(ČTK) PRAHA 21. listopadu : Zřejmě ukončit svůj život chtěl dnes odpoledne pětatřicetiletý muž české národnosti skokem z Nuselského mostu. Na jeho vinohradské straně před zábranami, které ohraničují ochrannou zónu vytvořenou kvůli summitu NATO, se kolem 17:45 pokusil přelézt oplocení mostu. Byl zadržen přítomnými policisty a poté byl odvezen k psychiatrickému vyšetření. Muž "uváděl osobní důvody". Policie prověřuje, zda chtěl muž skutečně skočit z mostu, nebo mělo jeho jednání jiné příčiny. V době incidentu se u Nuselského mostu nenacházela žádná skupina protestujících osob.

Ten den byla Praha chráněna "ze vzduchu, ze země i z moře" za 1,000.000.000 korun českých proti terorismu.

12.000 mužů v kevlarových overalech a další stovky v jeansech a parukách ve střehu v mrtvém centru, v jehož středu na lešení pulzovalo rudé srdce zvýšeným tlakem k infarktu moderních dějin a stroboskopickým efektem oslňovalo snipery na lešení až k migréně.

Ta nicka, ta nula ta troska na dně svého bytí (ten skokan z mostu beznaděje), neviditelný observačním systémem AWACS, ani infravizí satelitů, se vydal skoncovat se svou existencí, jak doufal, po chvíli úlevného volného pádu.

Jeho srdce bilo v tu chvíli asi až v hrdle a asi bez lásky a asi bez naděje, neharmonizujíc svým tepem se srdcem zářícím nad městem -- jeho srdce se stalo teroristou jeho těla a rozum, ten rozhodčí a strážce obého selhal v ten okamžik vlastní exekuce.

Zachráněn ten čtyřicetipětiletý muž ale jinými "muži v černém", bude předán inženýrům lidských duší, chemicky impregnován a farmaceuticky vybalancován za cenu ztráty emocí a ztráty sjednocující vazby bytosti -- totiž sebe sama.

Bude na něj asi použita nějaká z drog regulujících vědomí -- chemická zbraň hromadného ničení lidské osobnosti -- korektiv s budoucností.

(Nejlépe ovšem Huxleyho SOMA -- ovšem tak daleko ještě nejsme.)

Co všechno může dovést lidskou bytost na most ?

Co všechno předchází tomu zabít se -- obětovat sebe sama sobě.

Ten most přetížený nehybnou pancéřovou silou chránící svět před terorismem až skoro k mezi únosnosti (statici a humanisté ví o čem je řeč), má dva konce -- dvě předmostí.

Jedno předmostí v bohatství a druhý konec v bídě.

Ten most k poslednímu použití se také vždy nad něčím klene.

A taky se k němu dá přijít ze dvou stran.

Z jedné strany k němu přicházejí procesí zoufalců, co se v životě pořádně nenajedli, jimž je určeno a umožněno jen živořit bez perspektivy, zástupy těch co se do bídy narodili a po bědném životě v bídě zemřou.

Z druhé strany sem tam přijde někdo, kdo po krachu na burze, či jiné spekulaci se svými cennými (do té doby) papíry ztratil napřed dva ze svých tří Rollse Royců, pak byl vymazán z databáze abonentů Metropolitní opery, byla mu zablokována zlatá kreditní karta a musel prodat golfové hole, aby mu nakonec zůstalo na JEDEN den jen to málo, co těm z druhé strany na most přicházejícím musí stačit na celý ROK.

The world of the happy is quite different from the world of the unhappy.

Ve stejném psychickém rozpoložení přijdou oba zkoumat hloubku k patě pilířů i když hloubka jejich motivů je nesrovnatelná.

Takto frustrováni by se mohli někde uprostřed setkat -- jedni v šatech ze seconhandu, druzí ještě reziduálně v obleku od Versacceho.

Už se k sobě blíží, za chvíli budou jen kousek od sebe a možná by si i rozuměli, možná by ten předevčírem materiálně ještě bohatý POROZUMĚL tomu odvěkému nuzákovi, který ho do včerejška nezajímal a na něhož přes strmé a pulzující grafy monitorů burz nebylo vidět.

