7. 10. 2003
Kde domov můjHana Kožúriková
Věřte mi, že jsem ani ve snu nikdy neuvažovala o tom, že bych žila někde jinde než ve své České zemi. Doposud jsem se ani neztotožnila s jinou než českou a od narození mě známou romskou řečí. Při všech mých návratech ze zahraničních cest za poznáním, jsem při příjezdu na území České republiky zajásala, že jsem opět DOMA. Mám ráda českou literaturu, současně s hudbou romskou jest mi blízký český pop-music. Spisovná čeština je mi balzámem na duši a to nejlepší co ve mně je, vzniklo v prostředí českém, nebo chcete-li gádžovském. Také mám jisté výhrady k rasisticky založeným lidem a tipům českých sucharů říkám chrapouni. Zvažuji nahlas, co by mě přimělo k tomu požádat v cizí neznámé zemi o azyl, ale nedocházím k žádnému oprávněnému závěru.
|
To jsem ale já. Jinou životní zkušenost mají mladí manželé Pollákovi z Kolína a jejich o generaci starší rodiče Tomiovi. Do Londýna s korunouManželé Pollákovi - Standa a Eva se vzali v roce 1989. Dvě "l" v příjmení zdědil Standa po pradědovi, který byl žid. První syn se Pollákovým narodil krátce po svatbě. V roce 1991 se jim narodil syn Radek, za další dva roky dcera Eva. Psal se rok 1999 a oni po desetiletém manželství stále neměli svůj vlastní byt. Střídavě bydleli u Standových rodičů v Praze a u Evy rodičů v Kolíně. Tam i tam jich žilo v jednom bytě více rodin. S dostatečně dlouhou žádostí o byt v Kolíně neuspěli, přestože bytový odbor pravidelně navštěvovali. "Neměli jste si dělat tolik dětí, když nemáte kde bydlet", argumentovala pracovnice bytového odboru. Za tuto větu chtěl původně Standa úřednici zbít. Nakonec si to rozmyslel a místo toho rodině navrhnul odchod z České republiky, kde dle něho Romům pšenka nekvete. Příbuzní Pollákových dali peníze dohromady a Standa odletěl do Anglie jako posel, mající za úkol zjistit tamní stav a situaci. O Anglii věděl že je zemí azylovou a že již tam žije spoustu českých Romů, kteří si na nic nestěžují. Když Standa vystoupil z letadla na Londýnském letišti, nikdo tam na něj nečekal, nebylo nikoho koho by v Londýně znal. Krom jedné koruny české, kterou měl v kapse a kterou hned hodil do moře, neměl u sebe zhola nic. Ještě v Londýně požádal na emigračním úřadě o azyl. Pomocí českého překladatele poskytnul intervium, ve kterém vysvětlil důvody svého příjezdu do Anglie. Na otázku proč zde žádá o azyl, odpověděl, že v České republice je rasismus a diskriminace a to i ze strany úředníků statní správy. Emigrační úřad mu prozatímně zajistil a zaplatil pokoj na hotelu. Ihned dostal dostačující sociální dávku. Celá rodina v DoveruStanda si v Londýně vyhledal česko--romské emigranty, od kterých si vypůjčil peníze na letenky pro ženu a děti. Když je za pár dní vyzvedával na letišti, měl s emigračním úřadem domluveno, že rodině již poskytnou byt. Dům o velikosti 5+1 se zahradou získali ve městě plném cizích státních příslušníků -v Doveru. Eva byla v době příjezdu do Anglie v pokročilém těhotenství, v Doveru porodila syna Martina. Starší děti nastoupili do školy, Eva se doma starala o miminko a Standa po třech měsících pobytu získal pracovní povolení. Zároveň s povolením si bez sebemenších problému našel dobré zaměstnání. Tak jako se stýskalo jim po rodině, tak se Evy rodičům stýskalo po vnoučatech. Psal se rok 2002, malému Martínkovi byli tři roky a prarodiče Tomiovi ho znali jen z fotek. Nechali se mladými přemluvit a vyrazili za