Světová obchodní organizace: dojde k dohodě?

22. 7. 2004 / Ludmila Štěrbová

Směrnice především navrhují členům potvrdit v plném rozsahu závazky, které byly přijaty na IV. konferenci Světové obchodní organizace v Kataru. Několikastránkový text je věnován obchodu se zemědělskými produkty, s bavlnou, s průmyslovými výrobky, rozvojovým a implementačním otázkám, usnadňování obchodu a obchodu se službami a vytváří rámec pro další kroky v negociacích. Na základě jeho přijetí by se další jednání zaměřila na tzv. modality pro jednání včetně formulí pro redukci tarifních překážek obchodu, které by dále byly aplikovány v detailních závazcích na výši tarifů u jednotlivých členů a výrobků a v nových nebo revidovaných pravidlech mezinárodního obchodu.

Pokud by byly směrnice odsouhlaseny v současné podobě (což není možno předpokládat), jednání na jejich základě by vedlo k omezení exportních podpor a dalších forem ochrany v zemědělství, ke snížení tarifních překážek obchodu s průmyslovými výrobky, a to za předpokladu poskytnutí některých výjimek, tj. zvláštního a rozdílného zacházení pro rozvojové země. Mohly by být zároveň zahájeny negociace o zjednodušování celních procedur (tzv. usnadňování obchodu). Zároveň by mohla být oživena jednání o implementačních otázkách, mezi která patří také ochrana zeměpisných označení.

Navržený text je průsečíkem zájmů hlavních skupin členů. Z tohoto hlediska není uspokojivý jako celek pro nikoho, což se prokázalo již na iniciačních rozhovorech členů začátkem tohoto týdne. Vyspělé země sice ve svých stanoviscích vstřícně charakterizovaly navržené směrnice jako dobrý základ pro další jednání, ale z diplomaticky formulovaných projevů jasně vyplynulo, že text v současné podobě není zcela přijatelný. Je jasné, že některé aspekty jednotlivým členům nevyhovují a budou vyžadovat další konzultace a upřesnění, v rámci kterých budou s cílem konečné rovnováhy na misku vah položeny jejich ofenzivní i defenzivní zájmy a možné ústupky.

Rozvojové země a nejméně rozvinuté země však vesměs reagovaly negativně a vyjadřovaly s návrhem značnou nespokojenost. Uvedený postoj není ve světle průběhu V. konference v Mexiku a následných jednání překvapením, i když ho není možno z hlediska ostatních členů akceptovat. V textu jsou oproti návrhu deklarace z Cancúnu nabízeny rozvojovým zemím relativně značné ústupky, a to zejména v oblasti zemědělství, tzv. singapurských témat a v oblasti zvláštního a rozdílného zacházení. Přesto, a to zcela pochopitelně, v něm nejsou plně odraženy všechny zájmy těchto zemí, které by vedly k jejich jednostranným výhodám a k výsledku, který by vystihla slova "negociační kolo za nízkou cenu". Tito členové proto nadále signalizují, že nejsou připraveni ke kompromisům ani k vyvážení svých primárních zájmů ústupky v jiných oblastech, a jejich ochota opustit mezní pozice je velmi malá.

Pokud jde o konkrétní oblasti, v zemědělství je navrhována oproti textu připravenému pro Cancún vyšší liberalizace a je předpokládán nový koncept, spočívající v harmonizaci a v podstatné a efektivní redukci zemědělské ochrany ve vyspělých zemích. Ke snižování ochrany by mělo dojít provázaně ve všech třech pilířích, tj. v exportních podporách, které by měly být postupně zcela eliminovány, v domácích podporách, které by měly být výrazně omezeny oproti současné výši a některé nové definovány, i v oblasti přístupu na trh, kde by mělo dojít ke zlepšení ve všech tarifních skupinách. I když podrobné analýzy dopadů návrhu nejsou prozatím k dispozici, liberalizace v navržené podobě by se zřejmě dotkla zejména vyspělých států včetně členů EU; rozvojové země by nebyly nuceny vzdát se ve stejné míře své ochrany zemědělského trhu a nedošlo by ani k výrazné liberalizaci ve vztazích jih - jih. Vzhledem k zájmům ČR se však nabízí otázka, zda ústupky při omezování podpor jsou v souladu s reformovanou zemědělskou politikou EU a do jaké míry by ovlivnily vývoj zemědělství v ČR.

I přes navržený dalekosáhlý postup v liberalizaci, který zvýhodňuje rozvojové země, vznáší právě tato skupina členů k návrhu směrnic v zemědělství výhrady. Výhrady zatím byly vzneseny na spíše obecné úrovni a nenabyly konkrétní podoby vzhledem ke krátkému časovému období od předložení textu; prozatím se s jasným nesouhlasem setkal návrh na novou kategorizaci zemědělských podpor a na zařazení obchodu s bavlnou do jednání o zemědělství. Podle představ rozvojových zemí by totiž obchod s bavlnou měl být předmětem zcela samostatného projednávání, podobně jako byl projednáván přístup k lékům na konferenci v Kataru, což by umožnilo učinit z něho nejvýznamnější mezník dalšího vývoje.

