28. 10. 2003
1918: Národní shromáždění československéPředseda, Dr. Kramář (zvoní): Slavné národní shromáždění! Z příkazu Národního výboru zahajuji Národní shromáždění. Nám všem dmou se prsa radostí, hrdostí a pýchou nade vším, co v hrozné válce dokázal náš národ. Od první chvíle, kdy rozpoutala se lítice válečná, věřil a doufal, že nyní konečně dojíti musí své svobody a samostatnosti. Hrdinou války byl náš československý lid. Ať bylo nejhůře, nezmalátněl, nedal se zlákati ani sliby, ani zastrašiti hrozbami a ačkoliv tak úžasně trpěl hladem, zimou a nedostatkem, stál pevně a nezlomně a s tou železnou vůlí, neznající kompromissů, vedl politiku českou na cesty vítězné! Tak začala první schůze Národního shromáždění československého dne 14. listopadu 1918, které zvolilo své předsednictvo, zvolilo T. G. Masaryka prezidentem ČSR, zvolilo vládu a předestřelo osnovy nových zákonů. Jako první byl Národním shromážděním projednán zákon, kterým se zrušilo šlechtictví, řády a tituly Rakouska-Uherska, jako druhý pak zákon o zavedení osmihodinné doby pracovní, jako třetí byl navržen a projednáno první čtení zákona o zavedení obchodních platidel. Dále byl navržen zákon ohledně zavedení pojišťování dělnictva zaměstnaného v podnicích zemědělských, jakož i čeledi . To byly priority tehdejší politiky, které nesnesly odkladu. Po tolika letech už máme možnost objektivního srovnání... |
Předseda,
Dr. Kramář (zvoní):
Nebylo nikdy vzácnější
jednotnosti vůle veškerého českého
lidu ve všech jeho vrstvách! A tato skálopevná,
nezdolná vůle národa byla zázračným
kouzlem, které naše hrdiny ve vojsku československém
pobouzelo k tak bezpříkladnému heroismu,
před kterým sklání se celý
svět v němém údivu! Šli radostně
v boj, ač věděli, co je čeká,
nebáli se šibenice, která je očekávala,
když padli do rukou těch které s celou duší
nenáviděli za staletou porobu svého národa,
za všecka muka a všecky útrapy, které
vytrpěl po staletí český národ.
A na popravu šli hrdě, nezlomně, se vzpomínkou
na drahou vlast, kterou viděli již svobodnou a šťastnou
v poslední chvíli svého mučednictví.
Jak šťasten jest náš
národ, že měl tolik hrdinů ve chvíli
dějinné! Přede všemi, kteří
za svobodu vlasti dali život, hluboce se skláníme
(členové národního shromáždění
povstávají) a všem našim hrdinům,
kteří nám zůstali, posíláme
svůj vroucí pozdrav, svůj vřelý
obdiv a nekonečnou vděčnost národa!
(Výborně! Sláva! bouřlivý potlesk.)
A smím snad říci, že starost o vdovy
a sirotky našich mučedníků bude přední
povinností našeho svobodného státu!
(Výborně! Hlučný potlesk.)
Ale nejen svou hrdinností,
také svou mravní silou, svou nádhernou, ušlechtilou
sokolskou kázní a sokolským duchem jsou nám
zářivým příkladem opravdové
činorodé lásky k vlasti, a my těšíme
se, ze budou i zde mezi námi vzorem mravní ukázněnosti,
dobrovolné, mužné discipliny, a vážné,
ničeho se nelekající obětavosti ve
prospěch svého národa, jakož i opravdové,
bratrské, vzájemné lásky i solidarity!
(Výborně!) A z duše děkujeme všem,
kteří je vedli! Svůj vřelý
pozdrav posíláme, doufám, prvnímu
presidentu československé republiky, T. Masarykovi,
(Členové národního shromáždění
povstávají. Volání: Sláva!
Ať žije! Dlouhotrvající, nadšený
potlesk.)
Posíláme mu srdečný
dík za všechno, co vykonal pro naší samostatnost.
Děkujeme srdečně za všecko, co s tak
neobyčejným přímo mistrovstvím
podnikl pro zjednání naší samostatnosti
náš ministr zahr. záležitostí Dr.
Beneš (Výborně! Dlouhotrvající
potlesk), děkujeme našemu ministru vojenství
Dru Štefanikovi (Výborně! Hlučný
potlesk), který osvědčil tak obdivuhodnou
schopnost v organisaci našich vojsk, a děkujeme všem
jejich pomocníkům, kteří tak skvělým
způsobem dokázali, že Čech je s nejtěžších
úkolů, jen když má volnou půdu,
volnou cestu a může pracovat. (Výborně!)
