Otázky odměňování v organizačních složkách a příspěvkových organizacích je nutné posuzovat v širším kontextu vývoje celého národního hospodářství, růstu hrubého domácího produktu, závislosti ekonomiky ČR na ekonomické recesi, zejména v západní Evropě atd.

Protože se ve funkčním období minulé vlády nenaplnil předpokládaný vývoj ekonomiky, nebyly tudíž vytvořeny ani zdroje, které by umožnily v plném rozsahu splnit záměr dosáhnout u pedagogických pracovníků průměrného platu ve výši 130 % platu pracovníků v národním hospodářství.

Přesto je nutno konstatovat, že bylo v oblasti financování školství, které bylo po celé funkční období minulé vlády a je i touto vládou považováno za prioritu, dosaženo významných úspěchů. V období let 1999-2001 se podařilo zvýšit výdaje kapitoly školství o 18 %. Schválený rozpočet na rok 2002 představoval nárůst výdajů o 7,72 % a na rok 2003 je vyšší proti srovnatelné základně roku 2002 o dalších 8,65 %.

Růst výdajů v kapitole školství byl a je orientován především do mzdové oblasti (s ní úzce souvisí i potřeba prostředků na zákonné odvody do fondů zdravotního a sociálního zabezpečení a příděly FKSP ve výši 37 % z vyplaceného objemu mezd), v roce 2003 též směrem k částečné realizaci některých vzdělávacích a rozvojových programů jak v oblasti regionálního školství, tak i v oblasti veřejného vysokého školství.

V oblasti mzdové došlo k pozitivnímu vývoji, neboť průměrný plat se v resortu školství zvýšil v roce 2001 oproti roku 1998 o 25,5 %. V kategorii pedagogických pracovníků došlo ke zvýšení průměrného platu o 25,6 %, a to i přes skutečnost, že úvazky učitelů v regionálním školství byly sníženy cca o 10 %. U kategorie ostatních pracovníků vzrostl průměrný plat o 21,5 %. V roce 2002 došlo k dalšímu nárůstu průměrného platu ve školství, neboť od 1. března 2002 bylo realizováno navýšení tarifních platů. Toto navýšení bude v průměru více než 11 %, a tak touto úpravou dojde k navýšení průměrného rozpočtovaného platu v roce 2002 cca o 8 % oproti skutečnosti roku 2001.

Konkrétní údaje za rok 2002 dle jednotlivých kategorií pracovníků ještě nejsou k dnešnímu dni k dispozici. Celkem se tedy v resortu školství za období let 1999-2002 předpokládá nárůst platů cca o 33,5 %. Nárůst platů za toto období tedy absolutně převýšil růst inflace (úhrnný index inflace činí za stejné období pouze 12,5 %) a tím došlo i k nárůstu reálné mzdy pracovníků školství.

Vzhledem k celkovému vývoji národního hospodářství bylo cílem dosáhnout u pedagogických pracovníků průměrného měsíčního platu ve výši 130 % platu pracovníků v národním hospodářství a potřebné prostředky pro jeho dosažení byly zapracovány do návrhu střednědobého výhledu na roky 2004 - 2006. Pozitivní vývoj rozpočtu na rok 2003 dává předpoklad, že stanoveného cíle bude v roce 2006 dosaženo. Splnění tohoto cíle však není závislé pouze na vládě, v níž má sice ČSSD většinu, ale i na ostatních politických stranách zastoupených v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, která má rozhodující vliv při schvalování návrhu zákona o státním rozpočtu ČR, jehož součástí jsou i výdaje na školství. A v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR vládnoucí ČSSD nebyla, a ani v současnosti není stranou většinovou, aby tak mohla hlasování výrazně ovlivnit.

Poznámka RS: Ve vládním programovém prohlášení z roku 1998 nebyla uvedena žádná podmínka, že bude plněno pouze za příznivého ekonomického vývoje! Domnívám se, že jednou z příčin nepříznivého ekonomického vývoje jsou právě nízké investice do vzdělávání -- nízký podíl vysokoškoláků v populaci, nedostupnost vysokoškolského vzdělání, neznalost cizích jazyků, nízká informační a funkční gramotnost, zastarelé výukové metody, které nepodporují samostatnost žáků, nedostatečná nabídka rekvalifikací atd.

Přestože tarify pedagogům v daném období rostly, platy nerostly více než v jiných profesích a vyšplhaly se ke 100% průměrné mzdy v zemi, reálné mzdy ovšem poklesly! Odsunutí slibu na konec dalšího volebního období (rok 2006) hraničí s výsměchem všem učitelům!

