29. 10. 2003
Poslanci chtějí omezit právo veřejnosti účastnit se rozhodováníRadikální omezení občanských práv v oblasti ochrany životního prostředí by znamenalo schválení pozměňovacích návrhů, předložených minulý týden poslanci v rámci projednávání novely zákona o ochraně přírody a krajiny. Jedná se o nezávažnější útok na možnost veřejnosti účastnit se rozhodování o vážných zásazích do životního prostředí od roku 1992. O návrzích bude Sněmovna hlasovat zřejmě ještě tento týden.
|
Autoři návrhů argumentují především tím, že občanská sdružení mohou dlouhou dobu blokovat vydání správního rozhodnutí. Další poslanecké návrhy k tomuto zákonu i k zákonu o vodách, zákonu o vnitrozemské plavbě usilují o nadřazení jiných veřejných zájmů nad ochran přírody. Ekologická sdružení rozpoutala boj proti přijetí těchto návrhů. K prohlášení proti omezování účasti veřejnosti na rozhodování se v současné době připojují kromě nevládních organizací (nejen ekologických) i starostové obcí, zastupitelé a radní. Ve středu 29. října od 8.30 se uskuteční protestní akce před budovou Poslanecké sněmovny ve Sněmovní ulici na Malé Straně. Smyslem protestů je zachování práva veřejnosti vyslovit se k záměrům, které se bezprostředně týkají životního prostředí konkrétního sídliště, obce či města.. Za průtahy v řízeních většinou mohou úřadyNávrh poslance Jaroslava Skopala (ČSSD) směřuje k úplnému zrušení možnosti občanských sdružení účastnit se správních řízení, v nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny (řízení vedená podle zákona o ochraně přírody, dále podle stavebního a horního zákona a několika dalších předpisů). Navržené zrušení ustanovení o účasti veřejnosti je odůvodněno tak, že se tři zletilé osoby, tj. minimální počet k založení občanského sdružení "mohou pomocí práv účastníků řízení blokovat vydání správního rozhodnutí po dobu několika měsíců, nebo i let" a to "bez ohledu na to, že jejich práva, právem chráněné zájmy ani povinnosti nejsou v řízení projednávány ani dotčeny". Poslanec Tom Zajíček (ODS) pak navrhuje omezit uvedené právo výlučně na územní řízení. Žádné důvody pro tento svůj návrh neuvedl. Tvrzení o možnosti občanských sdružení protahovat správní řízení "donekonečna", resp. řadu měsíců nebo i let, je jedním z opakovaně používaných mýtů o účasti veřejnosti," poznamenává Pavel Černý z Ekologického právního servisu." Ve skutečnosti je občanské sdružení, stejně jako kterýkoli jiný účastník, v řízení limitováno striktními lhůtami k podávání připomínek, námitek i případného odvolání, které se vesměs pohybují maximálně kolem 15 dnů. Připomínky a návrhy důkazů, jsou-li neoprávněné či zbytečné, by měly být správními orgány odmítnuty v době nepřesahující několik týdnů; zamítnutí bezdůvodně podaného odvolání by pak nemělo trvat více než 2 měsíce. "Zdržení v rozsahu "řady měsíců nebo i let" je v naprosté většině případů nutné přičítat buď tomu, že žadatel nesplnil zákonem vyžadované podmínky a nemůže mu proto být vyhověno, nebo špatnému fungování správních úřadů, jejichž nezákonná rozhodnutí jsou, mnohdy opakovaně, rušena, případně jejich prosté nečinnosti," doplňuje Černý. Proč lidé zakládají občanská sdruženíObčanská sdružení reprezentují především místní obyvatele. "Ve většině případů zakládají občanská sdružení a poté se přihlašují k účasti ve správních řízeních lidé, kteří jsou bezprostředně dotčeni povolovaným záměrem. Zvláštní předpisy (především stavební zákon a horní zákon) jim nedávají jinou možnost, jak se účastníky řízení stát," zdůrazňuje Pavel Černý. Podle něj z průzkumu provedeného v roce 2002 dotazem u více než sedmdesáti okresních úřadů vyplynulo, že takřka 60% občanských sdružení, která se účastnila u nich vedených správních řízení, měla místní (lokální) charakter. Další velkou část tvořila sdružení působící v rámci daného regionu (34 %). Na celostátně působící (profesionální) občanská sdružení zbylo pouhých 6%. Kterýkoliv občan může mít zájem na tom, aby povolování zásahů do životního prostředí probíhalo v souladu