Nedávno proběhla na stránkách Lidových novin polemika týkající se pořadu Kotel na TV Nova (Pehe 19. 2., Čaban 26. 2., Jílková 27.2.). Názory se týkaly jednak právě zmíněného pořadu, jednak obecně tématu infotainmentu, tedy fenoménu, který lze popsat jako prolnutí informační a zábavní funkce médií ve smyslu podřízení první jmenované funkce logice té druhé funkce. Jde o fenomén spjatý primárně s komerční televizí, obecně pak s médii vůbec, a byl obsáhleji zpracován např. americkým sociologem Postmanem. Z jeho názorů vychází ve svém článku i Pehe a já souhlasím s moderátorkou Michaelou Jílkovou, když tvrdí, že dotyčný článek není příliš objevný. Přesto: lze teze o banalizaci významných společenských témat, kterou infotainment přináší, odbýt jako povýšenecké řeči frustrovaných intelektuálů?

Konfrontace mezi bývalou ministryní britské vlády Clare Shortovou a Tonym Blairem ohledně války v Iráku od víkendu zintenzívnila. Shortová totiž ignorovala varování od tajemníka britské vlády, že proti ní může být zahájeno trestní stíhání za to, že hovoří ve sdělovacích prostředcích o státním tajemství.

Britský ministr obrany Geoff Hoon v pondělí popřel v Dolní sněmovně, že by britská armáda těsně před útokem na Irák odmítala v Iráku zasáhnout, jak to napsaly o víkendu všechny britské noviny.

Ministr obrany byl v parlamentě vyslýchán poslanci ohledně legálnosti útoku na Irák. Konzervativní a liberálně demokratická opozice požadovaly, aby vláda zveřejnila plné znění právního doporučení, které pro vládu před útokem na Irák vypracoval britský generální prokurátor.

Česká televize neoslovila k dnešnímu dni žádnou banku s žádostí o půjčku, jak vyplývá z článku z dnešní Mladé fronty Dnes.

"Existuje zdání, že se v ČR referuje o světě dostatečně... jenže ono to tak není ..." napsal včera na internetových stránkách Britské listy šéfredaktor tohoto serveru Jan Čulík ve sloupku Znovu hlavně nad českým tiskem. "Skutečně by stálo zato podrobněji zkoumat, jakým způsobem se odlišuje zpravodajství českých médií o nejdůležitějších světových událostech od toho, jak o nich informují zahraniční sdělovací prostředky," píše dále Čulík. Možná, ale proč? Abychom měli srovnání, kdyby to někoho zajímalo? Jde totiž o názor na tisk. Poučuje a vychovává? Nebo píše o tom, co čtenáře zajímá?

Venezuelský prezident Hugo Chávez na demonstraci svých stoupenců v Caracasu nazval amerického prezidenta George Bushe "parchantem" a pohrozil, že zastaví dodávky ropy do USA. Varoval při té příležitosti Bushe, aby se nevměšoval do vnitřních záležitostí země. Venezuela je pátým největším exportérem ropy na světě.

Němečtí sociální demokraté kancléře Gerharda Schrödera utrpěli v neděli katastrofální porážku ve státních volbách v Hamburku, které byly podle odborníků klíčovou zkouškou Schröderova vládního programu jak zreformovat německé hospodářství. Absolutní většinu získali v Hamburku křesťanští demokraté s 46,5 procenty hlasů.

Európskymi médiami rezonuje v týchto dňoch minulotýždňový samit predstaviteľov Nemecka, Francúzska a Veľkej Británie. V súčasných a pristupujúcich členských štátoch sa ozvali neskrývané obavy a varovania pred možným utváraním sa akéhosi riadiaceho tria, ktoré by dirigovalo ostatných dvadsiatich dvoch.

Jedním z nejpopulárnějších televizních "reality shows" z poslední doby je v britské televizi tzv. "Big Brother". Kontroverzní pořad vymyslela a vysílá ho britská televizní stanice Channel Four. Do jednoúčelově postavené rezidence se nastěhuje skupina mladých lidí obou pohlaví. Měsíc nebo déle nesmějí z rezidence vycházet ven a čtyřiadvacet hodin denně je sledují televizní kamery. Mezi obyvateli domu začnou vznikat "zajímavé" psychologické - i jiné vztahy, které televizní kamery voajeristicky sledují. Obyvatelé domu vždy začas hlasují, kdo má být z rezidence vyhoštěn. Ten, komu se podaří v rezidenci přetrvat až do konce, vyhrává. Obrovsky populární "reality show" se nyní začala vysíla na Blízkém východě. V ponděli byl pořad zrušen. Je totiž prý "neslušný" a "porušuje normy islámského života". Obrovské rozhořčení vyvolala skutečnost, že muži a ženy spí pod jedinou střechou.

Žijeme v dobe, v ktorej sa priveľa hovorí a píše, málo diskutuje a polemizuje. Zatopení sme dátami. Vypočujeme, prečítame -- za pár minút zabudneme. Veď ako ináč si v mozgu uvoľniť miesto pre nové dáta?! Lenže aký je z nich potom úžitok, okrem chvíľkového vzrušenia (alebo nudy)? Dnes už vari len vtedy, keď dôjde ku konfliktu a zrážke rozdielnych tvrdení, sa niečo zapíše do dlhodobej pamäti. Iba tak pribúda múdrosť -- polemizujúcich i prizerajúcich.

