V předvolební kampani přislíbil Zapatero, že Španělsko bude udržovat své vojáky v Iráku do 30. června - jak Madrid původně přislíbil - a pak je stáhne, pokud Spojené státy do té doby nepředají správu OSN.

Zapatero v pondělí uvedl, že nebude učiněno rozhodnutí stáhnout španělská vojska z Iráku, dokud nepřevezme moc a dokud neprovede rozsáhlé konzultace, ale zdůraznil, že nechce, aby španělská vojska v Iráku zůstala. "Válka byla katastrofou a okupace je i nadále katastrofou. Jen vyvolala násilí."

Celkem už zahynulo v důsledku čtvrtečních bombových atentátů v Madridu 201 osob - o jednu osobu méně než při útocích v Bali v říjnu 2002. Více než 1000 lidí bylo zraněno.

Zapatero se vyjádřil, že pravicová vláda ve Španělsku byla poraženo v důsledku nepopularity války v Iráku. To byl "první" důsledek. "Druhým bude, že se španělská vojska vrátí domů," řekl v rozhlase. Dodal, že bude bojovat proti terorismu ve všech jeho formách.

Vláda předchozího premiéra Aznara obvinila z bombových útoků v Madridu baskické separatisty z organizace ETA, ale vzniklo mezitím podezření, že atentáty mohla zorganizovat al Kajda anebo jiná islámská organizace.

V Evropě vznikly obavy, že by bomby mohly znamenat začátek teroristické kampaně na tomto kontinentu. Šéf polské výzvědné sluby Zbigniew Siemiatkowski varoval, že by se jeho země mohla stát terčem. "Jsme spojencem USA a máme vojáky v Perském zálivu." Avšak i když má Polsko vojáky v centrální irácké zóně jižně od Bagdádu, konstatovalo, že vojáky z Iráku odvolávat nebude, naopak, pokud Španělsko odvolá své jednotky, Polsko je ochotno rozšířit svou kontrolu nad Irákem.