|
2. 3. 2004
Vyvažování spravedlnostiMichal Zelenka, prezident Asociace provozovatelů soukromého vysílání, kňučí hlady. Tak by také mohl vypadat titulek tohoto článku. Smutná zpráva, která ale leckoho, kdo je unaven z desítek na poslech stejných a stejně bezobsažných rádií, potěší. Konečně zazněl "v étéru" i jiný zvuk. Strategie dne 23. 2. 2004 zveřejnila Zelenkův článek "Vyvážená nespravedlnost", protestující proti zvyšování koncesionářského poplatku. |
|
Vždyť po moudrém ani po hlupákovi nezůstane památka na věky; všechno, co bylo, bude v příštích dnech zapomenuto. Moudrý umírá stejně jako hlupák." kniha Kazatel
Nikoho soudného nepřekvapí, že stát vybírá daně. Nikoho ale nepřekvapí, že občan není nadšen, že ty daně musí státu platit. Přesto se politické strany, hlásající minimální daně, na politické scéně neuplatnily přes zjevnou demokratickou proceduru parlamentních voleb. Zato tržní komsomolci, tržní anarchisté a další dědici baronky Thatcherové (čti liberálové) míní, že stát je nejlepší žádný, stejně jako daně. Stát při narození radiových vln ono vlnění zpoplatnil a vybírá už osmdesát let poplatek za existenci přijímače v domácnosti. V Evropě je role státu v životě občana tradičně velká, a to i ve státech, které měly to štěstí, že zůstaly kapitalistickými. Jak vidíte, poplatky vybírá již šestý nebo sedmý režim. Z toho je zřejmé, že když stát začne jednou cokoli vybírat, už nikdy nepřestane, a to dokonce bez ohledu na to, proč tak činí. Česká společnost už čtrnáct "posametových" let směřuje "zpátky do Evropy": Nikoliv ale do té gründerské Evropy, ve které Max Stirner (1806-1856) tvrdil, že individuum je jediným nositelem všech pravd a měřítek, neboť není, odkud by se jinak braly, ale do moderní společnosti, která svou kulturu staví na solidaritě bohatých s chudými a sociální systém neřeší privátními almužnami dobročinnosti, ale koncepční státní podporou jako vyjádřením vůle po sociálním smíru. Evropa proti neregulované globalizaci ekonomik, komunikace i trhů staví regulaci a globalizaci sociálních a civilizačních standardů. Její součástí tak je i regulace využívání přírodních zdrojů, zvláště těch omezených či neobnovitelných. Stát tak uplatňuje svou moc, nevěnovanou mu různými nadnárodními, kapitálově silnými skupinami a jejich lobbisty, ale občany, jejichž nástrojem a vůlí je a jejichž zájmům slouží. A proto i komitočtové spektrum zůstává pod správou státu a není kořistí trhu bez přívlastků. A proto i veřejná služba má své nezadatelné místo ve společnosti. Pro Zelenku je ale společnost stejně abstraktní, bezobsažný a lichý pojem jako morálka či spravedlnost. Neuvědomuje si onen prastarý spor mezi dvěma významnými učenci, učiteli Zákona v 1. st. n. l., Hilelem a Šamajem. Ti se přeli, jakým způsobem zapalovat chanuková světla. Je-li lepší začínat s osmi svíčkami a další dny ubírat po svíčce až k jedné pro poslední den, nebo začínat s jednou a přidávat až do osmi svíček posledního dne. Hilelovým názorem přidávat svíčky podle uplynulých dní se dnes řídíme. Za rozhodující pro hodnocení považujeme dokončení. Konec dobrý, vše dobré. A za nejvýznamnější považujeme, když spojené individuality vytvoří harmonický celek. Chrám, který stavíme postupně, od základů. Protože celek není pouze prostý součet jednotlivých částí, ale něco víc. Společnost, ale i společenství... Civilizace. Autor je členem Rady ČRo |
