez analýzy a syntézy se ve světě nezorientujete - musíte vytvářet teorie o tom, jak věci jsou Irena  Ryšánková
6. 1. 2005 Jak Adam Curtis bourá mýty prostřednictvím šokujících vizuálních souvislostí Marta  Svobodová
6. 1. 2005 Síla nočních můr v Nostickém paláci   
20. 12. 2004 Je Adam Curtis Sergejem Ejzenštejnem digitální televizní éry? Lucie  Česálková
6. 11. 2004 Adam Curtis - Vymítač duchů   
4. 11. 2004 Al Kajdá neexistuje   
4. 11. 2004 Jak si stáhnout z internetu film The Power of Nightmares Tomáš  Stýblo

Americký dokumentarista Michael Moore RSS 2.0      Historie >
11. 1. 2005 Zvítězilo Kristovo utrpení a Fahrenheit 9/11   
9. 12. 2004 Michael Moore bojuje s neokonzervativci   
18. 11. 2004 Michael Moore plánuje další film   
5. 11. 2004 Mé první úvahy nad volbami Michael  Moore
2. 11. 2004 Zelené zóny myšlení: K čemu je dobrý Michael Moore? Michal  Jurza
2. 11. 2004 Už jen jeden den Michael  Moore
6. 10. 2004 Američtí vojáci: "V Iráku je to blbé..."   
15. 9. 2004 Fahrenheit 9/11: Která část vašeho těla je nejošklivější? Tomáš  Tetiva
13. 9. 2004 Pražská premiéra filmu Fahrenheit 9/11 se proměnila ve spor mezi dvěma ideologicky zaťatými tábory Jindřich  Lacina
31. 8. 2004 Michael Moore získal na Republikánském sjezdu další reklamu pro svůj film   

Evropská ústava a Lisabonská smlouva RSS 2.0      Historie >
29. 11. 2004 Schröder, Zapatero a Gross vyzvali evropské občany k schválení Evropské ústavy   
22. 11. 2004 Klaus a Gross v Berlíně představili diametrálně různý pohled na EU Radek  Vogl
12. 11. 2004 Euroústava a česká otázka Milan  Neubert
30. 10. 2004 Euroústava byla podepsána, občan však stále tápe v nevědomosti Radek  Vogl
30. 10. 2004 Evropská ústava - největší změna od zavedení EURA Radek  Vogl
29. 10. 2004 Stanovisko Strany evropské levice k ústavní smlouvě bude negativní   
26. 10. 2004 III. Evropské sociální fórum - pohled zevnitř Zdeněk  Štefek
21. 10. 2004 Suverenita Slovenskej republiky v Európskej únii a význam referenda Milan  Štefanovič
6. 8. 2004 Odmietnutie TEJTO ústavy Radovan  Geist
16. 7. 2004 Lisabonská stratégia - rozdiel medzi "starou" a "novou" Úniou Ľubomír  Tokár

Sdělovací prostředky RSS 2.0      Historie >
3. 3. 2005 Rozšířené vysílání ČT na internetu   
2. 3. 2005 Rada guvernérů BBC má být zrušena   
2. 3. 2005 Británie: BBC bude financována z koncesionářského poplatku dalších deset let   
17. 2. 2005 Cimrman a Největší Čech Vojtěch  Polák
14. 2. 2005 Největší Čech a Jára Cimrman Jan  Čulík
25. 1. 2005 Hrubý amatérismus České televize Bohumil  Kartous
18. 1. 2005 Česko hledá... Jan  Sýkora
14. 1. 2005 Jára morálním vítězem? Bohumil  Kartous
9. 1. 2005 Sledovanost veřejnoprávní BBC nezadržitelně klesá   
5. 1. 2005 Dáda není dada Bohumil  Kartous

Liberalizace světového obchodu a WTO RSS 2.0      Historie >
3. 3. 2005 WTO: budou jednání ovlivněna volbou nového generálního ředitele? Ludmila  Štěrbová
1. 3. 2005 Světová obchodní organizace: 10 let existence a úvahy jak dál Oldřich  Průša
14. 2. 2005 Světová obchodní organizace: reálné nebo příliš smělé cíle? Ludmila  Štěrbová
7. 9. 2004 Světová obchodní organizace: český překlad rozhodnutí generální rady Oldřich  Průša
1. 8. 2004 Světová obchodní organizace: dohoda! Ludmila  Štěrbová
30. 7. 2004 Světová obchodní organizace: neztratí příležitost? Ludmila  Štěrbová
29. 7. 2004 Čerstvé zprávy o vyjednávání Světové organizace pro obchod Ludmila  Štěrbová
22. 7. 2004 Světová obchodní organizace: dojde k dohodě? Ludmila  Štěrbová
9. 7. 2004 Světová obchodní organizace: jak velká je naděje na průlom? Ludmila  Štěrbová
21. 6. 2004 Supermarkety na muške Andrew  Wasley