29. 2. 2004
Hans Blix, bývalý hlavní zbrojní inspektor OSN pro Irák sdělil britskému deníku Guardian, že měl silné podezření, že jeho kancelář v ústředí OSN v New Yorku i jeho tamější byt byly v týdnech před útokem na Irák odposlouchávány. Blix dodal, že předpokládal, že ho budou odposlouchávat Iráčané, avšak být odposloucháván Spojenými státy, to bylo "něco úplně jiného". Blix charakterizoval takové chování jako "odporné" a dodal: "Je to porušení vaší integrity v situaci, kdy jste na jejich straně." Blix učinil proti odposlouchávání rozsáhlá opatření doma i v úřadě, nechal si je protiodposlouchávacím týmem OSN prověřovat.
|
Publikujeme v dnešním vydání Britských listů rozhovor Ladislava Kahouna s kontroverzním lichtenštejnským knížetem Hansem Adamem II. ZDE, který požaduje návrat rozsáhlých majetků své šlechtické rodiny, která se jich zmocnila převážně na Moravě po roce 1620. Naprosto zásadní věc není jasná, takže ze zveřejněného rozhovoru nelze učinit solidní úsudek. Požaduje Hans Adam II. návrat majetků, konfiskovaných už po vzniku Československé republiky v roce 1918, jak uvádějí stránky CIA, anebo až majetky konfiskované v rámci Benešových dekretů po roce 1945? Hans Adam II. se - zjevně zcela významně - důležité otázce Ladislava Kahouna v této věci vyhnul.
Je dobře, že je v této kontroverzi slyšet i druhá strana, tedy hlas kontroverzního lichtenštejnského vládce. Škoda však, že nepředložil přesvědčivé informace, zejména ohledně toho, jaké majetky si přeje vrátit - to, že se odpovědi vyhnul, vyvolává podezření, že celá záležitost, celý rozhovor, je z jeho strany propagandistický podnik. Hans Adam II. má samozřejmě právo na to, aby jeho názory byly zveřejněny, v rozhovoru by však měly být korigovány interviewujícím, který mu je hrdě a nezávisle roven. Na můj vkus se chová Ladislav Kahoun při kladení otázek lichtenštejnskému princi až příliš úslužně. Jsem zvyklý na demokracii a nesedám si na zadek před žádným princem. Jsem hrdý na to, že v roce 1918 demokratická Československá republika zrušila šlechtické tituly. Na oslovování typu "Vaše nejjasnější jasnosti" atd. jsem hodně alergický. Doufám, že sedání na zadek před "šlechtickým stavem" je jen krátkodobým a pomíjejícím rysem postkomunistické české demokracie. Nechť je každý posuzován podle svých individuálních schopností, nikoliv podle svého původu či historie své rodiny. To je alespoň základním principem chování v demokratické západní Evropě a doufám, že se ho budeme přidržovat i nadále.
Otázka, zda Hans Adam II. má či nemá právo na "vrácení svých majetků" na Moravě, nemůže být vyřešena, dokud nebude zjištěno, jak přesně se lichtenštejnská dynastie chovala za druhé světové války. Obávám se, že subjektivní osobní svědectví Hanse Adama II. asi nestačí - bylo by zde zapotřebí svědectví objektivních mezinárodních historiků. Nemám žádné iluze o tom, že československé soudy po roce 1945 rozhodovaly spravedlivě. Důležitou právní otázkou je také problém promlčenosti celé věci. Faktem zůstává, že pokud je nám známo, Hans Adam II. se svými nároky na vrácení majetků na Moravě u mezinárodních institucí dosud neuspěl. Těžko uplatňovat jeho nároky i prostřednictvím Evropské unie. Jak vysvětluji v článku, před časem napsaném pro Lidové noviny a též publikovaném dnes ZDE, Evropská unie pohlíží do budoucnosti, nikoliv do minulosti. Kdyby se měla zabývat všemi minulými majetkovými či politickými spory, které kdysi existovaly například mezi Británii a Francií, vůbec by EU nemohla existovat. Myslím, že je podezřelé a výmluvné, že se Hans Adam II. odpovědi na otázku, týkající se postojů Evropské unie zcela vyhnul. Prostě, čtěte jeho výroky s kritickou myslí. Jiným sporným příkladem je například jeho pozitivní hodnocení předka Karla z Lichtenštejnu, jehož česká historie (možná zaujatě) hodnotí takto:
"28. 12. 1623: Patent o mincovní kaládě (státním bankrotu). Snížil cenu mince na desetinu ražené hodnoty. Cestu k bankrotu nastoupili Habsburkové 18. 2. 1622, kdy pronajali české mincovnictví na rok skupině kořistníků v čele s Janem de Witte, Karlem z Lichtenštejna a Albrechtem z Valdštejna. Stažením hodnotnější mince a její přeražbou na "dlouhou minci" o pětině původního zrna získali tito šlechtici prostředky k vykoupení konfiskovaných statků za cenu nesmírného prohloubení hospodářského rozvratu země."
