13. 6. 2003
NE ze vzdoru?Petr Kužvart má emotivní snahu "potrestat" českou politickou reprezentaci (nebo, chcete-li, "elitu") za všechny minulé i současné hříchy.
|
V čtvrtečním (12. 6.) Právu se pod titulkem "Proč půjdu hlasovat?" (článek předtím vyšel v BL, ZDE) zamýšlí známý ekologický aktivista a právník Petr Kužvart nad nadcházejícím referendem ke vstupu do EU. Článek je velmi kritický k vývoji v ČR i ke stavu společnosti v EU a končí "vášnivou výzvou", kterou stojí za to ocitovat: "Proto je nutno jít hlasovat. A říci své NE. NE za všechna nekonaná referenda. NE trapně účelovým pravidlům hlasování. NE pokořující reklamní kampani. NE byrokratické supercentralizaci, již zcela mimo naši kontrolu. NE zglobalizovanému obchodu. NE téhle ostudné karikatuře demokracie." Na této výzvě je pozoruhodné především to, že z šesti uvedených důvodů pro NE se jen jeden vztahuje k Evropské unii ("byrokratická supercentralizace"), ostatní se týkají buď našeho domácího "politického písečku", nebo v jednom případě globalizace jako takové. Nechci se zde pouštět do podrobné polemiky ani s názorem na byrokracii a centralizaci, ani s odsudkem "zglobalizovaného obchodu" -- koneckonců v negativním vztahu k oběma jevům se s názorem Petra Kužvarta asi víceméně shoduji. (Nevím jen, nakolik naše případné NE může jedno nebo druhé ovlivnit, ale to by jistě byla otázka na dlouhou diskusi.) Co ale nechci přejít mlčením, je zjevná emotivní snaha "potrestat" českou politickou reprezentaci (nebo, chcete-li, "elitu") za všechny minulé i současné hříchy. Emotivně bych měl tendenci se s takovým přístupem ztotožnit, říkám si:"Nic jiného by si nezasloužili!". Nejsem určitě sám, téměř každý si může najít své důvody a příkoří, za která by rád vládu a politiky pokořil a pomstil se jim. Myslím ale, že bychom se neměli při rozhodování řídit tolik emocemi jako spíše rozumovou úvahou -- především zhodnocením toho, co evropská integrace při vší své nedokonalosti může pro každého obyvatele ČR a každého Evropana znamenat. Stojí za to zamyslet se nad tím, zda existují jiné reálné varianty, které by měly alespoň přibližně srovnatelný pozitivní potenciál, jako má rozšiřování EU. Podle mého soudu je namístě říci tady NE. Proto se nenechám svést svým znechucením z reklamy, ani svým vzdorem vůči všemu, co mi nápadně hlasitě doporučují různí mně nesympatičtí politikové -- a rozhodnu se podle vlastní hlavy. Byl bych rád, kdyby se s tímto racionálním postupem ztotožnili i ti, kteří se neshodnou s mým ANO. |