Rád bych vás upozornil na jednu kauzu, která je pro mne, jako vývojáře svobodného software (např. projekt GNU/Linux), velmi podstatná. Bohužel pro mainstreamová média je její téma zatím nezajímavé a téměř o ní neinformují. Výsledkem je, že média zde takto neplní funkci kontroly mocných a ti si dělají, co chtějí (např. prosazují návrh i přes odpor 96% informované veřejnosti, zdroj: jejich vlastní konzultace, níže upřesněno). Okruh lidí, kterých se to přímo týká, je příliš malý, než aby dokázali vyvinout na politiky citelný tlak nebo dokázali o věci informovat širokou veřejnost.

"České" banky jsou i v absolutních číslech nejdražší ve střední Evropě. Měřeno poměrem cena/výkon jsou nejdražší v okruhu doletu středně velkého dopravního letadla. (Pokud ovšem neletí čistě východním směrem.) A služby? Téměř každý pokrok okamžitě vyváží omezující podmínka, klientovi předložená s mašličkou jako služba navíc a pro jeho dobro.

Není kam utéct. Klienti, státní aparát, zákonodárci, i třeba lidé ze Sdružení obrany spotřebitele i čeští soudci vystudovaní za minulého režimu nikdy jiné než špatné a drahé služby nezažili. Takže stížnosti těch, co zažili něco jiného, končí u těch, co nic jiného neznají a tudíž nemohou ani pochopit nebo se jim to hodí. Místní zvyky mají přednost, logika se vleče o berlích.

Alespoň si se čtenáři BL můžeme popovídat. Začalo to emailem pana Koláře:

Kouření mění zdravé sliny v smrtící chemický koktejl, který zvyšuje riziko rakoviny úst, konstatuje vědecká analýza, která byla publikována ve středu.

Svět chce být manipulován? Nejlíp podívat se na pár fotek a nezdržovat se čtením komentářů, že? Taky spolehnout se na jakoby "osvědčené vůdce" národa (nebo lidu); vždyť to jsou úctyhodné ikony (ať jde o Bushe nebo Klause). A všimli jste si, že málokdy se mudruje o tom, co přesně a jak asi udělat; ale hodně času že se vynakládá na to, jak něco říct nebo napsat? Aby to působilo; nikoli aby se lidem lépe žilo.

Je zvykem, že na jaře a v létě je v ČR festivalová sezóna; koná se známý festival Pražské jaro, na Vyšehradě pak nově vzniklý divadelní a hudební festival a samozřejmě existuje také mnoho hudebních festivalů. Poslední víkend v květnu je tradičně vyhrazen divadelnímu a hudebnímu festivalu Mezi ploty, který se koná v bohnické nemocnici pro duševně choré na severu Prahy (kde festival vrcholí po zastávkách v nemocnicích v Brně a v Dobřanech u Plzně). Tento festival se může pyšnit kontinuitou a v kontextu kulturních festivalů i relativní dlouhověkostí. Letos se festival Mezi ploty konal překvapivě už po třinácté, navzdory obávaným škrtům ve státním kulturním rozpočtu i navzdory varovným hlasům, že se rozložila středoevropská kultura (viz článek Jonathana Jonese v deníku Guardian z 1. května 2004, ZDE).

Spring and summer is the customary festival season in the Czech Republic: there is the famous Prague Spring festival, the newly established theatre and music festival at Vyšehrad and, there are, of course, many music festivals. The last weekend in May is traditionally reserved for the Mezi ploty theatre and music festival held at Bohnice mental hospital in the North of Prague (where it culminates after stops at hospitals in Brno and Dobřany near Plze-ň). The festival can pride itself on its continuity and relative longevity in the context of cultural festivals: This year Mezi ploty took place for an astonishing thirteenth time, defying feared cuts in the national cultural budget on the one hand and warning voices about the demise of Central European culture on the other (see the article by Jonathan Jones in The Guardian HERE).

Kontroverzní irácký politik Ahmad Čalabí, bývalý oblíbenec Pentagonu, s nímž a s jehož Iráckým národním kongresem nyní Washington přerušil styky a přestal jej financovat, se stal ve středu terčem obvinění, že prozradil Íránu, že americká výzvědná služba rozluštila tajné kódy íránské rozvědky a čte její tajné výzvědné informace.

Americký prezident George Bush energicky obhajoval současnou americkou "válku proti terorismu". Argumentoval, že jde o boj mezi svobodou a tyranií, podobně jako tomu bylo v době druhé světové války. V projevu k novým důstojníkům amerického letectva Bush zdůraznil, že bojují ve stejné válce jako ty osoby, které bojovaly proti nacismu. "Válka proti terorismu" řekl Bush, se podobá "velkým konfliktům minulého století" mezi demokracií a totalitou.

Podrobnosti v angličtiněZDE

Dokumentární film Michaela Moora Fahrhenheit 9/11, který letost dostal hlavní cenu na filmovém festivalu v Cannes, si konečně zajistil distribuci v USA a bude se promítat v amerických kinech od 25. června.

Film bude distribuovat partnerství společností Lions Gate Films, IFC Films a Fellowship Adventure Group, kterou založili Harvey a Bob Weinstein z firmy Miramax specificky proto, aby mohli distribuovat Moorův film.