Nejsem odborníkem na dobu pobělohorskou, ale zdá se mi, podle této citace, že Karel z Lichtenštejna byl charakteristickým předchůdcem tunelářů z doby po roce 1989. Velkým problémem se ve věci zdá být střet zájmů. Omluvné formulace Hanse Adama II. o jeho předkovi vyvolávají v té věci podezření.
Hans Adam II., který nedávno pohrozil v Lichtenštejnsku svým poddaným, že pokud podstatně neposílí jeho pravomoci absolutistického panovníka, odstěhuje se ze země do Vídně, vidí budoucnost Evropy v monarchiích. Prý proto, že "vládly v Evropě daleko déle než demokracie". (Třeba ale se demokracie z monarchií vyvinuly, ne?) Demokraciemi a jejich nedostatky můžeme být vážně frustrováni, přesto bych je neměnil za monarchie. Ty jsou, zdá se mi, spíš výhodné pro absolutistické vládce, zejména ty, jejichž rodina získala své majetky kořistnictvím v důsledku poroby určitého národa.
Prostě myslím, že potřebujeme objektivní úsudek z nezávislé a nezaujaté strany. Tou není ani Hans Adam II., ani česká vláda.
26. 2. 2004
Nesmírně dramatický den na britské politické scéněBritánie odposlouchávala Kofiho Annana a jiné činitele v OSN po dlouhé roky, konstatovala ve čtvrtek v britském rozhlase Clare Shortová, bývalá ministryně Blairovy vlády pro zahraniční rozvoj. Zcela bezprecedentně vystoupila ve čtvrtek ráno v britském rozhlase bývalá členka britské vlády a konstatovala, že její země prováděla a provádí špionáž proti nejrespektovanější mezinárodní instituci a jejímu generálnímu tajemníkovi, konstatovaly ve čtvrtek večer televizní zprávy Channel Four News a pokračovaly: Je také velmi neobvyklé, že premiér Tony Blair prohlásil o Shortové, osobě, která s ním zasedala ve vládě, že je "naprosto neodpovědná". Avšak Tony Blair nepotvrdil ani nepopřel, co Shortová řekla. A ve zprávách Channel Four News zdůraznila Shortová, že britskou rozvědku ochromil Tony Blair, nikoliv ona. Dodala, že se Blair loni jen naoko usiloval o dohodu ohledně irácké krize v OSN. V televizi Channel Four konstatovala Shortová ve čtvrtek večer, že je vedena svým svědomím. OSN reagovala se znepokojením. Konstatovala, že odposlech organizaci ochromuje a musí skončit. Čtvrtek byl nesmírně dramatickým dnem na britské politické scéně. Stín války proti Iráku stále přetrvává a vytváří opakované krize. Shrnujeme informace především podle čtvrtečního večerního vysílání Channel Four News: |
26. 2. 2004
čtvrtek 14.00: Britští špioni před útokem na Irák odposlouchávali kancelář generálního tajemníka OSN Kofi Annana, tvrdí bývalá britská ministryně pro mezinárodní rozvoj Clare Shortová. Konstatovala, že sama četla některé transkripty Annanových rozhovorů. Dodala, že si vzpomíná, když tehdy hovořila s Annanem, že si byla vědoma, že je rozhovor odposloucháván: "Pane bože, z tohoto se vydá přepis, a tak bude známo, co já a on říkáme." Tony Blair charakterizoval její obvinění jako "hluboce neodpovědné". Řekl, že se nebude vyjadařovat k práci britských výzvědných služeb a že to novináři nemají interpretovat, jako že je to o tom odposlouchávání pravda. Dodal: "Opravdu považuji to, co dnes dopoledne Clare Shortová řekla, za naprosto neodpovědné a naprosto charakteristické." Blair trval na tom, že britská rozvědka jedná v souladu s domácím a mezinárodním právem a v nejlepším zájmu Británie, ale OSN konstatovalo, že odposlouchávání úřadu Kofiho Annana by bylo protizákonné. Shortové výroky přicházejí těsně poté, co byla ve středu spektakulárním způsobem u londýnského soudu osvobozena překladatelka Katharine Gunová, která prozradila, že Američané požadovali na britské rozvědce, aby jim pomohla odposlouchávat členy Rady bezpečnosti OSN.
