Je deprimující, že navzdory vzniklé kontroverzi se Zdeněk Šámal, šéf zpravodajství ČT, nevzdal neblahého nápadu vysílat ve čtvrtek přímým přenosem průběh odvolacího soudního řízení s Karlem Srbou a dalšími obžalovanými. Výmluvně vypovídá o úrovni českého soudnictví i to, že se čeští soudci a právníci energičtěji nepostavili proti bulvarizaci soudního jednání prostřednictvím televizního vysílání.

Česká televize musí vědět, jak bylo nesčetněkrát prokázáno v soudní i v mediální historii, že přítomnost televizních kamer v soudní síni mění jednání i vystupování všech přítomných osob. Defenzivní prohlášení ČT o tom, že komentátoři ČT nebudou do průběhu soudního procesu zasahovat ZDE, je tedy farizejské. Česká televize ovlivní průběh soudního procesu už samotnou přítomností svých televizních kamer. Nadále zůstává nevyřešená otázka, co by se stalo, pokud by odvolací soud vrátil případ k první instanci, kde by měli snad znovu vystoupit svědci. Ti před svým vystoupením nemají být seznámeni s předchozím průběhem soudního jednání.

Zkusmo jsem informoval o tom, že se Česká televize rozhodla vysílat jeden nadcházející soudní proces, své kolegy ve Velké Británii. Zůstali na mě dost civět.

tisková zpráva České televize

Při čtvrtečním přímém přenosu z jednání odvolacího soudu v procesu s Karlem Srbou a dalšími třemi obžalovanými nebude ČT žádným způsobem vstupovat do průběhu vlastního odvolacího řízení. Pokud soudce nenařídí některá omezení, přímý televizní přenos přesně zachytí vše, co bude v soudní síni slyšet. Pokud jde o obavy některých obžalovaných ohledně komentářů a diskuze ve studiu ČT, tak je třeba zdůraznit, že rozhovory se v žádném případě nebudou týkat kauzy samotné. "Redaktoři přítomní v soudní síni budou pouze věcně popisovat to, co se na místě odehrává," vysvětluje Richard Klatovský, tiskový mluvčí České televize.

Dnes v 18:20, na ČRo1 v pořadu Radiofórum proběhne diskuse o vhodnosti či nevhodnosti přímého přenosu odvolacího soudu v kauze Srba. Ve studiu bude ředitel zpravodajství České televize Zdeněk Šámal, "oponentem" mu bude jeden z obvyklých "expertů" - glosátorů veřejného života a "vyhnání" sudetských Němců, tentokrát označený jako "publicista", Bohumil Doležal, a "po telefonu" se účastní taktéž obvyklý mediální "expert" - právník Tomáš Sokol a Jaromír Jirsa ze Soudcovské unie. Moderovat bude Jan Pokorný. Prostě - výsledek debaty nenechá nikoho na pochybách, že "pravda a láska..." budou mít navrch.

Je to silný film o mezinárodní operní pěvkyni Emě Destinnové, která zaznamenává obrovské profesní úspěchy ve Spojených státech, ale rozhodne se po vypuknutí první světové války vrátit se domů do Čech, do Rakouska - v první řadě hlavně asi za svým milencem.

Pravda je příliš abstraktní pojem, úcta k faktům a respekt k právům každého jednotlivce jsou obtížně dosažitelné ideály. Byl jsem proto velmi potěšen a příjemně překvapen, když Literární noviny, a to přímo v osobě jejich šéfredaktora J. Patočky, zahájily ostrou polemiku s velice vlivnou skupinou, prosazující omluvu odsunutým sudetským Němcům a nápravu "historických křivd". Stejně statečně dala redakce LtN na svých stránkách prostor ke kritické diskusi o petici "S komunisty se nemluví".

Rádi k tomu budeme publikovat vyjádření redakce Literárních novin, pokud si bude přát reagovat, pozn. red.

Česká armáda se rozhodla, že nedaleko Mohyly míru oprostred Slavkovského bojiště postaví tzv. "páteřní radar NATO". Absolutně pomíjí skutečnost, že Slavkovské bojiště, je místem odpočinku desítek tisíc padlých v Bitvě u Slavkova (1805). Armáda, resp. Ministerstvo obrany také nebere na vědomí názor obcí, spojených v obecně prospěšnou společnost Mohyla míru - Austerlitz o.p.s. a stále vede svou.

Zapomíná na skutečnost, že chce stavět také na místě (Pratecký kopec u obce Sokolnice u Brna), kde pozemky, jimiž nyní disponuje, byly vyvlastněny komunistickým režimem a předány "sovětské armádě" , která tam měla své radary a bránila nás tak proti imperialistům.

Tak jako mnoho jiných uživatelů služby ADSL 512/128 operátora Nextra jsem po agregaci dne 15. 10. klesl u varianty z předchozí rychlosti v průměru kolem 460/100 na dnešních neuvěřitelných 28-44 Kbps/40-52 Kbps (situace stále stejná od 15. 10. - měřeno opakovaně).