Je pravda, že samostatná povodňová daň navržena vládou nebyla, avšak k řešení katastrofálních následků povodní vláda navrhla a Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR předložila návrh na zvýšení vybraných druhů jiných daní a půjček od finančních ústavů Evropské unie (EU).

O záměrech vlády v oblasti daní jste jistě informován, neboť byla v uplynulém období silně medializována. Vládou předložené návrhy na zvýšení daní, které by se dotýkalo skutečně podnikatelů i ostatních zaměstnanců, však Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR neschválila (odpověď je tedy možno hledat v poslaneckých klubech všech parlamentních stran).

Přestože vláda musí řešit následky povodní, nebyl resort školství při rozpočtových škrtech krácen. Naopak se mi podařilo zajistit nárůst prostředků pro celou oblast školství a při složité rozpočtové situaci po povodních dokonce i prosadit významné posílení mzdových prostředků. Kromě prostředků na jednotné zvýšení platů pro pracovníky organizačních složek a příspěvkových organizací se poprvé od roku 1997 podařilo zvýšit i rozpočet ostatních běžných výdajů na přímé výdaje na vzdělávání o 10 %, vyčlenit prostředky na rozvojové programy pro regionální školství a veřejné vysoké školy a přerozdělením prostředků uvnitř kapitoly i zajistit vyšší nárůst prostředků na platy pro pedagogické pracovníky.

K otázce vyplácení 13. a 14. platu podotýkám, že v plné výši byl vyplácen pouze jednou, a to v roce 1996 a v 1. polovině roku 1997, avšak na konci roku 1997 byla v důsledku "úsporných balíčků" výplata v plném rozsahu zrušena. Od roku 1998 je vyplácen další plat jen v poloviční výši. Ještě tedy za předchozích vlád, tzn. před menšinovou vládou ČSSD, došlo ke změně právních předpisů upravujících jejich vyplácení. Je proto hlubokým omylem, že povodňové škody vzniklé v roce 2002 hradí státní zaměstnanci v plné výši na úkor 13. a 14. platu.

Poznámka RS: Vládou navrhované řešení zvýšit daně by ještě více dopadlo na peněženky učitelů a dalších zaměstnanců placených podle tarifních tabulek. Celkové řešení navíc vůbec nezohledňovalo, že dané skupiny obyvatelstva mohly být povodní postiženy. Kromě toho, že někteří učitelé přišli při povodních o majetek, musí zároveň nést všechny povodňové škody! Podnikatelé a ostatní zaměstnanci nikoliv.

V otázce 13. a 14. platů nemáte pravdu -- vláda každoročně navrhuje a poslanecká sněmovna schvaluje zákon o nevyplácení obou platů v plné výši. Nejdříve byly oficiálním důvodem balíčky, ale od roku 1998 jsou to povodňové škody. Přestože se tímto postupem ušetřilo více peněz, než činily povodňové škody, z roku 1998, vláda tento podvod zopakovala při dalších povodních! Na důvod neustátlého odkládání platnosti 16 tarifní tabulky jsem odpověď nedostal.

Stejně je nutno chápat jako celek i rozpočet kapitoly školství, který zahrnuje kromě financování přímých výdajů na vzdělávání v oblasti regionálního školství též prostředky pro přímo řízené organizace, soukromé a církevní školy, veřejné vysoké školy, na výzkum a vývoj, státní informační politiku, mládež a tělovýchovu, výdaje na vstupní poplatky a spolufinancování vzdělávacích programů EU a řadu dalších specifických ukazatelů.

V prvé řadě je třeba upozornit, že při přípravě návrhu rozpočtu na běžný rozpočtový rok uplatňuje MŠMT dynamiku růstu výdajů v takové výši, aby byly zabezpečeny všechny úkoly vyplývající jak z programového prohlášení vlády, tak i z dlouhodobého záměru rozvoje vzdělávání, mezinárodních smluv a závazků, platných právních předpisů. Návrh státního rozpočtu pro vládu připravuje a předkládá ministr financí, po vládě projednává návrh rozpočtu jednotlivých rozpočtových kapitol vždy věcně příslušný výbor Poslanecké sněmovny

V Parlamentu ČR, v případě resortu školství je to Výbor pro vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a Rozpočtový výbor, který se svým doporučením předkládá návrh rozpočtu plénu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Dynamika růstu výdajů na vzdělávání v rozpočtu kapitoly školství pak odpovídá výsledkům vyjednávání v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, politických stranách a limitování schodku výdajů státního rozpočtu. Objemy prostředků, které jsou orientovány do odvětví školství, jsou tedy výsledkem politického konsensu všech stranických struktur a parlamentních jednání promítnutým do zákona o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok, a nikoli pouze návrhem vlády ČR.

