31. 1. 2003
Co by způsobila "špinavá bomba""Špinavá bomba" je radiologická zbraň, ale na rozdíl od jaderné bomby není jejím účelem ničit, ale radioaktivitou zamořit určitou oblast. Špinavá bomba využívá normálních výbušnin k rozprášení radioaktivních částic nad územím, čímž rozšíří radiaci v krajině. Radiace může trvat léta - a nebo i tisíce let, pokud není aktivně odstraněna.
Špinavou bombu lze vyrobit relativně lehce, a proto se považuje za mocnou teroristickou zbraň. Pravidelný vědecký pořad televize BBC "Horizon" ve čtvrtek večer publikoval výsledky svého nezávislého šetření, z něhož vyplývá, že riziko použití takové bomby nemusí být velké. Vlády však musejí zajistit, aby se jaderný materiál nedostal do rukou teroristů či zločinců. V současnosti je jaderný materiál lehce přístupný - například v podobě paliva ze starých reaktorů v zemích bývalého Sovětského svazu. Poznámka ŠOK > Podrobnosti v angličtině > |
Horizon publikoval výsledky zvlášť objednaného výzkumu, který modeloval dva útoky "špinavou bombou" - jeden na Londýn a druhý na Washington. Vyšlo najevo, že zdravotní rizika takového útoku jsou lokalizována jen na lidi, kteří byli v blízkosti výbuchu špinavé bomby anebo se dostali do styku s kontaminací. Modelované útoky by mohly mít záporný ekonomický dopad, avšak u většiny obyvatel velkoměsta by došlo jen k minimálnímu zvýšení rizika rakoviny. Dosud nikdo žádnou špinavou bombu neodpálil, avšak v listopadu 1995 nalezly bezpečností jednotky v Moskvě balík radioaktivního materiálu, propojeného dráty s výbušninami. Zejména dokumentace, nalezená nedávno v Afghánistánu, vedla bezpečnostní služby celého světa k tomu, že nyní nebezpečí útoku "špinavou bombou" berou vážně. "Špinavou bombu" lze vyrobit z mnoha různých radioizotopů, látek, které přirozeně produkují radiaci alfa, beta a gama. V prosinci 2001 nalezl Úřad pro atomovou energii v lese v Gruzii dva kanystry stroncia-90, které jeho pracovníci neutralizovali. Prý bylo stroncium v lese, protože měl Sovětský svaz plány vybudovat mobilní jaderné generátory. Byly jich postaveny tisíce. Existoval také plán v zemědělství, v jehož rámci se měla ozařovat semena chloridem cesia. Právě na území bývalého Sovětského svazu je velké množství "opuštěných" zdrojů radioaktivního materiálu. Avšak radioizotopů se běžně užívá i na Západě ve strojírenství a ve zdravotnictví. V březnu 1998 kdosi odcizil radioaktivní cesium z nemocnice v americkém městě Greensboro v Severní Karolíně. Nikdy nebylo nalezeno. Někdy se radioaktivní materiál dokonce vyhazuje, také v Severní Karolíně bylo cesium nalezeno na smetišti. Kdyby špinavá bomba, obsahující 5 kg Semtexu a větší množství chloridu cesia, (aktivita: 74 000 gigabecquerelů), vybuchla v centru Londýna, usmrtila by atentátníky a několik lidí v blízkosti výbuchu. Cesium by se dostalo několik desítek metrů nad město. Radioaktivní mrak by se pohyboval po větru rychlostí 300 m za minutu. Vystavení radiaci v hodnotě 1 sievertu způsobuje radiační nevolnost, 8 sievertů člověka zabíjí. V přírodě je přirozená radiace, jíž jsou vystaveni všichni, dosahuje hodnoty 0,002 Sv. Pokus pořadu Horizon zjistil, že u lidí ve vzdálenosti 5 km od výbuchu by se zvýšila radiace jen o dalších 0,001 Sv, vzrůst rizika rakoviny by dosáhl u těchto lidí jen 0,1 