Podrobnosti v angličtině např. ZDE
|
26. 2. 2004
Jak Američané a Britové odposlouchávali Radu bezpečnosti OSNKatharine Gunová byla pracovnicí britské špionáže. Podepsala Zákon o utajovaných skutečnostech, pak prozradila závažné tajemství týdeníku Observer. Ve středu se rozložilo trestní stíhání proti ní. Ve středu po náhlém propuštění z vězení konstatovala:
"Je to opravdu neuvěřitelné. Jsem velmi ráda. Vůbec nelituju toho, co jsem udělala. Udělala bych to znovu." Proč byla Katharine Gunová osvobozena? Shrnujeme informace o tomto dramatickém případě především podle vysílání středečního rozhlasu BBC. |
27. 2. 2004
Rozbúrené rómske etnikum na Slovensku sa pomaly upokojuje, otvorené násilnosti nateraz prestali. Polícia má ale naďalej najvyšší stupeň pohotovosti, zásahové jednotky sedia v kabínach svojich vozidiel. Monitorovanie rizikových oblastí neustáva. Ako koncepčné riešenie vláda ponúkla rýchlu revíziu niektorých častí sociálnej legislatívy. Opatrenia boli prezentované nie ako zmäkčenie reformy, ale jej "prehĺbenie". Či je to naozaj tak, a aké vyhliadky majú nové predpisy na úspech, skúsme rozobrať podrobnejšie. |
27. 2. 2004
Noc z 20. na 21. srpna roku 1968 byla pro Československo skutečně vážnou katastrofou. Po všeobecné celospolečenské naději od ledna téhož roku, že s příchodem tzv. "Pražského jara" konečně přichází též uvolnění z předchozího dvacetiletého smrtícího sevření komunistickou mocí, ten naprosto nečekaný srpnový noční nálet letadel a hukot tanků působily příšerně. Do ČSSR naráz a jakoby ze všech stran vtrhla půlmilionová armáda "spojenců" z Varšavského paktu. Tu noc a ani následující týden však téměř nikdo nevěděl, co se vlastně přesně stalo. A snad téměř nikdo tehdy ani ještě nepředvídal, jak hluboký morální úpadek tento akt násilí v celé tuzemské společnosti způsobí. Tak hluboký, že v mnoha svých důsledcích trvá dosud.
|
27. 2. 2004
Včerejší hlasování o DPH nezdražilo pouze prezervativy, o jejichž přesunu se strhla slavně mediální bitva, ale všechny ostatní položky, včetně daně z šíření audiovizuálního signálu. Koalice v oslabení na 95 poslanců - s převahou jediného hlasu - zamítala jeden pozměňující návrh za druhým. Pro média veřejné služby bude toto zdražení DPH znamenat minimálně dvě stě miliónů ročně z už tak napjatého rozpočtu. Škoda. Protože koalice oficiálně nepodlehla snahám některých poslanců ODS a jiných liberálů, jejichž jedinou motivací je podílet se na privatizaci České televize a zkomercionalizování veřejné služby. Nejsilnější ze stran koalice, ČSSD, má přitom rozvoj a zachování rozsahu, kvality i nezávislosti této služby v médiích včetně jejich digitální transformace, jako záruky demokracie, ve svém politickém programu. Ministr financí ukázal hlasováním, že program, kterému dali voliči mandát, až zase tak moc závazný pro trojkoaliční exekutivu není. Přednost mají nejspíše jiné "priority". |
28. 2. 2004
Alexandra Virgová
Můj milý deníčku, Stáník Gross včera dorazil do sněmovny s rukou v sádře. Naštěstí levou. Přemýšlela jsem nad tím, jestli to není nějaký signál, ale asi ne. Jeho ruka se nestala obětí politického boje. Zlomil si jen při fotbale nějakou kostičku a tak sněmovnou zářil jeho bělostný obvaz, zavázaný na apartní uzlík s dlouhými cůpky za pravým uchem. Gross vypadal zezadu jako Velký bílý králík, a zepředu byl také k politování. Drbna Četka jeho zranění pojala pojala vskutku vekoryse po americku a udělala z jeho obvazu událost sezóny. Stejně jako z preclíku George Bushe. V sekci "zpravodajství" vydala Alice Blažková 27. 2. 2004 ve 12:04 "zprávu" s pozoruhodným titulkem: "Ministr Gross má ruku v sádře, zranil se při fotbale". ČTK ví dokonce, že ministr vnitra hraje fotbálek pravidelně každý čtvrtek. On si ji platí za PR a nebo snad prolnulo PR oddělení vnitra až do sídla instituce veřejné služby? Jinak včerejší sněmovna začala opravdu nudně a nudně také skončila. |