nimi do Anglie. Na první pokus se jim to nepodařilo, z Ruzyně je pustili jen do Francie a z Francie je poslali zpět domů. Na druhý pokus se trajektem přes francouzský kanál La Manche dopravili do Anglie. Tam je čekalo stejné procesí jakým prošli Pollákovi. Emigrační úřad, intervium a byt. Jen v jejich případě ne v Doveru, ale ve městě Stoke on Trend, které je od Doveru vzdálené 600 mil. (Asi 1.200Km). Jenže Tomiovi nepřijeli do Anglie ne bydlet, ale pobýt s dětmi. A tak rodina mladých a starých žili opět pohromadě v bytě Pollákových. Anglický styl životaZatímco Pollákovi byli již na anglický styl života zvyklý, Tomiovi ne a ne si zvyknout. Nejvíce trpěl děda Tomi, který si nemohl zvyknout na anglickou stravu a proto se den po dni ztrácel před očima. Když jim po devíti měsících pobytu v Doveru bylo nabídnuto získat vzhledem ke svému pokročilému věku doživotní azyl, zalekli se. Nečekali na nic, sáhli po pasech a odjeli zpět domů, do svého bytu do Kolína. Mladý jim přislíbili, že se co nevidět také vrátí, což se stalo v květnu letošního roku. Anglické sádlo nelze vyškvařitS odstupem času Eva a Standa říká, že život v Anglii je výhodný hlavně z důvodu ekonomického. Horší je to tam s lékařskou péčí, která je ve srovnání s naší péčí poněkud liknavá. Rasismus a diskriminaci tam pravidelně projevují demonstranti, kteří jsou proti zabydlování všech emigrantů. Setkali se tam i s rasismem ve škole, kde děti nosí stejnokroje. Staršího syna Standu v Evangelické škole děti napadli, protože je gypsy. V průběhu pobytu manželé zjistili, že právní ochrana osoby cizích státních příslušníků není nijak dostatečná. Žádný Angličan nejde proti svému národu, aby bránil přistěhovalce. A pak, zatímco v Čechách se o diskriminaci a rasismu otevřeně mluví, v Anglii se předstírá, že nic takového tam není. Anglické sádlo nelze vyškvařit, hrubá mouka na halušky a knedlíky tam není. Dorty se prodávají jen mražené, šlehačka není ke šlehání. Chleba a rohlíky se nepečou, uzenina je slaná a mléko tam páchne. Rodina Pollákova a Tomiova - celkem jich je osm členů, opět bydlí pohromadě v Kolíně v jednom bytě 3+1. Mají doma veselo a mají se rádi. Domov mají Pollákovi tam, kde právě teď bydlí. Převzato s laskavým souhlasem Sdružení Dženo z časopisu Amaro Gendalos |
Obsah vydání | 7. 10. 2003 | ||
---|---|---|---|
7. 10. 2003 | Michael Moore: Sedm otázek pro George Bushe Bin Ladinovi vlastní i část Microsoftu |
||
7. 10. 2003 | Dosud jsme nenašli žádné irácké ZHN. Proč? | ||
7. 10. 2003 | Britský TV reportér spáchal sebevraždu kvůli své zfalšované reportáži | ||
6. 10. 2003 | Bývalý britský ministr zahraničí: "Blair před válkou věděl, že Irák nemá ZHN" |
||
4. 10. 2003 | V Iráku nebyly nalezeny žádné zbraně hromadného ničení | ||
6. 10. 2003 | Zdá se, že je to vážné: Sílí kritika proti Bushovi a Blairovi kvůli válce v Iráku | Jan Čulík | |
7. 10. 2003 | O houkající policii jak za Husáka | Jakub Žytek | |
7. 10. 2003 | První mužská, "stoprocentně spolehlivá" antikoncepce | ||
7. 10. 2003 | Kde domov můj | Hana Kožúriková | |
7. 10. 2003 | O raji a moci | Martin Muránsky | |
6. 10. 2003 | Jak se z lesa ozývá... | ||
7. 10. 2003 | "Euro-Slovensko"? | Miroslav Hetteš | |
3. 10. 2003 | DOKUMENT: Návrh Ústavy EU | ||
3. 10. 2003 | O korupci lékařů a o lécích farmaceutických společností | ||
1. 10. 2003 | Hospodaření OSBL za září 2003 | ||
18. 6. 2004 | Inzerujte v Britských listech |