procenta. Lidé ve vzdálenosti 1 km od výbuchu by byli vystaveni záření o intenzitě 0,01Sv a u nich by riziko rakoviny stouplo o 1 procento. Pouze u lidí ve vzdálenosti do 500 metrů od výbuchu by bylo větší riziko. Osoby, pohybující se delší dobu v oblasti 200 metrů od výbuchu by byly vystaveny radiaci v intenzitě 0,16 Sv, která vyvolává rakovinu v každém sedmém člověku. Kdyby došlo k výbuchu menší špinavé bomby (74 gigabecquerelů) v rohu stanice metra a nikdo si ani nevšiml, že malá bomba byla odpálena, třeba prostřednictvím rachejtle, cestující by radioaktivní cesium roznesli po stanici i po celé síti metra. I v tomto případě by byla radiace celkem neškodná. Typický cestující by byl vystaven jen dvojnásobku množství přirozené radiace a riziku rakoviny by vzniklo u každého čtyřtisícího cestujícího. U zaměstnanců metra by po celodenní práci v zamořeném metru bylo riziko větší - vzniklo by riziko rakoviny u každého stého člověka. Hlavním problémem je nebezpečí paniky. V roce 1987 došlo k radiologickému incidentu v jednom městě v Brazílii, kdy čtyři osoby zemřely. Sto tisíc obyvatel města požadovalo okamžité lékařské testy, zda nejsou zamořeni. Nemocnice byly zahlceny a lidé demonstrovali v ulicích. Důležitá je v tomto smyslu prevence a rychlá dekontaminace. Lidé by měli mít řádné informace, aby věděli, jaké vlastně nebezpečí (v tomto případě jen velmi malé) jim hrozí. Poznámka ŠOK: Tzv "lesní reaktory" nepracují na bázi stroncia, jsou to kompaktní plutoniové jednotky, vzniklé jako "odpad" kosmické technologie. Jedná se o zařízení velikosti kontejneru či dvou skříní naležato, pancéřovaných vícevrstevným supertvrdým pancířem o tloušťce větší než 20 cm, neprodyšně uzavírající automatickou jednotku uvnitř. Pancíř musí snést extrémní teploty, tlak i ráz. Jelikož tyto jednotky byly vyvíjeny pro použití v "reálném" prostředí Sibiře, na ledoborcích či v dolech, přizpůsobila se technologie kvalifikaci obsluhy do té míry, že se jedná o naprosto nerozebiratelný kompakt, ze kterého vedou pouze izolované vývody proudu a bezkontaktní plocha, přes kterou je reaktor ovládán. Spekulace o motivech uskladnění stroncia v lese nesouvisí tedy s "lesními" generátory, které dodnes slouží tam, kam nemá cenu dopravovat elektrickou energii dálkovým vedením či nelze tam budovat elektrárny. Jedná se zejména o bažinaté oblasti, povrchové i hlubinné doly, extrémní podmínky za polárním kruhem, vojenské hlásky či arktické stanice. Představivost některých novinářů je mnohdy vedena v duchu scénářů s Jamesem Bondem v hlavní roli. Po událostech 11. 9. vypracoval v rámci obranné strategie USA Pentagon a Federace amerických vědců (FAS) stovky studií - scénářů možného teroristického útoku, mezi jiným i efektivní letecký útok špinavou bombou na New York. Zjistilo se, že ideálním matriálem není lékaři využívané stroncium či další "měkké" izotopy, ale plutonium či obohacený uran z palivových tyčí první generace reaktorů, "obložený" vojenskou plastickou výbušninou (účinnější než dynamit - např C4), hořčíkem a uzavřený v ocelovém kontejneru. Po odpálení nálože v letadle letícím nad centrem New Yorku ve výšce minimálně 400 m dojde k mohutnému výbuchu, intenzivnímu hoření a následnému efektivnímu zamoření celé aglomerace, vodního toku a prostřednictvím větru i k následnému