27. 2. 2004
Alexandra Virgová
Můj milý deníčku, včerejší sněmovna byl opět roztomilá. Zdá se, že roztomilost se stává hlavním rysem našich poslanců. Ministryně školství Buzková byla interesantně bledá, celá v černém a neobyčejně jí to slušelo i s jejím decentně poodhaleným bříškem... Černá dnes ale nemusela být. Koalice totiž slavila oslnivý úspěch. Obávaný balík DPH, který nepochybně potěší peněženky všech občanů, byl schválen. |
27. 2. 2004
Všimněte si, milí čtenáři našich médií, jedné věci: některá témata patří mezi jakési "evergreeny" mediální scény (a nejen v Česku). Diskuse kolem nich se vždy naplno rozhoří a řadu týdnů až měsíců zaměstnává všechna média, ve kterých zaujímá postavení "tématu dne". Aniž by se problém vyřešil nebo se dospělo k nějakému uspokojivému závěru neřkuli konsensu, diskuse náhle zničehonic utichá, aby s neztenčenou intenzitou a ve stejném stylu po čase opět propukla. Toto se periodicky opakuje celá léta. Většinou se jedná o záležitosti, které mají řadu společných charakteristik: |
27. 2. 2004
Pan Mareš nechce legalizované potraty. Pan Mareš tudíž chce, aby ženy umíraly na zánět pobřišnice po potratech ilegálních a pokoutních. To vyplývá z železné logiky Jana Šindela. Pan Mareš dále chce, aby matky povinně donosily všechna uměle oplodněná vajíčka a rodily tím pádem sedmerčata či osmerčata. Zdá se, že pan oponent má jasno minimálně v tom, že ten Mareš (a s ním každý odpůrce potratů) je nebezpečný šílenec nebo přinejmenším nezodpovědný fanatik.
|
27. 2. 2004
Virtuální bohoslužba na neděli
Text kázání: 1. Korintským 13,4-7 Téma dnešních bohoslužeb je láska. Mnohokrát už jsme slyšeli v Bibli o lásce; víme že řečtina má pro pozitivní vztah k druhým lidem celou řadu výrazů, na příklad verbum filein, qelein, substantiva filia, filadelfia, filanqwrpia, eudokia atd, víme, že řecký výraz, který Nový Zákon pro kladný vztah k bližním používá není eros (eros), to jest taková ta naše nejběžnější láska - to, co si v češtině pod tím slovem představujeme - láska partnerská, erotická, pocitová, emoční. |
27. 2. 2004
Jan Zeman, vedoucí Teletextu České televize
Ve vašem včerejším vydání mj. uvádíte: "Sledovanost teletextu pak možná ukazuje, že jiný program ČT neumí udělat tak kvalitně... :-))" Děkujeme za pochvalná slova, jako člověk-teletexťák konstatuji, že nás to těší. Jako člověk-člověk konstatuji, že srovnáváte nesrovnatelné. Škoda. |
26. 2. 2004
Rozhovor s Jeho Jasnou Výsostí lichtenštejnským panovníkem knížetem Hansem-Adamem II.Já jsem vždy říkal, že kompenzace by byla pro Českou republiku finanční břímě, které by nedávalo žádný smysl. Ve skutečnosti, z čistě ekonomického hlediska, by bylo pro Českou republiku velmi výhodné vrátit nám naše majetky nazpět. My jsme nejen ochotni, ale také schopni investovat značné množství peněz do těchto majetků a do historických budov, které jsou s těmito majetky spojeny. Ve skutečnosti by restituce byla velké finanční břímě pro moji rodinu, protože lesní a zemědělské pozemky už nejsou moc výnosné a totéž je nutno říci o historických budovách, zvláště pak na venkově.