Nechápu, jak je možné že se tímto nikdo nezaobírá ani po mnoha četných urgencích na hot-line Nextry nebo Telekomu.

Smlouvu jsem zrušil, bohužel výpovědní doba činí 3 měsíce. Prosím o radu jak postupovat dál, jsem už z toho bezradný a znechucený. Bylo by i dobré, kdyby jste se o tuto problematiku zkusili více zajímat, ne jako rezervovaná LUPA nebo ŽIVĚ kde mají reklamy od Telecomu a raději se do ničeho podobného nechtějí pouštět, píše Petr Naď z Brna a dodává:

Dle reakcí v diskuzních forech na Živě toto není záležitost nějakých desítek lidí, ale možná tisíců.

Tento komentář vyšel v pondělí 27. 10. 2003 v Lidových novinách, ZDE

Rozhodnutí Vrchního soudu ČR povolit přímý televizní přenos soudního procesu s Karlem Srbou, který se má konat příští týden, je velmi špatnou zprávou pro české soudnictví. Je prokázáno, že přítomnost televizních kamer mění jednání, rozhodování i vystupování lidí.

Izrael vysvětluje masivní útoky třemi tunely, kterými se pašují těžké zbraně z Egypta. Jejich existence nemůže být vyloučena. Proč ale bylo zničeno jenom v posledních akcích přes sto palestinských domovů -- kvůli lovu na tři tunely? A pokud Palestinci skutečně mají těžké zbraně, proč je nepoužili proti vrtulníkům, které na ně útočí? Všechny až doposud předvedené rakety byly jen žalostné, podomácku vyrobené exempláře.

Gaza je nazývána největším koncentračním táborem světa a toto pojmenování se stává stále více přiléhavým.

Podle jedné události v Ostravě nemůže autor soudit, píše Hana Horynová. Má zřejmě hodně špatnou zkušenost, já mám velmi dobrou z nemocnice v Hranicích na Moravě z července t.r.

Obecně však platí, když stojí za zadkem doktorů dcera nebo syn pacienta s přestávkami asi 10 hodin denně, tak vše probíhá vždy dobře. Samozřejmě v rámci vztahů na malém městě je to jiné, než v Praze nebo v Ostravě.

Kauza Červenka (Červenka/ Ohem/ Ventruba/ Agrofert/ ACA/ Heradit/ Fytoz/ Command 4EC/ Hynek atd.) získala postupně zajímavé rozměry. Redaktor Hynek se však v něčem mýlil. Falešný výrobek opravdu neobsahoval neúčinnou látku, ale úplně stejnou účinnou látku jako originální výrobek americký. Americký výrobek možná obsahoval jen trochu lepší zabezpečení některých užitných vlastností (smáčedla apod.), ale díky tomu i méně vlastní účinné látky. Američané nám tedy za vydatné podpory úředníků ministerstev prodávají ve velkém nejméně 5x předražený výrobek.

Vážení. Pokud již vznikla diskuse na Váš původní článek, snad by bylo vhodné dodržovat jistá pravidla slušnosti a zbytečně neeskalovat tuto diskusi někam, kde by se jednalo jen o napadání jednotlivců a řešení problému by bylo v nedohlednu.

Podľa spomienok pamätníkov 28. október 1918 v Prahe vyzeral skôr ako nejaká slávnosť než štátny prevrat. Hrali dychovky, davy jasali a radovali sa zo znovunadobudnutej slobody. Lenže už o pár dní sa začali problémy, ktoré naznačovali budúce osudy Československa. Vzbúrili sa sudetskí Nemci v pohraničí a túto vzburu bolo nutné potlačiť silou. Hoci sa k novovzniknutému štátu prihlásili aj legitímni predstavitelia slovenského národa, slovenské územie bolo treba vybojovať od Maďarska.

Podle všeobecně uznávaného mýtu o druhé světové válce šlo o konflikt mezi zlovolnými fašisty a spojenci, snažícími se zastavit postup osy Berlín-Řím-Tokio. Do jisté míry tomu tak bylo. Například asi nelze podezírat příslušníky exilových československých či polských jednotek ze snah o prosazování imperiálních zájmů Velké Británie. Rovněž běžní lidé ve spojeneckých zemích cítili tak či onak proti Ose a fašismu. Na druhou stranu můžeme věřit politickým elitám Západu jejich nesmlouvavý protihitlerovský postoj např. z roku 1939, když ještě před rokem pro ně byl Hitler politickým partnerem u jednacích stolů? Rovněž antifašismus sovětských představitelů se začíná objevovat až tehdy, když se to hodí podle momentální politické situace, tedy po napadení Sovětského svazu Německem. Přitom ještě v srpnu 1939 stvrdili paktem o neútočení spřízněnost obou zemí ministři zahraničí Ribbentrop a Molotov. Ještě během války pak jednání politických vůdců Británie, USA a SSSR rozhodla za zavřenými dveřmi o pozdějším politickém uspořádání světa.

