|
22. 4. 2003
V pondělí bylo prozrazeno tajné memorandum Donalda Rumsfelda, požadující změnu režimu v Severní Koreji. Podle britského konzervativního deníku Daily Telegraph tím vzniká nový rozkol v zahraničněpolitických otázkách v Bushově vládě. Tajný dokument ministra obrany Donalda Rumsfelda, určený pro interní diskusi, je totiž prý v přímém protikladu s politikou amerického ministerstva zahraničí vůči Severní Koreji, které se snaží neutralizovat severokorejskou diktaturu směsicí hrozeb a slibů, že Amerika do Severní Koreje neprovede invazi.
|
Musím se přiznat, že já s Rumsfeldem v podstatě souhlasím, když vymýšlí, jak svrhnout vražedný komunistický režim v Severní Koreji... :) Ne, je to samozřejmě složitější:
Komentátoři nyní častěji poukazují na to, že údajně "pravicová" americká vláda George Bushe projevuje silně levicové, trockistické tendence svým úsilím "měnit svět" a vnutit mu svou morální, náboženskou a fundamentalistickou revoluci. Pozorovatelé poukazují na to, že skuteční konzervativci na světě revoluce neprovádějí: zastávají názor, že svět byl, je a vždy bude nedokonalý,a že to je prostě "normálním lidským údělem", člověk ve společenské sféře nikdy nic nezmůže. Tak se starají sami o sebe a o své podnikání. Pro ně potřebují zákonnost a stabilitu, alespoň ve vlastní zemi.
Toto je konzervatismus, který jsem poznal od roku 1979 v Británii po nástupu Margaret Thatcherové k moci - která sice verbálně kritizovala komunismus, ale nebyla absolutně ochotna proti němu bojovat - něco takového bylo úplně mimo konzervativní ideologii. Mimo jiné rušila Thatcherová začátkem osmdesátých let v Británii univerzitní katedry, které se věnovaly analýze politických poměrů v komunistických zemích střední a východní Evropy (co je nám do toho, že v komunistických zemích žijí lidé v útlaku) - tak zlikvidovala např. vynikající čechoslovakistické a jugoslavistické středisko na Lancaster University.
Jako člověku, který vyrostl v období komunistického útlaku, a byl zejména svědkem likvidace neúspěšných liberalizačních pokusů šedesátých let bezostyšně agresivní ofenzívou druhořadých a třetiřadých hoštaplerů s příchodem normalizace sedmdesátých let (sprostota tohoto estébáckého étosu v ozvěnách a variacích přežívá v postkomunistické české skutečnosti dodneška, povšimli si toho mnozí, například i spisovatel Jaroslav Vejvoda ve své nové knížce Noční jezdci, k ní se vrátím) mi vždycky vadil princip "mezinárodního práva", podle něhož může v libovolné zemi uchvátit moc diktátor, zotročit a tyranizovat její obyvatele a ti nešťastníci pak nemají nikde zastání, protože přece platí "státní suverenita" a jakmile se nějakému Saddámu Husajnovi, Kim Jong Ilovi či Gustávu Husákovi podaří zmocnit se vlády, je to, ejhle, najednou z mezinárodního hlediska zcela legitimní politický představitel.
Stejně tak mě štvalo, když mě v Čechách navštěvovali v sedmdesátých letech osvícení liberální Američané a vysvětlovali mi, že se s komunistickým útlakem v Československu nedá nic dělat, je to přece charakteristický rys etnického prostředí této oblasti, které nemá nikdo zvnějšku právo upírat nárok na sebeurčení. Tyto politicky korektní argumenty se paradoxně velmi shodovaly s postkomunistickým, údajně "pravicovým" českým relativismem, jaký jsem slyšel v Glasgow v devadesátých letech od jednoho mladého pražského novináře. Zněly, že lidé v arabských zemích na Blízkém východě jsou zvyklí na jinou kulturu a jiné zacházení, a tak pro ně není trest amputace končetiny za krádež tak drastický jako by byl v Evropě - i ženy se tam lehce smiřují s ženskou obřízkou. Argument se zastavil těsně před tvrzením, že v těchto "jiných kulturách" lidé mučení a utrpení necítí tak intenzivně jako Evropané, protože je na to právě připravila tato jejich kultura.
Tento relativismus je pro mě absolutně nepřijatelný. Bez ohledu na kulturní a etnické zázemí, argumentuji, je lidem po celém světě vlastní tatáž LIDSKOST, tytéž základní lidské rysy a mají nárok na tytéž základní lidská práva.
Proto kvituji s povděkem, že se v posledních letech začalo měnit mezinárodní právo a začalo pomalu přijímat princip mezinárodní nedělitelnosti lidských práv, zejména ustavením mezinárodního trestního tribunálu pro válečné zločiny. Proto souhlasím s Rumsfeldem, že by severokorejský režim měl být svržen.
Vadí mi, když lidé protestují proti invazi do Iráku a ignorují skutečnost, že likvidace režimu Saddáma Husajna bylo pro Iráčany osvobozením, a to přesto, že hrozí nebezpečí, že na troskách jeho režimu vznikne nikoliv demokracie amerického typu, ale autoritářský fundamentalistický šiitský režim.
