Druhým výkladem je trvalý stav v uzavírání smluv sekcí SIPVZ, kdy jsou smlouvy na poradenství, konzultace a další služby uzavírány s řadou firem bez výběrových řízení (využívá se limit 2 milionů Kč, do kterého není soutěž nutná) na základě osobních kontaktů a bez jasně formulovaných požadavků a kritérií. Tímto způsobem se například do řízení Projektu III - Infrastruktura v objemu 4,4 miliardy Kč dostala do té doby v oboru ICT nepracující společnost Answer s.r.o. a její spolumajitel Jakub Rainisch, jehož profesní životopis publikovaný ve Světě Namodro vůbec nesvědčí o kompetenci pro tak rozsáhlý projekt (viz třeba i tisková zpráva Unie svobody z 23.3.2001 Projektu Internet do škol hrozí krach).

Třetím možným výkladem je úroveň a kvalita výstupů z realizovaných a proplacených smluv, které nejsou zásadně zveřejňovány a ani nejsou konfrontovány s odbornou či akademickou veřejností. Jako ilustraci jsem si vybral odborný posudek k programu Projektu I za 42000 Kč na vysoce nekvalitní manuály školení P a Z (viz též Osnovy kurzů Z0 a Z1 nejsou v pořádku) od EIITE (příjemce již zhruba 2,5 milionu Kč ze dvou smluv), který vypracoval na přelomu listopadu a prosince 2001 Ing. Jan Fikáček, který vzápětí v únoru 2002 nastoupil do EIITE a pracuje nyní v rámci nově mezi MŠMT a EIITE uzavřené Smlouvy o spolupráci při řízení projektu SIPVZ (koordinační služby dvou vzdělávacích managerů v oblasti vzdělávání učitelů a ICT koordinátorů) v objemu 2 milionu Kč (2000 Kč/hodinu). Nástup u EIITE přitom do té doby v akademické sféře pracující Ing. Fikáček zdůvodňuje tím, že chtěl Projekt I  napravit, ale MŠMT si změny manuálů neobjednalo.

Čtvrtým  výkladem nesrovnalosti ve smluvní agendě jsou závažné rozpory mezi parametry uzavřených smluv v rámci Projektu III - Infrastruktura mezi MŠMT a generálním dodavatelem AutoCont OnLine-Český Telecom (dále jen GD) a vládním usnesením schváleným Plánem I. etapy realizace SIPVZ. Zde připomeňme, že smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, zatímco ještě zadání veřejné soutěže na GD předpokládalo uzavření smlouvy na dobu určitou do konce roku 2005. Rozporuplné jsou i uzavřené dodatky k této smlouvě, kdy například GD inkasuje v rozporu s původním záměrem většinu platby za tříletý provoz již při aktivaci klientského počítače. V dalším dodatku je pak umožněna zálohová fakturace s evidentně nevýhodnými podmínkami pro MŠMT.

Pokračovat bychom mohli ještě smlouvami MŠMT s GD, kterými byla GD Projektu III bez výběrového řízení přiděleny zakázky z Projektů I a II v objemu zhruba 200 milionů Kč, případně podivným průzkumem na školách za 150 milionů Kč, proplacených v loňském roce, který se dosud na řadě škol neuskutečnil a navíc měl být dle zadání veřejné soutěže na GD plně v režii GD. Perličkou v celém Projektu III bylo utajování uzavřených smluv a trapné předvolební tanečky bývalého ministra Eduarda Zemana, který v předvolebním televizním vystoupení obecně požadované zveřejnění smluv ohlásil a vzápětí po oficiálním dočasném odmítnutí ze strany GD odvolal. Předčasné zveřejnění smluv a dalších materiálů Balbínovou poetickou stranou pak směšnost postupu MŠMT i GD zcela odhalilo: únik materiálů nesvědčí o zabezpečení dat, dodnes ani vlastně nevíme, kde k úniku došlo. 

Ve těchto případech vrchní ředitel sekce SIPVZ MŠMT Ing. Drahomír Fránek jednal podezřele vstřícně vůči GD Projektu III a jeho podřízení ředitelé Projektů I a II jakoby uměle zdržovali další realizaci svých projektů v zájmu maximalizace disponibilních finančních zdrojů pro Projekt III respektive GD. Přitom se výrazně opožděný Projekt III v rozporu s původním vládním plánem zatím týká pouze necelých dvou třetin škol, ve kterých je ale pouze menšina všech žáků, protože jsou  vybavovány převážně malé "venkovské" školy. Do škol dodávané počítače ale například nevyhovují ani standardům firmy Microsoft pro multimediální PC. Navíc se GD netají tím, že realizace Projektu III SIPVZ je pro něj jen pilotním projektem pro dodávky analogického projektu pro veřejnou správu a samosprávu.  

Na závěr ještě připomenutí důvodu vzniku sekce SIPVZ MŠMT, která vznikla na základě již zmíněného Plánu I. etapy realizace SIPVZ především pro zabezpečení rozpočtových a účetních agend. Pod vedením Ing. Drahomíra Fránka, dřívějšího ředitele odboru spotřebních daní ministerstva financí, ale tato sekce de facto zlikvidovala řídící orgán Koordinační centrum SIPVZ, a přestože Fránek a ani jeho podřízení i poradci neměli a nemají odborné předpoklady pro řízení tak rozsáhlého projektu s celkovým rozpočtem v objemu více než sedmi miliard, minulé vedení MŠMT ponechalo celý projekt bez další kontroly a zpětné vazby.

Probíhající kontrola SIPVZ ze strany NKÚ je bezesporu důležitým prvním krokem, zde se možná odhalí nedodržování zákonů a další podobné nedostatky, kontrola a hodnocení dosavadních a budoucích výstupů SIPVZ ze strany odborné ICT i pedagogické veřejnosti, zřizovatelů škol, tedy především krajů, a samozřejmě i rodičů i žáků ale musí být kontinuálním veřejným procesem. Dosud proběhlé červnové formální setkání MŠMT a GD s pedagogy v Telči (pedagogů bylo tuším šest z pětadvaceti zúčastněných), veřejná on-line diskuse v režii GD na serveru Indoš či dvě červencové veřejná diskuse na půdě ACOL, navazující na on-line diskusi na České škole, pro desítku zástupců veřejnosti či dva novináře, jsou sice PR pracovníky společného Informačního centra SIPVZ v tiskových zprávách vyzdvihovány, ale jde jen o falešný zastírací manévr, který navíc přichází doslova s křížkem po funuse.