Vyprávěli nám,
jak úzkostlivě naslouchali všemu, co děje
se v Čechách, jak báli se, aby národ
neoslábl pronásledováním a protivenstvím,
aby nestalo se jim to nejstrašnější, co
by se jim mohlo státi, totiž aby je národ nezapřel
a aby nebyli opuštěni svým vlastním
národem, aby jejich hrdinství nebylo marno, báli
se o to, aby vlastní jejich národ neměl dosti
mužnosti a odvahy, aby přetrhal všechna pouta
s říší, proti níž oni na
smrt bojovali.
A proto poděkujme všem,
kteří zde u nás doma dovedli trpět
s hlavou vztýčenou a nepokořenou, všem
těm, kteří se nelekali hrozeb šibenicemi
a žaláři, všem, kteří bez
strachu a bázně, s největším
nebezpečím obětovali všechno, aby s
našimi bratry za hranicemi udržovali stálé
spojení (Dr. Bouček: Sláva Dru Šámalovi!)
- ano, Sláva Dru Šámalovi! (Výborně!
Dlouhotrvající bouřlivý potlesk) -i
všem těm sokolským trpitelům, kteří
v žalářích trpěli za své
čisté, vlastenecké, sokolské nadšení.
(Výborně! Hlučný potlesk).
Až bude se psáti historie
našeho národa o posledních čtyřech
letech, udiví se svět, kolik tu bylo skvělého,
ale skrytého hrdinství, kolik odhodlání,
pomoci české věci, třebas by to mělo
život státi, a my pak teprve si řekneme, že
jsme si svou svobodu opravdu zasloužili, že jsme byli
doma i za hranicemi ve velké chvíli hodni své
minulosti, svých velkých předků, kteří
tak radostně obětovali život za svou víru,
za své přesvědčení a za svůj
jazyk. (Výborně! Potlesk.)
Nebyli jsme malí ve velké
chvíli dějinné a jestli nám obdivuhodný
náš přítel George Clémenceau
řekl, že jsme se ukázali velikým národem,
pak smí nás na chvíli opustiti naše
skromnost a my smíme s důvěrou a hrdostí
hleděti vstříc soudu dějin o tom,
jak choval se náš národ ve chvíli své
nejtěžší zkoušky. My jsme tím
šťastnější, že sami jsme všecko
udělali, abychom zasloužili si svou svobodu, poněvadž
jsme od počátku chtěli, aby mocní
naši přátelé své přátelství
nedávali nehodným. Proto s tak vzácnou hrdostí
odmítali naši lidé za hranicemi každou
materielní pomoc od spojenců, i když jim bylo
nejhůře. (Výborně! Potlesk.) Chtěli,
aby svobodní a nezávislí mohli s čistým
srdcem slíbiti nehynoucí vděčnost
a oddanost těm, kteří za osvobození
lidstva z těžkého jha násilí
a moci šli v osudný boj. A my z celé duše
se připojujeme k jejich vděčnosti. Z této
síně roku 1871 ozval se jediný protest zákonodárných
sborů pro zmučenou Francii a z této síně
posíláme zase vřelý, vroucí
pozdrav Francii radostné a vítězné.
(Sláva! Shromáždění povstává.
Bouřlivý, dlouho trvající potlesk.)
Posíláme jí svůj hold, svůj
vroucí dík za všechno, co konala, co obětovala
pro svobodu všech národů. My děkujeme
všem, kteří v tomto historickém boji
ji vedli k památnému vítězství.
A jestliže my od roku 1871 po Sedanu protestovati proti odloučení
Elsaska a Lotrink, tak my dnes s celým srdcem vítáme,
že tyto Elsasy a Lotrinky vrací se zase ku krásné
a nádherné Francii, kterou ani za největšího
útisku nepřestali jsme milovati horoucí láskou.(Výborně!
Hlučný potlesk. Shromáždění
povstává.)
Děkujeme vroucně z
duše velkému národu anglickému (Výborně!
Hlučný, dlouho trvající potlesk. Shromáždění
povstává). Děkujeme mu za všechno jeho
hrdinství a bezpříkladné oběti,
které přinášel, aby zbavil lidstvo dusivého
tlaku pruského militarismu a národního násilnictví
a aby zjednal nám malým národům plnou
svobodu a samostatnost. Bezpříkladná pevnost
a neustrašenost Anglie i Francie i ve chvílích
nejtěžších bude nám zářivým
vzorem ve všech těžkostech a obtížích
nového, svobodného našeho života.
A s hlubokou vděčností
vzpomínáme Států severní Ameriky,
(Výborně, potlesk. přítomní
povstávají) těch, kteří světu
dali zářný příklad nejčistšího
idealismu, kdy šli v hrozný světový
boj beze všech praktických a politických zámyslů,
nýbrž jen proto, aby dopomohli ve světě
k vítězství právu a spravedlnosti
a opravdové demokratické svobodě. (Hlučný
potlesk). Český národ
vždycky s vděčností bude vzpomínati
velikého jejich presidenta W. Wilsona (Výborně!