Jiná věc je, zda měl být tento režim svržen vojensky. Jak konstatoval ve středu dopoledne v britském rozhlase jeden činitel jedné humanitární organizace OSN, angloamerický útok proti Iráku si vyžádal obrovské škody na lidských životech.
V principu je ale správné, aby mezinárodní společenství netolerovalo vražedné a diktátorské režimy. Velkou otázkou však je, jakým způsobem však tento princip realizovat. Potíž je, že hrubě vojenský, protizákonný, agresivní a diktátorský způsob, jímž proti režimu Saddáma Husajna tak kontroverzně zasáhly Spojené státy, je kontraproduktivní. Princip mezinárodní odpovědnosti za vražedné režimy to může v dlouhodobé perspektivě jen zdiskreditovat. Motivem Spojených států pro svržení režimu Saddáma Husajna totiž nebylo znepokojení nad porušováním lidských práv, ale potřeba rozšířit americkou hegemonii na Blízký východ.
Pokud by totiž Spojené státy skutečně jednaly v zájmu lidských práv zotročených Iráčanů, proč předtím Saddáma Husajna podporovaly a vyzbrojily ho, jak o tom přinesl svědectví např. americký deník Washington Post, ZDE, přestože američtí vládní činitelé už tehdy věděli, že Saddám tvrdě potlačuje lidská práva.
Arogantní šíření americké moci vojenskou silou může mít v dlouhodobě perspektivě nepředvídané destabilizační důsledky. Žádné impérium neudrží dlouhodobě vládu nad světem, a jak před nedávnem napsal americký komentátor William Pfaff, nynější agresivní vojenské akce americké vlády ve prospěch americké zahraničněpolitické linie mohou paradoxně vést k oslabení amerického vlivu ve světě, protože se proti Spojeným státem vytvořila celosvětová opozice.
Abych to shrnul: Souhlasím s Donaldem Rumsfeldem, že by měl být severokorejský režim svržen, anebo donucen liberalizovat. K tomu však by mělo mezinárodní společenství vytvořit řádné, legální procedury a struktury. Pro mezinárodní pořádek má neblahé důsledky, pokud se ho Spojené státy rozhodnou ignorovat a dělat si po světě, jako rozmazlený, arogantní fracek, bez ohledu na ostatní jen to, co samy uznají za vhodné. V dlouhodobém důsledku to povede k anarchii - a České republice nepomůže ani to, přikloní-li se k tomuto novému "dubisku". Už proto, že Američané budou oceňovat českou podlézavost jen tak dlouho, jak dlouho se jim samotným bude hodit do krámu, pak i Čechy v zemi, kde prvotní roli hraje sobecký národní zájem, nikoliv mezinárodní právo či lidská práva - hodí přes palubu.
Trvejme tedy na globálním dodržování lidských práv, avšak vypracujme pro to účinné mezinárodní struktury.
(Jak známo, stejný názor - na nepřijatelnost vražedných režimů i hegemonie nad světem od jediné supervelmoci - zastává autor neměnně odjakživa, viz např. tento text z 11. února 2003, ZDE či tento text z března 1990 viz ZDE i nesčetné další články, publikované v BL i jinde.)
|
22. 4. 2003
Spojené státy se snažily v období před angloamerickým útokem na Irák zdiskreditovat práci zbrojních inspektorů OSN, konstatoval Hans Blix. Zdůraznil také, že Británie a Amerika použily "nespolehlivých" důkazů, když argumentovaly pro nutnost útoku proti Iráku. Dr. Blix, který má promluvit při uzavřeném jednání Rady bezpečnosti OSN v New Yorku, to konstatoval v rozhovoru pro pořad televize BBC "The Road to War" (Cesta k válce), který se bude vysílat v sobotu 27. dubna. Informace o tom přinesl britský konzervativní deník Daily Telegraph. Podle Blixe Spojené státy úmyslně šířily informace o tom, že má Irák vojenská letadla bez pilota a tříštivé bomby. Ve výňatku z tohoto televizního rozhovoru, který přinesl pořad "Today" britského rozhlasu, konstatuje dr. Blix: "V té době usilovaly Spojené státy velmi silně o to, aby členové Rady bezpečnosti OSN podpořily jejich postoj, a dospěly k názoru, že by pro ně bylo velmi užitečné, kdyby byly tyto věci zveřejněny, a tak je prozradily. Snažily se nás trochu poškodit a tvrdily, že my jsme tyto informace potlačili. Tak tomu nebylo a bylo to trochu nespravedlivé a poškodilo nás to, a trochu jsem tím byl rozladěn. Ale, víte, tohle je tvrdá a drsná hra a zase příliš zdeprimováni jsme nebyli." Blix pokračoval: "Znepokojující ale bylo, že tolik výzvědných informací, na jejichž základě argumentovaly [Londýn a Washington, že je nutno jít do války], bylo, jak se zdá, nespolehlivých a některé tyto případy byly flagrantní. Dozvěděli jsme se o údajných smlouvách, uzavřených mezi Irákem a Nigerií o dovozu asi 500 tun uranu. Když tu smlouvu dostal Mezinárodní úřad pro atomovou energii, lehce zjistil, že je to podvrh, že je ta smlouva falešná. Myslím, že to je velmi znepokojující. Kdo falšuje takové věci? A není znepokojující, že výzvědné služby, které by měly mít k dispozici veškeré technické prostředky k odhalení, že šlo o falzifikát, to neodhalily?" Zdroj v angličtině viz ZDE
|
|
23. 4. 2003
