24. 11. 2003
Monitor Jana PaulaVe stejný den, tj.19.11.2003, kdy Britské listy publikovaly rozhovor s George Novotnym ZDE a ZDE, v kterém se také věnoval problematice padělků, zveřejnila česká policie na svém webu ZDE nový přírůstek čtyřiceti falz! Rubriku FALZA zavedla asi před rokem a půl, úsměvné ale je, že do 19.11.2003 tam bylo vystaveno pouhých sedm padělků, a to velmi primitivně namalovaných. Že by nakonec začala být policie aktivní, když veřejnosti sděluje, že chce trh s uměleckými předměty u nás chránit? |
Článek studenta politologie Davida Januse, který publikujeme na jiném místě dnešního vydání ZDE, je bohužel odstrašujícím příkladem současné české politické diskuse. Co mi na něm vadí? Banalita. Argumentace neobsahuje jedinou originální myšlenku, jediný nový podnět. Ale tak tomu při českých politických diskusích bývá častěji: Očekávejme, že by Miroslav Grebeníček přednesl sérii otřepaných, banálních argumentů, proč je ideologie jeho strany správná, zde přináší David Janus sérii otřepaných, banálních argumentů, proč je ideologie Grebeníčkovy strany špatná. Přitom je otázka, co vlastně byl komunismus ve středovýchodní Evropě a zda může či nemůže mít budoucnost, velmi zajímavá a sporná:
Jedné věci, myslím, britští politikové a politologové docela rozumějí. Britská společnost není příliš ideologická, je velmi pragmatická a praktická (konec konců, jde o národ hokynářů, že?) takže Angličané velmi rychle odvrhávají veškerou ideologickou "nadstavbu", všechny ty bombastické "kecy kolem" a jdou většinou k jádru věci.
Komunismus ve středovýchodní Evropě Britové nikdy nepovažovali za idealistickou ideologii, údajně vedoucí k budoucí utopické, beztřídní společnosti. Od začátku bylo většině z nich jasné, že je komunistická ideologie zástěrkou, skrývající ruskou moc. Kdyby měl Sovětský svaz rovnou přiznat, že mu šlo ve střední Evropě po druhé světové válce jen o vytvoření nárazníkové zóny, aby na Rusko nikdo nemohl přímo zaútočit, že mu šlo prostě o ovládnutí těchto zemí ze strategických důvodů, vypadalo by to přece daleko ošklivěji, než když se oficiálně všude hovořilo o "budování socialismu".
Samozřejmě, mladí českoslovenští idealističtí komunisté ruské ideologii od čtyřicátých let skočili na špek. V šedesátých letech ovšem prozřeli a snažili se komunismus zhumanizovat (o tomto období, o velmi slušné etapě české moderní existence, kupodivu David Janus nepíše). Snažili se pak dokonce přesvědčovat i ruské komunisty, že je jejich humanizační reforma nosná. Až Brežněv je musel po invazi z roku 1968 vyvádět z omylu drsnými slovy, když jim vysvětlil, že o žádnou ideologii ani o marxismus ani o lidi vůbec nejde, že jde prostě jen o to, že "vy jste v naší moci a my si vás už navždycky ponecháme". Martin Dewhirst, rusista na Glasgow University, před časem velmi zajímavě dokázal v jedné své přednášce, že takzvaná "ideologie sovětského reálného socialismu" měla jen velmi málo co společného s marxismem, ale mnoho s tím, jak byla (a je) od středověku řízena ruská společnost.
Není přece vůbec sporu o tom, že režim, který vznikl v Československu od roku 1948, byl československé společnosti vnucen. (To, že se mu zejména v poinvazně ztraumatizované normalizační době sedmdesátých a osmdesátých let československá společnost pozoruhodně přizpůsobila a že rysy této společnosti přežívají v dnešním ČR a na Slovensku dodnes, je jiná věc.) Jde tedy skutečně o to, zda to, co v Československu existovalo přes čtyřicet let, lze vůbec nazývat komunismem. (Mimochodem, v tomto fingovaném rozhovoru s Karlem Marxem, založeném na současném studiu jeho díla, se dočtete, že s principem "diktatury proletariátu" to v marxismu vůbec není tak žhavé, jak se obecně usuzuje.)
