Ramadán je devátým měsícem v roce a jeho začátek se vždy určuje na základě kombinace měsíční fáze (nov) a astronomických výpočtů. Konkrétní datum se může na různých místech lišit, neboť zatímco někde vycházejí zejména z fáze měsíce, jinde přikládají větší důležitost výpočtům. Přesné datum vyhlásí vždy imám (muslimský svatý muž) těsně před jeho začátkem. Období půstu končí, jakmile se znovu objeví nový měsíc -- po 30 dnech.

Označení Ramadán je odvozeno z arabského kořene ramida nebo ar-ramad, který označuje spalující žár a vyprahlost, zejména ve vztahu k zemi. Od stejného kořene je odvozen výraz ramdaa (písek rozpálený sluncem) a známé přísloví Kal Mustadžír min ar-Ramadaa bi n-Nár -- skočit z rozpálené pánve do ohně. Někteří lidé tvrdí, že je měsíc takto označen, protože Ramadán spaluje hříchy dobrými skutky, stejně jako slunce spaluje zemi.

Ramadán s sebou přináší zvláštní citové vzrušení a náboženskou horlivost mezi muslimy všech věkových kategorií. Přestože je půst povinný pouze pro dospělé, spolu se svými staršími příbuznými se jej dobrovolně účastní již osmileté děti. Těší se, až se znovu ukáže nový měsíc a všichni společně budou jíst výborné pokrmy. Dospělí využívají příležitost ke zdvojnásobení odměny od Boha a hledají odpuštění hříchů, kterých se v minulosti dopustili. Ramadán zdůrazňuje bratrství muslimů -- celá komunita prožívá zvláštní blízkost jak ke svému Stvořiteli, tak ke svým rodinným příslušníkům a přátelům.

Muslimové musí během 30 dní postu zcela změnit své fyzické a citové 'já`. Typický den začíná časným vztáváním (kolem 4:30) a společným jídlem zvaným suhúr. Půst začíná při úsvitu, přibližně v 5:10. Muslimové se modlí svou první denní modlitbu (Fadžr).

V průběhu dne jsou postící se muslimové neustále bombardováni signály od svých žaludků, že je čas snídat, svačit, obědvat, atd. Pokaždé si přitom připomínají, že se postí z jediného důvodu: aby potěšili Boha a hledali jeho milosrdenství. Během odpoledne se postupně modlí svou druhou a třetí modlitbu.

Půst pomáhá člověku také porozumět, jak se cítí lidé, kteří musí hladovět -- jaké to je, mít prázdný žaludek. Učí člověka sdílet utrpení s těmi méně šťastnými. Muslimové věří, že půst člověka vede k tomu, aby si vážil Božích darů, které jinak obvykle považuje za samozřejmost -- dokud mu nechybí!

Muslimové jsou také vybízeni, aby udělali něco, co obvykle nedělají, a pomohli potřebným -- jak finančně, tak vlídným slovem apod. Někteří lidé věří, že odměna za skutky vykonané v tomto období bude i více než sedmdesátkrát vyšší než obvykle. Z tohoto důvodu je Ramadán znám také jako měsíc dobročinnosti a štědrosti.

Půst končí se západem slunce. Prorok Mohamed doporučil pořádat ukončovat půst pojídáním datlí. Muslimové jsou vybízeni, aby k sobě zvali domů druhé a ukončovali půst společně. Tato setkání se nazývají iftár.

Ihned po ukončení půstu (ještě před večeří) se muslimové modlí čtvrtou z pěti denních modliteb (Maghrib). Po večeři se odeberou do budov určených k uctívání, mešit, aby se modlili modlitbu Išá, poslední z pěti modliteb. Den končí speciální dobrovolnou modlitbou, Taráwíh, kterou se modlí společně celá komunita a přednáší přitom úseky z Koránu, svaté knihy islámu.

Posledních deset dní Ramadánu je považováno za obzvláště požehnané, zejména 27. noc, která je také nazývána 'nocí moci` nebo 'nocí osudu`. Všeobecně se věří, že právě o této noci byl Mohamedovi poprvé zjeven Korán. Pro mnohé muslimy se toto období vyznačuje zvýšenou duchovní aktivitou -- celé noci tráví modlitbami a recitováním Koránu.

Po třiceti dnech půstu je na konci měsíce Ramadánu uspořádána tři dny trvající oslava nazvaná íd-al-fitr. V Turecku se nazývá Seker Bajram a v jihovýchodní Asii je známá pod označením Hari Raja Puasa. Při této příležitosti se muslimové shromáždí na jednom místě k děkovným modlitbám. V souladu s tradicí v tento den nosí nové oblečení, navštěvují přátele a známé, vyměňují si dárky, jedí vybrané pokrmy připravované speciálně pro tuto příležitost a trpělivě čekají na další rok.

Půst jako povinnost (fard) byl přikázán všem dospělým a zdravým muslimům v 2. roce hidžry (r. 623). Pro půst se používá arabského slova "saum" (mn. č. sijám), které doslova znamená "zdržet se něčeho". V islámské terminologii je pak tento výraz překládán ve významu zdržet se jídla, pití a intimního styku.

V měsíci ramadánu se postí muslimové na celém světě, což rozvíjí pocit sounáležitosti a příslušnosti k muslimské obci. Nejvýznamnějším rysem půstu je rozvíjení vědomí Boha (taqwá) v srdci a duši věřících.