V cestě jim oběma vprostřed mostu stojí pancéřová divize, vodní děla a slzný plyn.

Brání těm dvěma v dotyku - brání TERORISMU.

Dokud to jde takhle snadno, je dobře -- leč ono to jde stále hůř.

Náš civilizovaný svět toleruje, když sem tam někdo skočí z mostu (pro všechny přece není dost místa v Metropolitní, ani dost hektarů golfových hřišť), ale když někdo sejde k pilířům a zničí sebe i ty "nosné" betonové sloupy, tolerovat se to nedá.

Jsou zoufalé činy zoufalých bytostí něčím ospravedlnitelné ?

Čím se liší špatné činy spekulace JEDNOHO makléře třeba z banky Bearings Ldt. se ztrátou miliard liber, nebo 40 miliard USD virtuálního zisku Enronu Ldt., za který se zaručuje zase jen JEDEN ředitel a dalších miliard WorldComu vědomě vylhanými v posledním tažení PUDU SEBEZÁCHOVY kapitálu naší civilizace od stejně devastujícího PUDU SEBEDESTRUKCE a špatných činů sebevražedného "teroristy" z beznaděje vycházející v podstatě z téhož kadlubu frustrace, i když obě skupiny aktérů (i se svými skutky) stojí zatím na opačných stranách mostu.

Špatná SPEKULACE jedinců nadělá z tisíců doposud slušně žijících žebráky ve smyslu jejich dosavadního života.

Špatné činy jiných jedinců bezcílného TERORU z nich mohou nadělat navíc vdovy, sirotky, nebo mrtvoly.

PUD SEBEZÁCHOVY jedněch i druhých je již tak animálně polarizován, že v tomto stavu obležení hrozí ZŘÍCENÍ historicky pracně budované mostní konstrukce pod tíhou na ní stojících pancéřů, nebo (a to je horší) obléhatelé ty erodované pilíře vyhodí do povětří a nebude již možnost jak zabránit těm "venku", aby se i za cenu svých obrovských ztrát drali po opačném úbočí kolem zborcené konstrukce.

Jejich chování po příchodu bude pak úměrné jejich historickým ztrátám.

Ale CO chceme namluvit 5,000.000.000 lidí této planety : že pro ně jednou bude :

- vyrobeno 1,000.000.000 sekaček na trávu, - postaveno1,000.000.000 koupelen s 1,000.000.000 WC

- připraveno 2,000.000.000 aut se spotřebou 10,000.000.000 l benzínu denně

- k dispozici alespoň 40,000.000.000 m2 obytné plochy

- vyloveno 52,000.000 tun ryb ročně

- připraveno 2,000.000.000 židlí v 83,000.000 třídách všech skoro 3,000.000 škol

- alespoň 450,000.000 tun chleba ročně k čemuž je potřeba 200,000.000 ha polí

- 1,500.000.000 plesových bot a 1,500.000.000 plesových šatů

- připraveno 100.000 kilometrů pláží

- alespoň 6000 miliard kostek cukru, aby si mohli dát v klidu ranní kávu a večerní čaj ?

tedy všechno to co my považujeme za normální součást naší civilizace.

Jestli se o to všechno s nimi nepodělíme jednou si to přijdou vzít sami -- po mostě, nebo slzavým údolím u pilířů.

Největším nebezpečím není terorismus.

Největším nebezpečím je jejich nevíra, že se někdy dokážeme rozdělit a osobní zoufalství, které dohání k sebedestrukci jak ty na mostě v Nuslích, tak ty co kladou bomby u pilířů.

Jsme tak strašně hloupí, že si myslíme, že zoufalým stačí ZABLOKOVAT KONTA (viz. G.Bush v první reakci na 11.září) -- vycházíme z naivity současné civilizace, že bez peněz se člověk stává ničím.

My ovšem raději zatím investujeme do ochrany proti nim, než do nich.

Obětovali jsme již u příliš mnoha oltářů, abychom nakonec zjistili, že to byla marná oběť.

The mass of men lead lives of quiet desperation"

(Thoreau)