Jsem si téměř jistý, že reklamní předměty by Kundera svým hrdinům - z důvodu postoje k tvorbě a umění - nikdy do ruky nevepsal.

Anebo myslíte, že ano?

Odpověď Jana Čulíka:

Pane Baránku,

skutečně jsem to nevěděl. Ale myslím si, že v tomto případě to nevadí. Jde totiž o výsledný dojem.

Ten, kdo film Post coitum sleduje, není během něho urážen reklamami. Pokud je v něm přítomnost veškerých těchto výrobků, je velmi decentní. Není to jako u filmu Mazaný Filip, kde je zcela bezostyšně pořád přítomna whiska Jamieson, a u filmu Bolero ZDE, kde je zas bezostyšně přítomna firma Ringier (Blesk a Reflex).

Product placement (skrytá reklama) je skutečně u nových českých filmů vážný problém a souvisí to s nedostatkem financí a s bezostyšností inzerujících firem v ČR. (V Británii například existuje televizní sponzorování pořadů či filmů od jednotlivých firem na komerčních TV stanicích, ale omezuje se na jedinou reklamu před začátkem filmu.) Filmoví tvůrci si budou muset rozhodnout, zda dělají dílo s integritou, anebo reklamu. Myslím, že to snad vyřeší Evropská unie.

Přesto si myslím, že film Post coitum je dost dobrý a product placement v tom neruší. Je to asi proto, že když máte inzerujících firem mnoho, ta reklama se navzájem neguje.

PS. Milan Kundera by opravdu nikdy skrytou reklamu v svých dílech nepovolil, neboť celou svou duší svými romány vystupuje proti zhoubnému vlivu reklamy.

Reakce Tomáše Baránka:

Díky za názor. Já jsem přesvědčen, že pp je opravdu špatným zdrojem peněz. A to z principu.

To, že jste nebyl urážen reklamami, je samozřejmě skvělé - tedy pro zadavatele reklam; čím méně produkt ve filmu trčí coby reklama, tím více se vpíjí do mysli.

Myslím, že jediným vysvětlením, které lze tak nějak přijmout, je, že produkty podnikatelských subjektů jsou samozřejmě součástí naší kultury, někdy přímo splývají s uměním (typicky architektura a vůbec mnohá další kolektivní díla), a někdy jsou dokonce kreativnější a jaksi převratnější než nejlepší umělecká produkce sama (marketing je uměním a kýčem v jednom) - a že tedy můžou a musejí být i součástí filmu o současnosti.

Otázka je, jestli pak dotyčný sycený film (30 produktů je fakt dost) není nakonec víc dokumentem o tom, které firmy zvládají lépe PR, než uměleckým vyjádřením o tom, jak autor (do detailů jako je láhev Chivas Regal v ruce hrdiny) vidí náš svět.

Máte ode mě ale pěkné téma, co? ;)