Americké úřady se v dnešní době pořád snaží hledat nějaký symbol zla, který nedokáží přesně definovat - Osamu bin Ladena, Saddáma, irácké zbraně hromadného ničení. Vypadá to, že je to domácí americké psychologické cvičení, promítané do Afghánistánu, do Iráku či do Sýrie, je to netrpělivé úsilí nikoliv vybudovat si mezinárodní impérium, ale zkolonizovat pro sebe, pro Ameriku, jasné a konkrétní morální teritorium. Těm, kdož je hledají, jaksi nedochází, že to jsou právě oni, kdo ztratili cestu. Události v Iráku připomněl nejnovější díl animovaných televizních Simpsonů, v nichž byl v senzacechtivém, údajně publicistickém televizním pořadu odhalen školník Willy jako zločinec. "Ale Mardž," říká své manželce Homér Simpson, jak zní z televizního přijímače melodramatická hudba, "on přece musí být zločinec! Jen si poslechni tu hudbu!" Podobně Američané, hledající zoufale v irácké poušti zbraně hromadného ničení si musejí přát, aby mohli dokázat jejich existenci prostě tím, že by zahráli v televizi tu správnou náladovou hudbu a nemuseli kamerám ukazovat skutečné důkazy," argumentoval v úterý komentátor deníku Times a pokračoval:
Kompletní článek v angličtině je ZDE
|
|
22. 4. 2003
Tak to všechno skončilo. Zdá se, že už je potřeba jen znovu připojit vodu a elektřinu, oprášit pár volebních uren anebo dovézt do Iráku pár volebních strojků z Floridy. Demokracie západního stylu se pak prý rozšíří po celém Blízkém východě jako nákaza. Reportéři balí a odjíždějí z Bagdádu. Jay Garner, americký generál v penzi, převzla svůj úřad jako koloniální guvernér. Do vysílání Sky News se vrátily reklamy. Irák - to jsou teď včerejší zprávy, které už všechny lidi nudí - až na pár těch nepohodlných rebelujících labouristických poslanců, kteří kladou nepříjemné otázky o zbraních hromadného ničení. Mezinárodní právo a britská a americká věrohodnost mohou být obnoveny pouze v tom případě, budou-li nalezeny zbraně hromadného ničení, argumentoval v deníku Independent Michael Brown:
Podrobnosti v angličtině viz ZDE
|
|
23. 4. 2003
O chystané válce vyšlo v MFD za poslední tři měsíce přes tři sta příspěvků. Poměr proválečně laděných je zhruba 2,5 ku 1,5, tedy poměr úměrně opačný názorům české veřejnosti z doby před několika týdny. Každopádně tu padly všechny argumenty pro i proti. Ani nejzavilejší amerikanofil nebere však příliš vážně Bushův základní argument: Irák ohrožuje Spojené státy. Ani nejzuřivější frankofob netvrdí, že Irák je semeniště Al Kajdy. Ani nejzanícenější kuřák lulky se neodvažuje vzít za svá slova Tonyho Blaira o "absenci jakékoli dobyvačné vůle" Spojených států v nové válce. Postoj zastánců radikálního řešení je v podstatě trojí.
Zajímavý text Patrika Ouředníka publikovaly stránky vulgo.net ZDE |
|
22. 4. 2003
Tony Blair možná vyhrál tuto válku, ale teď mu hrozí, že prohraje mír. Británie nešla do války proto, aby svrhla Saddáma Husajna. Británie šla do války, aby vynutila plnění rezolucí OSN, které požadují, aby Irák zlikvidoval své zbraně hromadného ničení a rakety dlouhého doletu. Proto byla loni schválena rezoluce 1441. Proto se v únoru a v březnu Británie snažila přimět OSN, aby schválilo druhou rezoluci. Na tomto základě schválil britský parlament 18. března vojenské akce. Zbraně hromadného ničení jsou důvodem, proč jsou britská vojska v Iráku. Proto je důležité požadovat informace o tom, kde se ty zbraně hromadného ničení skutečně nacházejí, a chtít, aby OSN dál pokračovala v inspekcích a hledala je. Že Bushova vláda se těmito otázkami nezabývá, je jasné. Není protiamerické říci, že Spojené státy zjevně měly vlastní důvody, proč zaútočily na Irák. To ovšem v žádném případě nedává britské vládě právo nedodržovat své vlastní povinnosti, smlouvy a politiku. A povinností britské vlády je zajistit, aby OSN byla i nadále v ohnisku mezinárodního zbrojního inspekčního procesu. Mandát OSN pro zbrojní inspekce zůstává i nadále platný a americká invaze do Iráku ho neanulovala. Britská veřejnost byla přesvědčena, že je nutno jít do války proti Iráku, na základě údajné skutečné hrozby od iráckých zbraní a střel mezinárodnímu míru a bezpečnosti. Argumenty pro účast Británie na amerických plánech pro raketovou obranu jsou založeny na tomtéž. Máme plné právo vědět, zda tato hrozba skutečně existuje. Máme právo vědět, zda je situace v Iráku taková, jak nám to bylo líčeno. Máme právo očekávat, že bude inspekční proces provádět a ověřován lidmi a mezinárodními úřady, jimž můžeme důvěřovat. Z redakčního komentáře úterního deníku Guardian |
|
23. 4. 2003
Subcommandante Marcos
V nové Babylónské věži jest společným úkolem poníženost k tomu, kdo poroučí. A ten kdo poroučí poroučí jen proto, že nahrazuje nedostatek rozumu přebytkem násilí. Příkaz zní: všechny barvy přetřít šminkou a výsledek představit ve vybledlé barvě peněz anebo ukázat barevnost jen v příšeří studu. Zamaskovat a převléci. Subcomandante Marcos (indiánský podvelitel Marcos - velitelem je podle něj lid sám...) je v Mexiku jednou z nejznámějších postav médií posledních let. Pravděpodobně akademicky vzdělán odchází k Indiánům v Chiapas (oblast Mexika), kde prodělává indiánský výcvik a dosáhne hodnosti "podvelitele". Zde se účastní boje Indiánů za uznání lidských práv - ještě vcelku donedávna nebyli indiáni považováni právné za lidské bytosti. Asi jeden z nejzajímavějších Marcosových článků je "Oxymoron", brilantní text o vlastnostech a myšlení intelektuála (překlad budeme publikovat v budoucnu). píše Antonín Kosík.