Pokud někoho zajímá, zda jsou však principy "reálného socialismu" sovětského vůbec uskutečnitelné, musí studovat společnosti, jimž nebyl komunismus vnucen, ale kde vznikl přirozenou formou. Taková společnost snad ve světě vůbec neexistuje, řeknete.
A to se právě mýlíte. Komunismus sovětského typu existuje už dlouhou řadu let v indickém státě Kerala, kde se marxisté dostali k moci nikoliv ozbrojeným pučem, ani nebyli státu vnuceni zahraniční mocností, ale vyhráli a vyhrávají demokratické volby. Někdy v roce 2000 navštívil Keralu tehdejší americký prezident Bill Clinton - americká televize ABC se rozplývala nad tím, že je v Kerale nejnižší kojenecká úmrtnost, že tam mají ženy největší přístup ke vzdělání a že lidé mají k dispozici pitnou vodu, jaksi ale zapomněla uvést, že ve státě Kerala vládnou marxisté, ZDE ZDE ZDE
Vychvalování komunismu a zase jeho zatracování podle zavedených schemat není k ničemu. Určit si můžeme, zda je komunismus realizovatelný a v jakých společnostech pouze tehdy, budeme-li studovat společnosti, kde ho lidé přijali demokratickým způsobem a dobrovolně. Zajímavým příkladem je, zdá se, právě indická Kerala. Možná by bylo záhodno opustit banální argumenty a protiargumenty a pokusit se zjistit - pokud nás zajímá případná realizovatelnost komunismu - proč marxistický stát přežívá zrovna v Indii, proč a jak tam vznikl a co si o tom myslí tamější lidé.
24. 11. 2003
Panu Dokulilovi, který jako jeden z mála soudných lidí věnoval svou pozornost výuce dějepisu, chci vyjádřit politování, že se mu stala nepříjemnost ZDE:
Přejal bez ověření zkreslenou informaci, kterou (domnívám se, že záměrně) pouštějí do veřejné diskuse někteří z dějepisářů, hlavně z okruhu vedení Asociace učitelů dějepisu. Není divu, že ho rozhořčila. Vše naznačuje, že byla přesně tak míněna a mířena!
Jde o tvrzení, že podle nových předpisů se prý bude rušit dějepis a bude se slučovat s občanskou výchovou. Vysvětlím, co je na informaci nepřesného, co zkresleného a proč jsme měli naletět. |
24. 11. 2003
Pětapadesátiminutovým filmem v pořadu Panorama se tímto tématem zabývala v neděli večer televize BBC. Získala totiž exkluzivní přístup k práci tzv. Iraq Survey Group, která dosud v Iráku hledá zbraně hromadného ničení.
Televize BBC pečlivě probrala celou historii, všechny aspekty hledání zbraní hromadného ničení a dospěla k závěru, že navzdory intenzivnímu jednání se dosud nic nenašlo a asi se už nic nenajde. |
24. 11. 2003
Teprve nyní prosákla do mainstreamových médií strohá zmínka odborářských předáků českých horníků o tom, že Koláčkova firma Appian Group je prázdnou skořápkou. "Podle našich informací, a myslím si, že nejsme daleko od pravdy, je to prázdná schránka. V podstatě neexistující firma, které stát chce prodat majetek vlastně nás všech. Čili to je rozkrádání" řekl člen krizového štábu odborové organizace ČEZ z Elektrárny Tušimice Jiří Novotný.
|
24. 11. 2003
Sobotní Špona na ČT1 kladla ve své první polovině velký důraz na sociální problematiku. Ve druhé se více zaměřila na aktuální politickou scénu, najmě na situaci v ČSSD po změně ve vedení KDU-ČSL.
|
24. 11. 2003
"Šalomouni... jinak si myslím, že psát panu Klausovi o čemkoliv nemá pražádný smysl. A nelíbí se mi - ne: je mi odporný - podlízavý způsob, jakým tomuto post-komunistovi na - výjimečně bohatě dotované - penzi lichotíte."
