Listy Daily a Sunday Telegraph jsou známy svými kontakty s britskou rozvědkou. Když byla před časem prozrazena v ČR totožnost britského agenta Christophera Hurrana, Daily Telegraph publikoval v té věci několik zlobných článků, které zřejmě přímo vyjadřovaly názor britské rozvědky.

Britská vláda prodává zbraně a bezpečnostní zařízení zemím, jejichž porušování lidských práv silně kritizuje. Vyplývá to ze seznamu zbraní, schválených pro export, který byl zpřístupněn deníku Guardian. Británie prodává zbraně do Indonésie, kde britské ministerstvo zahraničních věcí kritizovalo údajné mimosoudní popravy, do Nepálu, kde se podle britského MZV lidi popravují bez soudu a do Saúdské Arábie, kde je mučení běžnou součástí tamějšího systematického porušování lidských práv.

Britská vláda schválila vývoz "akustického zařízení, vhodného pro zvládání demonstrací, policejních štítů proti demonstracím, želez na nohy, pásů, jimiž se obětem uštědřují rány elektřinou, pouta, přenosné zařízení proti demonstracím, vodní děla, vozidla pro boj proti demonstracím, přenosné nástroje na zvládání demonstrací, na obranu a na uštědřování ran elektrickým proudem". Do Saúdské Arábie se i nadále vyváží z Británie vojenské zařízení a zbraně.

Podle předpisů britské vlády se nesmějí vyvážet zbraně do zemí, kde "je jasné riziko, že by mohly být používány k represi domácího obyvatelstva".

Je dnešní evropská kultura absolutně triviální? Zdá se, že styl je důležitější než podstata. Bulvár o celebritách zastiňuje seriózní zpravodajství. Sdělovací prostředky z nás dělají pitomce. To jsou témata nad nimiž se ve čtvrtek večer zamyslel pořad britského rozhlasu Analysis. Jde o ukázku toho, jak se o těchto tématech diskutuje v Británii.

Předseda Poslanecké sněmovny ve smyslu ustanovení §4 odst 2 zák. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, vyzval organizace a sdružení představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy, aby do 16. prosince 2003 předložily volebnímu výboru Poslanecké sněmovny návrhy kandidátů na tři členy Rady Českého rozhlasu.

Britské listy mají poznatky o diskriminaci tisíce bývalých vojáků bývalých ozbrojených složek státu, dnes už většinou buď v důchodu či na hřbitově...

Tato diskriminace začala přijetím zákona číslo 34/1995 Sb., ve kterém byly snad poprvé v "posametové" historii použity retroaktivní účinky zákona, a to v odpočtu započitatelné doby služby. Zákon č. 34/1995 Sb. skutečně založil při nároku na výsluhový příspěvek nerovnost mezi určitými skupinami vojáků v činné službě nebo záloze. Retroaktivita je nepřijatelný právní princip, rozrušující kontinuitu práva, který předpokládá jiný výklad minulosti, než jaký byl v době posuzovaného skutku či situace. Retroaktivity nebylo použito ani v případě "vyrovnání se" se "zločiny komunismu" v sociálním zabezpečení bývalých minisrů, diplomatů, ředitelů, či stranických tajemníků... Jediným částečně retroaktivním zákonem tak mimo tohoto předpisu byl a doposud ještě je zákon lustrační. Vtip je v tom, že lustrační zákon jednoznačně "nebere", ale pouze "nedává".

Po odeslání druhého dopisu od spolku Šalamoun Václavu Klausovi, v němž se jeho předseda John Bok přimlouvá, aby český prezident nerušil institut milostí jako výjimečný nápravný prostředek pro často vážné přehmaty způsobované v českém justičním systému, a po jeho publikaci v Britských listech (a po zmínce o dopisu v Lidových novinách) český prezident spolku Šalamoun odpověděl. Jeho dopis publikujeme zde. Václav Klaus institut milosti odmítá. Avšak, jak poukazuje ve své reakci na Klausovu odpověď přeseda spolku Šalamoun John Bok, prezidentův postoj se od postoje členů spolku Šalamoun příliš neodlišují. Teď ale jde o to, jak docílit v případech drastických justičních chyb nápravy.

Pro naše čtenáře v Británii: V sobotu 6. 12. ve 21 hodin vysílá Channel Four známý dokument Michaela Moora Bowling for Columbine o tom, proč se Američané v tak velkých počtech střílejí. Viz stránky Channel Four ZDE, recenze v Britských listech ZDE a ZDE; též v knize Jak Češi bojují, str. 522-528.

Zatímco dříve usilovali politikové o přízeň novinářů a redaktorů (a ti díky tomu měli dobrý kšeft), dnes patří média nadnárodním korporacím, které již novináře (tím méně pravdomluvného) nepotřebují. Potřebují jen poslušné kolečko do soukolí výroby svého zboží určeného na prodej a oblbování veřejnosti.

Také u nás kralují tisku německé a francouzské (ale spíše nadnárodní) společnosti, kterým je upřímně jedno, jaký guláš nám "bolševičtí" šéfredaktoři navaří.

V hodině dvanácté, těsně před zavedením ochranářských protiopatření Evropské unie proti Spojeným státům zrušil americký prezident George Bush vysoké importní přirážky na dovoz oceli do USA. Učinil tak těsně před vypršením lhůty, který by vedla k odplatě od Evropské unie. Ta se připravovala uvalit na USA sankce ve výši 2,2 miliardy dolarů na americké výrobky, od citrusového ovoce z Floridy až po americké motocykly. Evropská unie plánovala protiopatření tak, aby co nejsilněji zasáhla ty americké státy, které jsou pro Bushe při prezidentských volbách příští rok volebně nejdůležitější. Světová organizace pro obchod konstatovala minulý měsíc, že jsou americké dovozní přirážky protizákonné a že EU má právo na odvetná opatření proti Americe.

