|
19. 1. 2003
Předsedou US-DEU se stal místopředsedseda vlády MarešSjezd skončil, zapomeňte... Po třídenním jednání sjezdu US-DEU je téměř vše tak, jak bylo předtím. Unie jednotná není, pouze pravicová platforma v ní má ještě menší vliv, než měla. Po dvou dnech diskuzí dnes dopoledne drtivou většinou potvrdili setrvání ve Špidlově vládě. "Provládní" skupina si posílila pozice, Mareš již v prvním kole volby lídra jasně porazil senátora Roberta Koláře. Padesátiletý Mareš, který byl považován za favorita, získal hlasy 249 delegátů. O sedm let mladšího Koláře volilo jen 92 unionistů.
1. místopředsedou US-DEU se stal senátor Jan Hadrava, dalšími místopředsedy byli zvoleni ministr pro místní rozvoj Pavel Němec, Vlastimil Ostrý a František Pelc. Předseda mandátového a imunitního výboru horní komory a místostarosta Lokte nad Ohří na Sokolovsku, získal 191 hlasů. Pro druhého z kandidátů - poslance Františka Pelce - hlasovalo 146 unionistů. Poslanec Vlastimil Ostrý byl zvolen až ve třetím kole. Do volby řadových místopředsedů bylo nominováno 11 kandidátů, pět z nich nominaci odmítlo a podpořilo jiné kandidáty. Mediálně známí politici Unie - do dnešního rána úřadující šéf Ivan Pilip, ministr informatiky Vladimír Mlynář, předseda poslaneckého klubu Karel Kühnl, bývalá předsedkyně Hana Marvanová ani místopředseda Senátu Jan Ruml o křesla v předsednictvu zájem neprojevili. Nekandidoval ani místopředseda Pavel Pešek. Z vedení vypadl také dosavadní místopředseda Robert Kolář. Během odpoledne opustila sjezd řada delegátů, včetně Vladimíra Mlynáře, musela volební komise měnit pravidla, aby se vůbec vedení dalo zvolit. Premiér Vladimír Špidla (ČSSD) a místopředseda vlády Cyril Svoboda (KDU-ČSL) uvítali výsledek sjezdu. "Já Unii svobody blahopřeji k tomuto odvážnému rozhodnutí," nechal se slyšet Svoboda. Již dříve Mareš řekl, že impulsem pro odchod unie do opozice by bylo nenastartování reformy veřejných financí, vzdělávacího systému či deregulace nájemného. Dalším důvodem vidí Mareš zvolení expremiéra Miloše Zemana (ČSSD) prezidentem. Místopředseda ČSSD Gross, který je současně v současném Zemanově vyjednávacím týmu prezidentských voleb, ale soudí, že Mareš byl z kandidátů na předsedu, kteří se nabízeli, ještě nejlepší. Předseda ODS Mirek Topolánek je rozčarován. Vidina pádu vlády je zase o kousek vzdálenější. "Myslím, že ztratili veškerý pud sebezáchovy," komentoval výsledek sjezdu. "Tím, že se Unie svobody rozhodla zůstat ve vládě, jasně řekla, kam patří," uvedl šéf nejsilnější opoziční strany. Unie se sice hlásí k pravici, vstoupila ale do vlády s ČSSD. Místopředseda ODS Petr Nečas nazval unii nevolníkem ve Špidlově vládní koalici. |
|
Do vedení se chtěli dostat také Jaroslava Hešíková z Prahy, Libor Picka z Domažlic a Jindřich Petr ze Svitavska. Od kandidatury na řadového místopředsedu odstoupil Theodor Formánek. Vysvětlil, že pod vedením nového předsedy - Petra Mareše - by nemohl prosazovat své priority. Na sjezd jel s ideou, aby unie upustila od spolupráce s ČSSD. Nominaci odmítla také Martina Šourková z Prahy a další zástupce regionů Petr Forman.
PhDr. Petr Mareš, CSc.místopředseda vlády pro výzkum a vývoj, lidská práva a lidské zdroje
Narodil se 15. 1. 1953 v Praze. Po ročním pobytu na historické fakultě Varšavské univerzity, vstoupil na Filosofickou fakultu University Karlovy, kde v roce 1978 ukončil studium oboru filosofie - dějepis. Na téže fakultě obhájil v roce 1983 doktorskou, v roce 1988 pak kandidátskou práci v oboru světových dějin. V letech 1980 - 1981 pracoval jako montér v Strojinvestavu v Praze, v letech 1981 - 1984 jako vědecký aspirant, později odborný pracovník v Ústavu československých a světových dějin ČSAV. V letech 1987 - 1988 působil jako archivář Všeodborového archivu, 1988 - 1990 jako vědecký pracovník v oddělení dějin a teorie filmu v Československém filmovém ústavu. Od roku 1990 působil na Fakultě sociálních věd UK, kde postupně zastával funkce tajemníka katedry politologie, proděkana pro studijní záležitosti a vedoucího oddělení amerických studií Institutu mezinárodních studií. V roce 1996 působil v letním semestru na Faculty of History University of Calgary. V letech1998 - 2002 byl předsedou Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu PSP ČR. Je autorem knihy Prezidenti Spojených států (Práh 1994) a spoluatorem II. dílu Dějin zemí Koruny české (Paseka 1992). Spolu s Jiřím Fidlerem napsal knihu Dějiny a NATO (Paseka 1997). Řadu odborných studií a populárně naučných článků publikoval především v časopisech Soudobé dějiny, Iluminace, Dějiny a současnost a Reflex. Je ženatý, má dvě dcery. |
| Volba prezidenta ČR | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 19. 1. 2003 | Škromach se necítí na vystřídání Špidly | ||
| 19. 1. 2003 | Předsedou US-DEU se stal místopředsedseda vlády Mareš | Štěpán Kotrba | |
| 18. 1. 2003 | Unie svobody na křižovatce | Petr Baubín | |
| 18. 1. 2003 | Miloš Zeman byl nominován do druhé prezidentské volby | Štěpán Kotrba | |
| 15. 1. 2003 | Všechna tři kola prezidentské volby skončila bez výsledku | ||
| 14. 1. 2003 | Co je přímá demokracie? | Jiří Polák | |
| 14. 1. 2003 | Nestydové | Zdeněk Jemelík | |
| 14. 1. 2003 | Kdo na Hrad patří, ať tam je | Vladimír Rott | |
| 13. 1. 2003 | TV media o víkendu: Čekání na volbu prezidenta | Josef Trnka | |
| 12. 1. 2003 | Kdo bude příštím prezidentem ČR | ||
| 12. 1. 2003 | Ještě jednou o prezidentských milostech | Zdeněk Jemelík | |
| 10. 1. 2003 | Do první volby prezidenta jde druhá garnitura | Štěpán Kotrba | |
| 10. 1. 2003 | Devítihlavá saň česko-slovenské státnosti | Štěpán Kotrba | |
| 9. 1. 2003 | Rozpad? Ne, byla to státní porážka! | Petr Uhl | |
| 8. 1. 2003 | Proč uděluji milosti a amnestie | Václav Havel | |