Diskuse mezi Vladimírem Rottem, Zdeňkem Jemelíkem a Přemyslem Janýrem, kterou vyvolal druhý dopis spolku Šalamoun Václavu Klausovi ZDE |
24. 11. 2003
Vážený pane Rotte,
dovoluji si, ač nebyl Vámi osloven, reagovat na některá tvrzení, z polemiky mezi Vámi a panem Jemelíkem. Vím, snad lépe než Vy, že Česká republika není právním státem ač některé atributy takovéhoto státu vnějšně nese. Nicméně i při vědomí této skutečnosti, vycházejí členové Spolku Šalamoun z reálné skutečnosti, že jsou v Čechách odsuzování jedinci za činy, které nespáchali, a to soudy, které nedbají platného znění zákonů, Ústavy a mezinárodních úmluv. Reakce na tuto diskusi. |
24. 11. 2003
Tento rok byl na jižním Kavkaze ve znamení voleb. Přestože je v důsledku komplikací, které v Tbilisi již několik dnů po zveřejnění předběžných volebních výsledků přetrvávají, nemožné zcela jistě hovořit o gruzínské bilanci, nicméně dostupné informace poskytují dost úvah k interpretaci. |
3. 12. 2003
Jak Češi bojujíNový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Ovšem POZOR! - o milostných aférách českých hereček se v ní nedočtete, a ani neobsahuje žádné kuchařské recepty! A není v knize ani zmínka o starém seriálu televize BBC Červený trpaslík!! Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz. Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání. |
24. 11. 2003
Není to dlouho, kdy v médiích proběhly šokující záběry zaměstnanců ochranky Tesca, kteří surově zbili zákazníky, jež zde (údajně) kradli. Přes nepochopitelnou nelidskost tohoto přístupu jsem ale příliš nepochyboval o provinění zbitých. Až do tohoto víkendu, kdy jsem utrácel své peníze v Tescu Letňany já, s vírou, že právní řád existuje.
On určitě existuje, jen si jej každý vykládá jinak. Po zaplacení se na mě ještě u pokladny sběhli dva členové tamní ochranky a slušně, leč velmi nekompromisně, mě po formálním pozdravu vyzvali k podvolení se osobní prohlídce. |
24. 11. 2003
Skandální usnesení Rady ČRo"Úsporou" nazývá Rada ČRo zrušení dosavadní sítě středovlnných vysílačů ČRo 6 a jednoho vysílače ČRo 1, které doteď ve výši 58 milionů Kč Český rozhlas platil. Rada kupodivu nekonstatuje dosavadní neekonomičnost chování managementu ČRo v čele s generálním ředitelem a nevyčísluje způsobené škody, naopak pana ředitele chválí. Za úsporu. Stanici, která oslovuje pouze 22 000 posluchačů, má Kasík do dalšího skomírání navíc přidat další peníze - na reklamu. Rozhodnutí Rady ČRo nelze nazvat prozatím jinak, než jako skandální výsměch profesionalitě i vlastnímu poslání a odpovědnosti Rady. Rada Českého rozhlasu podporuje neschopné, neb schopní si ústa určitě nabijí sami. Na budoucnost se nehledí, přítomnost klepe na dveře a je třeba důchodu dožít v klidu. Bez revolucí. Bez nervozity. Bez problémů. Nutno dodat, že podobných "rezerv" - jinak řečeno rozpočtových černých děr - je v Českém rozhlase daleko více. Stanice Praha či Regina nejsou výjimkou, o jejich dramaturgii by se daly psát romány. Taktéž o některých smlouvách, za drahé peníze zabezpečující špatně to, co lze levněji pořídit v daleko větší kvalitě... Šéfredaktoři jsou občas hysteričtí, neb to vědí, i zuřivě mlčící generální ředitel to ví, i blahosklonná Rada to ví, jen poslanci vědí jako obvykle houby a život jde dál. Je krásné rozdávat z cizího. Jen kdyby ta budoucnost byla stále tak růžová... |
22. 11. 2003
Dne 22. listopadu t. r. vzpomíná nejen ukrajinská, ale i světová veřejnost 70. výročí hladomoru, který postihl území sovětské Ukrajiny. Při této příležitosti si dovolujeme požádat Vás, aby Vámi redigovaný list nepřešel mlčením tuto tragickou událost. Zločinnému bolševickému režimu padlo za oběť podle nejpravděpodobnějších odhadů osm milionů životů. Všichni tito obyvatelé ukrajinského venkova, rolníci obětovaní ideji kolektivizace, zahynuli tehdy hladem.