Publikujeme ve spolupráci s revuí vulgo.net ZDE
|
|
23. 4. 2003
Již v průběhu postupu spojeneckých vojsk k Bagdádu a Basře se ozvaly hlasy, že zničením režimu Saddáma Husajna tažení, prohlašované za osvoboditelské, určitě neskončí. Hovořilo se o Sýrii a Iránu jako nejbližších pravděpodobných cílích pokračování kruciády, s možností zničení také severokorejského režimu v poněkud vzdálenější budoucnosti. Zraky veřejnosti se tedy stáčely od Iráku dále na východ. Vše nasvědčuje tomu, že největší naději na nájezd nezvaných osvoboditelů má Syrie, podezřívaná patrně nikoli zcela bezdůvodně z poskytování pomoci režimu Saddáma Husajna a možná i z ukrývání jeho prominentních představitelů. Mezi Sýrií a USA se v této souvislosti vyhrotilo napětí. Pokud by se tyto předpovědi naplnily, mělo by to svou logiku, neboť obě země mají ještě větší nárok než Irák na to, aby byly spojovány s islámským terorismem a zejméně s Al Kajdou.
|
|
23. 4. 2003
(i jako přívažek pro důchodce na příští léta)Některé události se stávají pouze předmětem zjištění. A v různých variacích se pak znovu opakují. Přitom se vždy znovu jen konstatuje, že ZAS SE TO STALO... Touto "rubrikou" bych chtěl připomenout, že mnohému bylo možno -- snad -- předejít.
Jedním z nejzávažnějších příštích rozhodnutí dozajista a zcela nesporně bude, zda se náš stát vskutku začlení do EU, jak se to zatím už několik let připravuje. Také se k tomuto účelu vyčlenily finanční prostředky. (Neříkejme, zda dost, anebo málo.) |
|
22. 4. 2003
Avšak americké misionářství bylo motorem i méně úspěšných akcí, jako byla válka ve Vietnamu. I ta byla částečně důsledkem amerického idealismu. Uvědomme si, že [Greenův] Tichý Američan nebyl necitelným monstrem, ale misionářem ve věci americké demokracie. Tak jako mnoho amerických politických misionářů to byl svého druhu demokratický trockista, který působil katastrofy, aniž by si uvědomil proč. Za Ronalda Reagana začali neokonzervativní intelektuálové, mnozí z nichž bývali trockisty, požadovat revoluční program na boj proti "říším zla". Přesně si toho povšiml Daniel Cohn-Bendit, "rudý Danny" z května 1968. Nedávno se setkal s americkým konzervativcem Richardem Perlem a konstatoval, že mu Perle připomíná jeho vlastní studentské revoluční dny v Paříži. Perle, vykřikl Cohn-Bendit, je bolševik. Velmi zajímavě argumentoval o kořenech současného amerického mesiášství, které vedlo k neopodstatněnému, ozbrojenému útoku na Irák, v deníku Times komentátor Ian Buruma. - Zdá se, že Václav Klaus velmi přesně kvalifikoval nynější americký útok proti Iráku jako "levicový". Viz níže:
Kompletní text v angličtině je ZDE
|
|
22. 4. 2003
Levicový labouristický poslanec George Galloway se v pondělí vyjádřil, že "bude žalovat" britský konzervativní deník Daily Telegraph, jehož reportér David Blair našel v Bagdádu údajné dokumenty irácké tajné služby, podle nichž prý Galloway dostával od Saddamova režimu nejméně 375 000 liber ročně. Saddám Husajn obdržel podle zpravodaje listu Daily Telegraph od šéfa své rozvědky důvěrné memorandum, podle něhož požádal Galloway agenta Mukhabaratu o větší podíl na zisku z prodeje ropy v rámci programu "ropa za potraviny". Galloway tvrdí, že nikdy nedostal z Iráku "ani korunu", že je dokument zfalšovaný a že je to součástí diskreditační kampaně proti němu. Glasgowský poslanec George Galloway je dlouhá léta kritikem angloamerické politiky vůči Iráku; kritizoval sankce proti Iráku i válku proti Iráku. Je předsedou Mariam Appeal, charitativní akce pro irácké děti. Podle memoranda, nalezeného listem Daily Telegraph, požadoval Galloway trvalé finanční dotace z Iráku. Dostává prostřednictvím Tariqa Azize každého půl roku tři miliony barelů ropy, jeho zisk je jen asi 10-15 centu za barel." Podle dokumentů, získaných v Bagdádu, prý Galloway ropu prodával na mezinárodním trhu prostřednictvím známého iráckého makléře. |
|
22. 4. 2003
Nemyslitelné se stává normálním. Jak napsal americký esejista Edward Herman, "je funkcí expertů a mainstreamových sdělovacích prostředků 'znormalizovat' pro veřejnost to, co bylo dosud nemyslitelné."
