31. 5. 2004
Mediální manipulace v reportážích o irácké válceDezinformace pomohly zatáhnout Británii a Ameriku do války. Je proto životně důležité bránit se proti dezinformacím i nyní, jinak se Irák stane katastrofou.
V této válce se manipuluje s informacemi daleko více než kdy předtím. Všichni novináři by si proto měli dávat velký pozor. Mimořádná, pozoruhodná omluva listu New York Times ZDE, že uváděl své čtenáře dlouho v omyl ohledně existence, či spíše neexistence, iráckých zbraní hromadného ničení, dál rezonuje v anglosaských médiích. "Iráčtí emigranti nás podvedli svými lžemi o existenci Saddámových zbraní hromadného ničení, ale nesmíme se nechat obalamutit znovu," míní reportér týdeníku Observer David Rose. Událost, která stála Ahmada Čalabiho, šéfa Iráckého národního kongresu, jeho podporu Pentagonu, lze přesně načasovat - 19. února 2004 napsal britský konzervativní deník Daily Telegraph, že jestliže Čalabiho organizace poskytla americké vládě "nepřesné informace" o existenci iráckých ZHN, Čalabi je na to hrdý. Tři měsíce poté Američané nařídili domovní prohlídku v Čalabiho bytě a v bagdádské kanceláři Iráckého národního kongresu, uprostřed tvrzení z CIA, že Čalabi a jeho šéf rozvědky Arras Karim prozrazovali americká tajemství Íránu. |
Reportér týdeníku Observer David Rose se ve svém článku přiznává, že i on během 18 měsíců před útokem na Irák dostával pravidelně informace od Čalabiho. Některé jeho informace, zejména o porušování lidských práv v Iráku, byly přesné. Tvrzení o existenci iráckých ZHN byla falešná. Je možné, že byly tyto lži výsledkem předem připravené strategie, jejímž účelem bylo posílit propagandu pro útok na Irák. Irácký národní kongres to nyní popírá. Tvrdí, že mohl ověřovat jen totožnost emigrantů, nikoliv jejich tvrzení. Podle Roseho však tomu tak nebylo. Útěchou mu není ani to, že tvrzení Čalabiho a jeho lidí o iráckých ZHN potvrzovali i západní experti. Šíří se však prý dál i jiné mýty. Jedním z nich je, že Irácký národní kongres poskytoval většinu výzvědných informací o Iráku. V Británii tomu tak vůbec nebylo: MI6 nebrala jeho informace vůbec vážně. V Americe byl význam Čalabiho lidí významnější. Ale i tam skoro 80 procent toho, co říkal Colin Powell v Radě bezpečnosti OSN, když tam loni v únoru argumentoval pro útok na Irák, pocházelo z normálních výzvědných operací a nemělo to s Iráckým národním kongresem nic společného. CIA nyní přehání, když tvrdí, že za všechno může Čalabi a Irácký národní kongres. Taky se tvrdí, že v Pentagonu byla zaujatá "výzvědná buňka", tzv. "Úřad speciálního plánování". Ten prý prováděl pohovory s iráckými emigranty, dodávanými Iráckým národním kongresem, vybíral z nich to, co považoval za důležité informace, a posílal je přímo viceprezidentu Dicku Cheneymu, jednomu z jestřábů, kteří usilovali o útok na Irák. Tento úřad byl prý ideologicky motivován a přezdívalo se mu "kabala". Toto asi vůbec není pravda, píše David Rose. Tento úřad vůbec nezpracovával výzvědné informace, jeho úkolem bylo připravovat poválečnou budoucnost Iráku. Veškeré výše uvedené informace, zdá se, pocházely z jediného zdroje, od Karen Kwiatkovské, plukovníka, která pracovala v Pentagonu - nikoliv však v tomto úřadě - na záležitostech týkajících se severní Afriky. Prý měla své informace z "rozhovorů na chodbě" od jakéhosi Johna Triglia z tohoto úřadu. Ten však popřel, že by kdy s Kwiatkovskou kdy mluvil, a také, že kdy dělal jediný pohovor s nějakým iráckým emigrantem. Teď, když už válka v Iráku proběhla a Irák je nyní na hranici katastrofy, jsou tyto podrobnosti důležité? Zřejmě ano: neboť boje o propagandu i nadále rezonují politicky. Dezinformace pomohly zatáhnout Británii a Ameriku do války. Je proto životně důležité bránit se proti dezinformacím i nyní, jinak se Irák stane katastrofou. V této válce se manipuluje s informacemi daleko více než kdy předtím. Všichni novináři by si proto měli dávat velký pozor, uzavírá autor.
Podrobnosti v angličtině ZDE
|