Po rozpočtových škrtech, které provedla nejen vláda, ale i Poslanecká sněmovna v Parlamentu ČR v důsledku potřeby zajištění prostředků na odstraňování následků povodní, je možno vidět situaci v rozpočtu kapitoly školství, a tedy i v odměňování pozitivně (viz též stanovisko k otázkám č. l a 2). Dynamika rozpočtu kapitoly školství na rok 2003 je jednou z nejvyšších. Přitom při posuzování růstu výdajů na vzdělávání je třeba vzít též v úvahu i změny vyplývající z reformy veřejné správy, tj. úhradu řady výdajů, které byly ze státního rozpočtu převedeny do rozpočtu krajů a obcí.

Poznámka RS: Je s podivem, že mně odkazujete na ministra financí. Myslím si, že na tak závažnou otázku (důvod astronomického zadlužení celé země) byste měla umět odpovědět nebo se ho můžete zeptat sama, určitě Vám rád odpoví. Nelze než zopakovat, že školství bylo deklarováno jako priorita číslo jedna. Šlo tedy opět o obelhání učitelů i veřejnosti.

Schválený rozpočet kapitoly školství na rok 2003 činí 90 146 mil. Kč, tj. proti srovnatelné základně roku 2002 více o 7 179 mil. Kč ( 8,65 %). Z celkového nárůstu výdajů na rok 2003 ve výši 7 179 mil. Kč činí např. prostředky na

• platy a související zákonné odvody do fondů pro všechny typy škol a školských zařízení 6 166 mil. Kč
• výzkum a vývoj 252 mil. Kč
• částečné odstranění následků povodní 365 mil. Kč
• zahájení realizace rozvojových programů v oblasti regionálního školství (rozšíření výuky na 2. stupni ZŠ, podpora odborného vzdělávání, podpora výuky jazyků a dalšího vzdělávání pracovníků) cca 300 mil. Kč
• realizaci rozvojových programů v oblasti veřejného vysokého školství cca 137 mil. Kč

Naproti tomu byly sníženy výdaje na úkoly s nižší prioritou v některých dalších úsecích kapitoly.

Pokud jde o odměňování v oblasti regionálního školství, tj. škol, předškolních a školských zařízení zřizovaných kraji a obcemi, objem mzdových prostředků z rozpočtu kapitoly činí 42 379,7 mil. Kč. Oproti roku 2002 představuje tento objem nárůst 3 960,6 mil. Kč. Související zákonné odvody se zvýšily o l 465,2 mil. Kč.

Celkem si tak zvýšení platů v roce 2003 pouze v oblasti regionálního školství vyžádalo objem prostředků ve výši 5 425,8 mil. Kč. Tímto zvýšením je pro rok 2003 zajištěn nárůst průměrných platů všech zaměstnanců regionálního školství o 7 % a pedagogických pracovníků o 9 % proti výši průměrných platů v roce 2002.

Poznámka RS: Podotýkám, že původní otázka zněla jinak: "Jakou perspektivu nabízí učitelům vláda v tomto roce? Proč by měli věřit jejím novým slibům, když ty staré nesplnila a ani se nepokusila vysvětlit voličům důvody? Proč by měli pedagogové pracovat ve školství za tak žalostných finančních podmínek?" Místo jasné odpovědi však uvádíte pouze nic neříkající čísla, která nemohou nikoho přesvědčit. V poslední větě navíc směšujete průměrné a tarifní platy. O 7 a 9% stoupnou tarifní části platů, ne celé platy! Nárůst kopíruje ostatní profese a ze 101% průměrného platu v zemi se tudíž ke 130% nijak nepřiblíží. Moje osobní zkušenost je následující -- od ledna 2003 mi kleslo osobní ohodnocení na nulu, přitom v prosinci 2002 činilo 1500 korun, mám tedy o 500 korun nižší plat než před tzv. navýšením! Žádnou perspektivu mně ani kolegům nenabízíte, nemůžete se tudíž divit, když školství opustí, stejně jako desítky tisíc kolegů předtím, místo nichž nyní učí 15% nekvalifikovaných a 11% důchodců...