16. 6. 2003
Občanství vyžaduje aktivní participaci - aneb nejsme ovcePoražení a zklamaní euroskeptici a euronegativisté tvrdí - z matematického hlediska oprávněně, že 77 % (občanů hlasujících pro EU) z 55 % (procenta oprávněných voličů, kteří k volbám přišli) je něco přes 42 %. Tedy "matematická" menšina. Zapomínají ale dodat, že občanem se sice člověk rodí, ale na něm je, jak své občanství pojme. V referendu se přitom skrývá budoucnost.
|
Je otázkou, jestli občan bude chápat to současné či ta budoucí referenda jako aktivní prosazování svého názoru, nebo jako pasivní smířenost s "daností" či trpný odpor. Či rezignaci. Ti, kteří na své občanství rezignovali, k rozhodování o EU v pátek a sobotu nepřišli. A nemohu je tedy nazývat opravdovými občany. Protože pravidla byla všem známa předem, otázka byla jasná, rozhodovací proces binární, volební systém jednoduchý i pro mimina. Důležitost rozhodnutí klíčová. A každý ze zákona "odpovědný" se mohl svobodně rozhodnout. 55% oprávněných voličů to udělalo a rozhodli se zvolit jednu z variant. Rozhodli. Oni jsou pro mne občané, do té doby, než ti ostatní jindy přijdou a v jiném referendu či jiném aktu občanství řeknou svůj názor. Vše ostatní je pouze poraženecká demagogie, mající znechutit a otrávit. Poprvé občané dostali možnost rozhodovat místo politických stran, místo oněch "zkorumpovaných" a "elitářských" politiků. Sečtení hlasů bylo hotovo v několika desítkách minut. Referendum a z něj odvozená podoba spoluúčasti občana na správě věcí veřejných se do budoucna ukazuje logickým hrobařem klasického zastupitelského - parlamentního systému, logickým konceptem dialogu občana s ostatními občany o věcech společného, veřejného zájmu - vizí e-demokracie. Referendum pak je předstupněm k přímé, participativní demokracii. Doba, kdy občan bude rozhodovat o všech otázkách státu přímo, změní nejen chování politických stran, ale změní řadu navazujících institucí. Stačí k tomu maličkost - přesná a spolehlivá autentizace jedince v informačním systému veřejné správy prostřednictvím analýzy neměnných biometrických dat - například scanu reliefu ("otisku") prstu pomocí technologie "finger print scanning", online ověřením, spolu s kontrolní analýzou dalších biofaktorů a zadáním PINu. Tato maličkost, využívaná k identifikaci obsluhy počítačů jako zvláštní myš se scannerem "na hřbetě" je technologicky zvládnutým způsobem jednoznačné identifikace už dnes . Jen se to příliš neví... Propojíme-li biometrický analyzátor, zadání PINu a security protokol přenosu v počítači, PDA, MDA či mobilním telefonu n-té generace, hlasování, stejně jako online platby či vstup do vyhrazených prostor prostřednictvím této technologie může být reálné v nejbližších letech, ne-li měsících. Když by někdo chtěl... Cena tohoto "občanského" telefonu v základní verzi by nepřekročila šest set korun, což je dnes cena za vydání občanského průkazu - kusu papíru. Základní verze by byla dotovaná státem, nadstandard pak za peníze občana. Již dnes vyrábí ID-telefony jak Motorola, tak např. Sagem, pro ostatní výrobce je to jen otázka objednávky a velikosti sérií. Zbývá pouze dořešit technologickou návaznost na straně státu: propojení elektronických registrů občanů a jejich aktivit a jejich ochranu proti zneužití, zapojení výkonných serverů absorbujících do sebe veškeré veřejné státní informace. Nutno je připravit a prosadit komplexní standardizaci v informačních systémech státu, založené na progresivních technologiích s veřejně dostupným kódem (open source) tak, aby všechny subjekty měly možnost pro tento systém vyvíjet aplikace a nebyly vydírány licenčními požadavky proprietárního výrobce. Aby formáty dat umožňovaly jejich migraci mezi informačními systémy bez nutnosti složitých konverzí. Tak, aby občan dostal od státu relevantní informace, aby to, co státu dává, mohl kdykoliv i spolu-užívat. Aby veřejné (z veřejných prostředků pořízené) bylo opravdu veřejně občanovi dostupné a to zdarma či za režijní paušální poplatky. Aby své občanství realizoval občan on-line a bez nutnosti prosit či uplácet úředníka. Aby stát fungoval tak, jak má. Aby občanství občanovi k něčemu bylo. Stejně jako se mobilní telefon stane počítačem - přístupovým terminálem k řadě služeb státu i privátního sektoru, stejně tak se stane klíčem k domovním dveřím, automobilu či bezpečnostnímu zámku kufru, médiem, zprostředkujícím nám všem informace pro odpovědné, informované rozhodování o věcech veřejného, ale i soukromého zájmu. Informace se stanou klíčem... To je základ mé vize druhé části rozvoje informačních systémů veřejné správy (ISVS) na léta 2004 - 2010 a na ni navazujících změn, které zkvalitní podobu veřejné správy a přiblíží ji občanovi a jeho potřebám. Které učiní občana za jeho peníze - daně - pánem státu a nikoliv jeho otrokem. Při realizaci této strategie bude stát samozřejmě potřebovat i silného telekomunikačního operátora, jehož aktivity může v plné míře kontrolovat, a i v těchto úvahách je "klíč" k některým současným aktivitám státu v telekomunikačním sektoru. Ten, kdo možnosti e-demokracie využije a poskytne státu své stanovisko k řešeným otázkám, se bude rozhodovat v síťové kooperaci na základě informací, které mu budou jako varianty předestřeny. Politickými stranami, zájmovými organizacemi, odbory, zaměstnavateli, lobbistickými sdruženími. Libovolně - dle jeho volby, on-demand. Ten, kdo rezignuje, nebude moci svým hlasem ovlivnit nic. Protože "zůstane doma" - odmítne participovat na výhodách svého občanství. Sám sebe odsoudí do role občana druhé kategorie. Politické formace - strany se nezmění. Změní se ale radikálně jejich zadání v systému veřejné správy, změní se jejich role z exekutivy chtivé a elitní organizace v mediální společenství, vysvětlující, doporučující a přesvědčující o "balících" otázek občany. Veřejná správa přejde v manažerskou správu. "Vlastnická práva" zůstanou i nadále občanovi, neboť stále platí, že všechan moc pochází z lidu... Aktivita občana jen dostane nové impulsy i možnosti - ptát se a vyžadovat odpověď, pověřovat a vyžadovat odpovědnost od všech manažerů zvolených k řízení jakékoliv části "státu". Volit a odvolovat ty, jejichž důvěryhodnost byla nikoliv pouze někým zpochybněna, ale zničena dokázáním nad jinou pochybnost. Rozhodovat. Každý občan bude oním politikem, stejně jako je každý politik občanem. A proto se domnívám, že v tom historicky prvním referendu rozhodli všichni občané, a rozhodli 77 procenty - ANO. |