|
24. 11. 2003
Často slýcháme od současných českých komunistických politiků tvrzení, že samozřejmě nesouhlasí s mnoha věcmi, které se odehrávaly v Československu v padesátých letech a později za vlády jejich předchůdců, že ty však byly zaviněny lidským selháním a že se tedy nejednalo o znaky politického zřízení. O to se opírají při obhajobě Marxových myšlenek a dodávají, že však zdaleka ne všechno z oněch dob je třeba zatracovat.
|
24. 11. 2003
Před více než 150 lety varoval britský premiér Benjamin Disraeli o své zemi v románu Sibyl, že se Británie stává "dvěma národy, mezi nimiž není styk ani sympatií, dvěma národy, které jsou navzájem tak nevědomé ohledně zvyklostí, myšlenek a pocitů druhé strany, jako by to byli obyvatelé jiných zón, anebo lidé z odlišných planet..." Z dat, získaných při nedávných sčítáních lidu, vyplývá, že se zřejmě Británie - navzdory tomu, že bohatne - vydává tímto směrem...:
|
24. 11. 2003
Nikdy před "Havlem" (BH) jsem slovo/výraz SMYSLUPLNÝ neslyšel a nečetl.
Respektive poprvé jsem ho četl a byl používán dost "inflačně" v románu Kurta Vonneguta Sirény z Titanu (The Sirens of Titan, r.v. 1959) česky Práce 1985 v edici Kamarád. Překladatelem byl Jaroslav Kořán. |
24. 11. 2003
Je veřejným tajemstvím, že absolventi škol, ať už středních či vysokých, vstupují do světa práce s nepatrnými nebo vůbec žádnými praktickými znalostmi a dovednostmi. Mají v hlavě spousty teoretických pouček, dat, nejrůznějších vědomostí, které nikdy nebudou potřebovat, ale jsou bezradní v takových všedních záležitostech, jako je pracovní komunikace, nedovedou sestylizovat dopis uchazeče o zaměstnání, vlastní životopis, nedovedou si účelně organizovat vlastní čas, natož nějaký pracovní tým.