s právními předpisy. Také ve vyspělých zemích je účast veřejnosti ve správních řízeních právě prostřednictvím nevládních organizací zcela běžnou formou veřejné kontroly rozhodovacích procesů. "Občanská sdružení také často oponují záměrům, které mohou narušit vzhled krajiny," doplňuje Černý. "Nebýt možnosti občanských sdružení účastnit se územních řízení, stála by dnes například cementárna v Tmani. Aktivní přístup občanských sdružení v řízeních o povolení těžby nerostů vedl k nepovolení těžby zlata v Kašperských Horách." Který veřejný zájem je důležitější?Poslanec Karel Sehoř (ODS) v dalším z pozměňovacím návrhu k zákon o ochraně přírody a krajiny navrhuje, aby se u staveb, označených v územních plánech jako veřejně prospěšné, nemusela udělovat výjimka ze zákona o ochraně přírody a krajiny. "Účelem správního řízení o udělení výjimky ze zákona je posouzení, zda v daném případě převažuje jiný veřejný zájem nad zájmy ochrany přírody," podotýká Vlastimil Karlík ze sdružení Arnika. "Nehledě na to, že návrh směšuje pojmy 'veřejně prospěšná stavba' s pojmem 'stavba ve veřejném zájmu', vyjadřuje vlastně názor, že jakýkoli jiný veřejný zájem je nadřazen veřejnému zájmu ochrany přírody." Pokus poslance Sehoře není ve sněmovně ojedinělý. Vyjádřením názoru, že jiný veřejný zájem má automaticky, ve všech obecně stanovených případech, přednost před zájmem ochrany přírody je i pozměňovací návrh Jaromíra Schlinga (ČSSD) k zákonu o vnitrozemské plavbě. V případě vodních cest mezinárodního významu chce poslanec zrušit platnost omezení pro činnosti ve zvláště chráněných územích.Mezi mezinárodní vodní cesty patří i celá trasa kanálu Dunaj-Odra-Labe. Přijetí návrhu by znamenalo výrazné omezení možnosti ministerstva životního prostředí spolurozhodovat o tomto a obdobných záměrech s potenciálně nedozírnými následky pro českou krajinu. Všechny zmíněné návrhy jsou v rozporu s legislativou Evropské unie, u třetího z nich to již potvrdil právní názor Parlamentního institutu. Účast veřejnosti v řízeních brání korupciOmezování účasti veřejnosti v řízeních znamená také vytváření prostoru pro korupci. Veřejná kontrola snižuje výhodnost korupčního jednání, pod dohledem veřejnosti bude úředník s mnohem menší pravděpodobností vymáhat úplatek. V mnoha řízeních jsou kromě žadatele účastníky i jiné osoby, nejen občanská sdružení. Existuje však i mnoho řízení, ve kterých mohou být právě jen občanská sdružení dalšími účastníky. Na námitku, proč by měla mít občanská sdružení "privilegium" na účast v řízeních, říká Pavel Černohous z Ateliéru pro životní prostředí: "Ať je tedy rozhodování veřejné správy vůbec veřejné a účastnit řízení se může každý! Protikorupční efekt by byl zachován." Sliby -- chyby?Podané pozměňovací návrhy k § 70 zákona o ochraně přírody (stejně jako ve stejný den podaný návrh na zrušení práva občanských sdružení účastnit se řízení o povolování k nakládání s geneticky modifikovanými organismy a omezení práva veřejnosti na informace o tomto nakládání) odporují koaliční smlouvě, v níž se strany zavázaly podporovat rozvoj občanské společnosti a její participace na správě věcí veřejných a konkrétně udržení a zkvalitnění účasti veřejnosti při ochraně životního prostředí. Obdobné závazky obsahuje i programové prohlášení koaliční vlády. Koaliční strany se v obou uvedených dokumentech zavázaly rovněž k tomu, že se zasadí o ratifikaci Aarhuské úmluvy o účasti veřejnosti na rozhodování ve věcech životního prostředí, s níž jsou předložené pozměňovací návrhy v jednoznačném rozporu. Především jsou však všechny návrhy směřují k omezení demokratické, otevřené veřejné diskuse a práva občanů vyjadřovat se k věcem, které se bezprostředně dotýkají jejich každodenního života.
(s využitím podkladů Pavla Černého z Ekologického právního servisu, Pavla Černohouse z Ateliéru pro životní prostředí, Vlastimila Karlíka se sdružení Arnika a Vojtěcha Koteckého z Hnutí Duha) Autorka pracuje v občanském sdružení Zelený kruh -- asociaci ekologických nevládních organizací |