Generál Janis Karpinská skoro nebyla ochotna komunikovat s plukovníkem Thomasem Pappasem z vojenské rozvědky, který jí připravil o velení nad vězením v Abu Ghraib. "Docházelo ke konfliktům a neprobíhala efektivní komunikace," konstatuje Taguba. "Nebyla jasně definována velitelská odpovědnost a na úrovní velení nebyla skoro žádná komunikace."

Taguba zjistil, že je generál Karpinská "nesmírně emocionální" a byl znepokojen, že není ochotna přiznat, že vzniklé problémy způsobilo chybné velení. Tvrdila, že vězení v Abu Ghraib navštěvovala pravidelně, ale to nebyla pravda.

Možná není překvapující, že ozbrojení vojáci ve službě chodili po vězení v civilním oděvu, že vojenské deníky byly plné "neprofesionálních záznamů a drzých poznámek", že si vojáci psali "básně a různá pořekadla na helmy", že místo vojenské velitelské hierarchie platilo staré kamarádství, že nižší šarže jen "sporadicky" salutovaly, když potkaly vyššího důstojníka.

Oněm rozcuchaným řadovým vojínům, co nesalutovali - bývalým řidičům kamionů, zpracovatelům kuřat a automechanikům - se nedostalo žádného výcviku pro hlídání vězňů. Ve vězení jich byl nedostatečný počet, v důsledku nekompetence jejich nadřízených. Bydleli v nepříjemných podmínkách, bylo jim příliš velké horko a byli pod neustálou hrozbou raketových útoků. To bylo podle Taguby také v důsledku nekompetence vrchních velitelů, kteří loni nedokázali předpovědět, že dojde k podstatnému zvýšení násilí v Iráku.

Z Tagubovy zprávy vyplývá, že nekompetence v armádě byla nesmírně rozšířena. Proč tomu tak bylo? Jedním z důvodů této pozoruhodné nekompetentnosti je podle analytika listu Guardian pravděpodobně to, že mnoho důstojníků a vojínů v americké armédě nejsou profesionálové. Jsou to záložní vojáci, kteří pracují v armádě jen čtrnáct dní v roce. 320. prapor vojenské policie, který se octl v ohnisku skandálu ohledně týrání iráckých vězňů, je jednotka záložáků z města Scranton v Pennsylvánii. Generál Karpinski byla v civilním životě podnikatelskou poradkyní. Velitel této jednotky, kapitán Donald Reese, který podle Tagubovy zprávy "selhal a řádně nekontroloval své vojáky" pracoval jako prodavač.

Mnoho těchto vojáků je z nejchudších oblastí venkovské Západní Virginie. Stali se záložními vojáky, aby si mohli dovolit zaplatit si školu, anebo zdravotní pojištění. Současná americká vláda, vedená ministrem obrany Donaldem Rumsfeldem, se snaží využívat těchto 200 000 armádních záložáků a vytvořit z nich menší, lehčí, levnější armádu pracující na plný úvazek a chce zároveň předat velkou část armádní práce soukromým firmám.

Záložní vojenská služba však se koná jen o jednom víkendu měsíčně a pak čtrnáct dní v létě. Každý voják záložní armády je asi sedmkrát levnější než profesionální voják, který pracuje v armádě na plný úvazek. Tito vojáci jsou jistě levní, poznamenává analytik britského deníku, ale jejich neprofesionalita nyní vyvolala pro Spojené státy největší vojenský skandál od dob Vietnamu. Prezident Bush sice tvrdí, že se snaží přinést do Iráku svobodu, ale jeho tvrzení jsou pak zpochybňována poukazem na kvalitu vojenské služby, kterou poskytují nepříliš dobře vycvičení záložní vojáci.