|
24. 11. 2003
tisková zpráva organizace Nesehnutí
U příležitosti Mezinárodního dne proti násilí na ženách pořádá v úterý 25. 11. 2003 NESEHNUTÍ Brno ve spolupráci s Poradnou pro ženy v tísni a zařízením s krizovými lůžky Magdalenium informační happening, který bude součástí celorepublikové Kampaně proti domácímu násilí na ženách. Akce se bude konat na ulici Česká, naproti hotelu Avion. |
21. 11. 2003
Vývoj střední a východní Evropy se po roce 1989 nebezpečně spojil s entropií, která se týká jak makropolitiky, tak mikropolitiky: rozpadají se státy i mravní kodexy. Samozřejmosti ztrácejí jména a banální pravdy se stávají mnohovýznamové. Lidé nervózně hledají nový energetický impuls, který by entropii zastavil. Rostou i řady malověrných: lidské dějiny jsou přece plné národů a států, které se ze své krize nikdy nevzpamatovaly. Každý historický zlom ve společnosti probíhá ve znamení věčnosti. Zvláště radikální zvraty provází pocit konečného řešení -- jako by cílem prudkého pohybu byla strnulost. Též velikost a dramatičnost změn, kterými prošly český a slovenský národ v devadesátých letech 20. století, vyvolávají pocit trvalosti a nezměnitelnosti nového uspořádání. Jenže dějiny nejsou tak jednoznačné: vždyť senioři z našich dvou národů zažili sedm či osm odlišných státních a režimních uspořádání -- a všechny byly na věčné časy nebo ve znamení tisícileté říše. Ve skutečnosti ale nic z toho, co je politické, není věčné. Změnou prošel i jazyk každodennosti, propagandy a vědy. ... Všudypřítomná otupující propaganda se snaží vsugerovat Čechům a Slovákům, že současný režim je nejlepší uspořádání společnosti, že tento stát se blíží perfektnosti, že tito vládci jsou nejvhodnější z možných... Možná má tato propaganda pravdu. V každém případě je zbytečné vést diskuse o charakteru režimu, státu i vladařů, když stranou pozornosti zůstávají východiska koncepcí. Dnes již nastala vhodná doba zastavit se a pohlédnout do zrcadla. Politolog, analytik a pedagog Oskar Krejčí ale na rozdíl od politiků patří mezi autory, jejichž knihy i názory nejsou konjukturální. Obecné příčiny a nezvratitelné důsledky porevolučních let, které předznamenaly současné finance reformující či deformující rozpočtové tahanice a koaliční či opoziční vlády jsou tématem, které jako evergreen vyvrací teze o cyklickém vývoji a potvrzují cynický teorém, že mít se můžeme už jenom hůře. Kniha, kterou vydalo nakladatelství East Publishing před několika lety už nikdy víc v papírové podobě nevyjde. A protože její náklad byl standardní na tehdejší i dnešní dobu, mnoho čtenářů ji v knihovně nemá. I proto přinášejí dnes se souhlasem autora Britské listy zdarma elektronickou verzi této dobově nepodmíněné analýzy. Oskar Krejčí: Povaha dnešní krize, Knihovna Britských listů 2003 [2 567 kB] PDF |
21. 11. 2003
Druhý veřejný dopis v této věci Václavu Klausovi od spolku Šalamoun. Na první dopis Klaus neodpověděl.
|
22. 11. 2003
Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz. |
1. 11. 2003
Z přibližně 6000 čtenářů Britských listů přispělo v říjnu 2003 na jejich provoz celkovou částkou 4902,60 Kč 15 osob. Finanční příspěvek na provoz Britských listů vás nic nemusí stát - Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení. Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy. Kdyby Britským listům věnoval každý čtenář pouhou korunu denně, mohl by si časopis např. financovat právníka a analyzovat kauzy, jimž se v současnosti nemůže věnovat. Apelujeme na všechny čtenáře, aby si na provoz BL finančně přispěli. S minimálním rozpočtem je velmi obtížné udržet veřejnoprávní službu Britských listů. Všichni spolupracovníci BL pracují pro časopis zadarmo, mnozí s podstatným nasazením, po své normální práci. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník. Veškeré informace o tom, jak jsou darované peníze využívány, pravidelně zveřejňujeme. V současnosti především postupně hradíme účetní firmě výdaje za vypracování finančních zpráv za léta 2001 a 2002. Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu. |