Herman to napsal po první válce v Perském zálivu, jejíž noční záběry amerických buldozerů, pohřbívajících tisíce mladistvých iráckých vojáků základní služby, mnoho z nich naživu a vzdávajících se, se nikdy nikde nevysílaly. Masakrování tak bylo znormalizováno. Studie, kterou publikoval těsně před Vánocemi 1991 Medical Educational Trust, odhalila, že více než 200 000 iráckých mužů, žen a dětí zahynulo v přímém důsledku amerického útoku. Do zpráv se to skoro vůbec nedostalo a skoro nikdo ani v Británii, nemluvě o Americe, si neuvědomil, jak vražedná byla tato "válka". Britská jaderná ponorka HMS Turbulent vypálila během války na Irák 30 amerických raket Tomahawk, každá z nichž stojí 700 000 liber, celkem v hodnotě 21 milionů liber. Byl to nevyprovokovaný útok na zemi bez ponorek, bez námořnictva a bez letectva, nyní i bez pitné vody a bez elektřiny a v mnoha nemocnicích bez prostředků pro narkózu pro amputaci končetin malých dětí. Viděl jsem jinde, jak se to dělá - pacientovi se dá do úst roubík. Shrnujeme několik myšlenek z komentáře Johna Pilgera, který vyšel v neděli v deníku Independent ZDE John Pilger je známý investigativní novinář, který více než dvacet let nyní pracuje pro britskou komerční televizi ITV. Jeho životopis a další stránky, věnované jeho práci, na serveru britské komerční terestrické "trojky" jsou ZDE |
|
20. 4. 2003
Záchrana americké vojákyně Jessicy Lynchové nebyla hrdinským hollywoodským příběhem, jak ho vylíčila americká armáda, ale inscenovanou operací, která vyděsila pacienty a terorizovala irácké lékaře, kteří -- podle iráckých svědků -- riskovali svůj život, aby ji zachránili. Publikoval o tom pozoruhodné svědectví britský deník Times.
Lékaři ve všeobecné nemocnici v městě Nasiriyah svědčili o tom, že razie amerických vojáků na záchranu Lynchové se konala až den poté, co irácká armáda a činitelé strany Baa'th z města uprchli. Nebyl nikdo, kdo by činil v nemocnici Američanům ozbrojený odpor. Američtí vojáci však v nemocnici svázali čtyři lékaře a dva pacienty, z nichž jeden byl nepohyblivý a byl připojený ke kapačce. Nasadili jim pouta. Američané pobíhali jako diví po nemocnici a hledali aktivisty Saddámova režimu, kteří tam už nebyli. Když se den před americkou "záchranou" Lynchové pokusil irácký řidič sanitky odvézt Lynchovou přímo k americkým vojákům, Američané začali na sanitku střílet.