V oblasti obchodu s průmyslovými výrobky byl do návrhu směrnic zahrnut v nezměněné podobě text, který byl podkladem pro konferenci v Cancúnu. To vyvolalo nespokojenost především nejméně rozvinutých, ale i rozvojových zemí, které nesouhlasí především s tím, aby liberalizace obchodu v jednotlivých vybraných sektorech byla závazná, tj. aby se snižování tarifů zúčastnili všichni členové včetně rozvojových.

Singapurská témata, která byla v Cancúnu podrobena silné kritice ze strany rozvojových zemí, se do navrhovaných směrnic podle předpokladů promítla velmi okleštěně. Ze čtyř témat, kterými jsou obchod a hospodářská soutěž, obchod a investice, usnadňování obchodu a pravidla pro transparentnost vládních zakázek, se v textu uvažuje pouze s usnadňováním obchodu. Důvodem k vypuštění zbývajících tří témat byl zásadní nesouhlas rozvojového světa s jejich projednáváním. Rozvojové země jdou však ve svých požadavcích dále a žádají úplné vypuštění těchto tří témat z náplně činnosti WTO. V oblasti usnadňování obchodu pak trvají na tom, že v současném návrhu nebyly dostatečně zohledněny jejich stanoviska směřující k relativně velmi volným konečným závazkům.

S nesouhlasem rozvojových zemí se překvapivě setkala také část směrnic, která je věnována ustanovením ve prospěch těchto zemí, tzn. zvláštnímu a rozdílnému zacházení. Pro rozvojové země není text dostatečně ambiciózní z hlediska zájmu o "co nejnižší cenu" za další liberalizaci. Navíc v něm tyto země vidí snahu o jejich rozdělení akcentováním zájmů některých skupin.

Pro oblast implementačních otázek, tj. jednotlivých pravidel, v nichž se rozvojové země snaží sjednat dílčí změny dohod WTO, byl ve směrnicích potvrzen závazek ze IV. konference. z Kataru. Explicitně v něm je zmíněna problematika rozšíření zvýšené úrovně ochrany zeměpisných označení na všechny výrobky. Tato problematika není výlučným zájmem rozvojových zemí, ale je i zájmem některých vyspělých členů (včetně EU; pro ČR je jednou z priorit), naopak část rozvojových zemí především z Latinské Ameriky patří mezi oponenty. Zakotvení zeměpisných označení v textu podle předpokladů narazilo na silný odpor ze strany odpůrců tématu a je otázkou, zda v zájmu shody na ostatních implementačních tématech se k vyřazení této problematiky ze směrnic nepřikloní i zbývající část rozvojového světa.

Nejméně kontroverzní oblastí je v textu obchod se službami, neboť návrh byl již schválen v minulých týdnech věcně příslušným negociačním orgánem. Je však nutno podotknout, že závazek na předložení požadavků a nabídek ve službách je stanoven velmi volně, s termínem "co možná nejdříve". Existuje však hypotéza, že v průběhu jednání o textu směrnic by mohlo dojít ke stanovení konkrétního data.

Ke konečné podobě směrnic a závazků z nich vyplývajících nyní probíhají v Ženevě konzultace mezi skupinami členů, na jejichž základě by měl být koncem tohoto týdne formulován nový text. Řada členů se shoduje, že ze současného návrhu bude do konečné dohody promítnuta pouze polovina, druhá polovina bude změněna a doplněna na základě dalších jednání. O kterou polovinu však v jednotlivých případech půjde, není prozatím jasno.

Zřejmé není ani to, zda pozice rozvojových zemí budou na konci vyjednávání stejně neústupné nebo zda jsou v současné době pouze součástí jejich negociační taktiky a podřízeny cíli co největšího zisku. Pokud se však nejedná o vyjednávací taktiku, vytváří omezený časový prostor pro sjednání nového textu velmi malou naději na to, že by pozice rozvojových zemí mohly být změněny na základě hlubších analýz a rozborů.

Pro vyspělé členy včetně EU však současný text v některých oblastech představuje vysokou míru flexibility. Další ústupky z pozic zejména v zemědělství a v usnadňování obchodu by musely být významně vyváženy v jiných oblastech. V komplexnosti mnohostranných jednání však samozřejmě nejde jen o vztah mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi, například pouze v zemědělství se střetávají zájmy vyspělých členů s nepodporovaným zemědělstvím a vyspělých členů se zemědělskými podporami, členů s určitým druhem zemědělských podpor a členů s jiným druhem, liberálních a ochranářských ekonomik, atd. Jakým způsobem se nakonec celý rozsah zájmů členů vzájemně "utřese" a zda skutečně dojde k dohodě na rámci dalších jednání jako předpokladu pro úspěšné zakončení současného negociačního kola, na to dá v příštím týdnu odpověď zasedání Generální rady WTO.

Pro další vývoj světového obchodu by však bylo pouze negativní, pokud by se členové Světové obchodní organizace nebyli schopni v této, v pořadí několikáté etapě s nadějí na úspěch, dohodnout.

Autorka pracuje na Stálé misi ČR při OSN a dalších mezinárodních organizacích v Ženevě

Vytisknout