A tu cestu pak minulý týden absolvoval pan Verheugen, komisař EU se svou suitou a kamarilou.

Českým občanům bylo sloganem sdělováno, že se svezou ZADARMO - tedy NEBUDOU PLATIT.

My starší ovšem víme, že v životě v české kotlině není NIC ZADARMO.

Víme také, že si musíme na KAŽDOU cestu koupit dopředu lístek, zvláště když v takové tramvaji pojede REVIZOR pan Cibrián (komisař EU), který má za úkol vyloučit z dopravy všechny, kteří by jízdenku neměli.

Bez lístku jsme jen "Dharmoví tuláci" "Na cestě" a jak známo J.Kerouac se bezplatně vezl a o to víc platil až na konečné.

Ta stará Pražská tramvaj - ještě od Kolbena a Daněka, ale již brzo snad Siemens, nebo taky nic - plná politiků s vizemi nejede odněkud někam, ale jezdí pořád dokola - jako zchromlý kůň s klapkami u očí točící žentourem, snící o zelených pastvinách, které snad přijdou, když se líná chůze změní v cval (gallop) - ale v tom bludném (hvězdném) kruhu každá konečná stanice je zároveň stanicí startovní.

Čas letí a národ znejistěl - pastviny v mlze.

Hospodin (EU) je tvůj pastýř, nebudeš míti nedostatku, je mi jíti ...atd....13:17

Ten pocit Déja Vu znají nejlépe zaměstnanci veřejné dopravy, kdy se 10x, 20x za den ocitají na stejných místech a na křižovatkách, kde touha (ducha a těla) vydat se JINOU cestou je zlomena ocelí naprogramovaných rovnoběžek kolejnic, které jakoby se na horizontu SPOJOVALY, aby po dosažení tohoto (opticky JEDNOTNÉHO) bodu i cestující zjistili, že mají pořád stejný rozchod jako v 18. století v Anglii, kdy jezdily jen kočáry, jejichž rozchod konstruktéři NOVÝCH TRATÍ zachovali do dnešních dnů - protože je to historicky výhodné.

Pouze RUSKO, kde byly cesty vždy více blátivé, má tratě jiné - ŠIROKOROZCHODNÉ, (proto bylo v Čopu, nebo v Čierné nad Tisou pořád co přepřahat a překládat - jak obilí v 1947, tak rudu po 1948, až nakonec pak názory v 1968, teď už skoro nic).

Ten pocit Déja Vu mají teď i zaměstnanci ministerstva zahraničních věcí a vlády, ale česká touha cestovatelská není naplněna - jízdní řád a grafikony pro tramvaje ČKD se tvoří v Bruselu.

Od pantografu létají jiskry, stará šalina (jak by řekli Brňáci) narvaná novináři. Politici zažívají pocit OBYČEJNÝCH občanů (jak nazval své Čechy-chodce na chodníku Prahy ministr Svoboda).

Veselé děti nosí jarní Prahou placky s nápisem: JSEM EVROPAN, (já pamatuji počátek těch placek v šedesátých letech, tehdy jsem hrdě nosil tu s nápisem: I AM STUPID, moje milá pak s textem: učit se, učit se, učit se - takže jsme byli ideální pár) a na otázku "Co je to EU ?" odpovídají se smíchem a zmateně. Až na jednoho, který EU považuje za jakousi obrannou skupinu, (má nevědomky jediný půl pravdy - brání se vstupu některých členů a nejnověji vlivu USA).

Když J.F.K. potřeboval tak ho naučili větu "Ich bin ein Berliner" , jako vyhrůžku (1/2)URBI et (východnímu)ORBI, těm, jimž byla adresovaná.

Nevím, jestli to JSEM EVROPAN, je oznámení, nebo vyhrůžka - vždyť z teorie PR víme, že sebehodnocení je dobarvováno přáním subjektu.

Ta tramvaj je na okamžik celým naším SVĚTEM.

Je to TRAMVAJ DO STANICE TOUHA, jak by řekl T. Williams

Hledání Sv.Grálu (vstupu do Evropské unie) se stává pro střední Evropu cílem i prostředkem.

Pro někoho SEN, pro někoho NOČNÍ MŮRA, jak řekl kouzelník Merlin Artušovi mezi menhiry - dál teď už musíš sám Arture - měl jsi nechat ten meč zarůst břečťanem. Teď budeš věčně hledat GRÁL.

