O tom svědčí i množství reakce internetových čtenářů, kteří v diskusi vyslovují přesvědčení o Srbově vině, aniž by zřejmě znali podrobněji celou kauzu, Srbu, Slonkovou či další obviněné. (Respektive znají ji z médií.)
Dokonce používají tvrdé přívlastky -- darebák, grázl, atd., aniž by tato označení podložili jiným faktem než mediálně prezentovanou informací...!!
Veřejný přenos je nebezpečný i z hlediska, že může vygenerovat oslabení původně v rychlém sledu "měněných" motivů tohoto činu (Český dům, zpravodajské hry resp. rozvědka...) a zjednodušit celý pokus vraždy do schématu: chtěli zakrýt korupci, objednali si vraždu novinářky
Navíc se režisérům tohoto libreta nabízí poměrně dobrý manévr, soud bude monotónní, Srba bude příliš přesvědčivý, atd., apod. -- je možnost střihu a doplnění o "vhodné! názory občanů (veřejnosti), které budou také natáčeny... !
Vhodný výběr názorů spoluobčanů může vždy znovu sjednotit většinové přesvědčení veřejnosti o vině... !
Navíc se domnívám, že veřejným televizním přenosem budou zcela eliminovány veškeré zmínky o zpravodajských službách, o možném zpravodajském pozadí ( např. i nalezených finančních částek...) atd.
Přímý přenos bezesporu ovlivní přirozenost chování i stupeň nervozity ve vyjadřování všech -- toto působení by bylo jiné -- méně intenzivní, když by bylo vyšetřování vedeno na svobodě ... izolovanost od příbuzných, známých a veřejnosti vůbec + absence běžné civilní komunikace způsobená vazbou... daná do konfrontace se stoosmdesátistupňovým obratem a zprostředkovanou přítomností TV-diváků, může působit velmi depresivně...! A může vést i k chybám, opravám původních vyjádření atd.
Za negativní považují i zástupnost příkladů, kdy jakékoliv přirovnání k rozhlasově přenášeným procesům z padesátých let (Horáková, Urválek) bude naopak "mobilizovat" zastánce současné demokracie k tvrzením typu "vidíte -- teď je to právě něco úplně jiného -- nepolitického -- bude se utvrzovat přesvědčení, že vražda měla zastřít hospodářskou kriminalitu a korupci...
Na druhé straně:
Ti co si již dříve vytvořili svůj názor, ho zřejmě na základě TV přenosu příliš nezmění... .
Navíc jde o soud odvolací -- nemusela by to být až taková show. Odvolací soudy mívají nudný průběh - konstatuje se, kdo co kdy kde řekl napsal udělal rozhodl atd. --
Mnohdy jim chybí dramatický moment překvapení, např. soud rozhodne o vrácení první instanci k došetření apod.
Do koncese může stát, že divák -- laik, připravený podle filmů a seriálů ze soudního prostředí, které zatím viděl -- projde určitou "ztrátou iluze" a TV vypne.
|