Všechny naše majetky na Moravě byly majetky soukromými, a to ne pouze v době, kdy byly součástí Československa, ale také předtím, kdy byly součástí Rakousko-uherské monarchie. Vlastníme majetek také v Rakousku a v dalších státech a nikdy bychom neuvažovali o tom, vyhlásit jejich suverenitu a prohlásit je za součást Lichtenštejnského knížectví. Nevím odkud se tento dost hloupý (v orig. "stupid", což by šlo přeložit i např. jako "pitomý" -- pozn. Kahoun) nápad vzal, ale pravděpodobně od nějakého komunistického propagandistického experta, který nikdy nerozuměl povaze soukromého majetku v tržním hospodářství. Pokud by prezident Bush nebo anglická královna koupili zemědělskou usedlost v České republice, tato usedlost by se nestala součástí USA nebo Spojeného království. Ladislav Kahoun hovořil s lichtenštejnským knížetem, který si nárokuje rozsáhlé majetky na Moravě.
Autorovo diskusní fórum k tomuto rozhovoru je ZDE |
26. 2. 2004
Ladislav Kahoun interviews the ruling Prince Hans Adam II. of Liechtenstein who demands that his family's former property in what is now the Czech Republic is returned to him.
|
26. 2. 2004
"Víš, že tě budou označovat za zrádce národa...?", zeptal se mne můj životem ošlehaný právník, když jsem s ním konzultoval své otázky pro lichtenštejnského knížete Hanse-Adama II. ... "Proboha toho prostě nemůžeš oslovovat jen "Dear Sir"" (obdoba našeho oslovení "Vážený pane"), napsal mi můj kamarád, profesionální překladatel, když jsem s ním konzultoval překlad mého prvního dopisu pro lichtenštejnského panovníka. |
26. 2. 2004
Tiskem proběhlo několik zpráv o územních nárocích na Českou republiku. Polsko chce vrátit asi 370 hektarů území, které mu prý Česko dluží od padesátých let. Lichtenštejnsko požaduje návrat 1600 km2 pozemků na jižní Moravě, zkonfiskovaných po roce 1918, a dalšího majetku, odebraného na základě Benešových dekretů po roce 1945. Lichtenštejnsko kvůli tomu původně odmítlo podepsat smlouvu o rozšíření evropského hospodářského prostoru. Územní spory má i Slovensko s Maďarskem a Maďarsko s Rumunskem. Zaslechl jsem obavy, že by mohlo jít o pokusy destabilizovat poválečné uspořádání střední Evropy. Že při právních sporech o navrácení majetku může být u mezinárodních institucí využíváno precedentu: navrácení i jen malého pozemku na základě změněného právního rozhodnutí z minulosti by prý časem mohlo vést k rozsáhlejším územním změnám. Ty obavy jsou liché.
|
26. 2. 2004
Alexandra Virgová
Můj milý deníčku, Včerejší sněmovna byla vpravdě šokující. My i představitelé ministerstva obrany jsme ráno dorazili, abychom konečně zjistili, zda "naši hoši" pojedou už konečně do Afghánistánu. Se stejnou zvídavou otázkou na rtech, okoralých horečkou, přišel i ministr Kostelka. Měl ovšem smůlu. Pole zcela ovládl poslanec Petr Kott. V posledních deseti dnech ostatně již podruhé. Téma odvážně otevřel komunistický předseda Kováčik a sociální demokrat Michal Kraus. Rozpoutala se bitva. Nikoliv ozbrojená, jak by se dalo předpokládat z přítomnosti ministra války. Kordy byly zkříženy za řečnickým pultem. Neprozrazeno zůstalo tajemství, o které se zajímal vskutku každý - kdo hlasoval při zákonech o DPH za Kotta, který zcela opilý tiše spal? |
26. 2. 2004
Dôsledky jalových riešeníDesiatky rómskych spoluobčanov na východnom a už aj na strednom Slovensku sa rozhodli v uplynulých dňoch zlepšiť si svoju životnú situáciu násilným rabovaním obchodov. Zostala po nich spúšť, pričom sa vyhrážali, že keď sa nepodarí zadarmo "nakúpiť" v obchodoch, pôjdu rabovať do obydlí ostatných spoluobčanov. Rómovia si dokonca trúfli i na policajtov. Toto je realita súčasných dní vo viacerých slovenských obciach. Prehadzovanie si sociálnych problémov Rómov, hľadanie jalových riešení pre riešenia, nárast úžery medzi Rómami a nový systém prideľovania sociálnych dávok vyvrcholili do neospravedlniteľného vandalizmu. |