Od zavedení těchto dovozních přirážek v roce 2002 prošel americký ocelářský průmysl podstatnou restrukturalizací. Někteří Bushovi poradci poslední dobou argumentovali, že jsou přirážky na dovoz oceli do USA kontraproduktivní. Znevýhodňovaly americké dovozce oceli, například výrobce automobilů.

Americký dolar má stále velmi nízkou hodnotu, a to zvýhodňuje americké výrobce oceli před jejich dovozci ze zahraničí, takže dovozních přirážek už nebylo v podstatě zapotřebí, uvedl rozhlas BBC. Není ovšem vyloučeno, že zrušení dovozních přirážek povede k tomu, že Bush přijde o určité volební hlasy.

Deprimujícím důkazem, že členství v Evropské unii nutně nezaručuje vládu demokracie, práva a zákonnosti a nekorupční stát, je, jak se zdá, Itálie posledních dní. Ve středu se v Itálii konaly silné protesty proti tomu, jak premiér Silvio Berlusconi posiluje svou moc nad Itálií, kterou skoro začíná vlastnit... Byl totiž schválen nový zákon, který umožňuje, aby se Berlusconiho mediální impérium (jde-li ve Spojených státech podnikatel do politiky, musí se po dobu svého funkčního období vzdát svých firem a předat je do správy právníkům), které už ovládá italskou televizi, italská nakladaatelství a reklamní trh - zmocnilo i tisku a rozhlasu.

Nový zákon také umožňuje, aby byla italská veřejnoprávní televize RAI částečně zprivatizována a zvyšuje množství reklamy, které bude možno vysílat v televizi.

(Zajímavé je, jak to ovlivní případné studium českých studentů na britských univerzitách od příštího roku. Podle méně známého zákona Evropské unie neplatí studenti z EU v cílové členské zemi EU školné, pokud v ní existuje region, kde se neplatí školné (v tomto případě Skotsko). Uvidíme.)

Keď som študentom sociálnej práce hovorila, že Európska únia chce v prvej dekáde 21. storočia "rozhodujúcim spôsobom ovplyvniť odstraňovanie chudoby", usmievali sa. A keď som sa zmienila, že tento cieľ zaväzuje aj našu vládu, smiali sa nahlas. Možno ten cieľ až taký absurdný nie je. A nebude treba ani znárodňovať. Chudobe sa dá čeliť aj tak, že sa zbaví pozície spoločenského problému. Stane sa osobnou vecou, diskrétnym neduhom, s ktorým slušní ľudia nechodia na verejnosť. Ak sa v politickej rozprave podarí presadiť jej chápanie ako individuálnej zodpovednosti, chudoba vymizne z verejných debát. Prestane byť spoločnou starosťou. A to sa už takmer deje. Slovensko už problém chudoby týmto spôsobom takmer odstránilo.

Je tomu téměř dva roky, co byl otevřen tábor Delta v zálivu Guantánamo. Osoby v něm zadržované měly být podle Bushovy vlády nepřátelští muslimští bojovníci. Ukázalo se však, že mnozí z nich neměli s vojenským konfliktem v Afghánistánu nic společného. Největším traumatem, jaké zažili a zažívají, je hrozba nekonečného věznění bez soudu a bez obhájce. Reportér listu Guardian James Meek strávil poslední měsíc tím, že hovořil s osobami, postupně propuštěnými z tábora v zálivu Guantánamo. Dal tak dohromady pozoruhodně kompletní obraz kafkovské spravedlnosti v tomto vězeňském táboře. Deník Guardian jeho rozsáhlou reportáž zveřejnil ve dvou částech. Shrnujeme základní informace.

Zdravotnictví trpí zcela neodpovědnými a nekvalifikovanými zásahy ze strany exekutivy i zákonodárných sborů a současně nedostatečnou kontrolou a řízením. Není pravda, že nestabilita je dána přirozeně vnějšími okolnostmi, a že se, jak jsme od jistého "experta" nedávno slyšeli, nutně dostává do krizí, dokonce cyklických. Celý problém nestability je beze zbytku řešitelný nastavením regulací.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Ovšem POZOR! - o milostných aférách českých hereček se v ní nedočtete, a ani neobsahuje žádné kuchařské recepty! A není v knize ani zmínka o starém seriálu televize BBC Červený trpaslík!! Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

Z přibližně 6000 čtenářů Britských listů přispělo v listopadu 2003 na jejich provoz celkovou částkou 8615,99 Kč 14 osob. Zadavatel jednoho z inzerátů v knižní publikaci Jak Češi bojují zaplatil 25000 Kč; tím bude uhrazena část výrobních nákladů na publikaci.

Čtenáři z celého světa mohou nyní přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Finanční příspěvek na provoz Britských listů vás nic nemusí stát - Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Kdyby Britským listům věnoval každý čtenář pouhou korunu denně, mohl by si časopis např. financovat právníka a analyzovat kauzy, jimž se v současnosti nemůže věnovat.

Apelujeme na všechny čtenáře, aby si na provoz BL finančně přispěli. S minimálním rozpočtem je velmi obtížné udržet veřejnoprávní službu Britských listů. Všichni spolupracovníci BL pracují pro časopis zadarmo, mnozí s podstatným nasazením, po své normální práci.

Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Veškeré informace o tom, jak jsou darované peníze využívány, pravidelně zveřejňujeme. V současnosti především postupně hradíme účetní firmě výdaje za vypracování finančních zpráv za léta 2001 a 2002.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.