Shromáždění povstává,
bouřlivý potlesk) který pro všecko to,
co bylo nejčistšího a nejideálnějšího,
v duchu obyvatelů severní Ameriky našel vždycky
tak vznešeného výrazu.
Děkujeme Italii, děkujeme
z duše velké trpitelce Belgii (Výborně!
Potlesk), spřáteleným nám Rumunům
a všem spojencům za všecku krev, kterou prolévali
pro lepší budoucnost lidstva (Sláva jim!) a
v dějinné chvíli vzpomínáme
zejména bratrských nám Jihoslovanů
(Výborně! potlesk), nerozlučně s námi
spojených společným utrpením a společnými
velkými cíli naší budoucnosti. (Výborně!
dlouho trvající potlesk). My posíláme
hrdinnému Srbsku (Výborně! Potlesk), našim
drahým bratřím chorvatským a slovinským
(Hlučný potlesk), kteří všichni
svorně a šťastně budou bohdá žíti
ve spojeném Jihoslovanstvu, svůj bratrský
srdečný pozdrav. (Výborně! Potlesk),
a s hlubokou vděčností pamatujeme millionů
lidských životů, které Rusko obětovalo
pro společnou věc spojenců, pro naši
věc. (Výborně!) A národu Ruskému
posíláme ubezpečení, že je nám
stejně drahým ve štěstí, jako
v neštěstí (Výborně! Potlesk).
Se všemi slovanskými
národy, zejména s Poláky, jichž svobodu
upřímně uvítáme, chceme žíti
v opravdovém bratrství. Víme, čím
jsme všem povinni, ne krásnými slovy, nýbrž
skutky a celým svým životem. Chceme býti
hodni své svobody a jest naší pevnou vůlí,
aby Českoslovanská republika byla zemí opravdově
domokratické svobody, kde by nebylo utiskovaných
ani politicky, ani národně, ani sociálně
(Výborně! Potlesk). Pevně a nezlomně
trváme však na tom - poněvadž je to prohlášení
nás všech, dovolte, abych to přečetl
- aby neporušen zůstal staletou historií posvěcený
celek zemí českoslovanských (Výborně!)
a za žádnou cenu nevzdáme se spojení
se svými bratry Slováky (Shromáždění
povstává, aklamujíc Slováky), kteří
nejlépe vědí, že národ náš
miluje je upřímnou, bratrskou láskou se všemi
jejich zvláštnostmi, s jejich krásným
svérázem a že nechceme nic jiného, než
aby po svém, volně a svobodně se rozvíjeli
ve společné naší vlasti! (Výborně!
Potlesk).
A jménem první vlády
svobodné československé republiky zde mohu
také prohlásiti, že německý národ,
v hranicích státu našeho bydlící,
nemá nejmenší příčiny
obávati se o svůj národní rozvoj (Tak
jest! Potlesk).
Věrni své minulosti
i svým demokratickým tradicím, nechceme své
krajany německé - postaví-li se loyálně
na půdu našeho státu - nijak zkracovati v kulturním
a jazykovém jejich rozvoji. (Potlesk.) Náš
stát ovšem bude českým státem,
(Tak jest! Bouřlivý potlesk) tak, jak jsme si jej
vydobyli krví a utrpením (Výborně!)
Ale naší hrdostí a touhou by bylo, aby nikdo
zde u nás, kdo není Čechem, necítil
se utiskovaným a nesvobodným. (Zcela správně!
Potlesk.)
My příliš dlouho
cítili všechno barbarství kulturních
útisků, všechno ponižování
svého národa, kterému nedávali ani
práv jazykových, ani škol nutných pro
vzdělání v jazyku mateřském,
abychom se chtěli dopouštěti stejných
hříchů proti svobodě a kultuře!
(Nikdy! Výborně!) Cítíme se vnitřně
dosti silnými, abychom beze všeho násilí,
bez útisku druhých spoléhali jen na vlastní
síly a na svou vše obětující
lásku k svému národu. (Bouřlivý
potlesk! Výborně).
Bohaté národohospodářské
možnosti, možnosti hospodářského
a sociálního vývoje našeho státu
také všem stejně budou dány. My nebudeme
nápodobovat starý rakouský systém,
který naše země násilně a úmyslně
omezoval v jejich hospodářském vývoji.
My chceme, aby všechny části naší
republiky rovnoměrně a stejně braly podíl
na našem novém rozmachu ekonomickém a sociálním.
(Výborně!)
