Na jejích stránkách jsou zveřejněny padělky umělců Bedřicha Knüpfera, Grigori Mussatova, Alfréda .Justitze, Františka Foltýna, Emila Filly, Josefa Váchala, Jindřicha Štýrského, Jana Trampoty, Jaroslava Grusse, Joži Úprky, Václava Rabase, Jana Baucha, Františka Tichého, Jana Zrzavého, Antonína Procházky, Josefa Lady, Toyen, Pabla Picassa a Paula Cézanna. U některých jmen je vystaveno i více falz. Jde o dobře prodejné umělce na trhu s uměním, avšak ve většině případů jsou odhadní ceny padělků nadsazeny.

Kuriozitou jsou také dva obrazy signované jako F. Goya, přičemž jde údajně jen o původní dobové obrazy neznámo koho a přidán byl pouze napodobený podpis slavného malíře. Ještě před rokem byly Goyové běžně nabízeni na internetu jako výborná investice. Kvalita vystavených falz je velmi mizerná a zdá se, že většina je provedena jedním autorem. Největší počet falz je signován jako Jan Bauch a Jan Zrzavý, ale jsou tak primitivní, že padělek musí být odborníku evidentní na první pohled. Jak mohly být vůbec opatřeny potvrzením pravosti, je otázka. Ten, kdo dal těm lidem razítka, se sám dopustil podvodu.

Mnohé padělky nesou osvědčení pravosti od soudních znalců umění Prof. Dr.Miroslava Klivara CSc, presidenta Masarykovy akademie umění (A. Procházka-Chlapec u studny), Ing. Ivana Batěka (16 potvrzení pravosti !!!) a dokonce předsedy asociace starožitníků Františka Šubrta (J. Zrzavý-Portrét ženy), který je presidentem Rudolfínské Akademie. Z legend je zřejmé, že šlo patrně o masový podvod (stejný odhadce, stejný styl výtvarníka), protože řada děl byla reprodukována ve firemním kalendáři společnosti BASF.

Policie na své internetové stránce FALZA sděluje, že na ní budou zveřejňovány předměty, které budou komplexními znaleckými expertizami vyhodnoceny jako důvodně podezřelé z padělání. Bude proto velmi zajímavé sledovat, co podnikne policie a nebo jiné orgány v trestním řízení se znalci, kteří pravost takových vystavených falz potvrdili. Otázka také je, kdo konkrétní falza prodal, což by pravděpodobně nemělo být pro policii problém zjistit.

Aby prý zveřejňování předmětů podezřelých z padělání plnilo podle policie svoji úlohu, žádá sběratele, pracovníky státních i soukromých galerií, pracovníky muzeí i obchodníky, aby se se svými poznatky a pochybnostmi obraceli na kontaktní pracoviště PČR, tel.: 974 834 554 (v případě nepřítomnosti zapojen záznamník) nebo e-mail: ukpvkd@mvcr.cz.

Poznámka k reprodukovanému obrazu:

Skutečný padělek je definitivně potvrzen vždy jen chemicko-technologickou analýzou, avšak znalec by měl být schopen již na první pohled určit základní rysy díla, které mohou a nebo nemusí padělek naznačovat. Má-li znalec pochybnosti, je nutné dílo podrobit rozboru.

V případě tohoto obrazu je zřejmé, že malba je velmi křečovitá a nepřesvědčivá a to především v drapériích a v detailech figurální scény na pozadí obrazu. Avšak Joža Úprka byl skvělý malíř a především kreslíř, technicky velmi dobře vybavený. Detaily obrazu zvládal mistrně jak kresebně, tak v uvolněné malbě štětcem a to především.

Například trávník by takhle popisně a naturalisticky nikdy nenamaloval. Autor reprodukovaného obrazu kladl stejně jako Joža Úprka důraz na krojovou zdobnost, aby tím vyjádřil jeho styl, ale Úprka na rozdíl od něho zvládal anatomii a lidské proporce, které jsou v tomto obraze nepřirozené u většiny postav. Zdá se, že mládenec na obraze zrovna slezl s invalidního vozíku.

Podivné jsou v pozadí vlevo také písečné kopce, stromy a rovněž architektura na pozadí vpravo je podivná (jde o rotundu či kostel?). Joža Úprka věděl vždy přesně, co a proč maluje. Barevnost Úprku připomíná, ale to je tak všechno. Znalec který potvrdil pravost tohoto falza, by nikdy neměl disponovat razítkem soudního znalce umění.