To je názor komentátora britského konzervativního deníku Daily Telegraph Marka Steyna:

Člověk může sympatizovat s těmi voliči, kteří se rozhněvali kvůli tomu, že španělská vláda trapně trvala na tvrzení, že za čtvrteční madridské útoky může organizace ETA, i když bylo už zjevné, že je spáchali islamisté. Nelze však sympatizovat s jejich rozhodnutím hlasovat pro stranu, která chce přestat bojovat proti terorismu. Jak by řekla Margaret Thatcherová: "Tohle, Manueli, není zrovna chvíle, kdy bys měl změknout." Ale oni změkli: A nikdo si nebude pamatovat podrobnosti, jen konečný výsledek: Teroristé svrhli jednu evropskou vládu.

Ještě poté, co byla objevena dodávka, která obrátila pozornost policie k al Kajdě, obtelefonovával José Maria Aznar šéfredaktory španělských novin a tloukl na buben proti organizaci ETA a "lidem, kteří sdílejí její cíle". Důsledkem toho byl v Barceloně obrovský vzrůst voličské podpory pro katalánskou levici, jejíž šéf s organizací ETA vyjednával. Atentáty způsobily, že se voliči vydali k volbám ve velkých počtech. Účast ve volbách ve srovnání s předchozími volbami stoupla o 7 procent - ku prospěchu socialistů. Aznara začala veřejnost obviňovat z toho, že se snaží zneužít smrt nevinných lidí pro své politické cíle.

Avšak politický šok z Madridu zasáhl celý evropský kontinent. Evropu a Ameriku nesblížil, útoky pravděpodobně prohloubily strategickou propast mezi Amerikou a Evropou.

"Kdo bude další na řadě?" - to je otázka, kterou si po zvěrstvech v Madridu klade mnoho Britů, konstatuje britský konzervativní deník a pokračuje: Mnozí z těch, kteří si tu otázku kladou, se také ptají sami sebe, zda by se Británie měla víc distancovat od Ameriky. Nejsou to jen levičáci - tento názor zastává i velká většina konzervativních Angličanů.

Španělská policie identifikovala šest Marokánců, které podezřívá, že zorganizovali bombové atentáty, k nimž došlo minulý týden v Madridu. Vyšlo to najevo v úterý.

Podle nejmenovaných zdrojů, které citoval španělský list El Pais, se policii dosud nepodařilo zatknout pět z těchto šesti osob, ale jedna z nich - Jamal Zougam - byla zatčena ve skupině podezřelých osob minulou sobotu. Španělské úřady se domnívají, že útočníci mají styky s radikální islámskou skupinou, která loni v květnu v Casablance usmrtila sebevražednými atentáty více než 40 osob.

Policie prý vidí Zougama jako hlavního podezřelého, který prý pomáhal zkonstruovat bomby, jichž bylo užito při čtvrtečních atentátech.

José Luis Rodríguez Zapatero, jehož socialistická strana v neděli vyhrála všeobecné volby, přislíbil v pondělí, že odvolá španělská vojska z Iráku. Ve svém prvním větším mediálním rozhovoru nový španělský premiér potvrdil, že hodlá splnit svůj klíčový předvolební příslib.

"Španělská vojska v Iráku přijdou domů," řekl v rozhlasové stanici Cadena Ser.

Poslouchám při práci na českých univerzitách v pracovnách, kde mají broadbandové připojení, většinou britskou rozhlasovou stanici Classic FM, která vysílá čtyřiadvacet hodin denně klasickou hudbu. Napadlo mě, že by to mohlo zajímat i čtenáře v ČR mimo Prahu - česká stanice Classic FM je totiž slyšitelná jen v českém hlavním městě a v jižních Čechách - jiní posluchači mimo Prahu jaksi nemají nárok.

Tak si mohou, pokud mají v práci broadband, pustit živé vysílání anglického Classic FM na stránkách www.classicfm.com. (Mimochodem, i program pražského, poněkud uměřenějšího "Classic FM" si můžete naladit na internetu (viz ZDE).

Gardinerovo rozhodnutí neotevřít vyšetřování přišlo poté, co čelný britský lékařský odborník zpochybnil Huttonův verdikt, že se dr. Kelly sám usmrtil. Uvedl, že "nechce vytvářet žádné teorie, co se snad stalo, ale že existuje možnost, že dr Kelly byl usmrcen. Je nepravděpodobné, že by člověk mohl přijít o polovinu své krve jen proříznutím jediné tepny." Dodal, že prostředky pro utišení bolesti, které dr. Kelly požil, zdaleka nedosáhly smrtící dávky, dosáhly jen třetiny dávky, která by ho usmrtila.