Ostatně ale my bojovali a
trpěli za celý národ, tedy i za ty statisíce
našich statečných menšin, které
v nevýslovných útrapách zachovaly
si své češství a tedy nejen pro historická
práva, nýbrž i pro právo těchto
statisíců na volný a svobodný život
národní nikdy nepřipustíme roztrhání
svých českých zemí. (Bouřlivý
souhlas a potlesk.) A staleté utiskování
a staleté jejich utrpení jest platnějším
titulem na právo sebeurčení, než násilné
jich odnárodňování se strany německé
většiny.
Zrovna zde v těchto síních
pamatujeme na těžký svůj zápas,
na to, s jakým úsilím, strádáním
a ponížením musili jsme dobývati každého
kousku svého práva.
A dnes zde pozdravujeme svůj
svobodný volný československý stát!
(Výborně! Sláva! Potlesk.)
Jsme šťastni, že došli
jsme ho v takém klidu a pořádku, bez krveprolití
a násilí! A tu mám za svou povinnost, poděkovati
zde - dojista jménem Vás všech - těm,
kteří za nepřítomnosti ostatních
členů presidia Národního Výboru
ve Švýcarech s takovou energií a rozvahou a
nadlidskou pílí vedli náš národ
na prvních jeho svobodných krocích. (Výborně!
Výborně! Hlučný souhlas.)
Děkujeme upřímně
pánům Švehlovi (Potlesk), Soukupovi (Potlesk),
Rašínovi (Potlesk), Stříbrnému
(Potlesk), Šrobarovi (Potlesk) a Scheinerovi (Na zdar! Potlesk),
jakož i vídeňskému našemu představiteli
Tuzarovi (Potlesk), který v těžké své
posici dělá opravdu věci obdivuhodné!
Děkujeme celému Národnímu
Výboru, Sokolstvu a dělnickým tělocvičným
jednotám (Potlesk), jakož i všem, kteří
s tak upřímným nadšením v těžkém
jich díle jim pomáhali.
Z národa, jejž sotva
svět znal, stali jsme se národem všude ctěným
a váženým jen vlastní silou, mužností
a odhodlaností, kázní a pořádkem,
kterým všichni ochotně dávali hold svého
obdivu.
Máme proto těžké
povinnosti. Neodpustitelným bylo by hříchem,
kdybychom to, co vydobyly nám naše hrdinné
legie i co vydobily sobě i nám náš národ
svou neobyčejnou pevností a odhodlaností,
kdybychom to jakýmkoliv způsobem promarnili. Na nás se nyní svět
dívá se sympatií a s láskou - tím
větší je naše povinnost! A tak, prosím,
a prosíme vás mi všichni, kterým snad
svěříte vedení věcí
politických společně s Národním
shromážděním, abychom ukázali
v družné práci všech, že český
národ dovede si svobodu nejen vybojovati, nýbrž
že dovede si ji také zachovati. (Výborně!
Potlesk), že dovede býti opravdu vnitřně
svobodným, hodným své veliké minulosti,
svých tradic a svého utrpení.
Jsme volni a svobodni! Padla těžká
pouta rakouského a maďarského násilnictví!
(Výborně!) Na nás je, aby český
národ dokázal, že dovede býti svobodným.
Věříme a doufáme, že to plnou
měrou dokážeme! (Výborně! Shromáždění
povstává. Dlouho trvající potlesk.)
A nyní, než dovolím
si Vás vyzvati k volbě předsednictva musíme
vykonati něco, co opravdu již dozrálo.
My nemůžeme sice dnes,
poněvadž nejsme ještě konstituantou, ve
státní základní zákony vtěliti
to, čím žíti chceme. Ale jedno může
již dnes národní shromáždění
prohlásiti. Všecka pouta, která nás
vázala k dynastii Habsbursko-Lotrinské, jsou přervána
(Výborně! Poslanci povstávají, hlučný
potlesk.) Konec jest smlouvám z r. 1526 i pragmatické
sankci (Výborně, potlesk ) Dynastie habsburskolotrinská
ztratila všechna práva na trůn český
(Tak jest! Výborně! Potlesk.) A my svobodni a volni
prohlašujeme, že náš stát československý
jest svobodnou československou republikou. (Výborně!
Sláva!) Hlučný potlesk.) A abychom doplnili
všechno to, pak prosím Vás, abyste prvním
presidentem Československé republiky zvolili Tomáše
Masaryka. (Výborně! Sláva! Potlesk) Prohlašuji
tedy professora dra. Tomáše G. Masaryka jednohlasně
zvoleným presidentem Československé republiky.
Tímto jsme vykonali všecko, co jest potřebí k tomu, než konstituujeme se jako Národní shromáždění. Konstatuji, že jsme k usnášení způsobilí a také naši bratři slovenští, kteří poněkud byli opozděni, již se do schůze dostavili. (Sláva jim! Potlesk.) A já tudíž Vás prosím, abyste dovolili, abychom přikročili k volbě předsedy Národního shromáždění. |