Jelikož dějiny píšou vítězové, jsou válečné zločiny působené vojskami Osy známé poměrně dobře, o nehumánním postupu druhé strany se většinou mnoho nemluví, nebo je balen do obecně rozšířených klišé.

Ve středu v 18.00 vystoupí Dušan Talíř a Dominik Joe Pantůček v pořadu "Terabajt" rádia Akropolis v diskuzi o nadcházející akci InstallFest.

InstallFest je dvoudenní odborný seminář zaměřený na operační systém GNU/Linux, určený pro začátečníky a jeho cílem je pomoci jim naučit se jej využívat jako plnohodnotný operační systém a pomoci porozumět jeho základům. Při té příležitosti se příchozí seznámí s aplikační základnou, filozofií práce a odlišnosti od Windows. Říkat jim, že na rozdíl od produktů Microsoftu nemusí za operační systém platit tisíce korun, neb licence Linuxu je zdarma, už nemusí nikdo. To už budou vědět... Při části instalační bude totiž návštěvníkům poskytnuta pomoc s instalací některé z rozšířených distribucí na jejich vlastní donesené počítače.

Letošní ročník InstallFestu se bude konat první listopadový víkend, 1. - 2. 11. 2003 v sále D1 Fakulty stavební ČVUT v Praze Dejvicích. Akci připravil, stejně jako semináře Openweekend a Cryptofest klub Sillicon Hill Studentské unie ČVUT . Britské listy budou "u toho" a stejně jako z bezpečnostního semináře Openweekend 2001 a 2002 přinesou -- snad zajímavou -- fotoreportáž.

Půst je jedním z pěti pilířů islámského náboženství a jednou z nejvyšších forem islámského uctívání. Abstinence od pozemských radovánek a potlačování zlých záměrů a tužeb jsou považovány za projev poslušnosti a poddání se Alláhovi. Islámský kalendář je založen na měsíčních cyklech a proto Ramadán začíná každý rok přibližně o 10 dní dříve. V roce 2003 Ramadán započal 26. 10. ...

Předseda, Dr. Kramář (zvoní): Slavné národní shromáždění! Z příkazu Národního výboru zahajuji Národní shromáždění. Nám všem dmou se prsa radostí, hrdostí a pýchou nade vším, co v hrozné válce dokázal náš národ. Od první chvíle, kdy rozpoutala se lítice válečná, věřil a doufal, že nyní konečně dojíti musí své svobody a samostatnosti. Hrdinou války byl náš československý lid. Ať bylo nejhůře, nezmalátněl, nedal se zlákati ani sliby, ani zastrašiti hrozbami a ačkoliv tak úžasně trpěl hladem, zimou a nedostatkem, stál pevně a nezlomně a s tou železnou vůlí, neznající kompromissů, vedl politiku českou na cesty vítězné!

Tak začala první schůze Národního shromáždění československého dne 14. listopadu 1918, které zvolilo své předsednictvo, zvolilo T. G. Masaryka prezidentem ČSR, zvolilo vládu a předestřelo osnovy nových zákonů. Jako první byl Národním shromážděním projednán zákon, kterým se zrušilo šlechtictví, řády a tituly Rakouska-Uherska, jako druhý pak zákon o zavedení osmihodinné doby pracovní, jako třetí byl navržen a projednáno první čtení zákona o zavedení obchodních platidel. Dále byl navržen zákon ohledně zavedení pojišťování dělnictva zaměstnaného v podnicích zemědělských, jakož i čeledi .

To byly priority tehdejší politiky, které nesnesly odkladu. Po tolika letech už máme možnost objektivního srovnání...

Finanční příspěvek na provoz Britských listů vás nic nemusí stát - Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

V září 2003 obdrželo Občanské sdružení Britské listy od čtenářských sponzorů celkem 10 600.00 Kč. Zůstatek na našem účtu je ke dni 1. 10. 2003 minus 18.24 Kč. Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Kdyby Britským listům věnoval každý čtenář pouhou korunu denně, mohl by si časopis např. financovat právníka a analyzovat kauzy, jimž se v současnosti nemůže věnovat.

Apelujeme na všechny čtenáře, aby si na provoz BL finančně přispěli. S minimálním rozpočtem je velmi obtížné udržet veřejnoprávní službu Britských listů. Všichni spolupracovníci BL pracují pro časopis zadarmo, mnozí s podstatným nasazením, po své normální práci.

Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Veškeré informace o tom, jak jsou darované peníze využívány, pravidelně zveřejňujeme. V současnosti především postupně hradíme účetní firmě výdaje za vypracování finančních zpráv za léta 2001 a 2002. Financujeme také přípravu vydání nového výboru z Britských listů, Jak Češi bojují, který vyjde před Vánoci.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu.