V souladu s procedurálními pravidly WTO musí být tři měsíce před ukončením mandátu generálního ředitele rozhodnuto o jeho nástupci. Výběr generálního ředitele, který by měl skončit konsensem, potvrdí do konce května 2005 členové na zasedání Generální rady. Pouze v případě, že by nedošlo ke shodě členů, mohla by být patová situace vyřešena volbami. Jednání o novém generálním řediteli mohou být značně obtížná, jak prokázaly volby v roce 1999, které neměly jednoznačný výsledek. Neschopnost členů dohodnout se na jediném kandidátovi vyústila v kompromis, kdy bylo zkráceno čtyřleté období pro dva nejsilnější kandidáty s tím, že se v řízení organizace budou následovat. WTO bylo proto od roku 1999 řízeno Novozélanďanem Mikem Moorem, kterého po třech letech vystřídal již bez voleb Thajec Supatchai Panitchpakdi.

Současný výběr nového generálního ředitele byl zahájen s počátkem nového roku, kdy byla ukončena lhůta pro předložení kandidatur. O místo generálního ředitele se nyní ucházejí bývalý komisař Evropské komise pro obchod Pascal Lamy, současný brazilský velvyslanec při WTO Luiz Felipe de Seixas Correa, bývalý uruguayský velvyslanec při WTO Carlos Péres del Castillo a mauritijský ministr průmyslu a obchodu Jaya Krishna Cuttaree.

Uvedení kandidáti se oficiálně představili v lednu členům WTO na Generální radě, kde kromě svých představ o dalším směřování WTO prezentovali i odpovědi na otázky členů. Volební kampaň kandidátů bude ukončena do konce března. Do jejího skončení mají kandidáti možnost jednat o svých představách a názorech na další směr vývoje WTO jak se členy, tak také s nevládními organizacemi a občanskou společností. Poté v průběhu dvouměsíční lhůty dojde k vyjednávání mezi členy. Do tohoto procesu bude zapojena intenzivně předsedkyně Generální rady, která by z konzultací měla získat představu, zda je šance na konsensus členů ohledně jediného kandidáta. Pokud by k tomuto konsensu nedošlo, bylo by nutno aplikovat volební proceduru.

Z hlediska dosavadního rozložení sil mají zřejmě největší šance na podporu členů P. Lamy a C: P. Castillo. Lamy (57 let) se prezentuje jako politik, kterému se v jeho minulém působení dařilo vyvažovat potřeby rozvojového světa a zájem vyspělých zemí na expanzi na uzavřené trhy. Lamy také v minulosti prokázal svou nezávislost, například když se postavil proti snahám Francie a prosazoval odstranění exportních zemědělských subvencí. Jeho věcná kvalifikace vyplývá z jeho dřívějšího působení jako komisaře pro obchod EK a je naprosto nezpochybnitelná. I když USA prozatím nevyjádřily oficiální podporu žádnému z kandidátů, je známo, že Lamy má velmi dobré úzké vztahy s bývalým americkým nejvyšším obchodním představitelem R. Zoellickem, který se stal náměstkem ministryně zahraničí USA. Lamy je jediným kandidátem z vyspělých států a má deklarovanou podporu všech členů EU.

Castillo (66 let) získal svou reputaci jako předseda Generální rady WTO v roce 2003. I když za jehož působení došlo ke krachu V. konference ministrů v Cancúnu, neubírá to na jeho proslulosti jako kandidáta schopného naslouchat přáním rozvojových zemí. Má bohaté zkušenosti ze svého působení ve WTO a věcnou znalost problematiky. Běžně i o odborných tématech hovoří ve všech třech oficiálních jazycích WTO. Pochází ze země, která silně podporuje volný obchod, jeho krédem je dosáhnout vyrovnaného výsledku jednání, který by odrážel zájmy všech členů organizace. Má širokou podporu zemí Latinské Ameriky.