Moorův film původně financovala firma Miramax, kterou nyní vlastní podnik Disney, který jí jeho distribuci zakázal. Moorův film kritizuje reakci George Bushe na útoky z 11. září a spojuje Bushovu rodinu s Usámou bin Ladinem. Výroba filmu stála přibližně 6 milionů dolarů a Weinsteinovi tu částku podniku Walt Disney splatili.

Čelný ruský televizní moderátor Leonid Parfjonov byl propuštěn a jeho pravidelný týdenní publicistický pořad v televizi NTV zrušen, poté, co odvysílal kontroverzní rozhovor s vdovou po jednom čečenském separatistickém vedoucím představiteli. Posiluje to obavy, že ruská média nejsou schopna kritizovat vládu ani přinášet informace o kontroverzních otázkách.

NTV byla v Rusku první nezávislou televizní stanicí, ale poté, co byl její zakladatel Vladimir Gusinskij obviněn z finančních trestných činů stanici převzal státní podnik Gazprom. Stanice předtím ostře kritizovala Vladimíra Putina za to, že vede válku v Čečensku. Putin se od vyhození novináře distancoval a konstatoval, že jde čistě o podnikatelskou záležitost. NTV je jedním z pouhých tří televizních okruhů v Rusku a druhé dva jsou přímo ovládány státem. Ruská média byla ostře kritizována za zaujaté předvolební zpravodajství, které vedlo k volebnímu vítězství pro Vladimíra Putina.

Vladimír Železný uvedl v rozhovoru s Václavem Moravcem v českém vysílání BBC: "Nejprve bych chtěl připomenout, že jste mi poslal seznam otázek, jako vždycky, a tato tam nebyla, tak teď bych se mohl zvednout a odejít, neudělám to, naopak vítám tuto otázku." Bylo to nepřesné. Moravec to přirozeně opravil poukazem na to, že předem posílá zvaným hostům, jak je zvykem v BBC, okruhy témat, nikoliv konkrétní otázky, avšak to nezabránilo tomu, aby k tomu napsal Miloš Čermák v Mediáři: "Moderátor Václav Moravec, který vede pravidelné podvečerní rozhovory na stanici BBC, posílá svým hostům dopředu seznam otázek." Tak jak tomu tedy je?

Představte si, že produkujete film. Je ze současnosti, jeho postavy dělají to, co každý: mimo jiné jezdí autem, a vy tak máte pro natáčení nějaké sehnat. Ať už vyberete jakékoli, vždy Vás někdo bude moct obvinit ze skryté reklamy: charakteristické rysy karoserie lze rozeznat i bez přímého záběru na logo. Přitom je reklamní účinek stejný, když se automobil určité značky ve scéně objeví proto, že za to výrobce zaplatil, nebo proto, že jste si hodil/a kostkou. Nějaké to auto prostě vybrat musíte.

Myslel jsem si, že když se věc srozumitelně popíše a na místě předvede, stačí to k tomu, aby se něco stalo. Ale jak se to něco má stát? Čeští politici si užívají svůj sladký život a vládu předali úředníkům. A úředníci si užívají svou sladkou moc. A občan je od toho, aby politiky volil, úředníky poslouchal a všechno to blaho odpracoval. A Češi jako ovečky své vlky poctivě volí, a pak z toho u piva bekají. Bekají, ale svou volbu hájí. No a kdo pak má ten řetěz kolem Václava vlastně sundat?

Když jsem otevřel své sobotní Lidové noviny (29.5.), cítil jsem se tak trochu podveden. Připadal jsem si, jako kdybych si na sobotní dopoledne naplánoval výlet do historického centra s nějakou útulnou kavárnou a po příchodu mě na místě uvítaly kolotoče s kompletní plnou výbavou pro absolutní znechucení dne. Kavárna navíc nepřipadala v úvahu, protože kolotoče vydávají nepříjemné ozvučí násobené prostřednictvím reproduktorů a návštěvníci odskočivší si z kolotočů na toaletu by mě mohli udusit cukrovou vatou. Ony ty kolotoče nebyly žádným memoriálem tučnějších let minulých, ale byly dostatečně velké k přehlédnutí.

Současný prezident ČR je i nadále vděčné téma. Díky jeho hojné literární produkci a vlastním stránkám ZDE, lze jeho postoje poměrně snadno analyzovat a brát za slovo. Jakkoli je předsudečné myšlení metlou lidského pokolení, tak před vstupem do razantně hájené rezervace ducha V.Klause je nutno si uvědomit, že máme co činit s politikem.

Pod titulkem "The lying game" publikoval britský deník Independent (honosící se letos britskou cenou "Deník roku") v úterý na první straně abecední seznam lží, týkajících se války v Iráku:

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

V dubnu 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 5361 Kč. Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Za finanční pomoc od čtenářů, za pomoc sponzora Globe.cz i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Dominik Joe Pantůček stále ještě (zadarmo) postupně zprovozňuje četné dosud nefunkční části časopisu, po lednové havárii serveru. Čtenáře prosíme o trpělivost: uvedeme časopis do plné funkčnosti co nejdříve.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.