|
12. 11. 2004
Euroústava a česká otázkaKdyž jsem si přečetl článek Norberta Starého O čem je euroústava? (Haló noviny, 11. 11.), byl jsem ochoten se pod něj podepsat, a to včetně jeho závěrečné věty, že se "stanovisko autentické levice musí odvíjet od zásady, že národy Evropy musí mít možnost překonat kapitalismus demokratickou cestou." Po chvíli jsem si ale uvědomil, že jednu vadu ten článek má. Totiž pomyslnou tečku na konci -- ve skutečnosti by za onou tečkou měly být ještě otazníky. Zmíněná zásada totiž nutně vyvolává řadu dalších otázek a zdaleka nezajišťuje, že se celá levice shodne v odpovědích na ně. |
|
První otázkou je, zda evropskou ústavu my Evropané vůbec potřebujeme. Názory se na to i mezi příslušníky levice liší. Uslyšíte odmítavá stanoviska, vycházející z přesvědčení, že národní stát je optimální formou pro rozvoj společnosti, až po argumentaci, že stát nepotřebujeme vůbec, a že je proto zbytečné ten evropský jakkoliv ústavně konstituovat. Protistrana přichází s věcně podloženou úvahou, kterou zmínil i v článku citovaný Martin Hekrdla (Právo, 30. 10.), že národní státy slábnou a že by bylo dobře nějakým způsobem založit evropskou demokracii pro "kolektiv evropských občanů". Druhou otázku pak určuje odpověď na tu prvou. Jsou tedy vlastně DVĚ druhé otázky. První druhá zní takto: Nebude-li evropská ústava, jak zajistíme likvidaci evropského demokratického deficitu? Vždyť demokracie zatím existovala jen v rámci národních států. A demokracii jako nástroj pro překonání kapitalismu s nadnárodním charakterem přitom požadujeme! Druhá druhá otázku pro zastánce euroústavy, kteří myslí vážně heslo "Jiná ústava je možná", může být položena následovně: Jak vymezíme rozdělení pravomocí mezi Evropskou unií a národními státy? Chceme unitární stát jako homogenní polis rovných občanů, unii regionů, federaci národních států nebo jen jejich volnou konfederaci? Všechny tyto otázky (a v dalším sledu i ty na ně dále navazující) podle mého názoru rozdělují levici, ale nejen ji. Otevřená veřejná diskuse o nich dosud pořádně ani nezačala. Pro ty, co chtějí "uzákonit" kapitalismus, je ovšem nežádoucí, a čekat od nich můžeme jen mediální masáž podobnou té před referendem o vstupu ČR do EU. Řekl bych, že to bude právě úloha pro levici, aby dokázala veřejně hledat cestu k optimální formě EU. Přál bych si, aby články Martina Hekrdly i Norberta Starého diskusi k problému evropské ústavy otevřely dokořán. Navíc si myslím, že otázka evropské ústavy by se mohla a dokonce měla stát otázkou českou -- je to přece otázka sociální, otázka demokracie, otázka každodenní práce i otázka národní identity. Soudím, že bychom si tuhle záležitost měli vzít za vlastní a že bychom měli zmobilizovat své síly a ku prospěchu celé Evropy použít dědictví, které nám zanechaly všechny předchozí generace. |
| Evropská unie | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 12. 11. 2004 | Euroústava a česká otázka | Milan Neubert | |
| 27. 10. 2004 | Evropský parlament donutil předsedu EK k ústupu | ||
| 22. 10. 2004 | Joschka Fischer a jeho vize světové budoucnosti | ||
| 21. 10. 2004 | Suverenita Slovenskej republiky v Európskej únii a význam referenda | Milan Štefanovič | |
| 19. 10. 2004 | Londýn: "Jiná cesta je možná" | ||
| 8. 10. 2004 | Evropa by měla přivítat rozhodnutí přijmout Turecko do EU | ||
| 6. 10. 2004 | Evropa směřuje k velmoci, ale s jakými hodnotami? | Radek Vogl | |
| 13. 9. 2004 | Problém čiernych pasažierov | Matúš Holý | |
| 6. 8. 2004 | Odmietnutie TEJTO ústavy | Radovan Geist | |
| 24. 7. 2004 | Za "tvrdou práci" bude mít eurokomisař plat 600 000 Kč měsíčně | ||
| 23. 7. 2004 | Špidla bude "vykopnut nahoru"? | ||
| 23. 7. 2004 | Zdiskreditovaný spojenec Tonyho Blaira nominován na komisaře EU | ||
| 22. 7. 2004 | Co po washingtonském konsensu? | Miloš Pick, Jaroslav Ungerman | |
| 13. 7. 2004 | Evropský soudní dvůr zrušil rozhodnutí ministrů financí | ||