Skupina britských vědců, kteří jsou přesvědčeni, že není vyloučeno, že dr. Kelly mohl být zavražděn, koronerovo rozhodnutí kritizovala. Konstatovala, že "pochybnosti budou obklopovat smrt dr. Kellyho navždy."

Česká republika stále není dostatečně připravena na vstup do EU, varoval české politiky důrazným dopisem generální ředitel pro rozšíření Fabrizio Barbaso. O vážných problémech informoval včera deník Právo. Trvají nedodělky v zemědělství, ohledně stavu hygieny v potravinářství, zákona o veřejných zakázkách, legislativy v ochraně přírody. Hrozí nebezpečí, že ČR přijde o podstatné částky peněz. To, že ještě nefunguje česká zemědělská platební agentura, znamená, že do ČR nepoplynou zatím peníze z unijních fondů. Nefunguje ani kontrolní systém podle evropských norem. Přílivu peněz z fondů na regionální rozvoj brání nesoulad českého zákona o veřejných zakázkách s právem EU. Chybí klasifikace hovězího masa a nebyly odstraněny nedostatky v potravinářských závodech. Brusel požaduje seznam podniků, které evropské hygienické normy plní, a ukončení činnosti těch, které je neplní, protože nikdo pro ně nevyjednal přechodná období. Dokud nebude všechno v pořádku, české potravinářské výrobky se nedostanou na evropský trh. Nebyly ani sladěny předpisy o uznávání diplomů a kvalifikací zdravotnických profesí. ČR nepřevzala novou evropskou směrnici proti praní špinavých peněz ani zákony o ochraně zdraví při práci, ani antidiskriminační legislativu. Nepřijat byl zákon o ochraně přírody.

Jedenásty marec doslovne i symbolicky otriasol Madridom, Španielskom i celou Európou. Séria bombových teroristických útokov v madridských prímestských vlakoch pripravila na mieste o život takmer 200 osôb a spôsobila zranenia takmer 1500 cestujúcim.

Blairova vláda sa vo "vojne proti terorizmu" snažila vystupovať ako niekto, kto zmierňuje extrémy Bushovej politiky. Aj oficiálne zdôvodnenia podpory unilaterálnej zahraničnej politiky USA často zdôrazňovali tento aspekt -- Británia mala do nej prinášať "európsky" (rozumej vyváženejší, multilateralistický, konsenzuálny) rozmer a tým zachraňovať "Bushove Spojené štáty pre svet a svet pred Bushovými Spojenými štátmi".

Před nedávnem jsme publikovali v Britských listech výměnu názorů na toto téma mezi Janem Čulíkem a Borisem Cvekem. Na žádost Zdenky Jelenové, redaktorky Občanských novin, přílohy Literárních novin, rozepsali oba autoři svou argumentaci podrobněji a tento týden, dne 15. 3., vyšla v Literárních novinách. Zde je kompletní text "Sporu":

I ve světě, v němž může mnoho zemí vyprávět smutné příběhy, by se Haiti velmi pravděpodobně umístilo na vrcholu jejich pomyslného seznamu. V osmnáctém století bylo (známé tehdy jako St. Domingue) klenotem v koruně francouzského impéria. Bylo v té době hlavním vývozcem cukru na světě a vynášelo nesmírné zisky malé třídě francouzských majitelů plantáží. Převládající většina jeho obyvatelstva byli černí otroci. Existovala tu i jakási prostřední skupina, složená převážně z mulatů, chudých bělochů a několika svobodných černochů. Pak přišla francouzská revoluce a všichni se na ostrově rozhodli mít zisk z tohoto obratu.

Technická civilizace je teroristická ze své podstaty a terorismus namířený proti ní přistoupil na její pravidla a jedna podle nich, míní Bohumil Kartous, student PdF MU v reakci na tento článek Martina Škabrahy.

Terorismus, kterému v současné době čelíme, se zásadním způsobem liší od terorismu, o kterém jsme se dozvídali v hodinách dějepisu. Soudobý teror nemá konkrétní politické požadavky, které by dovolily umístit jeho akce do sice extrémního, ale srozumitelného a vypočitatelného diskurzu. Jeho "filozofie" je úplně jiná. Zpravidla bývá spatřována ve snaze rozpoutat chaos, destabilizovat řád naší civilizace. Teroristé jsou tak líčeni jako něco cizorodého vůči systému, který napadají. Jsou absolutně oni. Jako by s námi neměli nic společného. Pokusme se ale uplatnit jiný úhel pohledu. Pokusme se myslet terorismus nikoliv vně systému, ale jako jeho součást - zdaleka ne tak cizorodou, jak by se na první pohled mohlo zdát.