26. 2. 2004
Jistě znáte Gaussovu křivku, byla ve znaku přístrojů značky Tesla. Aplikujeme-li ji na lidskou společnost, měli bychom si uvědomit, že kromě lidí prostředních, kterých je vždy nejvíce (zde byla ve znaku Tesla hvězdička), a kromě malého množství lidí geniálních a produktivních, bude vždy zcela zákonitě existovat malé množství lidí -- jak to říct -- s odlišným stylem života. Budeme-li opravdu chtít, jistě najdeme pomocí silné armády a policie dostatek moci, jak tu či onu část populace přinutit plnit ta pravidla, která budeme my (tj. majoritní společnost) považovat za správná. Hovoříme-li však o lidské civilizaci, hovoříme-li o komunitě živočichů druhu Homo sapiens, je na místě se ptát, zda je pro nás skutečnou a živou hodnotou společnost, či zda budeme poukazovat především na rozdílnost. |
26. 2. 2004
Rozbiehajúca sa kampaň k prezidentským voľbám, ktorá beží paralelne s kampaňou odborov a opozície za účasť ľudí na referende o predčasných parlamentných voľbách, dostáva novú dimenziu. Je ňou narastajúce sociálne napätie na východnom Slovensku. Prejavilo sa už aj pokusmi o rabovanie obchodov s potravinami. Po útoku na levočskú Billu vzbudil cez víkend pozornosť prípad v obci Trhovište v okrese Michalovce, kde sa o rabovačku pokúsilo asi päťdesiat Rómov. Svoj čin, ktorý vyvolal veľkú pozornosť médií, odôvodňovali prudkým znížením sociálnych dávok, ktoré neumožňujú rodinám dlhodobo nezamestnaných Rómov vyžiť. |
26. 2. 2004
Ad Tomáš Koloc: Kde to žijem?Reakce na článek Tomáše Koloce Kde to žijem?!? Tomáš Koloc kritizuje to, čemu se většinou říká "česká malost". Jeho článek nese ovšem některé rysy, které právě takovou malostí zavánějí. Když si dáme trochu práce a vybereme ta správná fakta (a opomeneme jiná), můžeme denunciovat prakticky každý národ na této planetě. Němcům můžeme předhazovat holocaust, Američanům genocidu původního obyvatelstva apod. Taková kritika je užitečná, burcující. Zároveň by ale neměla překročit hranici sebemrskačství a notorického obviňování, protože pak vyvolá spíše uražené mávnutí rukou než skutečné zamyšlení. |
25. 2. 2004
K výročí "Vítězného Února"Americký prezident Bush schválil ústavní dodatek, jímž zakázal sňatky osob téhož pohlaví. Učinil to poté, co jeden soud ve státě Massachusetts rozhodl, že homosexuální sňatky jsou přípustné, a během února uzavřely v San Francisku sňatek tisíce homosexuálních dvojic. Prezident Bush chce všechny tyto sňatky anulovat. Konstatuje, že sňatek mezi mužem a ženou je "základní institucí civilizace". Rozhlas BBC k tomu v úterý v podvečer v publicistickém pořadu PM interviewoval Robertu Combsovou, prezidentku Christian Coalition of America (Křesťanské koalice Ameriky). Publicistické pořady BBC Radio Four patří i nadále k tomu nebojácně nejlepšímu, co lze najít v britských médiích - televize BBC, zdá se, je naopak od Huttonovy zprávy zastrašena. I níže uvedený rozhovor s Robertou Combsovou je instruktivní. Vyplývá z něho, i když to zdvořilý moderátor samozřejmě neřekne nahlas, nesmírná bigotnost interviewované osoby. Ta totiž zastává své názory, svou "víru", aniž by byla schopna ji v racionálním rozhovoru obhájit. Jednoduchým otázkám, na něž neumí odpovědět, uhýbá - a opakuje si tvrdošíjně svou indoktrinaci. Tato paní, Roberta Combsová, je komunistka. Naštěstí nemá (zatím) moc. Pozor, nejde mi o to, jaké názory zastává, ale jak se staví k otevřené diskusi o nich. Je naprosto vhodné rozhovor s ní jako zasvětit dnešnímu výročí neblahého komunistického puče v někdejším Československu. |
25. 2. 2004