Za každého v kruhu kolem stolu jedna žlutá hvězda v modrém poli.

(Panoš Perceval se musí v Lancelotových službách hodně snažit a povýšen je vlastně jen dík krizi soudržnosti mezi Knighty).

Odpoledne v Městské knihovně : na předsedu vlády České republiky, který má vůli osvětlit těm co jezdí tramvají denně do práce VÝHODY a nevýhody vstupu naší vlasti do EU už čekají.

Těch 56 občanů si sedá v sále dozadu (bratři a ti co vidí a slyší hůř a pak do řad více vpředu).

O výhodách mluví dvojnásobný předseda o nevýhodách někteří v sále, - kamery vrčí sem tam blesk .

Z návštěvnosti předseda s úsměvem usuzuje, že zbytku národa je to jasné - v těchto intencích je pak zaúkolován i některý z institutů veřejného mínění.

Dobře ví, že ti co mají (už svůj) bazén, do něj kdykoli skočí po hlavě, ti z vesnic co mají jen obecní rybník si musí napřed zjistit hloubku vlastním proutkem, nebo si po skoku srazí vaz.

Nejvíc těchto úrazů se stane dětem a obecním bláznům po tancovačce.

Děti z vesnic v knihovně ovšem nebyli a obecní blázni neměli podíl na 200 milionech propagace EU.

"Dělám co můžu", tvrdí předseda, dokonce riskuji vyjít mezi OBYČEJNÉ lidi a nastínit jim jejich budoucnost, a lidi mě za to mají rádi - vždyť každý den v televizi ohlásí moje vláda, že dá z peněz, které by se daly využít na nákup lepších stíhaček, nebo vydržování zbytečné armády pár miliard (1 miliarda Kč = 70 000 průměrných platů mých milých občanů a 140 000 platů faktických), tu něco na arbitráž, tu něco Diag Human, tu něco na dálnici, tu investičně pobídnem Flexotronic, nebo Philips, tu zamáznem propad akcií nějaké firmy kterou pak někdy prodáme, tu ČD, nebo nejlépe všem, co přijdou "investovat", odpustíme daně.

(Náš prezident tvrdí, že je to bratru 500 miliard), ale vždyť Mí češi" mi rozumějí a přijdou i do knihovny (vždy lepší než před Strakovku).

30 milionů průměrných platů průměrným lidem a 60 milionů platů faktických lidem faktickým jsme nevyplatili abychom se měli někdy lépe, teď to zkusíme s důchody.

Třeba to zase projde.

Až budeme v EU tak to bude 30 milionů platů. x cca 1.400 ECU to je bratru 42 000 000 000 EUR, což je zpětně 1 260 000 000 000 Korun českých, což si jistě dovedou v Bruselu taky spočítat.

Když budeme ovšem hospodařit pořád stejně...

Proto ovšem ta "reforma" rozpočtů a strach ze schodku toho BILIONU.

Zelené pastviny se změní ve vřesoviště s trochou zrádné rašeliny (ale vždyť Irsko je náš vzor).

Teď jsou tramvaje integrované, takže je to jeden dlouhý kloubový vlak. Dřív to byly spojené vozy (vagóny) a rychlost měla celá souprava takovou, jako nejpomalejší z vagónků celé soupravy ( tvrdí to i dispečer v Bruselu i prostá mechanika) a jestli by se akce tramvají do Evropy měla opakovat, tak bych navrhoval : za nízkoplošinový integrovaný rychlovlak (s vládami zemí EU) zapřáhnout tu naši starou tramvaj ČKD (kde mě nechal vždycky průvodčí zacinkat) a do ní naši vládu.

Jinak pokračovat dle optimistického scénáře bratra předsedy -- havarovaný vagónek pak vystaven na šrotišti.

Společné foto 15.6.2003 na pozadí Hradu pak setře Bonapartův komplex a vyvolá u našich ministrů poslední orgasmus z GRÁLU konečně nalezeného.

Pomalu je na čase pověřit nějakou PR agenturu aby vytýčila další stejně vzdálené světlé zítřky -- vždyť s jejich podporou se tak dobře vládne.

Á propos -- pozor na ty co se moc ohlíží zpátky, je čas (pokolikáté už) hledět KUPŘEDU.

P.S. 66% Rakušanů by dnes chtělo z EU ven -- co myslíte přijde ke své urně na svůj pohřeb alespoň 66% tuzemců ?.