Nad některými reakcemi na můj článek Křesťané jsou v Česku už zase "tmáři" by se člověk musel smát, kdyby nebyly spíš k pláči. Těm, kdo mi napsali osobně, odpověděl jsem také tak. Na reakce J. Malé ZDE, J. Vavrušky ZDE a A. Kubeczky ZDE, zveřejněné v BL 15. března, odpovídám zde - koho už to téma nudí, klidně skočte na další.

Poté, co se začalo ve Straně zelených diskutovat o pojemu nová demokracie (neodemokracie, neodemokratismus, nová, živá demokracie, apod.), jsem, kvůli potřebě ujasnit si, co tento pojem znamená, udělal rešerši na internetu. Výsledek této rešerše jsem pak rozeslal na všeobecné diskusní fórum Strany zelených (nyní již zrušené).

Předpokládal jsem, že společně s dalšími informacemi, názory a postřehy, které se objevily, přispěje tato rešerše k odstranění neodemokratických prvků z politického programu Strany zelených. Došlo však jen k jejich mírné redukci a program byl publikován. Pondělní článek Karla Dolejšího Demokracii zelenou viděti... považuji za začátek seriózní veřejné diskuse nad tématem neodemokratismu v programu Strany zelených. K diskusi se připojuji uveřejněním aktualizované rešerše.

Česká spořitelna slíbila klientům svého penzijního fondu, že pokud v průběhu spoření zemřou přirozenou smrtí, dostanou pozůstalí deset tisíc korun. V případě úrazu slibovala spořitelna dokonce 50 tisíc korun. Podmínkou byla doba pojištění minimálně 12 měsíců a placení měsíčního příspěvku na penzijní připojištění minimálně 100 Kč.

V roce 1993 identifikoval kontroverzně harvardský profesor Samuel Huntington islám jako největší hrozbu globální stabilitě. Nyní Huntington argumentuje, že hispánští přistěhovalci do USA likvidují "americký způsob života".

Rozhovor Pavla Němce, ministra pro místní rozvoj, v sobotních Lidových novinách mne opravdu pobavil. Pan ministr prý "nevidí" důvody, pro které "brzdím deregulaci" nájemného a málem považuje za nemorální, že politici bydlí v bytech s nájemným, které nazývá regulovaným, ač nic takového v České republice dnes neexistuje. Pan ministr si snad ještě nestačil všimnout, že žádný právní předpis regulující nájemné u nás již od r. 2003 neplatí, nájemníci platí nájemné podle smlouvy uzavřené s majitelem domu resp. podle smlouvy uzavřené kdykoliv v minulosti s jakýmkoliv pronajímatelem. I tyty smlouvy však novela občanského zákoníku resp. její § 871 prohlásila za nájemní smlouvy platné podle nových, demokratických právních předpisů. Na okraj: argumentovat za této právní situace tím, že jde o smlouvy neplatné, neboť dnešní pronajímatelé k nim nedali souhlas, může jen naprostý hlupák.

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

Po havárii serveru Britských listů v první polovině ledna 2004 nám čtenáři rychle poskytli finanční prostředky na koupi nového serveru. Zakoupili a instalovali jsme toto zařízení: Taft SRCS14 L, server Board SE7505VB2, 533 MHz, WD2000JD - 2 kusy, Forton 460W, XEON 2,8 GHz/512k, 533BOX - 2 kusy, WD740GD - 2 kusy, server DDR 512MB PC2100 ECC reg. LP - 4 kusy, Hudson II SC5100, Rocket RAID 160, WD2000JD - 4 kusy. Celkem zařízení stálo 100 409,80 Kč, s DPH 122 500,00 Kč, fakturu uhradíme dodavateli v nadcházejících dnech.

Za finanční pomoc od čtenářů, za pomoc sponzora Globe.cz i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Dominik Joe Pantůček zadarmo postupně zprovozňuje dosud nefunkční části časopisu. Čtenáře prosíme o trpělivost: uvedeme časopis do plné funkčnosti co nejdříve.

V únoru 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 7456,84 Kč. Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.