Slon neskáče jako klokan a krtek obvykle neumí létat

Jistě znáte bajku o lišce a čápovi. Když pozvala liška čápa, dala mu jídlo do misky -- stejně jako sobě -- a čáp se marně pokoušel toto jídlo svým špičatým zobákem nabrat. A úplně stejně to dopadlo, když čáp pozval lišku. Do vysokých úzkých nádob, které tak dobře vyhovovaly čápovi, se liška svým čumákem dostat nemohla...

Ptejme se, kdo je odpovědný za situaci, ve které má část populace na Slovensku velké existenční problémy? Je to spíše vláda, která stejně jako v ČR častokrát doslova zbůhdarma proinvestuje miliardy korun, nebo to jsou spíše Romové, kteří se nepřizpůsobili životnímu stylu bílé majority? Mají stejnou odpovědnost za vzniklou situaci obě strany Gaussovy křivky? Tedy lidé v jistém smyslu "dokonalí" stejně jako "nedokonalí"?

10 miliard sem, 10 miliard tam -- my však raději omezíme dávky potřebným

Poznámka na české poměry: Kauza Aero Vodochody, kde čeští občané zaplatí za chybu vládních úředníků okolo 9 mld. korun nebo kauza TV Nova, kde šlo o částku 11 mld. korun, představují velmi vysoké ekonomické ztráty. (A už jsme si na to i zvykli, jde přece pouze o devět miliard korun, normálka, ne? Za chybu potrestán nebude samozřejmě nikdo, co na tom, že v H-systému budou za chybu řádově nižší sedět desítky let...) Existuje řád desítek korun, řád stokorun, jako i řád tisíců korun. Existuje řád desetitisíců i statisíců korun. Existují řády milionů, desítek milionů jako i řády stamilionů. Také existuje řád miliard korun, pro většinu z nás jsou však tato čísla již mimo jakoukoliv představivost. Například částku 10 mld. korun si můžeme představit, jako bychom po dobu 10-ti měsíců vypláceli částku 1000 korun celému MILIONU občanů. Nebo po dobu delší než 8 let počtu 100 000 občanů. Zajímavé, že?

Navíc pokud jsou tyto peníze vyplaceny do ciziny (jako tomu bylo v případě kauzy TV Nova a patrně bude i v kauze Aero Vodochody), zmizí tyto peníze nenávratně z naší ekonomiky a desítky tisíc obchodníků budou mít menší obrat. Znalí národohospodáři mi jistě dají za pravdu, multiplikativní efekt je velký. (Mýlím se -- pane Hošku?) (Viz text "Nezaměstnanost v ČR lze snížit spotřebou zboží domácí provenience" a následná diskuse v Britských listech.)

Je lepší účinná pomoc nebo spíše represe? A pro koho?

Považuji za velmi krátkozrakou politiku slovenské vlády. Protože chce chudé státní pokladně ušetřit na sociálních dávkách, zpřísní jejich výdaje nebo je rovnou sníží. V praxi dojde k tomu, že část lidí samozřejmě tímto těžším sítem neprojde a na dávky sociální pomoci nedosáhne. Stát tak teoreticky ušetří. Ptejme se: Opravdu ušetří? Kolik stojí povolání tisícové armády do oblasti slovenských nepokojů? Ale to je jenom nepatrný zlomek ztráty, ke které dochází. Mnohé věci jsou přitom skryté a vnímají je jenom někteří...

Co na to Komenský?

Situace na Slovensku je především velmi smutná a tyto řádky se mi píšou těžce. Velmi se obávám, že budu nepochopen, že vlastně už téměř všichni vyznávají pragmatickou "filozofii" života, kde vládne pouze síla, asertivita a konexe. Jakoby představa světa, kde lidé schopnější a bohatší upřímně hledají všechny možnosti, jak přivést třeba i lidi zmatené či zbloudilé zpět k hodnotám, k pracovitosti a slušnosti, byla pouze naivním či fanatickým výplodem chorého mozku... Copak není zřejmé, že v každém člověku existuje dobrý základ a ten je vnějšími vlivy či podněty buď zcela umrtven, nebo má naopak možnost se rozvinout? Copak si opravdu bude naše bílá rasa neustále dokazovat svoji "kulturnost" či "vyspělost" tím, jak přinutí zlé, kradoucí a podvádějící Romy ... -- ale k čemu vlastně? Kdo mi vysvětlí, co mají slovenští Romové dělat? "Mají se chovat stejně jako bílí a pracovat."

Kdo sám neprožil těžkou situaci, nepochopí

Asi bych si přál, aby všichni, kdo mají svá dobrá místa na úřadech či ve školách, kde mohou "zdarma" surfovat po internetu, či volat "zdarma" známým, měli na pár měsíců tmavší kůži a zkusili si najít prácí přesně z té startovací pozice, kterou dnes Romové na Slovensku mají. Rád bych viděl výpočet ekonoma, který by mi ukázal, JAK teoreticky mohou dnes uživit rodinu dva rodiče, kteří pobírají minimální mzdu. A na fakt, že i v českých podmínkách jeden pracující rodič svou rodinu s dětmi legálně neuživí, jsem upozorňoval v Britských listech již dříve ("Zvyšme efektivitu státních výdajů"). Jak můžeme chtít po Romech něco, co vlastně legálně není možné? Vždyť přece z jedné běžné a tedy velmi nízké mzdy (v mnoha chudších regionech ČR činí 10 až 12 tisíc hrubého) rodinu dnes uživit nelze.

Spojené nádoby

Čím více je ve společnosti lidí, kteří nevytvářejí užitečné hodnoty, tím hůře se žije té části společnosti, která je odkázaná na tržní ceny, tím méně dostane obyčejný dělník na trhu práce za námahu s lopatou. Každý, kdo někdy zkusil, jaké je živobytí podnikatele, kterému peníze zadarmo nikdo nedá, a jak odlišně se pracuje ve velké státní firmě, kde mnozí zaměstnanci už do práce obvykle spíše pouze chodí, mi jistě dá za pravdu. A řešení? Jistě existuje a je dokonce velmi prosté.

"Hledá se schopný politik, který prosadí transparentní účty..."

Občané, kteří platí daně, si musejí vynutit zavedení transparentních účtů, aby byly veřejné peníze snadno a přehledně kontrolovatelné. Je životně nutné konečně omezit neprůhledné zadávání zakázek a korupci, která je v naší zemi nečekaně rozsáhlá. Je také důležité upřesnit ekonomické chování obcí (už nás za to kritizuje i EU), aby nebylo možné, že např. na nákup auta za milion a půl se peníze z rozpočtu města vždy snadno najdou, ale částky řádově nižší, např. na podporu kulturních aktivit, nejsou. Takže zbývá vlastně už jen maličkost -- domyslet, jak nejrychleji zavést transparentní účty, tedy zprovoznit snadno a rychle dostupnou internetovou evidenci VŠECH veřejných financí. O transparentních účtech jsem psal již v květnu roku 2003 ("Reforma financí = transparentní účty"), hádejte jaké byly reakce -- pochopitelně žádné, průhledné veřejné financování ohrožují příliš mnoho lidí, kteří se naučili "žít dnes" stylem po nás potopa na úkor celku, na úkor společnosti.

Zavedení transparentních účtů je nutným počátkem skutečné reformy financí, automaticky a zákonitě povede k velkým úsporám. Jsem přesvědčen o tom, že poté i "obyčejní" lidé dostanou za svou "obyčejnou" práci slušné peníze, které jim umožní i slušně žít -- tak, jak je dnes možné ve skutečně vyspělých zemích.