Monitor Jana PaulaOd 19.12.2003 až do 14.3.2004 probíhá v prostorách Jízdárny na Pražském hradě výstava Perfekt Tense, aneb Malba dnes, kurátorů Olgy Malé a Karla Srpa. Oba teoretici učinili vskutku úžasný objev, když zjistili, že lze v posledních letech zaznamenat v řadách umělců rostoucí zájem o obraz a to prý jak kvalitativně, tak i kvantitativně (sic !). Co na tom, že se maluje pořád. Dokonce se jim zdálo, že, cituji: "současná malba směřuje k větší divácké čitelnosti a snaží se oslovit co nejširší divácký okruh, probíhající napříč společenskými a generačními spektry". Inu to je jistě výborné, řekli zřejmě sami sobě, dominanci konceptuálního myšlení a novým médiím již odzvonilo a to je důvod udělat výstavu, která současnou českou malbu veřejnosti představí. A tak se stalo. |
25. 2. 2004
aneb o některých možných důvodech nízké účasti na písemných testech pro místa v evropských institucíchŘada novinových článků se nedávno zmínila o překvapivě nízké účasti uchazečů o práci v institucích Evropské unie na úvodních písemných testech. V Česku se testy pro vysoškoláky konaly 11. a 12. prosince 2003 v Praze a v Brně. Podle Hospodářských novin z 3. února 2004 ve všech kandidátských zemích nepřišlo k testům 57 procent sekretářek a 53 procent expertů-vysokoškoláků. Ředitel Evropského úřadu pro výběr pracovníků (European Personnel Selection Office; EPSO) Erik Halskov uvedl, že nízká účast je zklamáním. |
24. 2. 2004
Podrobnosti podnebných změn
Přehled v angličtině ZDE Kompletní zatajená zpráva Pentagonu o náhlých podnebných změnách je v angličtině ZDE
Jak jsme o této věci informovali ve včerejším vydání: ZDE Zpráva argumentuje, že vylíčený scénář sice "není nejpravděpodobnější, ale je realistický". Vybíráme z ní hlavní argumentaci: |
4. 2. 2004
Po havárii serveru Britských listů v první polovině ledna 2004 zareagovali čtenáři velmi rychle na náš apel o finanční pomoc na koupi nového serveru. Za leden 2004 celkově přispěli čtenáři částkou 139 691,65 Kč. Za finanční pomoc upřímně děkujeme. Pořídili jsme nový server a nyní ho postupně zprovozňujeme. Čtenáře prosíme o trpělivost: uvedeme časopis do plné funkčnosti co nejdříve.
Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení. Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy. Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte úplně přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.
Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. |
18. 6. 2004
Ceník reklamy na BL |
Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
29. 2. 2004 | Hans Blix, Boutros Boutros Ghali a Richard Butler: Nás taky v OSN odposlouchávali | ||
27. 2. 2004 | Před 35 lety v ČR začala masivní vlastizrádná kolaborace | Karel Mašita | |
26. 2. 2004 | Hans Adam II. Nechci odškodnění, chci svůj majetek v ČR zpět | Ladislav Kahoun | |
26. 2. 2004 | Liechtenstein Prince Hans Adam II: I want my property back | Ladislav Kahoun | |
26. 2. 2004 | Já tedy dávám přednost demokracii | Jan Čulík | |
26. 2. 2004 | Budou se v Česku měnit hranice? | Jan Čulík | |
26. 2. 2004 | O lidské malosti | Martin Škabraha | |
26. 2. 2004 | Británie nebude stíhat špionku, aby nevyšly najevo podrobnosti protizákonné akce | ||
26. 2. 2004 | Clare Shortová prozradila, že Britové odposlouchávají generálního tajemníka OSN | ||
25. 2. 2004 | Komise není na příjmu | Vít Novotný |
Deníček sněmovní panny | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
28. 2. 2004 | Deníček sněmovní panny VI. | Alexandra Virgová | |
27. 2. 2004 | Deníček sněmovní panny V. | Alexandra Virgová | |
26. 2. 2004 | Deníček sněmovní panny IV. | Alexandra Virgová | |
25. 2. 2004 | Deníček sněmovní panny III. | Alexandra Virgová | |
23. 2. 2004 | Deníček sněmovní panny II. | Alexandra Virgová | |
20. 2. 2004 | Deníček sněmovní panny I. | Alexandra Virgová |