Kompletní článek v angličtině je ZDE Podle informací americké armády se nyní Jessica Lynchová zotavuje v armádním zdravotnickém středisku Walter Reed Army Medical Center a "je v dobrém psychickém stavu". Z nemocnice v městě Nasiriya ji odvezli američtí vojáci údajně na základě informací, které americká armáda získala od jednoho iráckého právníka. Podrobnosti viz ZDE |
|
18. 4. 2003
Tvorba Milana Kundery posledních let
V rozhovoru s Monikou Zgustovou pro Quadernos d'Arquitectura i Urbanisme v březnu 1987[1] o přesnosti v kompozici románu se Milan Kundera zmiňuje o tom, jak je důležité věnovat pozornost sémantice a jak nedokonalý překlad může způsobit významový posun díla. Připomínají se v něm klíčová slova některých Kunderových prací, třeba "lítost" v Knize smíchu a zapomnění[2], "soucit" v Nesnesitelné lehkosti bytí[3], uváděný v různých slovanských, románských a germánských jazycích, slovo "domov", s nímž se setkáváme v Umění románu[4]. Poslední Kunderův román[5], vydaný nejdříve ve španělštině a katalánštině a záměrně přeložený do němčiny až s ročním odstupem, se zabývá dalším klíčovým slovem, a to steskem. |
|
18. 4. 2003
Avšak pokusy o toto umění nemožného v sobě obsahují sémě selhání. Nelze ignorovat skutečnost, že Havel ty rozpory nepřekonal. Devadesátá léta se skutečně stala politickou tragédií, jak to nazval John Keane, neboť Havlův hrdinský idealismus byl postupně pošpiněn a nakonec s míjejícími roky zlikvidován -- z pacifisty se Havel proměnil v člověka, který by dokázal podepsat vyhlášení války. Tragedií ovšem není, že se Havel vůbec pokusil převzít roli politika, ale že jeho idealismus praktická zkušenost z politického života zničila. Je ironické, že integrita a idealismus Václava Havla, které si udržoval tak usilovně v schizofrenii normalizačního Československa, nevydržely střet možného a nemožného v demokracii. V nedávném článku "Dopis Olze: Stará a nová Evropa a smutný anděl dějin" (Britské listy 14. 3. 2003) zformuloval Mirek Vodrážka některé otázky o nedávno skončeném prezidentství Václava Havla. Tyto otázky jsou na místě. Havlovo prezidentství někteří vidí jako "tragédii"; jeho proměnu z disidentského intelektuála v prezidenta jako chybu, kterou, podle Vodrážky, předvídala pouze Olga Havlová. |
|
12. 4. 2003
Děkujeme všem, kteří dále podporují provoz Britských listů finančními dary. Apelujeme na všechny čtenáře, aby si na provoz BL finančně přispěli. S minimálním rozpočtem je velmi obtížné udržet veřejnoprávní službu Britských listů. Všichni spolupracovníci BL pracují pro časopis zadarmo, mnozí s podstatným nasazením, po své normální práci.
Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník. Veškeré informace o tom, jak jsou darované peníze využívány, pravidelně zveřejňujeme. Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 100 111 3917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu. ZMĚNA BANKY:
Prosíme ty čtenáře, kteří na provoz BL přispívají trvalým příkazem, aby ho z bývalého účtu OSBL v e-bance převedli na nový účet OSBL v Raiffeisen Bance. Číslo účtu: 100 111 3917, kód banky 5500.
Hledáme další spolupracovníky-dobrovolníky pro mediální monitor - samostatné vyhledávání, analýza a shrnutí, překlady z jazyků: španělština, portugalština, italština, francouzština; obory: politika v daném jazykovém okruhu či zemi; problematika EU a jejích institucí; sociální vědy; makroekonomika; vizuální kultura; litaratura; technologie - přehled; armáda - technologický přehled, strategie, koncepce. Frekvence spolupráce: dle dohody, minimálně však jednou týdně. Požadovaná kvalifikace: naprosto suverénní ovládání jazyka či rodilý mluvčí, terminologický přehled v daném oboru, nezávislost na vlivových skupinách, exkluzivita.
Hledáme profesionální fotografy i fotoreportéry, vybavené vlastními digitálními fotoaparáty i vlastní konektivitou do internetu, kteří by byli schopni a ochotni přispět k rozšíření tématické pestrosti o reportáže ze zajímavých akcí či vzdálených míst, a přinášet tak prostřednictvím Britských listů aktuální zpravodajství či pohled do exotických míst. Podmínkou je pofesionalita zpracování snímků a jejich umístění v plném rozlišení ve formátu JPG na vlastní URL, jejíž odkaz nám spolu s náhledovým obrázkem a doprovodným textem zašlete.
Hledáme i nadané karikaturisty se smyslem pro komičnost politických i civilizačních souvislostí. Předpokladem spolupráce je pravidelnost, schopnost samostatné a rychlé reakce na aktuální témata. Samozřejmostí je zasílání karikatur v elektronické verzi (JPG, PNG, GIF, případně SWF) e-mailem. |
|
5. 2. 2003
Byla zrušena stará mailová adresa Jana Čulíka z roku 1995, jcu2@cableol.co.uk, prosím, pište na adresu J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk, případně na adresu redakce@blisty.cz, nebo culik@blisty.cz.
