3. 6. 2004
Bankovní panstvo radí, nabízí..."České" banky jsou i v absolutních číslech nejdražší ve střední Evropě. Měřeno poměrem cena/výkon jsou nejdražší v okruhu doletu středně velkého dopravního letadla. (Pokud ovšem neletí čistě východním směrem.) A služby? Téměř každý pokrok okamžitě vyváží omezující podmínka, klientovi předložená s mašličkou jako služba navíc a pro jeho dobro. Není kam utéct. Klienti, státní aparát, zákonodárci, i třeba lidé ze Sdružení obrany spotřebitele i čeští soudci vystudovaní za minulého režimu nikdy jiné než špatné a drahé služby nezažili. Takže stížnosti těch, co zažili něco jiného, končí u těch, co nic jiného neznají a tudíž nemohou ani pochopit nebo se jim to hodí. Místní zvyky mají přednost, logika se vleče o berlích. Alespoň si se čtenáři BL můžeme popovídat. Začalo to emailem pana Koláře: |
Praha, 24. května 2004
Dobrý den, narazil jsem na "zajímavou" politiku České spořitelny. Chcete-li hypotéku, musíte si u ČS založit sporožirový účet. Přitom pro vydání kreditní karty účet u ČS není podmínkou. Reakce ze strany ČS byla "takové jsou naše podmínky, s nimi se hýbat nebude". Nevíte, jaký úřad by mohl pomoci? Zdá se mi, že ČS podmiňuje jeden produkt jiným. Michal Kolář. Dotaz pana Koláře jsme zaslali na podle nás kompetentní organizaci. Zde je odpověď od Sdružení obrany spotřebitele:
Příjemné studené pondělí, případ pana Koláře s jeho úvěrem u České spořitelny jsme probrali zprava, zleva a vzájemně podmiňované služby (produkty) jsme v tom nenašli.
V tomto případě se jedná o způsob zajištění úvěru, což je v případě finančního ústavu pochopitelné. Pokud je ale pan Kolář přesvědčen, že ano, pak mu nezbývá nic jiného než se obrátit na ÚOHS. S pozdravem, Ivana Picková. Vážený pane,zasílám odpověď Sdružení obrany spotřebitele. Myslím, že vás neuspokojí, ale bohužel vyčůranost bankovního ústavu prý není zločinem. Jde samozřejmě o snahu peníze "skladovat" co možná nejdéle na účtech ústavu, který vám je půjčil. Poplatky za vedení a manipulaci s těmito účty si pak banka může přičíst k celkovému zisku z úvěrů, které klientům poskytují. Jiná věc je, že pokud si peníze půjčíte, vlastně jste si je kupujete za předem dohodnutou cenu. Stanou se zbožím a podle mne vám nikdo nemá právo diktovat, kde toto zboží budete skladovat. Koneckonců za toto zboží ručíte celým svým majetkem prašť jako uhoď. Logika není zrovna silnou stránkou českého národa. Opravdu se divím, jak rychle zahraniční majitelé bank převzali některé zvyky komunistického normalizačního managementu. Hlavně, že to sype. S pozdravem, Radek Mokrý. Odpověď:Zahraniční majitelé bank převzali nejen zvyky komunistického managementu, nýbrž i samotný management. Do úrovně ředitelů poboček znám (v Táboře) na významnějších pozicích pouze osoby, které pracovaly v bankovnictví již před r. 1989. Na vyšších pozicích nikoho neznám. S pozdravem Michal Kolář Odbor komunikujeČeská spořitelna se přes ironický tón našich dotazů zachovala profesionálně, odpověděla rychle a věcně. Ostatně vše je v pořádku, není to omezení, ale služba:
"Převážná většina žadatelů o hypoteční úvěr již má veden u České spořitelny sporožirový nebo běžný účet. Poskytujeme-li hypoteční úvěr klientovi, který nemá u ČS veden žádný účet, snažíme se mu poskytnout komplexní službu. Vedení účtu nabízíme z následujících důvodů:
Inkaso tak vysoké splátky musí být dobře nastaveno v čase, aby bylo úspěšné. To je možné jen v případě, že účet je veden u stejné banky, která poskytla hypotéku. Vedení účtu u stejné banky je rovněž praktické pro jakékoli další jednání týkající se splátek hypotečního úvěru. Mnohdy se tak předejde i zbytečným výdajům klienta, např. za upomínky při prodlení se splátkou. Praktičnost pro klienta i banku je tedy hlavním důvodem, proč splátky hypotéky jsou směrovány ze sporožirových účtů, nikoli tedy snaha o otevírání co největšího počtu účtů. Koneckonců při počtu 2,7 mil. sporožirových účtů, které ČS vede, tvoří účty, jež si klienti zřizují při sjednávání hypotéky, zanedbatelné množství." Klára Gajdůšková, Věra Čarná, odbor vnější komunikace. Utahejte osla!
Pane Mokrý, děkuji za veškerou Vaši snahu.
Již jsem komunikoval i s jinými bankami ohledně poplatků a nejvíc mě dorazila Raiffeisenbank. V propagačních materiálech se třeba bije v hruď, jaké má výborné rakouské zázemí, ale když po ní chci, aby poskytovala informace, které v Rakousku poskytují všechny banky, okamžitě je česká pobočka RB právně samostatný subjekt, který je zcela nezávislý na rakouské matce. Máte-li zájem a nervy, pokusím se korespondenci najít a poslat Vám ji. V případě hypotéky u České spořitelny (alespoň na papíře) není sporožiro druhem zajištění, protože nikde není psáno, že mi na něj musí chodit výplata :-) S pozdravem, Michal Kolář. Utahaný osel:Česká spořitelna se chlubí těmito čísly:
"V roce 2003 vykázala ČS podle mezinárodních účetních standardů čistý konsolidovaný zisk ve výši 7,6 miliardy korun, v meziročním srovnání to představuje nárůst o 31 %, proti 5,81 miliard Kč v roce 2002. Ukazatel návratnosti kapitálu v roce 2003 (ROE) činil 23,7 % proti 21,4 % v roce 2002. Poměr provozních nákladů a výnosů (C/I Ratio) klesl v roce 2003 na 59.8 % z 60,3 %. Pro rok 2004 banka očekává meziroční nárůst čistého konsolidovaného zisku v intervalu 10 % až 15 %, ROE přesáhne 20% a Cost/Income Ratio v rozmezí 58 % až 60%." Zdroj: ČS. Investice v České republice (20 mld. Kč a záruky Konsolidační agentury) se tedy ErsteBank Sparkassen již vrátila. A to v zemi, kde průměrná mzda dosahuje výše zhruba poloviny sociální podpory průměrného německého, či rakouského občana. A to je prosím, vážení čtenáři, vše. Vyšetřování skončilo, zapomeňte. Žádný problém nemůžeme řešit, protože žádný není. O úvěru jednejte s bankou, u které už máte účet. Ty desetiny procenta úspor na úrocích za změnu peněžního ústavu nestojí a těch pár uškudlených tisícovek z vás stejně vytáhnou jinou cestou. Pozn: Pan Kolář by se měl obrátit na finančního arbitra (www.finarbitr.cz), míní Petr Dlouhý. |