Virtuální bohoslužby - kázání na víkend | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
27. 2. 2004 | Lásky kdybych neměl, nic nejsem | Zdeněk Bárta | |
6. 2. 2004 | Úžasná lehkost disidentství | Zdeněk Bárta | |
29. 1. 2004 | Blahoslavení chudí duchem | Zdeněk Bárta | |
29. 1. 2004 | Křesťané či pánbíčkáři? | Zdeněk Bárta | |
17. 1. 2004 | Držet hubu a krok | Zdeněk Bárta | |
9. 1. 2004 | Slabomyslní a malověrní - o podlehnutí kdekomu a kdečemu | Zdeněk Bárta | |
2. 1. 2004 | Věta z římského kriminálu | Zdeněk Bárta | |
28. 12. 2003 | Fundamentální člověčí touhy | Zdeněk Bárta | |
19. 12. 2003 | Svědectví | Zdeněk Bárta | |
12. 12. 2003 | Koho má Pán Bůh rád | Zdeněk Bárta |
Sdělovací prostředky | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
17. 2. 2004 | Boston Globe: Krizi v BBC způsobila honba za komercializací | ||
15. 2. 2004 | Británie: Vláda plánuje rozbít BBC | ||
15. 2. 2004 | BBC je ve zdemoralizovaném stavu | ||
13. 2. 2004 | Dostál: Novákové návrh, který psal Janeček ? | Štěpán Kotrba | |
8. 2. 2004 | Nedělní rozhovor o českých médiích, o BBC a o novinářské práci | ||
8. 2. 2004 | Intriky a cenzura v BBC? | ||
6. 2. 2004 | ČT i digitalizace ve Sněmovně | Zdeněk Duspiva | |
6. 2. 2004 | Bývalý ředitel BBC má dostat půl milionu liber za knihu o kontroverzi s vládou | ||
6. 2. 2004 | Rozšíření programové nabídky a vylepšená televize - nebo sen? | Štěpán Kotrba | |
5. 2. 2004 | Rada BBC se vzdala bez boje |
Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
29. 1. 2004 | Izrael ignoruje mezinárodní zákony a základní lidská práva Palestinců | Jana Malá | |
20. 1. 2004 | Palestinci nevylučují, že izraelská vláda přistoupí k jejich odsunu | ||
16. 1. 2004 | Izrael pozval Sýrii na "mírové rozhovory" do Jeruzaléma | ||
14. 1. 2004 | Izrael má obavy z rozšíření jaderných informací | ||
13. 1. 2004 | O jakém míru to Ahmed Qurei mluví? | Pavel Mareš | |
12. 1. 2004 | Amerika se už nyní stává obětí vlastní preventivní bezpečnostní doktríny | Štěpán Kotrba | |
12. 1. 2004 | J'accuse? | Simone Radačičová | |
12. 1. 2004 | Zeď ničí mír - bude nakonec Izrael etnicky vyčištěn? | Štěpán Kotrba | |
9. 1. 2004 | Zákroky proti mírovým demonstracím u izraelské izolační zdi | ||
6. 1. 2004 | Co si lidé myslí o novém americkém "bezpečnostním opatření" |
Školství | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
12. 2. 2004 | O tragické situaci českého školství? | Miroslav Rafaj | |
11. 2. 2004 | Vzdělání a nezaměstnanost | Miroslav Václav Steiner | |
6. 2. 2004 | Posílat děti do školy se třetímu světu vyplatí | Simone Radačičová | |
2. 2. 2004 | Obstát, aneb Nihil obstat ve věci moderního vyučování | Ondřej Hausenblas | |
29. 1. 2004 | O tragické situaci českého školství | Jan Baláč | |
26. 1. 2004 | České základní školství je tragédie | Jan Paul | |
24. 1. 2004 | O školství - v ČR i jinde | Jan Čulík | |
20. 1. 2004 | Je univerzitní školné ve výši 150 000 Kč ročně jedinou možností, jak hospodářsky přežít? | ||
19. 1. 2004 | Je potřebné umět číst s porozuměním | Ondřej Hausenblas | |
5. 1. 2004 | Školství | Jana Poslová |
Česká literatura | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
13. 2. 2004 | Cesta na jihozápad | Tomáš Koloc | |
3. 2. 2004 | Andělé | Jaroslav Hutka | |
6. 1. 2004 | Opusy o nevěře | Josef Švéda | |
11. 12. 2003 | Hrabal jako žvýkačka | Štefan Švec | |
10. 12. 2003 | Co znamená Kunderův škleb | Štefan Švec | |
9. 12. 2003 | Exil jako otevření mysli | Jan Čulík | |
9. 12. 2003 | Osud lidí ve střední Evropě je nesdělitelný - a obráceně | Jan Čulík | |
3. 12. 2003 | Ohlédnutí | Jaroslav Hutka | |
2. 12. 2003 | Než zemřete, proměníte se v klišé | Jan Čulík | |
1. 12. 2003 | Má nyní Havlova hra Vernisáž levicově anarchistický význam? | Jan Čulík |