Íránská právnička a aktivistka na obranu lidských práv Shirin Ebadi se narodila roku 1947. Právo vystudovala na Teheránské univerzitě. V letech 1975 - 1979 pracovala jako předsedkyně městského soudu v Teheránu, byla jednou z prvních soudkyní v Íránu. Po revoluci v roce 1979 byla donucena se své funkce vzdát. Nyní působí jako právnička a také vyučuje na Teheránské univerzitě.

Při své vědecké práci i jako aktivistka je Shirin Ebadi známá tím, že podporuje pokojná, demokratická řešení pro vážné problémy ve společnosti. Aktivně se podílí na veřejné debatě a v Íránu je dobře známá: veřejnost ji obdivuje, že u soudu hájí oběti útoků íránských konzervativců na svobodu projevu a na politické svobody.

Ebadi představuje reformovaný islám a argumentuje ve prospěch nové interpretace islámského práva, která je v souladu se základními lidskými právy, jako je demokracie, rovnost před zákonem, náboženská svoboda a svoboda projevu. Co se týče náboženské svobody, je důležité poukázat na to, že Ebadi také podporuje práva členů bahaistického náboženství, které má problémy v Íránu už od doby, kdy vzniklo.

Ebadi také hájí práva uprchlíků a práva žen a dětí. Je zakladatelkou a šéfkou Asociace na podporu práv dětí v Íránu. Je autorkou celé řady akademických knih a článků o lidských právech. Mezi jejími knihami, přeloženými do angličtiny jsou The Rights of the Child. A Study of Legal Aspects of Children's Rights in Iran (Práva dítěte. Studie právních aspektů práv dítěte v Íránu), Teherán, 1994, dílo, které vyšlo s podporou organizace UNICEF, a History and Documentation of Human Rights in Iran (Historie a dokumentace lidských práv v Íránu), New York, 2000.

Jako právnička se zabývala celou řadou kontroverzních politických případů. Právně zastupovala rodiny spisovatelů a intelektuálů, kteří se stali obětmi opakovaného vraždění v letech 1999 - 2000. Aktivně - a úspěšně pracovala, aby odhalila zásady, které motivovaly útok na studenty na Teheránské univerzitě v roce 1999, kdy bylo několik studentů usmrceno. Proto byla Ebadi často vězněna.

Ebadi užívá islámu jako výchozího bodu. Usiluje o mírová řešení sociálních problémů a podporuje nové myšlení v rámci islámu. Často projevuje obrovskou osobní odvahu jako právník, hájící osoby i skupiny lidí, kteří se stali obětí mocného politického a právního systému, který je legitimizován prostřednictvím nelidské interpretace islámu. Ebadi prokázala ochotu i schopnost spolupracovat s představiteli světských i náboženských názorů.