Ramadán je měsícem trpělivosti, skromnosti a vzájemné pomoci. Je to měsíc, jehož začátkem je milost, prostřední třetina je odpuštění a konec měsíce symbolizuje osvobození od pekelného ohně.

Půst začíná každý den za rozbřesku (úsvitu) v čase těsně před ranní modlitbou (salát al-fadžr). Před jeho začátkem je nutné pojmout úmysl (níja), ten může být přijat již večer před spaním nebo v době podávání ranního jídla (suhúr), nejpozději však před začátkem času pro ranní povinnou modlitbu. Od této doby se musí každý postící zdržet jídla, pití, intimního styku, ale i nemorálního chování a jednání. Půst končí při západu slunce v době, kdy začíná svolávání k modlitbě západu slunce (salát al-maghrib). Je žádoucí ukončit půst co nejdříve po této době. Zvykem proroka Muhammada (NBŽM) bylo ukončit půst datlemi a pohárem vody. Přerušení půstu by měla doprovázet následující prosba k Bohu: "Ó Bože, pro Tebe jsme se postili a z Tvých darů jsme přerušili půst." (Alláhumma laka sumna wa `alá rizqika aftarna).

Kdo je od půstu osvobozený?

1. Děti, které nedosáhly pohlavní a duševní vyspělosti (do začátku puberty).

2. Duševně nemocní
3. Staří lidé a chronicky nemocní, pro které by byl půst příliš vyčerpávající nebo by ohrozil jejich zdraví. Tito lidé musejí nakrmit jednoho chudého za každý den ramadánu, kdy se nepostili.
4. Těhotné a kojící ženy mohou odložit půst na později
5. Nemocní a lidé na cestách (vzdálenost větší než 80 km od domova) mohou půst na daný počet dnů přerušit a nahradit jej později.
6. Půst je zakázán ženám, které mají menstruaci nebo jsou v šestinedělí. Půst si musí nahradit později v počtu dní, které vynechaly.

V jakém případě půst pozbývá platnosti?

Následující přerušení půstu vyžadují jeho pozdější nahrazení:

1. Úmyslné jezení, pití včetně nevýživných věcí přijatých ústy
2. Začátek menstruace či krvácení v šestinedělí a to i v době před západem slunce
3. Úmyslně vyvolané zvracení
4. Ejakulace z jiných příčin než je intimní styk
5. Úmysl přerušit půst před jeho skončením, i když člověk své rozhodnutí ještě změní
6. Jezení, pití a intimní styk po rozbřesku na základě chybného předpokladu, že tento čas ještě nenastal. Stejně tak před západem slunce na základě chybného předpokladu, že již tento čas nastal.

Níže uvedené přerušení půstu vyžaduje nejen nahrazení tohoto ztraceného dne, ale také trest (kaffára):

7. Intimní styk během doby půstu, tedy od rozbřesku do západu slunce. Trestem je postit se po dobu dodatečných šedesáti po sobě jdoucích dní. Pokud člověk není tohoto půstu schopen, je jeho povinností nakrmit šedesát chudých lidí (jedno běžné denní jídlo). V dřívějších dobách se za tento trest považovalo také propuštění otroka na svobodu.

Co neruší půst?

1. Pokud se postící člověk omylem napil či něco snědl, může v půstu pokračovat, neboť to byl Bůh, který ho nakrmil a napojil
2. Neúmyslné zvracení
3. Polknutí něčeho, čemu se nelze vyhnout (např. sliny, prach, kouř)
4. Čištění zubů, vyplachování úst, nosu (bez přehánění), koupání, sprchování a jiná omývání vodou
5. Injekce nebo transfúze do žíly, která nemá výživný charakter
6. Darování krve
7. Ochutnávání jídla (při vaření), sousto je nutno vyplivnout
8. Polibek, doteky rukou, objetí (pokud nevyvolávají vášeň)
9. Je dovoleno postit se ve stavu úplné nečistoty (džanába), která vyžaduje koupel (úplnou očistu -- ghusl). Očištění lze odložit na pozdější dobu, pokud člověk neměl možnost tak učinit

Co je dobré činit v průběhu postního měsíce ramadánu?

Všichni věřící muslimové by se v této době měli více obracet k Bohu, více se věnovat recitaci a studiu Koránu. Kdo z muslimů je toho schopen, měl by během ramadánu přečíst celý Korán.

Muslimové by se měli cvičit v trpělivosti a skromnosti , neboť to je jeden z cílů půstu a měsíce ramadánu. Neměli by se zdržovat jen jídla, pití a intimního styku, ale také podezřívavého chování a pochybných hovorů. Ve svém projevu a chování by měli být velmi obezřetní.

Věřící lidé by se měli vzájemně navštěvovat, být k sobě laskaví a štědří k ostatním, zejména k těm nejpotřebnějším. Měli by upevňovat vzájemnou sounáležitost svou účastí na nepovinných modlitbách (salát at-taráwíh), která se koná vždy po modlitbě večerní. Smyslem měsíce ramadánu je posilování své víry a oddanosti k Bohu dobrovolným pobýváním v mešitě (`itikáf) a přiblížením se k Němu zvýšeným konáním modliteb, recitací Koránu a proseb (du`á).

s využitím interntových zdrojů a archivu připravil šok