Štěpán Kotrba má svou hlavní adresu stepan@kotrba.cz. Adresa kotrba@blisty.cz je dočasně nefunkční. |
|
18. 6. 2004
Ceník reklamy na BL |
| Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 23. 4. 2003 | Souhlasím s Donaldem Rumsfeldem, ale... | Jan Čulík | |
| 23. 4. 2003 | Američané zadržují v zálivu Guantánamo děti | ||
| 23. 4. 2003 | Mějte skutečně strach: Západ užívá své Zbraně morálního osvobození! | ||
| 23. 4. 2003 | Neoliberalismus chce jednotný svět | Subcommandante Marcos | |
| 23. 4. 2003 | Padne po Bagdádu také Havana? | Zdeněk Jemelík | |
| 22. 4. 2003 | Útok proti Iráku vedli "američtí bolševici" | ||
| 20. 4. 2003 | Skutečný příběh Jessicy Lynchové | Jan Čulík | |
| 20. 4. 2003 | Jak Američané "zachraňovali" Jessicu Lynchovou terorizováním lékařů a pacientů | ||
| 18. 4. 2003 | Stesk jako paměť domova | Svatava Urbanová | |
| 18. 4. 2003 | Ali Ismail Abbas: O psychologii válečného zpravodajství a vytváření symbolů | ||
| Útok na USA, Afghánistán, Irák | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 23. 4. 2003 | V každém případě je to poněkud nevychované | ||
| 23. 4. 2003 | Souhlasím s Donaldem Rumsfeldem, ale... | Jan Čulík | |
| 23. 4. 2003 | Američané zadržují v zálivu Guantánamo děti | ||
| 22. 4. 2003 | Útok proti Iráku vedli "američtí bolševici" | ||
| 22. 4. 2003 | Americká politika pod vlivem sovětského modelu | Robert Vašíček | |
| 22. 4. 2003 | Spojené státy se pokusily zdiskreditovat naši práci, konstatoval Blix | ||
| 22. 4. 2003 | OSN, EU a NATO byly zlikvidovány jako mezinárodní síly jednoty | ||
| 20. 4. 2003 | Jak Američané "zachraňovali" Jessicu Lynchovou terorizováním lékařů a pacientů | ||
| 20. 4. 2003 | Skutečný příběh Jessicy Lynchové | Jan Čulík | |
| 20. 4. 2003 | Šiitská většina chce v Iráku islámský stát, založený na zákonu šaria | ||
| Americká strategie národní bezpečnosti | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 4. 4. 2003 | Jsou britští vojáci "civilizovanější" než Američané? | ||
| 28. 3. 2003 | Ropa je príčinou, ekológia alternatívou | Martin Nevada | |
| 25. 3. 2003 | Blesková válka s.r.o. | Oskar Krejčí | |
| 12. 3. 2003 | Irák a invaze: Nevěrný manžel Hussein, euro a ropa | Petr Baubín | |
| 12. 3. 2003 | USA chtějí okupací Iráku dokončit svůj projekt globální nadvlády | ||
| 24. 2. 2003 | Americká strategie národní bezpečnosti a Projekt pro nové americké století | ||
| 21. 2. 2003 | DOKUMENT: Strategie národní bezpečnosti USA | ||
| 17. 2. 2003 | Proč se povede válka proti Iráku | ||
| 10. 2. 2003 | Prosazuje Bush nové zdroje energie? | Martin Přibyl | |
| 6. 2. 2003 | Nejdůležitějšími body Bushova rozpočtu jsou snižování daní a výdaje na armádu | Miloš Kaláb | |
| Amatérovy analýzy českých médií | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 17. 4. 2003 | Amatérova analýza: Reflex | Vladimír Bernard | |
| 11. 4. 2003 | Amatérova analýza: tentokrát Právo | Vladimír Bernard | |
| 3. 4. 2003 | Další amatérova analýza: Respekt | Vladimír Bernard | |
| 25. 3. 2003 | Amatérova analýza: Lidové noviny | Vladimír Bernard | |
| 19. 3. 2003 | Amatérova analýza: Týden | Vladimír Bernard | |
| 17. 3. 2003 | Amatérova analýza: Co je dobrého a co je špatného na Mladé frontě Dnes | Vladimír Bernard | |
| Pohlednice z Timoru | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 17. 4. 2003 | Pohlednice z Timoru VIII. | Jaroslav Kováříček | |
| 13. 4. 2003 | Pohlednice z Timoru VII | Jaroslav Kováříček | |
| 21. 3. 2003 | Pohlednice z Timoru VI. | Jaroslav Kováříček | |
| 11. 3. 2003 | Pohlednice z Timoru V. | Jaroslav Kováříček | |
| 7. 3. 2003 | Pohlednice z Timoru IV. | Jaroslav Kováříček | |
| 6. 3. 2003 | Pohlednice z Timoru III. | Jaroslav Kováříček | |
| 27. 2. 2003 | Pohlednice z Timoru II. | Jaroslav Kováříček | |
| 26. 2. 2003 | Pohlednice z Timoru I. | Jaroslav Kováříček | |
| Školství | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 7. 4. 2003 | Zákon o učitelích je naprostý paskvil | Radek Sárközi | |
| 2. 4. 2003 | Petra Buzková o problémech ve školství | Radek Sárközi | |
| 2. 4. 2003 | Jak Petra Buzková reaguje na petici "Počítejte s námi" | ||
| 12. 3. 2003 | Počítejte s námi! | Petr Bilík | |
| 12. 3. 2003 | Maturity bez "matiky" | Miloš Dokulil | |
| 10. 3. 2003 | Tabu, tabula rasa a ta buranská povaha | Ondřej Hausenblas | |
| 27. 2. 2003 | Za co se udělují zápočty na škole, kde učí Jan Sokol a Zdeněk Pinc | Jan Čulík | |
