Celkovým laděním šlo pohodový pořad, o což se zasloužili všichni zúčastnění, zejména však ministr práce a sociálních věci Zdeněk Škromach. Ten připojuje úsměv k odpovědi na každou otázku (i když ji nezodpoví) a jistě by se vesele zazubi,l kdyby mu Jakub Železný oznámil, že byl právě vytunelován systém důchodového pojištění.

To se naštěstí doposud nestalo, ale podle ODS k tomu není daleko, neboť na kongresu v Luhačovicích jsme se o ČSSD dozvěděli mnohé, včetně sdělení Mirka Topolánka, že tato vládnoucí strana ožebračuje lidi. I když s ním lze v podstatě souhlasit, tak z úst představitelů ODS to zní poněkud licoměrně. Stejně tak diagnóza, kterou předsedovi ČSSD stanovil Martin Říman a která je použita jako druhá polovina nadpisu k této poznámce.

Představitelé ODS vysílají směrem k voličům podobné hlášky, jakoby jim nestačilo, že Vladimír Špidla za ně odvádí špinavou práci. Ožebračováním obyvatel totiž šetří, a možná nakonec naakumuluje něco penízků použitelných pro grandiózní pokusy další vlády.

Dělá to tak "úspěšně," že s pravděpodobností hraničící s jistotou to nebude on, ale právě občanští demokraté, kteří dostanou další příležitost. Po kupónové privatizaci se tak třeba bude moci rozvinout nový experiment derevitalizující ozdravené finance nazývaný pracovně Modrá šance.

Jiří Dolejš, ekonomický expert KSČM, to v sobotu dělal méně křečovitě, elegantněji. Nezavíral Špidlu do psychiatrické léčebny, nevinil Škromacha z ignorance, jen heslovitě poukazoval na věcné problémy, aniž by ovšem nabízel jasné a konkrétní cesty k jejich řešení. Kritika to byla zřetelná a vzkaz voličům rafinovaný.

Poznámky o tom, že "švédský model nepřináší peníze," nebo, že řeči "o mixu zásluhovosti a sociálností" jsou sice pravdivé, ale v podstatě popisují vlastnosti již našeho současného systému. Na repliku Jakuba Železného, "jak by opatřil zdroje pro zajištění jím navrhované vazby na životní náklady důchodců" navrhl privatizační peníze. Opět správná, byť blíže nespecifikovaná idea. Opomenul ale dodat, že takto měly postupovat již vlády dřívější.

Námitky nelze mít ani proti konstatování, že "počet plátců pojistného roste se zaměstnaností," chybu nemá rovněž glosa, že "programů na podporu zaměstnanosti je hodně, ale je v nich málo peněz." Voliči na to slyší a body až příliš snadno získává KSČM na úkor socialistů. Ti si to, zejména jejich současný šéf, zavinili sami, protože mnoho slibovali bez plnění a mnoho propagovali akce, které se nakonec ukázaly kontraproduktivní.

Jejich lídr prostě neumí tvořit ani prodávat. To se konec konců týká i vnitřních přesunů ve struktuře pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na politiku zaměstnanosti ve prospěch důchodového účtu. Možná ale tento úspěch záměrně a z taktických důvodů tají. Zřejmě úmyslně se oprávněné chvále v tomto případě vyhnul i Dolejš, na neštěstí pro něho to ale Škromach dokázal připomenout.

Na druhé straně, v jiných souvislostech, ministr přiznal, že právě pojistné uniká z důvodu vyplácení tzv. černých mezd, ale to je také propagace naruby, protože jednak takové tvrzení konkrétně nedokázal, jednak přiznal neschopnost něčemu podobnému zamezit. Nelze se proto veřejnosti divit, že veškeré aktivity vlády, počínaje zavedením registračních pokladen, přes "reformní" opatření, až po institucionalizaci finanční policie, jsou občany přijímány s nedůvěrou.

Nápadů, vizí, prohlášení a slibů bylo příliš, praxe většinou ukázala jejich bezzubost. V sociální demokracii prostě nejsou žádní géniové. Podotkl to redaktor deníku Právo Alexandr Mitrofanov, když před tím Škromach stejným způsobem zrelativizoval případný přínos nového předsedy KDU-ČSL ve vládě.

Zdá se, že Mitrofanov již vystřízlivěl z někdejšího nekritického obdivu k Vladimírovi Špidlovi a začíná si uvědomovat limity jeho schopností. Politickou scénu a zejména vnitřní prostředí v ČSSD glosoval s nadhledem a často vtipnými bonmoty. Ve srovnání se Špidlou, který má "rezervy ve vysvětlování," paradoxně a možná nechtěně, ocenil jeho bývalého předchůdce, když prohlásil, že se uměl výborně prezentovat, byť negativně.

Stejně dobře, v souladu s Bohuslavem Sobotkou, vystihl záludnost námluv Vlastimila Tlustého z minulého týdne, které ministr financí označil za polibek smrti.

Ještě, že ČSSD "má schopné členy - a to ledasčeho." I toto Mitrofanovo tvrzení není od věci.

Co je to ale platné?