Correa (59 let), současný brazilský velvyslanec při WTO, si své zásluhy získal při koordinaci úsilí skupiny G 20, které se na konferenci v Cancúnu podařilo výrazně hájit své zájmy především v oblasti zemědělství a která spojuje takové členy, jako jsou Čína, Indie a Jižní Afrika. Skupina v současné době ve WTO velmi úspěšně stmeluje rozvojové země. Při svých vystoupeních apeluje na neudržitelnost stavu, kdy by vedení brettonwoodských institucí (Světová banky, Mezinárodní měnový fond) a WTO bylo v rukou vyspělých států. Je také schopen mluvit ve všech oficiálních jazycích WTO, avšak má menší věcné znalosti mnohostranného obchodního systému.

Cuttaree (63 let) je přesvědčeným advokátem chudých zemí. Vešel ve známost jako obhájce prodloužení kvót na textil a ošacení, které byly v souladu s dohodami WTO zrušeny od 1. 1. 2005. Řešení pro problémy, způsobené odstraněním kvót, vidí ve finanční pomoci ze strany Světové banky a vyspělých zemí. Je přesvědčen, že nyní nastal čas, aby se rozvojové země staly výraznějším spoluvlastníkem organizace a klade důraz na technickou pomoc rozvojovým zemím.

Úskalí výběru nového generálního ředitele WTO vyvolávají obavu, aby jím nebyla negativně ovlivněna jednání ve WTO, ve kterých je nutno do července zaznamenat výrazný pokrok jako předpoklad úspěchu hongkongské konference v prosinci 2005. Jde zejména o to, aby členové v důsledku intenzivních jednání vedoucích k výběru nového generálního ředitele neodsunuli negociace do pozadí pozornosti a nevyčkávali z časových a kapacitních důvodů až na období po volbách. To se týká především rozvojových zemí, které jsou v Ženevě zastoupeny delegacemi s velmi malým počtem členů. Zároveň je možno vycítit skryté obavy, aby koalice, vznikající na podporu některých kandidátů, nebyly překážkou k projevení flexibility členů při vyjednávání nebo aby členové nepřistupovali k "výměnám" mezi oblastmi voleb a jednání. Samozřejmě také panují obavy, aby se neopakovala patová situace z roku 1999, která odčerpala členům mnoho energie.

I když v současné době nelze odhadnout, jak se vyvine podpora jednotlivým kandidátům a který aspekt bude nakonec při volbě nového generálního ředitele rozhodující, je jasné, že ideální generální ředitel by měl být především dobrým manažerem schopným orientovat sekretariát organizace k vytvoření jednotné agendy a být dobrým "strážcem" mnohostranného obchodního systému, tj. dbát na to, aby systém nebyl oslaben v důsledku individuálních zájmů členů, vycítit hrozbu zablokování jednání a snažit se jí předejít a efektivně intervenovat na všech politických úrovních ve prospěch systému. V ostatním musí respektovat fakt, že WTO je organizací řízenou členy.

Na současné vyjednávání však kromě voleb může mít také vliv nominace nynějšího generálního ředitele WTO Supatchaie Panitchpakdiho na místo generálního ředitele UNCTADu, kterým se má stát od 1. září 2005. I když v prohlášení ke své nominaci zdůrazňuje, že nadále zůstává vázán svými povinnostmi generálního ředitele WTO, je otázkou, zda jim bude moci věnovat veškerý nezbytný čas a energii. Ihned po jeho nominaci 28. února 2005 projevily totiž různé skupiny zemí zájem konzultovat s ním jeho představy o dalším vývoji UNCTADu a lze předpokládat, že bude vystaven také dalším tlakům na předběžné řešení některých problémů své nové organizace včetně personálních otázek na nejvyšších místech. Nastávající měsíce prokáží, jak se s úlohou generálního ředitele WTO v jednáních vyrovná i před skončením svého mandátu a před převzetím nové funkce.