"Když jsem potřeboval hovořit o něčem citlivém, šel jsem do restaurace anebo na ulici," dodal Blix.

Blixovy nejhorší obavy byly potvrzeny, když mu čelný člen Bushova týmu ukázal sérii fotografií, které mohly být získány pouze ilegálním způsobem.

John Wolf, náměstek amerického ministra pro nešíření zbraní hromadného ničení, Blixe navštívil čtrnáct dní před útokem na Irák a ukázal mu dvě fotografie iráckého letadla bez pilota a tříštivé bomby, což byly fotografie, které podle Blixe mohli Američané získat pouze ze zbrojního úřadu OSN. Blix uvedl: "Zeptal jsem se ho, jak se k těm fotografiím dostal a on mi řekl, že mi to nesdělí. Já mu odpověděl, že se mi to nelíbí. Je možné, že jim to dali někteří zaměstnanci OSN. Je také možné, že se dostali do zakódovaného faxu a získali ty fotky tak.

Blix konstatoval, že ho nejvíce iritovalo, že měl podezření, že ho odposlouchávají Spojené státy, země, na jejíž straně stál. Dodal, že předpokládal, že se odposlouchává pouze v případech nepřátel anebo v případech, kdy se monitoruje vážná trestná činnost.

Ale tady se odposlouchává mezi lidmi, kteří spolu navzájem spolupracují, a je to nepříjemnž pocit," uvedl.

Boutros Boutros Ghali, bývalý generální tajemník OSN, konstatoval, že byl varován, že se stává terčem odposlouchávání už hned v tentýž den, kdy nastoupil do této funkce: "Bylo mi řečeno: ,Dávejte si pozor. Vaše kancelář je odposlouchávána, vaše rezidence je odposlouchávána, je tradicí, že členské země OSN, které mají tu kapacitu, vás budou odposlouchávat bez váhání. Týká se to i členů Rady bezpečnosti OSN. Všeobecně se uznává, že musíte vědět předem, že vaše kancelář, vaše rezidence, váš automobil, váš telefon jsou odposlouchávány.

Richard Butler, hlavní zbrojní inspektor OSN v devadesátých letech, který je nyní guverenérem v australské Tasmánii, konstatoval, že si je "dobře vědom", že byl v OSN odposloucháván. "Jak jsem to věděl? Protože lidi, kteří to prováděli, mi ukazovali záznamy odposlechů jiných osob, aby mi pomohli odzbrojit Irák. "Kdyby se Kofi Annan loni v únoru pokusil shromáždit lidi, kteří by se chtěli vážně pokusit zabránit invazi do Iráku, a lidé, kteří ho odposlouchávají, by nechtěli, aby se to stalo, co myslíte, že by s těmi informacemi udělali?" řekl Butler.

Butler dodal, že ho ovšem neodposlouchávali pouze Britové, ale i Američané, Francouzi a Rusové. Taky měli své lidi mezi mými zaměstnanci, kteří informovali o tom, co dělám soukromě. "Byla to situace, že když jsme chtěli hovořit o něčem závažném, museli jsme se vydat do hlučné kafeterie v suterénu budovy OSN v New Yorku anebo do Central Parku."

V Británii mezitím vyšlo najevo, že není vyloučeno, že britská rozvědka odposlouchávala i francouzského prezidenta Jacquese Chiraca. Philip Stephens, politický komentátor deníku Financial Times, píše ve své nové autobiografii: "Blair dospěl k názoru, částečně na základě zpráv od britských výzvědných služeb, že konflikt [s Francií] ohledně Iráku je pro Chiraca záminkou pro daleko závažnější konflikt. Chirac, pravilo se v těchto výzvědných zprávách, dospěl k názoru, že Blair uzurpoval své postavení jako přirozeného vedoucího představitele Evropy. Bylo načase, aby francouzský prezident se proti němu prosadil a zastřihl křídla zrádného Albionu. Jinými slovy, šlo o spor, který byl osobní i politický." Ve své knize Tony Blair -- the Making of a World Leader, která vyšla minulý měsíc v Americe, tvrdí Stephens, že Tony Blair dospěl k názoru, že se ho Chirac "snaží zničit". Francouzské zdroje to popřely a neplánují v této věci žádné diplomatické protesty.