Dne 11. června 2003 zahájila zástupkyně veřejného ochránce práv z vlastní iniciativy šetření, jež směřuje proti Městskému úřadu ve Slaném.

Palestinský premiér Mahmoud Abbas odstoupil po mocenském boji s Jásirem Arafatem. Je to vážná rána mírovému plánu, který podporují Spojené státy. Ve vedení palestinské správy zůstal totiž Jásir Arafat, kterého považují Spojené státy i Izrael za nepřijatelného. Arafat odmítl předat důležité pravomoci Abbasovi, který tak nemohl omezit násilí militantů. Neučinil také nic na podporu jeho postavení mezi obyčejnými Palestinci.

Odchod umírněného Abbase by mohl zlikvidovat mírový plán, který už poškodily rozpad příměří, které vyhlásili palestinští militanti, a systematické úsilí Izraele usmrtit či zajmout jejich vedoucí představitele.

Se zájmem jsem si přečetl Váš článek ZDE o Pražském jaru a Tigridovi, který se odpichuje od mé vzpomínky na Tigrida. Říkáte, že se mýlím ve svém pohledu na Pražské jaro, ale polemizujete s Tigridem. Já jsem chválil Tigrida za jeho analytický příspěvek a profesionalitu, ale nijak přímo jsem se neztotožnil s jeho pohledem na Pražské jaro, napsal nám v pátek Jiří Pehe a pokračoval: Můj pohled na Pražské jaro lze najít ZDE.

Upřímně řečeno, zdá se mi tato věc poněkud zbytečná.

V memorandu ze schůze, které předsedal loni v září John Scarlett, šéf spojeného výboru pro výzvědné informace - konala se sedm dní před tím, než byla zpráva publikována - se praví, že konečnou odpovědnost za zprávu má úřad britského premiéra v Downing Street.

To přímo protiřečí svědectví premiéra Tonyho Blaira před soudním vyšetřováním, Alastaira Campbella, Blairova bývalého šéfa pro styk s médii, i Johna Scarletta samotného. Všichni tři tvrdili soudnímu vyšetřování, že konečnou odpovědnost za zprávu o iráckých ZHN měl spojený výbor pro výzvědné informace.

Britským listům se podařilo získat dopisy, adresované čelnými funkcionáři právních profesních komor ke kandidatuře jejich kolegy na ústavního soudce. Některé jsou adresovány prezidentovi, jiné předsedovi Senátu. Ale za podpisy na těchto dokumentech stojí lidé, které nikdo nemůže z podlosti a nízkosti jakékoliv manipulace nařknout. Co si tito lidé myslí o pomluvách, může zajímat i senátory. Jan Mikš, Martin Foukal a Stanislav Balík jsou a mohou být autoritami nejen pro členy svých profesních komor.

Tisková zpráva občanského sdružení Občané za svá práva.

Právě se dívám na televizi BBC World, jak tam dusí jistého poslance a on si to nechá líbit a dokonce jim odpovídá! v Česku stále jen SEN...povzdechl si Britským listům esemeskou ve čtvrtek odpoledne Jakub Žytek.

Přes 110 vědeckých pracovníků a intelektuálů z Německa, Polska, České republiky a dalších devíti zemí se ve své výzvě veřejně vyjádřilo k současnému sporu o plány na zřízení "Centra proti vyhánění". Tím se nyní zapojili i odborníci do náruživé debaty, která je již po týdny vedená v Německu - a vyzývají ke zcela novému promyšlení této tematiky.

Finanční příspěvek na provoz Britských listů vás nic nemusí stát - Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

V srpnu 2003 obdrželo Občanské sdružení Britské listy od čtenářských sponzorů celkem 6100.00 Kč a za reklamu 8000.00 Kč. Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Apelujeme na všechny čtenáře, aby si na provoz BL finančně přispěli. S minimálním rozpočtem je velmi obtížné udržet veřejnoprávní službu Britských listů. Všichni spolupracovníci BL pracují pro časopis zadarmo, mnozí s podstatným nasazením, po své normální práci.

Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Veškeré informace o tom, jak jsou darované peníze využívány, pravidelně zveřejňujeme. V současnosti především postupně hradíme účetní firmě výdaje za vypracování finančních zpráv za léta 2001 a 2002.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu.