5. 12. 2003
Zákon, právo, bezpráví, spravedlnost?O krachu bank a kampeliček se objevila spousta informací. Tento článek není přesnou studií problému, ale určitou zkušeností, která má i obecnější rozměry. Možná si teď říkáte -- "přišel o peníze a bude si stěžovat a vylévat slzy a zlost". Pokud ano, vyvedu vás z omylu -- já jsem při krachu Prvního spořitelního družstva v Krnově o žádné peníze nepřišel. Ale -
|
Členem družstva jsem se stal v roce 1998, a to jen z důvodu jednorázového složení peněz na výhodný a vysoce úročený terminovaný účet. Po uplynutí několika měsíců jsem všechny peníze i naspořené úroky vybral a dál se o družstvo nestaral. O krachu, který přišel krátce poté, jsem se dozvídal zprostředkovaně. Těšilo mne vědomí, že jsem se mimořádně vyhnul problémům, které mne v několika jiných případech neminuly. Na mém účtu v kampeličce totiž zůstalo jen 9 Kč. Překvapení pro mne přišlo letos. Před nedávnem jsem dostal platební rozkaz od Krajského soudu v Ostravě. Pohledávky družstva odkoupila jedna pražská firma a začala je tvrdě vymáhat. Ze zákona i stanov družstva totiž vyplývá, že členové ručí v případě krachu družstva dvojnásobkem členského vkladu, který byl 3000 Kč. Takže po odečtení mých 9 Kč mi zbývá doplatit dluh 5991 Kč a dále nedoplatek členského vkladu. To není všechno. Protože od data, kdy šlo družstvo do konkursu uplynuly téměř 3 roky -- vypočítali mi penále, které činí 0,2 % za den (cca 70 % ročně!). Takže můj dluh narostl na necelých 20 000 Kč. Pražská firma po krátké a rychlé výměně dopisů odmítá jakýkoliv kompromis a tak se dostávám do situace, že buď rychle zaplatím, nebo mi přijde domů exekutor. A několik dalších informací na zarámování tohoto příběhu. Podle informace mého advokáta jsou viníci vytunelování spořitelního družstva na svobodě a trestně stíháni, ale to je alespoň zatím vše. Mému advokátovi jsem si postěžoval na faktickou nespravedlnost zastřešovanou zákonem. A ten mne seznámil s jiným případem. Zrovna jel k Vrchnímu soudu zastupovat paní, která měla v jiné kampeličce uloženo 130 tisíc korun. Současně si vzala úvěr ve výši 90 tisíc korun. Kampelička krachla, paní přišla o 130 tisíc, ale devadesátitisícový dluh jí zůstal. A k tomu opět penále. Takže, když doplatí nějakých 120 tisíc, bude všechno v pořádku. Soud už v obdobných případech rozhodl a to v neprospěch člena kampeličky. Její naděje na úspěch je tedy minimální. Takže já jsem vlastně nedopadl tak špatně. Jen mi vrtá hlavou, jestli tento stát podporuje darebáky vědomě, anebo jim jen nepřímo nahrává. Ivo Šaněk, Olomouc, 2. 12. 2003 |