12. 6. 2006
Rusko snižuje závislost na dolaru
Devizové rezervy RF díky vysokým cenám ropy a plynu rychle rostou. V současnosti jsou čtvrté největší na světě - po Číně, která koncem března předstihla Japonsko, a třetím Tchajwanu. Pokud bude růst ve výši 5 - 6 miliard dolarů měsíčně zachován, předpokládá se, že rezervy RF se koncem roku dostanou na třetí místo hned za rezervy japonské. Podobné kroky v diverzifikaci devizových rezerv jako v Rusku jsou signalizovány i některými exportéry ropy z Perského zálivu. |
Ve čtvrtek 8. června agentura RIA-Novosti oznámila, že Rusko zahájilo na burze prodej zlata, ropy a ropných produktů za ruble. Chris Turner ze společnosti ING Financial Markets řekl listu Financial Times, že změna v tvorbě ruských rezerv signalizuje odklon od dolaru na světovém ropném trhu. Podle Clyda Wardlea z HSBC navíc o podobném opatření uvažují i některé asijské země (jmenovitě však neuvedl žádnou). Nezdá se pravděpodobné, že by Wardle měl na mysli ČLR, alespoň ne v krátkodobém výhledu. Ta totiž v současnosti z dosud relativně silného a stabilního dolaru profituje, neboť pro ni výhodný kurs obou národních měn udržuje ceny čínského zboží v USA na nízké úrovni. Čínské devizové rezervy, více než čtyřikrát větší než ruské a také zhruba čtyřikrát rychleji rostoucí, jsou takřka výhradně tvořeny americkými dolary. Tlak na znehodnocení dolaru tedy přinejmenším v nejbližších měsících sotva bude mít tak robustní podobu, jakou předpokládají někteří komentátoři - například Heinberg. Ačkoli ruské devizové rezervy rostou, ekonomika se netěší jen ze samých úspěchů. Již 5. června obchodní zástupce RF v Číně Sergej Cyplakov v rozhovoru pro Interfax upozornil na znepokojivé strukturální změny v rusko-čínském obchodě, které se objevily během prvních čtyř měsíců letošního roku. Ruská bilance je sice v současnosti dosud aktivní, ruský export však vzrostl o necelých 17%, zatímco dovoz o 34%. Navíc klesá podíl výrobků s vyšší přidanou hodnotou a naopak roste podíl ropy a dřeva na celkovém exportu - obě zmíněné komodity nyní dohromady tvoří 66% ruského vývozu do ČLR. Číňané jsou v USA pod rostoucím politickým tlakem kvůli podhodnocení své měny, kterému američtí představitelé připisují výrazné čínské přebytky ve vzájemném obchodě. Je tedy možné, že se čínské firmy v očekávání problémů v zámoří pokoušejí uchytit na nových trzích. Přestože Moskva a Peking hovoří o bezprecedentně dobrých vzájemných vztazích, je zřejmé, že téma vývoje obchodu mezi oběma zeměmi se na schůzce Šanghajské organizace pro spolupráci (ŠOS), plánované na 15. června, stane tvrdým oříškem k rozlousknutí. Ruská federace se jistě nebude chtít smířit s výhradní rolí dodavatele surovin a odběratele zboží s vyšší přidanou hodnotou - což je ovšem situace, která Číňanům nahrává a mohou s ní být relativně spokojeni. |
Ruská zahraniční politika | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
12. 6. 2006 | Rusko snižuje závislost na dolaru | Karel Dolejší | |
26. 10. 2005 | Středoasijská šachovnice | Oskar Krejčí | |
30. 3. 2004 | Čína -- velmoc současnosti | Miroslav Polreich | |
29. 8. 2003 | Signály z Moskvy II. | Ladislav Žák | |
28. 8. 2003 | Signály z Moskvy I. | Ladislav Žák |
Ruská varování před studenou válkou a asymetrické odpovědi | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
12. 6. 2006 | Rusko snižuje závislost na dolaru | Karel Dolejší | |
8. 10. 2003 | Veľká hra pokračuje | Peter Stupavský |
Šanghajská organizace spolupráce | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
12. 6. 2006 | Rusko snižuje závislost na dolaru | Karel Dolejší | |
8. 6. 2006 | Energetická geopolitika 2006 | ||
21. 4. 2006 | Evropské dilema: Jaderný Írán a izraelská expanze | Lukáš Veselý | |
25. 1. 2006 | Boj o ropu a íránská nezávislost | Mojmír Babáček | |
26. 10. 2005 | Středoasijská šachovnice | Oskar Krejčí |