18. 6. 2004
Ceník reklamy na BL |
Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
24. 11. 2003 | Boj o moc ve Střední Asii | ||
24. 11. 2003 | Nepoučitelné Tesco | Petr Raška | |
24. 11. 2003 | Komunismus: Idealismus, zvěrstvo a banální argumentace | Jan Čulík | |
24. 11. 2003 | Česká policie zveřejnila na svých stránkách nové padělky | Jan Paul | |
24. 11. 2003 | Vezměte rozum do hrsti, než vstoupíte do diskuse o škole a dějepise! | Ondřej Hausenblas | |
24. 11. 2003 | Prázdná skořápka, čekající na české uhlí? | Štěpán Kotrba | |
24. 11. 2003 | Prosba pro druhého není slouhovstvím, ale výsostným znakem lidství a solidarity | John Bok | |
21. 11. 2003 | Spolek Šalamoun Klausovi podruhé: Je důležité v ČR udělovat milosti | ||
21. 11. 2003 | Americký psychiatr: Procesy se zadržovanými z Guantánama nemohou být spravedlivé | ||
21. 11. 2003 | Nová kniha Michaela Moora je zklamáním |
Útok na USA, Afghánistán, Irák | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
24. 11. 2003 | Ještě stále hledají v Iráku zbraně hromadného ničení | Jan Čulík | |
21. 11. 2003 | Americký psychiatr: Procesy se zadržovanými z Guantánama nemohou být spravedlivé | ||
20. 11. 2003 | Promyšlená manipulace se sentimentem Američanů -- i to je válka v Iráku | Robin Ujfaluši | |
13. 11. 2003 | Jessica Lynch a mýtus americké vojákyně | ||
7. 11. 2003 | Mohl by být Tony Blair kvůli válce Iráku pohnán před soud? | ||
3. 11. 2003 | Američané brzy spustí svou vlastní televizi pro Blízký a Střední východ | Martin Kloubek | |
3. 11. 2003 | Patnáct Američanů zahynulo v Iráku při sestřelení vrtulníku | ||
3. 11. 2003 | Iráčané mají dobrý důvod k povstání | ||
22. 10. 2003 | Human Rights Watch: Američané od května zabili v Iráku 20 nevinných civilistů | ||
21. 10. 2003 | Pentagon byl varován, že po válce v Iráku vznikne chaos |
Americká strategie národní bezpečnosti | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
18. 11. 2003 | Brzeziński: Amerika se musí vzdát paranoidní politiky | ||
16. 10. 2003 | "George W. Bush je omezenec a podvodník" | ||
8. 10. 2003 | Veľká hra pokračuje | Peter Stupavský | |
25. 9. 2003 | Európska škodoradosť? | Martin Muránsky | |
17. 9. 2003 | Jsou Spojené státy v úpadku? | ||
9. 9. 2003 | Nový pohled na americkou zahraniční politiku | Veronika Valachová | |
6. 9. 2003 | Michael Meacher: "Americká vláda předem věděla o útoku z 11. září" | ||
6. 9. 2003 | Meacher: "USA zneužily 11. září k prosazování politiky světové nadvlády" | ||
26. 8. 2003 | Je možné ztratit lásku k Americe? | ||
22. 8. 2003 | Co je americký neokonzervatismus? |
Práva homosexuálů | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
5. 11. 2003 | Festival MEZIPATRA 2003 | ||
2. 10. 2003 | Nepovedená koláž ČT: Homosexuální karneval-heterosexistický parlament | Věra Sokolová | |
9. 9. 2003 | Ještě jednou o "léčbě homosexuality" | Vojtěch Polák | |
9. 9. 2003 | Homosexualita a potraty: Objektivní fakta versus subjektivní interpretace | Pavel Mareš | |
5. 9. 2003 | O možnosti "léčit" homosexualitu: mýlí se pan Mareš | Vojtěch Polák | |
4. 9. 2003 | "Někomu pomůže, nikomu neublíží" | Josef Veger | |
3. 9. 2003 | O homosexualitě: Omyly pana Žaloudka | Pavel Mareš | |