spadu v širokém okolí. Přímo zasažených obyvatel města bude 150 - 250 000. Těm nepomůže ani dekontaminace, neboť inhalace radioaktivních částic způsobí jejich usazení v plicích. Smrt je pak neodvratná. Rozprach z výšky 400 m zasáhne "srdce" města, výškové budovy takovým způsobem, že jejich dekontaminace je pak prakticky nemožná. Vznikne tak "mrtvé město", "zóna", kterou dnes známe pouze z vědeckofantastických katastrofických filmů. Made in Hollywood. Zbytek obyvatelstva New Yorku je nutné odmořit - včetně vozidel, vybavit osobním šatstvem a transportovat z města pryč. Jednalo by se o cca 5 000 000 osob, pro které se musí nalézt základní ubytování, stravování, hygiena, lékařská péče a funkční infrastruktura. Dá se předpokládat, že Amerika by se tak ze dne na den ocitla v nutnosti zavést všeobecné stanné právo a vojenské hospodářství, o mobilizaci gard nemluvě. O zbytek likvidace její "burzovní" ekonomiky by se postarala panika ostatních obyvatel i zahraničních investorů. Přímé škody na majetku nevyčíslitelné, na ekonomice dlouhodobé. Uživit 5 000 000 lidí, dát jim specializovanou zdravotní péči, minimální standard bydlení, nějakou práci i základní životní potřeby stojí peníze i rázovou mobilizaci ekonomiky, která se nedá provést v civilním režimu. Postavit znovu New York přeci jen není taková legrace... Oproti tomu je stronciová "prskavka" v londýnském metru nevinná "pubertální" taškařice, která zapadá pouze do uklidňovací fáze probíhajcí propagandistické války ve Velké Británii, ale i jinde ve "svobodném" a "demokratickém" světě. Občané potřebují "klid na práci". Teroristy by totiž díky nulové efektivitě takový scénář ani nenapadl, jedině snad tak osamělého blázna s přístupem na radioizotopové pracoviště či k vyřazeným rentgenům... A proto je potřeba mu nejdřívedát návod, pak hlídat rentgeny (uživí se na tom spousta agentů), nakonec nějakého pomatence zatknout a uklidnit obyvatele, že "u nich" se to stát nemůže... Obdobný článek - tentokráte v Toronto Star > Poznámka JČ: Je nesmysl domnívat se, že veřejnoprávní BBC provádí jakousi "uklidňovací propagandu", a už absolutní nesmysl je domnívat se to o renomovaném, nezávislém a vědeckém pravidelném pořadu Horizon. Pořad Horizon (archiv transkritpů jeho pořadů od roku 1996 je zde) není televize Nova... :) Neměli bychom propadat neověřeným a neověřitelným "teoriím o světovém spiknutí". Je možné, že je chybou pořadu, že se nezabýval simulací výbuchu v letadle nad městem s použitím uranu, avšak připisovat to "uklidňující propagandě" je nepodložené.Konec konců se každý může jeho autorů na tento nedostatek zeptat. Poznámka ŠOK k poznámce JČ: Je experimentálně (tedy vědecky) prokazatelné, že pokud by se semtexem rozprášené cesium šířilo po větru, šířilo by se zpočátku rychlostí daleko, daleko vyšší, než je 300 m/min (18 km/hod), a to dokonce i proti větru (on takový výbuch 5 kg semtextu udělá pěknou tlakovou vlnu) a teprve pak by se šířilo rychlostí větru - což zcela určitě nemusí být pouze oněch 300 m/min... Já nevím jak v Londýně, ale v Praze by to v malostranských uličkách bylo určitě méně, než například na kopci v Bohnicích nebo na Strahově... Tolik k vědeckosti výzkumu londýnských veřejnoprávních redaktorů. Ale údaj 300 m/min působí na mnohé vědecky, to je pravda... |