| 26. 2. 2003 | Hejtman Moravskoslezského kraje považuje slova Jaroslava Rösslera za urážlivá | Jaroslav Hlaváček | |
| 12. 2. 2003 | Nemyslím, že by byl Jan Sokol špatným prezidentem | Vojtěch Polák | |
| 1. 2. 2003 | Schůzka nespokojených pedagogů - výsledky z jednání | Radek Sárközi | |
| Genderová nerovnost ve společnosti | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 17. 4. 2003 | Heldt Prize in Women Studies | ||
| 10. 4. 2003 | Prítomnosť žien v politike prináša iný pohľad na svet | Jana Matúšová | |
| 10. 4. 2003 | Peniaze, ženy a EÚ | Oľga Pietruchová | |
| 17. 3. 2003 | Kontrola ministerstva zakrýva násilnú sterilizáciu | Martina Ferenčíková | |
| 7. 3. 2003 | 8. březen - mezinárodní den žen | ||
| 6. 3. 2003 | Mezinárodní den žen - Kostlivec jen ve skříních socanů, nebo i ultra-liberálů? | Ivo V. Fencl | |
| 24. 2. 2003 | Sterilizácia Rómok: Rasizmus a diskriminácia vo slovenských nemocniciach? | Martina Ferenčíková | |
| 24. 2. 2003 | O sterilizácii rómských žien | Lubomír Sedláčik | |
| 21. 2. 2003 | Vagina monology v Brně | ||
| 12. 2. 2003 | Saddám Husajn a "profesionálne ženy" | Lubomír Sedláčik | |
| Milan Kundera | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 18. 4. 2003 | Stesk jako paměť domova | Svatava Urbanová | |
| 3. 1. 2003 | Milan Kundera a jeho Nevědomost: Láska a odpor k vlastnímu hnízdu | Jan Čulík | |
| 20. 12. 2002 | Milan Kundera jako "didaktik komiky"? | ||
| 3. 12. 2002 | O české exilové literatuře: Problém identity mezi domovem a cizinou | Martin Pilař | |
| 25. 10. 2002 | Byla éra stalinismu dobou "naivní bezstarostnosti"? | Jan Čulík | |
| 23. 10. 2002 | Neohrabaná nová Kunderova novela | ||
| 21. 10. 2002 | Kundera, Nevědomost: Nikdy nevstoupíš dvakrát do téže země | ||
| 21. 10. 2002 | Kundera zkoumá exil a návrat | ||
| Sdělovací prostředky | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 17. 4. 2003 | Digitální média veřejné služby IV - Jak dál v roce 2003? | Zdeněk Duspiva | |
| 11. 4. 2003 | Dramaturg televize veřejné služby, neposkvrněné početí a podrazy v public relations církví | Štěpán Kotrba | |
| 12. 3. 2003 | O ČT a o Jiřím Balvínovi: Zdroje a "zdroje" | Fabiano Golgo | |
| 10. 3. 2003 | Reakce: Ohrožuje ČT přípravou svého digitálního vysílání české komerční televize? | Jan Čulík | |
| 10. 3. 2003 | Jaké to bylo v České televizi dne 11. září 2001 | Jan Čulík | |
| 7. 3. 2003 | Dopis České televizi: Nezkreslujte zpravodajství | ||
| 27. 2. 2003 | Agónie v České televizi pokračuje | Jan Čulík | |
| 24. 2. 2003 | Zlatá éra sa skončila, Rybníčkov "očisťovací" tím v STV začal svoju kúru | Martina Nemethová | |
| 16. 2. 2003 | Redaktoři ČT se porvali s odvolaným ředitelem: "Sesadili jsme Balvína a teď mu můžeme dát ještě přes držku" | Jan Čulík | |
| 16. 2. 2003 | Ukradená televize aneb co na obrazovce nebylo | Petr Štěpánek | |
| Česká literatura | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 18. 4. 2003 | Stesk jako paměť domova | Svatava Urbanová | |
| 7. 3. 2003 | Prague Structuralism and Fictional Worlds: In Honour of Professor Lubomír Doležel's 80th Birthday | ||
| 5. 2. 2003 | Vysvědčení | Jaroslav Hutka | |
| 28. 1. 2003 | The significance of Jan Hus for Czech history | Kathryn Murphy | |
| 28. 1. 2003 | Zemřel profesor Alexander Stich | Jan Čulík | |
| 28. 1. 2003 | Sebrané spisy básníka Miroslava Holuba | ||
| 28. 1. 2003 | České postoje: Hus i Švejk jako obrana proti útlaku | Kathryn Murphy | |
| 27. 1. 2003 | Čulíkův "básník trapnosti" | Kathryn Murphy | |
| 22. 1. 2003 | Finančnice - na motivy K.J. Erbena | ||
| 21. 1. 2003 | O (české) literatuře v Britských listech | ||
| Názory a argumenty ze Slovenska | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 22. 4. 2003 | Rasizmus, ktorý antirasistom nevadí ? | Lubomír Sedláčik | |
| 11. 4. 2003 | Atómový útok zastaví slovenská horčica | Lubomír Sedláčik | |
| 10. 4. 2003 | Osobné značky a politický marketing | Tibor Kružlík | |
| 10. 4. 2003 | Science fiction a politika | Peter Abelard | |
| 10. 4. 2003 | Agresia v mene viery | Peter Greguš | |
| 10. 4. 2003 | Prítomnosť žien v politike prináša iný pohľad na svet | Jana Matúšová | |
| 10. 4. 2003 | Peniaze, ženy a EÚ | Oľga Pietruchová | |
| 10. 4. 2003 | Rozšírenie Európskej únie je konečne predo dverami: Cieľ na dosah -- a ďalej? | Lucia Waldnerová | |
| 10. 4. 2003 | Víťazní buldozéristi | Damas Gruska | |
| 10. 4. 2003 | Peniaze nesmrdia, vojna je kšeft | Martin Nevada | |