28. 8. 2003 | Gayové nepotřebují registrované partnerství | ||
27. 8. 2003 | Jak se pletou odpůrci leseb a gayů | Petr Žaloudek / Fid | |
18. 8. 2003 | Malá provokativní poznámka nejen k homosexualitě | Aleš Kubeczka |
Genderová nerovnost ve společnosti | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
24. 11. 2003 | V Brně proti domácímu násilí | ||
20. 11. 2003 | Indie: skrytá epidemie AIDS: do roku 2010 bude nakaženo 10 milionů lidí | ||
13. 11. 2003 | Jessica Lynch a mýtus americké vojákyně | ||
7. 11. 2003 | Ženská práva jsou lidská práva | ||
26. 9. 2003 | Nigerijka nebude ukamenována | ||
5. 9. 2003 | Pavel Mareš a potraty -- méně argumentů je někdy více | Pavel Urban | |
3. 9. 2003 | Náboženství je duševní choroba | ||
15. 8. 2003 | Odmítání interrupcí - žádný pokrok od roku 1588 | Anna Čurdová | |
30. 7. 2003 | Interrupce - odrhovačka o vraždě neviňátek | Anna Čurdová | |
10. 7. 2003 | Plávajúca potratová klinika | Sylvia Porubänová |
Odsun sudetských Němců a Benešovy dekrety | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
29. 10. 2003 | Nacionalismus navždy? | Milan Valach | |
29. 9. 2003 | K širšímu smyslu pěstování českého "sudetoněmeckého komplexu" | Jiří Černý | |
29. 9. 2003 | Český rozhlas 3 Vltava k česko-(sudeto)německému tématu | Jiří Černý | |
26. 9. 2003 | Nelitovat Němce | ||
4. 9. 2003 | "Centrum proti vyhánění": Změna myšlení je naléhavě nutná | ||
29. 8. 2003 | 65. výročí mnichovského diktátu: Na řadě bylo Československo | Věra Olivová | |
29. 8. 2003 | České postoje k odsunu sudetských Němců jsou motivovány ideologicky | ||
3. 7. 2003 | Miliardové restituce možná i na základě falešných razítek národních výborů | František Hanzlík | |
1. 7. 2003 | Podle Petra Uhla za vše může Edvard Beneš - skutečnost však byla jiná | František Hanzlík | |
16. 1. 2003 | Jak to bylo opravdu s odsunem Němců z Československa | Martin D. Brown |
Školství | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
24. 11. 2003 | Co s čerstvými absolventy? | Pavel Mareš | |
24. 11. 2003 | Vezměte rozum do hrsti, než vstoupíte do diskuse o škole a dějepise! | Ondřej Hausenblas | |
21. 11. 2003 | Uděláme ze dvou předmětů jeden? Co třetího nabídne chystaný koktejl? | Miloš Dokulil | |
20. 11. 2003 | Británie: Chudí studenti propadají silné zadluženosti | ||
5. 11. 2003 | Držet hubu a krok | Hynek Hanke | |
29. 9. 2003 | Rušení malých škol z finančních důvodů je velmi krátkozraké | Michal Rusek | |
18. 9. 2003 | Prix Bohemia: Rádio neposlouchám, jelikož nejsem z Poděbrad | Ivo V. Fencl | |
5. 9. 2003 | Školení učitelů v rámci státní informační politiky | ||
4. 9. 2003 | Nové maturity - ide naozaj o objektivitu? | Jozef Brezovský | |
3. 9. 2003 | Británie: Chystá se zuřivá bitva o univerzitní školné |
Česká literatura | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
20. 11. 2003 | O zdřevěnělé řeči: důležitá příručka pro novináře | Jan Čulík | |
20. 11. 2003 | Neptejme se zásadně "do kdy?" | Vladimír Just | |
20. 11. 2003 | Zařízení k zabránění opuštění místa nedovoleného parkování | Vladimír Just | |
20. 11. 2003 | Třešnička na dortu | Vladimír Just | |
20. 11. 2003 | Smysluplný | Vladimír Just | |
3. 11. 2003 | Kouř | Jaroslav Hutka | |
2. 10. 2003 | Eliška | Jaroslav Hutka | |
23. 9. 2003 | Smrt sbližuje, v lidském popelu není rozdíl 80 let od narození Ladislava Fukse |
Štěpán Kotrba | |
19. 9. 2003 | Česká próza za poslední rok: Zklamání, frustrace a marketingová manipulace | Viktor Šťástka | |
17. 9. 2003 | Vynikající Hrabal v Českých Budějovicích - lidi z Prahy to neznali | Jan Čulík |