Trestné clá v miliónovom rozsahu na vyše 1 600 amerických tovarov zavedie od pondelka Európska únia (EÚ). EÚ začala zavádzať dodatočné tarify na široké spektrum produktov USA ako dôsledok dlhodobého obchodného sporu o nezákonných daňových úľavách USA. Ide o najväčší transatlantický obchodný spor, prameniaci z nesúhlasu EÚ a Svetovej obchodnej organizácie (WTO) s americkými zákonmi. Tie totiž umožňujú americkým podnikom, zaoberajúcim sa zahraničným obchodom, odkloniť svoj export do daňových rajov v Karibiku.

Dnes napoludnie by mala na autosalóne v Ženeve juhokórejská automobilka Hyundai oznámiť, kde postaví svoj nový závod v hodnote vyše miliardy euro. Ekonomický denník Financial Times však už priniesol správy zo zákulisia o víťazstve Slovenska pred Poľskom. Minister hospodárstva Pavol Rusko sa pred kamerami tvári síce euforicky, no bude dobré nahliadnuť trocha hlbšie pod pokrievku. Popri bezprostredných úžitkoch z príchodu veľkokapitálu môžu totiž existovať aj menej potešujúce efekty. Nikto nevie či nechce prezradiť, aké.

Ve své Zprávě o stavu Unie popsal George Bush situaci v Afghánistánu takto: "Od tohoto měsíce má země novou ústavu, garantující svobodné volby a plnou účast žen... S pomocí nové afghánské armády vede naše koalice útočné výpady proti přežívajícím členům Talibanu a Al-Káidy. Muži a ženy budují v Afghánistánu stát, který je svobodný a hrdý a který bojuje s terorem." Nezávislá filmová režisérka Meena Nanji, dlouhodobě sledující a komentující situaci v Afghánistánu, vidí ve svém článku publikovaném 23. února v internetovém časopise ZNet situaci odlišně.

Dne 9. ledna jsem se jako zástupce Komunistického svazu mládeže zúčastnil mimořádného valného shromáždění Kruhu sdružení dětí a mládeže (KSDM). Situace byla více než napjatá. Shromáždění bylo totiž svoláno poté, co vyšlo najevo, že bývalý prezident KSDM Milan Kroupa (do funkce navržený a prosazený Mladými sociálními demokraty) vybral z běžného účtu kruhu částku téměř 2 miliony korun. Toto jednání přes naléhání Republikové rady nijak nevysvětlil, vybrané prostředky ani nevyúčtoval a ani nevrátil.

Michal Zelenka, prezident Asociace provozovatelů soukromého vysílání, kňučí hlady. Tak by také mohl vypadat titulek tohoto článku. Smutná zpráva, která ale leckoho, kdo je unaven z desítek na poslech stejných a stejně bezobsažných rádií, potěší. Konečně zazněl "v étéru" i jiný zvuk. Strategie dne 23. 2. 2004 zveřejnila Zelenkův článek "Vyvážená nespravedlnost", protestující proti zvyšování koncesionářského poplatku.

Já také dávám přednost demokracii, respektive republice. Je to zřejmé z mého obsáhlého doprovodného článku k mému rozhovoru s lichtenštejnským knížetem Hansem-Adamem II.

Minulý pořád Střepiny na TV Nova a reportáž o transplantaci obličeje mrtvého člověka, aby se vyléčilo znetvoření živého. K věci se vyjadřuje předsedkyně etické komise ministerstva ..... ÁÁÁÁÁÁ! - KONEČNĚ! Nádherný pocit, několik let čekám na tuhle chvíli. Konečně mám důvod, nebo chcete-li záminku, se do těhle lidí pořádně opřít.

Přiznávám to, dusil jsem to v sobě několik let. Přesně od chvíle, kdy jsem o jakési etické komisi slyšel poprvé. Jenže tehdy jsem ještě nepsal a tak to byl jen vztek a bezmoc. Když jsem pár let nato začal psát, už byl ten případ, co mne tak rozčílil, příliš starý, aby o tom mohl být článek. Teď to jen šikovně spojit s těma transplantovanejma ksichtama a snad mi to noviny vezmou!

Výzkum firmy Pfizer, výrobce pilulky Viagra, dokázal s konečnou platností to, čeho se ženy vždy obávaly. Ženy dosahují většiny svého sexuálního uspokojení prostřednictvím stimulace mozku a žádného jiného orgánu.

V lednu 1982 schválil americký prezident Ronald Reagan plán CIA na sabotáž sovětské ekonomiky, v jehož rámci se do Ruska ze Spojených států vyvážela moderní technologie záměrně naprogramovaná tak, aby to vyvolávalo havárie. CIA se tak podařilo vyvolat obrovskou explozi sibiřského plynovodu. Vyplývá to z memoárů Thomase C. Reeda, bývalého amerického ministra pro letectvo, který v osmdesátých letech pracoval v americké Radě pro národní bezpečnost. Tyto memoáry v sobotu citoval americký deník Wall Street Journal.

Kontroverze ohledně americko-britského útoku na Irák pokračuje v Británii neztenčenou silou. Soudce Michael Mansfield se tento týden hodlá obrátit na Mezinárodní trestní soud v Haagu, aby začal vyšetřovat obvinění, že Tony Blair spáchal válečné zločiny. Trestní oznámení bude obsahovat také jména britského ministra zahraničí Jacka Strawa a ministra obrany Geoffa Hoona.

Clare Shortová, bývalá ministryně britské vlády pro zahraniční rozvoj, rozšířila o víkendu svůj útok na Blairovu vládu tím, že zpochybnila oficiální doporučení britského generálního prokurátora lorda Goldsmithe britské vládě před útokem na Irák. Tvrdila, že se zřejmě Goldsmith "stal terčem nátlaku", aby válku schválil.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.